Osobnosti Moravy.eu

Narozen v Nemilanech u Olomouce (n. část Olomouce).

Studoval 1948–1952 Školu umění Zlín, 1952–1958 AVU Praha u prof.J.Laudy, Makovského, V.V.Štecha.Mo­numentální tvorba, plastiky.Realizace kašna v Šumperku, plastika Matka země v Olomouci, Signály z vesmíru, Přerov. Ražba mincí. Jeho sochy se nachází též ve Vsetíně a Jeseníku. V roce 1996 obdržel Cenu Masarykovy Akademie umění za uměleckou činnost.. laureát Ceny města Olomouce

Dvořák, F.: Rudolf Chorý.Ostrava Profil 1989.; Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomou­c 1989.

Narozen  v Řepčíně u Olomouce v rodině důstojníka rakouské armády, sloužícího v olomouckém pluku prince Eugena. Základní, všeobecné a teologické vzdělání získal v Olomouci, kde bzl 5.7.1869 vysvěcen na kněze. Kaplanem v Lichnově u Nového Jičína, odkud se na přání tamních obyvatel, kteří se v roce 1872 přestěhovali do Texasu přestěhoval v prosinci 1872 za nimi, aby zde jako první a dlouhou dobu i jediný kněz českého původu vykonával pro českou komunitu bohoslužby. 1873 byl jmenován administrátorem římskokatolické farnosti a později děkanem.1875 přis­pěl ke stavbě české školy. Stál u zrodu Katolické jednoty texaské, založené 1889, podpůrného a vzdělávacího spolku.1890–1910 působil jako duchovní ředitel. Na jeho počest postavili mu krajané pomník v r.1932.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 9. Ostrava 1997.S.49–50.

Řepčín u Olomouce, nyní část města Olomouc.

Útlé dětství prožíval v Olomouci a po šesti letech se rodina přestěhovala na jih Čech. Zde studoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích, vyučil se keramikem. Ve volných chvílích kreslil, některé kresby byly publikované v Dikobrazu. Největší zájem je o jeho keramické figurky, zvonečky, betlémy či zahradní keramiku. V roce 1991 se osamostatnil. Tvoří na Táborsku v Sezimově Ústí.

Dokumentační list – 4.1.2007 /hš

Od r. 1932 profesor taktiky dělostřelectva na VŠ válečné v Praze. Za nacistické okupace vůdčí představitel odbojových organizací Obrana národa a Petiční výbor „Věrni zůstaneme“. V říjnu 1941 zatčen gestapem a v červnu 1942 popraven.

ČBS.Praha 1992.S.258.;HN 1994, 27.10., S.3..

Po maturitě v roce 1958 absolvoval Fakultu jaderné a technické fyziky ČVUT v Praze a začal pracovat v oddělení logiky počítačů v Artimě 1964–1967. Navštěvoval filozofické semináře Jana Patočky a po jeho smrti zpracovával jeho pozůstalost, podílel se na založení archivu Jana Patočky a vydal v samizdatu 27 svazků archivního souboru prací J. Patočky. V roce 1990 dostal cenu ČSAV za rok 1989. Od jara 1990 vládní zmocněnec pro založení Středoevropské univrezity. Roku 1997 obdržel pamětní medaili Jana Patočky. Spoluředitel Centra pro teoret. studia UK a AV ČR, vedoucí archivu J. Patočky při FLÚ a CTS.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, Masarykova univerzita 1998.S.221–222., Kdo je kdo v ČR – osobnosti české současnosti, Praha 2002.

Přednosta kliniky radiologie a klinické onkologie LF Hradec Králové, jmen.doc.1.4.1966­. V letech 1971–1993 vedoucí redioterapeutického oddělení kliniky. Doc. MUDr. Zdeněk Chvojka, DrSc.

Seznam osob Univerzity Karlovy.Praha, Karolinum 1993.S.285.;.

