Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Litovel, Olomouc, Opava, Paříž (Francie), Přerov, Varšava (Polsko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | baletní pedagožka, krasobruslení, sólistka baletu | |||||
Anotace: |
Narodila se v rodině úředníka Státní pojišťovny, který byl dobrým
pianistou a sportovcem. Byla nejmladší ze čtyř sourozenců a od dětství
měla blízký vztah k hudbě a tanci. Od 5 let byla žačkou Ivo Váni Psoty
a tato škola zcela ovlivnila její životní cestu. Již od r.
1931 vystupovala na jevišti divadla na Vevěří i Na hradbách. Účinkovala
i při školních akademiích a slavnostech. V r. 1936 tančila ve Vídni.
V roce 1939 udělala konkurz v divadle za vedení Jiříkovského. Za okupace
musela přejít do německého divadla. Po osvobození nastoupila v r.
1945 v opavském divadle, kde působí jako šéf baletu Josef Škoda. V roce
1947 se vrátila do Brna. V letech 1952–1961 se věnovala pedagogické
práci v baletní škole. Od r. 1962–1977 členka Divadla Oldřicha Stibora
Olomouc, kde byl šéfem a choreografem Josef Škoda, za kterého se v r.
1962 provdala. Pedagogické práci se věnovala i v olomouci, učila
v Litovli a pak v Přerově na LŠU a 1968–1981 v baletní škole divadla
Olomouc. Od r. 1977 vedla v Olomouci i krasobruslařský oddíl ČSTV –
lekce klasického baletu (1985). Hostovala ve Vídni (1936), Varšavě (1957),
Berlíně (1951), Paříži (1959). Koncem let osmdesátých se vrátila
i s manželem do Brna – Králova Pole. |
|||||
Zdroj: |
ČTK-BIO, 12.2.1985.;. Postavy brněnského jeviště.II.Brno 1989. S.145–149.; |
|
||||||
Místo narození: | Frýdek-Místek | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | architekt, scénograf | |||||
Anotace: |
V letech 1923–27 stud. na odborné stavitel. škole v Brně, po praxi v Praze, odešel s bratrem Čestmírem na AVU do Vratislavi 1928–30. V letech 1930–31 studijní cesta USA, 1931–33 Praha, do roku 1936 v Ostravě, poté v Olomouci. Zabýval se problematikou bydlení v rodinném domě, kulturní stavby, divadla, od 60. let sakrální architektura. Scénograf pro divadlo v Olomouci a Hranicích. Rekonstruoval divadlo v Olomouci-Hodolanech. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, Pavel: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.24–30.; Vlastivědný věstník moravský, 30, 1978, č.1, S.63–71.; Zatloukal, P.: Zemřel arch.L.Šlapeta.ZVSMO, 1983–84, č.19–20, S.62.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Lublaň (Slovinsko), Montreal (Kanada), Ostrava, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Dvojčetem sestry Olgy, syn architekta Lubomíra Šlapety. V roce 1972 absolvoval ČVUT Praha, poté pracoval v Ostravě, 1973–1991 vedoucí oddělení architektury Národního technického muzea v Praze, 1991–1997 děkanem Fakulty architektury ČVUT, 1997–2000 prorektorem ČVUT, 2003 děkanem ČVUT, 2006–2010 děkanem Fakulty architektury VUT v Brně, 1986 hostující docent TU Berlin a 1987 TU Wien, 1992 jmenován profesorem v Berlíně, v roce 2000 působil 4 měsíce v Montrealu a roku 2002 hostující profesor FA univerzity v Lublani. Autor publikací:
|
|||||
Zdroj: |
cs.wikipedia |
|||||
Poznámka: |
Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta DrSc. – český historik architektury |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hněvotín, Hranice, Jeseník, Mohelnice, Olomouc, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | architekt, odborný publicista, urbanista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Antonín Milan Škamrada studoval olomouckou Českou reálku, na níž maturoval v roce 1948 ve třídě prof. Štěpánky Gregorové. Po studiích architektury působil v letech 1952 – 1956 jako asistent na katedře urbanismu Fakulty architektury VUT v Brně, dalších 11 let ve Stavoprojektu Olomouc a v letech 1967 – 1971 v Útvaru hlavního architekta města Olomouce. Od roku 1991 byl vedoucím ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Olomouci. Souběžně se v letech 1982 – 1987 věnoval pedagogické činnosti na katedře výtvarné výchovy PdF UP. Jeho rukopis nese bezpočet projektů, které se po své realizaci staly neodmyslitelnou součástí našeho života. Projektoval např. mj. regeneraci historického jádra města Olomouce, Šumperka, Hranic, Nového Jičína, rekonstrukci Edelmannova paláce (Olomouc, Horní nám. 5), knihkupectví Velehrad, úpravy interiérů olomouckého Arcibiskupského paláce, rekonstrukci Stojanova na Velehradě, vnější plášť katedrály sv. Václava v Olomouci a rekonstrukci zámků ve Velkých Losinách, Tovačově, Mor. Třebové a aktuálně i olomoucké Konzervatoře evangelické akademie adal. Z nově realizovaných staveb projektoval v Olomouci budovu Teplotechny, Vysokoškolské koleje na Envelopě, Krajský pedagogický ústav a řadu rodinných domů. Jeho autorskou pečeť nese interiér zámku ve Velké Bystřici, hlavní nádraží ČD Olomouc a Vrchní soud v Olomouci… V roce 2016 obdržel Cenu města Olomouce, v oblasti jiné. Zemřel u dcery v Bratislavě. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře…Praha, Modrý jezdec 1993. S. 175. Škamrada, A.:Má cesta k architektuře a architekturou. 2016. |
