Osobnosti Moravy.eu

Literární historik zabývající se antickou a čes. literaturou, autor cestopis. fejetonů. 1881 / 1884 učil na SG v Olomouci, latinu a řečtinu, poté do r. 1890 v Kroměříži. Od r. 1890 v Brně, kde též pohřben. Žák a přítel Fr. Bartoše.

Lexikon české literatury.Díl 2, část 2.Praha 1993, S.856.; Ottův slovník naučný, 14.díl, Praha 1899.

Abs.přír.f.MU Brno 1932;hudebně nadán, abs.konzerv.-skladbu Brno;pedagog v Nitře a na střed.školách v Brně.V letech 1945–48 členem progresivní surreal.sk.Ra­.R.1944 objevil FOKALK, novou interpretač.fo­tograf.metodu-fotografic.obrazy s emocionálním zaměřením.

Kundera, Ludvík: O fokalcích Miloše Korečka. Štafeta.Prostějov 1991, č. 2, S. 10–11. ; V roce 1989 zemřeli. Brno, SVK 1990, S. 18. ; Klimpl, P. : Neznámý Miloš Koreček. Revue Fotografie 29, 1985, č. 3, S. 37–39. ;Československá amatérská fotografie 1945–1989. Katalog výstavy. Praha 1989, S. 41. ;.

Syn inspektora cukrovaru ve Velké Bystřici u Olomouce, navštěvoval německé gymnázium, pak čes. obchodní akademii v Prostějově. Seznamoval se s problematikou textilní výroby, se svým švagrem koupil tkalcovnu v Šumperku po čase se osamostatnil a vznikla tak první česká továrna v Šumperku. Po německé okupaci byl zatčen gestapem, krátce po propuštění v Olomouci zemřel.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava 1998. S.61–62.

V roce 1946 maturoval na SGO. Poté studoval na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové. Pak pobýval v Ružomberoku a od roku 1960 v Olomouci, od 1962 působil na Katedře chirurgie LF UP. Habilitace mu byla dovolena až v roce 1990. Miloval hru na housle, byl aktivním sportovcem. Rád lyžoval, chodil po horách a vršcích, běhal maraton.

Za hlasem Komenského. Olomouc 1957. S.191. Ka­pitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. S.327. V sýp­kách ducha. Olomouc 1992. S.170. Ma­ňák,P.: Za docentem MUDr. Miloslavem Korhoněm, CSc. In: Žurnál,r.8, č.16, 29.1.1999.S.5.

Doc. MUDr. Miloslav Korhoň, CSc.

Studoval na Akademii ve Vídni, korepetitor dvorní opery ve Vídni, německý hudební skladatel, univerzitní lektor r. 1917–1918, vyučoval hud. teorii ve Vídni na Akademii do r. 1941. Autor komorních skladeb a písní.

ČSHS.I. Praha 1963.S.712.; Hanácké noviny 1994, 27.10, S.3.

Dětství prožil v Uhřičicích u Kojetína, kde jeho otec,ved.odboj­.skupiny padl 7.5.1945.. Po r. 1945 v Zábřehu na Moravě.V roce­.1958 absolvo­val SPŠF v Čimelicích a 1962 abs.FAMU, dramaturgii v Praze.Pracoval jako dramaturg FS Barrandov, kde působil již za studíí, od r. 1970 jako scenárista.Ča­sopisecky publikoval od r. 1965.

Slovník české literatury 1970–1981.Praha 1985.S.176–177.; In Průvodce zábřežský kulturní a informační měsíčník, roč. 2, 9/1999,S.12. .

'

Malíř kostelních obrazů a podobizen. Jeho obrazy jsou mj. v kostele v Dolanech u Olomouce, Dědicích, Olomouci z r. 1769.

Páleníček, L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku.Kro­měříž 1947.S.47–48.;Toman, P.: Slovní čes.výtvarných umělců.I.S.528–529.;.

Jeho otec Jaroslav Kořalka byl v roce 1930 knihovníkem České veřejné knihovny ve Šternberku a taky byl činný v Národní jednotě. Jiří K. studoval gymnázium v Prostějově a díky stipendiu v americké Pensylvánii výborně odmaturoval. Pokračoval studiem na Vysoké škole politických a hospodářských věd a FFUK v Praze. Promoval r. 1955. V roce 1958 nastoupil do Historického ústavu ČSAV, kde pracoval do roku 1974. Tehdy byl z politických důvodů přeřazen na pozici v Husitském muzeu v Táboře, kde působil do roku 1991. V letech 1991–1995 působil na Institutu historie při Technické vědecké akademii v Praze. Bohatá publikační činnost, autor 12 knih. Jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Německu a Velké Británii. Byl tajemníkem Česko-rakouské komise historiků a členem vícera vědeckých kolegií. V roce 1992 obdržel cenu Gottfried Herdes-Preis a r. 2007 Cenu Antona Gindelyho.
Životopisec Fr. Palackého. Historik v oboru novodobých sociáln. a polských dějin střední Evropy. Je považován za nejlepší osobnost v oblasti historiografie u nás.