V Uničově studoval nižší reálku, v Olomouci pak učitelskou přípravku. V roce 1855 absolvoval zkoušku z metodiky vyučování hluchoněmých a pro hlavní školy. V období 1.9.1855–13.9.1863 působil v Těšeticích, poté v Lošticích do září 1896, kdy šel do pense. Členem přírodovědných spolků r. 1860 ve Vídni a r. 1875 v Brně. Od roku 1880 řídil meteorologickou stanici v Lošticích. V r. 1886 jmenován dopisujícím členem VSMO. V roce 1896 byl jmenován čestným členem města Loštic. Miloval a provozoval hudbu, hrál na housle a klavír, též skládal drobné skladby. Měl bohaté přírodovědné sbírky. Za zásluhy jmenován ředitelem školy.

Fischer, R.: Loštice.2, Olomouc 1916. S. 266–271.

K hudbě jej vedla od dětství maminka, houslistka. Soukromě studoval hru na housle a klavír. V roce 1948 maturoval na reálném gymnáziu v Olomouci. Poté studoval v Brně. Žák Jaroslava Kvapila. Absolvoval JAMU v roce 1952. doc. JAMU Brno od r. 1966– 1990.. Instruktor souborů lidové umělecké tvořivosti. Autor orchestr. a komorních skladeb, tendence k syntéze různých technických i slohových prvků. . Mj. zhudebnil texty Fr. Hrubína, Jana Skácela, O. Mikuláška a romskou poezii.

Kmoníčková, Eva: V roce 1990 zemřeli. Brno, SVK 1991, S. 8–9. ; Čeští skladatelé současnosti. Praha Panton 1985. S. 109–111. /foto/; Matzner, A. : Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 3. Praha 1990, S. 224. ; ČBS XX stol., 1. díl, Praha 1999;

Slavnostní vernisáží v Muzeu umění v Olomuci byla veřejnosti zpřístupněna stálá expozice italského malířství 14. –18. století z olomouckých sbírek. V expozici byly vystaveny obrazy zapůjčené z arcibiskupské sbírky, kterou začal budovat uměnímilovný biskup Karel z Lichtsteina-Castelcornu v roce 1666. Vernisáže se účastnil velvyslanec Italské republiky v ČR Francesco Olivieri a dále olomoucký arcibiskup Jan Graubner a další hosté.

• it-: Svátek nejen pro muzeum. Hanácký kurýr, 1994, r.2, č.47. S.7.

Mládí prožil v Palkovicích, maturoval na gymnáziu ve Frýdku-Místku. V letech 1952–1955 studoval na Pedagogické fakultě UK v Praze, kde žákem prof. M. Salcmana, Cyrila Boudy a K.Lidického.Potom působil jako výtvarný pedagog na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. .R.1969 získal za soubor krajin.prací cenu města Nový Jičín.1964–1973 odb.asist.pro malbu na pedag.fak.UP v Olomouci. V letech 1973–1976 byl bez zaměstnání, musel z politických důvodů z univerzity odejít. Rehabilitován jako výtvarník byl až v r. 1988, jako pedagog až v r. 1991, kdy krátce působil jako učitel kresby a malby na Pedagogické fakultě UP. Žije a pracuje v Olomouci. Ve své tvorbě se inspiruje krajinou Valašska a Lašska, městské téma mu poskytuje Olomouc, zvláště pak katedrála sv. Václava, kde poblíž má ateliér. Od Unie výtvarných umělců Olomoucka v r. 2005 dostal diplom za celoživotní malířské dílo a za rok 2004 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti výtvarného umění.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. /fotografie/. ; Kdy kde co v Olomouci 1992, červen, S. 4–5., …A Blahopřejeme. Výročí.Kdy-kde-co 2012, červen.S.2.

Jan Lucemburský zde pobýval během tažení proti Krakovu.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995.S. 90.

Jan VIII. Očko z Vlašimi pocházel ze starého českého rodu, dosud byl proboštem kostela Všech svatých na pražském Hradě, kanovník vratislavský a rádce Karla IV. V červnu 1364 se stal prvním kardinálem českého původu. Zemřel 1380.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995.S.96.

Narozen v Hejčíně u Olomouce.

Absolvoval Vyšší průmyslovou školu stavební v Prostějově, 1962–64 LŠU v Olomouci u Pavla Kotase, Pracoval jako projektant v Okr. stavebním podniku v Olomouci jako vedoucí projekčního ateliéru. Jako projektant se podílel na mnoha akcích při obnově památkového jádra města Olomouce.

Hejčín je nyní předměstím města Olomouc.

Studoval RG Valašské Meziříčí v letech 1942–1946, hudbě se učil u V. Dětřicha, Roku 1951 absolvoval konzervatoř a 1955 AMU v Praze. Další studia v Paříži a Varšavě.

Československý hudebné slovník.I.Praha, SHV 1963.S.588.;.

Studoval v jezuitské koleji v Uherském Hradišti, teologii v Olomouci, vysvěcen na kněze 1663. Jako kaplan působil 2 roky v Lošticích, 1665–67 ve Střelicích u Brna a od 1667 farářem ve Veverské Bitýšce. Psal latinsky náboženskou literaturu, pro lid psal česky. Literárně nejhodnotnější je proza Vidění rozličné sedláčka sprostného. /vyd. čes.ed. M. Kopecký r. 1973. / Pohřben ve Veverské Bitýšce.

Lexikon české literatury.II/1­.Praha 1993.S.521–522.;.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1630

Národní katolický týdeník. Redaktorem byl Robert Cagášek. Dne 2.11.1912 přesídlil list do Letovic.

Fischer, R.: České noviny anovináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S.23.

Narozen ve Chválkovicích u Olomouce. Absolvoval RG v Plzni r. 1927, poté studoval KU, r. 1932 doktorát, 1936–39 soudce Vojenského divizního soudu v Praze, 1939–1948 odd. Stát. zastupitelství při krajském soudu v Praze, 1948 zbaven soudc. postavení za to, že začal stíhat zločiny Rusů. Odešel do exilu. Paříž, 1950 Kanada, psal pro rozhlas, 1951 Spoj. státy – knihovna amerického kongresu, prac. středoevrop. práv. odd. , 1953–56 stud. knihovnictví na americké katol. univ. Získal hodnost Master of Science doktorátu věd v knihovnickém oboru. Autor vědec. publ. z oblasti práva.

Pejskar, Jožka: Poslední pocta. 2.sv. vl.n. 1989, S.50–51; foto, S.343.;

Chválkovice u Olomouce jsou nyní součástí města Olomouc.

Středoškolská studia ukončil na stavební průmyslové škole v Hradci Králové r. 1933. Prošel mnoha profesemi, byl také spisovatelem z povolání. Nejdřívě jako důstojník čs.armády sloužil na Slovensku a na Moravě. Na začátku 2. světové války úředníkem na ministerstvu v Praze (1940–1942). Pravidelná spolupráce s Lidovými novinami jej přivedla k novinářské profesi. Bohatá spolupráce s rozhlasem a televizí.Skutečný úspěch mu přinesl román Saturnin (1942).

BSSSM, seš.5(17.)Ostrava 2004. S.80–81.

Člen Hanáckeho Aeroklubu v Olomouci, jméno uvedeno na pomníku padlých letců na olomouckém hřbitově. Sestřelen při náletu na Brémy. Pohřben v Nizozemí. Stihač v boji o Anglii.

Loucký, František: Mnozí nedoletěli.Praha NV 1989..

Absolvoval Slovanské gymnázium, poté pedagogické gymnázium (býv. Fučíkova škola), FFUP katedra společenských věd a obor speciální pedagogiky. Učitel v ZŠ Paseka, Lipina, Kopeček (špatně mluvící děti), Slavonín (zvlášt. škola), Olomouc – Řepčín (internátní zvl. škola, Kopeček (ZIŠ s vadami sluchu, v letech 1972–1991, nyní detašované prac. Odboru MŠ, odd. inspekce pro speciální školy okr. Přerov, Vyškov, Šumperk, Prostějov, Olomouc, Publikační činnost v odborném pedagog. tisku, sbornících, u nás i v zahraničí.