Šternberské listy. č.2, 3, 2006, S.6., Kdo je kdo v ČR, osobnosti české současnosti, Praha 2002. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 64–65.

PhDr. Jiří Kořalka DrSc.

V roce 1961 dálkově absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci a 1962–1968 LF UP. Básně publikoval v Literárním měsíčníku a Tvorbě. Básně vysílal často též Československý rozhlas. Některé bsáně byly uveřejněny ve sborníku poeyie Hnízda stěhovavých ptáků. (Brno, Blok 1978). Básně z let 1985–1986 jsou ve sbírce Hloubení. Kontakt: Loučka 62, okr. Zlín

Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno 1989.S.123. V sýp­kách ducha.Olomouc 1992.S.200.

V letech 1909–1913 studoval gymnázium v Kroměříři. Pak studoval UK v Praze, kde posléze profesorem UK pro obor fyziologie rostlin. Popularizátor přírodních věd fejetonovou formou.

Lexikon české literatury.2,č­.2. Praha, Academia 1993. S. 862.

V roce 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Po studiích v Brně, Olomouci a Praze působil v řadě jezuitských kolejí 1665–1666 a 1672–1674 v Kutné Hoře.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno­.Masarykova univerzita 1998.S.289.;

Narozen na Nové Ulici v Olomouci. Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1874. Po vysokoškolských studiích byl zprvu suplentem a pak profesorem latiny, řečtiny a češtiny na gymnáziu v Brně. Odtud přešel řídit gymnázium v Třebíči a působil i jako ředitel SGO v letech 1907–1920. Obnovil tradici studentských Majáles na Svatém Kopečku. Předseda spolku Žerotín v Olomouci. Jeho syn Josef (1897–1942) byl právníkem.

Fischer, R. : Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S. 148.;

Narozen v rodině obchodního cestujícího. Dle otcova přání studoval na obchodní škole, ač by nejraději hrál divadlo. Chodil do dramatického oddělení konzervatoře. Absolvoval 1943 a nastoupil první angažmá v Jihočeském divadle v Táboře, jež se r.1945 vrátilo do Českých Budějovic. Od r. 1948 byl členem Svobodného divadla v Brně, po roce se vrátil do Teplic a r. 1951 podepsal smlouvu s Divadlem Z.Nejedlého v Opavě. V letech 1965–1967 působil v Mladé Boleslavi a následující sezónu ve Zlíně. Opět se vrátil do Opavy 1968–1984.Léta odpočinku od ledna 1984 trávil s družkou MUDr. Hanou Širokou ve Šternberku, kde také zemřel.

Otec dcery Lenky, pozdější herečky.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.55–56.

V roce 1951 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Po vysokoškolských studiích pracoval 1957–1960 v OÚNZ Zábřeh. Od 1960 – 61 sekund. lékař FN v Olomouci, 1961 – 1991 LF UP, ústav soudního lékařství, 1991 profesor, přednosta ústavu soud. lékařství a medicinského práva. Autor 5 skript pro studenty LF, člen 2 redakčních rad.

Žurnál UP, 1992, červen, č. 39, S. 6, foto;. Vzděláván budiž… Olomouc, SG 2002.;

Prof. MUDr. Alois Kosatík, CSc.

soukromě studoval zpěv v Olomouci, v olomouc. divadle působil v letech 1921–1923. Umělec. dvojice Ko-ko/s Vladimírem Konůpkou.

ČSHS.I.Praha 1963.S.713.;.

První ředitel českého gymnázia v Olomouci v letech 1867–1877, též okresní inspektor okresu hranického. V roce 1877 jmenován zemským inspektorem v Praze. Autor knih: Hovory olympijské (Brno,b.r.)
Život starého kantora. (Olomouc, Promberger 1899).

Fischer, Richard: Olomoucký památník 1848–1938. Olomouc 1938. S.149–152.; Boroviška, Leopold: O Janu E.Kosinovi.In: Středisko. Sborník VSMO, 70–71, 1987–1988,č.11.S.8–10.

Autor próz ze života moravského lidu. Pseud.Kukátkář -fejetony v Hlasu;Věnc.K. r.1862 v litur­g.bohosloveckém půlměsíčníku Concordia, básně v Hlasu aj.Dějištěm jeho povídek i Haná (Přestavlky u Přerova, Senice, Dub aj. Psal též o Skopalíkovi.