Společenská kronika. Vzpomínky. Hanácké noviny, 10.1.1998.S.4.

Slavonín, Řepčín a Svatý Kopeček městské části Olomouce.

Mgr. Milan Jiříček

Při oslavách příjezdu prvního vlaku z Vídně do Olomouce se konala v městském divadle hudební akademie. Hudbu řídil sám J. Strauss st. ( 1804–1849), dvorní kapelník a rakouský skladatel.

sjl: 150 let železniční tratě Vídeň – Olomouc. Kdy, kde, co v Olomouci, 1991, říjen, S.6.

Hoboj, v MFO Působila od 15.9.1961 do 31.8.1963.

Katalog členů MFO.

'

Roz. Pospíšilová, automobilová závodnice, autorka vzpomínkové knihy. Narodila se v rodině zámečnického mistra jako nejmladší dítě. Měla ještě sestru a bratra. Navštěvovala dívčí obchodní školu hraběte Poetinga, hrála na klavír, cvičila v Sokole. Učila se německy, francouzsky a anglicky. Pracovala jako korespondentka Pražské úvěrní banky v Olomouci, jejímž vedoucím byl Čeněk Junek.. Když byla v roce 1917 zřízena pobočka v Brně odešla s Junkem do Brna. Po vzniku Československa odešla se svým bratrem do zahraničí, krátce pracovala ve Francii a ve Švýcarsku a pak se na pár měsíců vrátila do Olomouce. Pak teprve odešla do Prahy. Její nastávající manžel Č. Junek jí přivedl k automobilovému sportu. Jako první žena u nás získala v roce 1921 řidičský průkaz. Provdala se 24. června 1922. Manželé si koupili první bugatku. Zprvu jezdila s manželem jako spolujezdec, ale v letech 1924–1928 proslula jako automobilová závodnice. Po smrti svého manžela 15.7.1928 při Velké ceně Německa, závodit přestala. Později se provdala za automobilového závodníka Ladislava Kháse. Stala se nejúspěšnější ženou automobilového sportu. Během čtyř let absolvovala 25 závodů. Od 30. let až do odchodu do důchodu pracovala u Bati při výrobě pneumatik.Za 2. světové války byla zapojena do ilegálního odboje. Motorismu zůstala věrna i po válce. Podílela se na organizaci plochých drah, pomáhal s organizací první šestidenní v Československu, působila v pořadatelském sboru Masarykova okruhu. Do 90. let přijížděla také do Šternberka jako divák automobilových závodů ECCE HOMO, kterých se sama v roce 1926 zúčastnila.. V roce 1972 vyšla její vzpomínková kniha „ Má vzpomínka je Bugatti“ a v roce 1990 převyprávěl její příběhy Miloš Kovářík v knize Královna volantu. Olomouc ji poctila in memoriam Cenou města Olomouce 2005 v oblasti sportu.

ČBS. Praha 1992.S. 289.
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010.,S. 51–52. Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu. : Týnecké listy 2010, listopad. S.4. http://otavinka.blog.cz/…lenka-na-5-1

Alžběta Pospíšilová – rodné jméno

Závodník Dukla Olomouc, ASD šerm. 17 let reprezentant Československa ve fleretu a později v kordu. Vítězství v několika světových turnajích OH, ME, MS.

Kdo je kdo 1994–1995 v České republice.Praha 1994.S.234.

Holice je nyní součástí města Olomouce.

Celý život prožila v Ostravě. 1938 absolvovala učitel. ústav a učila. 1952 absolvovala státní kurz pro logopedické asistenty. 1966 založila logopedickou poradnu. 1960 získala v Olomouci na PF specializaci v oboru logopedie.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.64;