Hýsek, M. : Literární Morava v letech 1849–1885. Praha 1911, S. 245–256. ; Slovník českých spisovatelů. Praha ČS 1964, S. 246–247. Vychodil Pavel: Václav Kosmák. Brno 1916,S. 655. ; Vopravil, J. :Slovník pseudonymů. . . Praha, 1973, S. 810. ;.

Přestavlky Přerovsko).

Fiala,J.Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP,č.29,20.5.2005,S­.7.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1583

Propagátor moder. zemědělství, r. 1921 abs. zeměděl. hospod. školu v Přerově, 1959–1963 ved. praxe žáků na školním statku. Autor studie Budování SZTŠ v Přerově po stránce stavební. Rukopis kroniky rodu Kostihů, podklady k dějinám Želetic a Čelechovic.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Narozen na Hodonínsku.

Řezbářství se začal věnovat od r. 1924. Vystavoval v Dolanech, Velké Bystřici, Litovli, r. 1977 v Olomouci. Jeho práce v Severočeské galerii v Litoměřicích. Materiál přibarvoval včelím voskem. Rád vyřezával lidové figurky ( lidoví muzikanti, řemeslníci, kutilové). Jeho dílka byla oslavou lidské práce jak na Vysočině, tak na Hané. Specifickým projevem jeho umění byla díla portrétní, k nimž čerpal náměty z antické historie. Prostřednictví Art-centra vystavoval až v Mnichově. Dne 8.11.2006 se konal v Besedním sále Muzea umění v Olomouci vzpomínkový večer k 20. výročí úmrtí dolanského řezbáře, na kterém promluvil i jeho syn Lubomír Košík.

Jeřábek, R.: Plastika lidových tvůrců. Praha, Odeon 1981. ; Garčic, J.: Lidový řezbář František Košík. Zprávy KVMO 1985, č.235. S. 11–14. ; Nádvorníková, A.: Umělci čistého srdce. Velehrad 2001. ; Kolář, B.: O lidovém řezbáři Fr. Košíkovi. Olomouc.cz (29.7.2003).; František Košík – lidové plastiky. Katalog výstavy.Olomouc GVU 1977.

• mt-: Výročí dne. In: Hanácké noviny. 7. 8. 1993. S. 3.;

R. 1952 abs.AMU Praha, 1948–58 dirigent opery ND Praha, 1958–1962 šéf opery Divadla Oldřicha Stibora Olomouc, poté v Ostravě;Národní umělec 1984.;1962–1966 Ostrava, 1963 asist.L.Ber­nsteina v New Yorku.

BIO-ČTK 11.2.1988; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.238–239.;.

V roce 1947 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po roce 1990 si založil firmu INGSTOL s.r.o. v Olomouci.

Za hlasem Komenského. Olomouc 1957.S.192. V sýp­kách ducha.Olomouc 1992. S. 172. Věstník České komory autorizace ing. a techniků. 2004.

V r. 1920 maturovala na gymnáziu v Přerově, pak působila jako učitelka na měšťanské škole v rodišti. Provdala se za důstojníka ČSA, pozdějšího arm. generála K. Klapálka /1893 – 1984/. Autorka lyrických próz a válečných vzpomínek.

Lexikon české literatury.2/2­.Praha, Academia 1993, S.880.;.

R.1960 abs.FFUP v Olomouci u prof.Vl.Navrá­tila, A.Berana, doc.A.Kučery, odb.as.F.Bělohlávka a St.Vymětala.V 1960–1977 působil pedagogicky na výtvar.oborech LŠU, 1969–1973 externí učitel katedry výtvar.teorie a výchovy FFUP.Vyučoval grafice.Samost. vystavoval v Olomouci 1965, 1969, 1973, 1979, 1982, 1988;Zlíně 1966, Přerově 1977, 1983, 1989, ;Šumperku 1980.Žije a pracuje v Olomouci a Přerově.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989;Moravské osobnosti kultury a umění – REGO SVKOL;.

Měšťanskou školu vychodil v Blansku. Poté studoval Vyšší průmyslovou školu stavitelskou v Brně, kde maturoval v r. 1913. Poté odešel do Vídně na AVU, V letech 1914–1917 byl na frontě v Itálii a po válce pokračoval v období let 1917–1918 na vídeňské akademii a v letech 1919–1921 na AVU v Praze u prof. Kotěry, ale akademii nedokončil. Poté krátce působil v Brně, pak v Ostravě, odkud odjel začátkem let 30. do Teplic nad Bečvou, kde se podílel na projektu lázeňského hotelu Bečva. Některé stavby projektoval též v Rožnově pod Radhoštěm a v Luhačovicích. Po r. 1945 pracoval ve Zvoleni na Slovensku a koncem 50. let odešel do Prahy. Zemřel v Parze, ale pohřben v Brně.

Bránský, Jaroslav: Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko OKS 1990. S. 56.;