|||||
Poznámka: |
Ing. arch. Antonín Škamrada |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | autorka učebnic, fyzika, pedagog vysokoškolský učitelka | |||||
Anotace: |
Abs.PřFMU Brno, obor obec.fyzika r.1957, v Olomouci působila od r. 1959 jako odb.as. na UP, od r. 1990 docentka katedry experim.fyziky Př.FUP Olomouc.Autorka monografií, VŠ učeb.textů. a učebnic fyziky pro gymnázia. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II.1991/92.Praha 1991, S.951–2;. |
|||||
Poznámka: |
Doc.RNDr. Miroslava Široká, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Cholina | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Ostrava | |||||
Obory působení: | pěvec, vypravěč | |||||
Anotace: |
Bratr Antonína a Valentina Š., půs.1919–1932 v Ostravě, Brně.Populární představitel hanácké figurky Jozéfka Melhobo. Na fotografii z roku 1933. V roce 1927 vydal knihu Plkačke a jedno drohy. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.697.; Stratil, Václav: Bratři pěvci Šindlerovi.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.40.;. Šik, Luboš: Osobnosti Litovelska. Rkp 1993. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Cholina | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Jihlava, Olomouc, Opava, Ostrava | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
Bratr Valentina a Václava Š. ;učil se zpěvu u bratra Valentina a u prof. Emericha v Berlíně. Půs. od r. 1918 v ND Brno=1920, v Olomouci 1923–26, Ostrava 1929–31, za okupace v něm. divadle Olomouc a Jihlava. 1945–1952 Opava, od 1952 v Brně=člen opery, prof. zpěvu na Jamu a konzervatoři. Rozhlas, gram. desky. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.697.; Stratil, Václav: Bratři pěvci Šindlerové.=ZVSMO 1983–34, č.19–20, S.40 ;.. |
|
||||||
Místo narození: | Cholina | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | ˇBerlín (Německo), Brno, Kroměříž, Olomouc, Vídeň (Rakousko), Záhřeb (Chorvatsko) | |||||
Obory působení: | herec, lidový vypravěč, pěvec | |||||
Anotace: |
V letech 1897–1905 studoval gymnázium v Kroměříži, bohosloví v Olomouci 1905–1908, žák J.Nešvery.Angažmá v ND Praha-od 6.1.1909–1910.Sólista ND Praha1911–13, Brno 1917–1932, učitel ve šk.Filharm.sboru Beseda brněnská, divadelní revue -hanác/figurka stréčka Křópala z Břochovan;film, rozhlas. |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V.: Bratři pěvci Šindlerové.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.40.; Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965.S.697.;. |
|
||||||
Místo narození: | Sarajevo (Bosna a Hercegovina) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Mládí prožil v Přerově, kde navštěvoval Blahoslavovu obec. školu a maturoval r. 1936 na gymnáziu. ;Od r. 1951 předseda Matice moravské v Brně, V letech 1952–1986 šéfredaktorem Časopisu Matice moravské. univ. prof. UJEP Brno, spoluprac. ČSAV Praha, Brno. Autor 3 knih, 81 statí a článků, 56 recenzí a zpráv. Z díla: Útěk podaných z Čech ma Moravu po třicetileté válce.Praha, Academia 1985.; |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska,SOKA Přerov. |
|||||
Poznámka: |
Univ.prof. PhDr. Bedřich Šindelář, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Přáslavice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci r. 1945. Po studiích Lékařské fakulty UP byl odb. asistentem v Histologicko-embryologickém ústavu LFUP v letech 1950–1951. Poté pracoval ve Vojenské lékařské akademii Hradec Králové. |
|||||
Zdroj: |
Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.189; V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.168; Kapitoly z dějin olomoucké univerzity., Ostrava 1973., S.336.;. |
|
||||||
Místo narození: | Luká | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Brno, Chvalnov - Lísky, Olomouc | |||||
Obory působení: | knihovnice, kulturní pracovnice, ředitelka knihovny, skautský činovník, vedoucí knihkupectví | |||||
Anotace: |
Narodila se jako nejmladší jménem Doleželová a brzy jí zemřel tatínek, maminka se po druhé vdala, aby uživila své tři děti a zaplatila dluhy. Zemřela při předčasném porodu a otčím, aby se nemusel o děti starat, tak je dal do služby a holčičku Marušku dal do Útulku pro sirotky a mrzáčky v Litovli. Měla vrozenou luxaci kyčle a nohu kratší, tak nemohla skoro chodit. Zprostředkovali jí zadarmo léčení v brněnské nemocnici sv. Anny, kde působil lékař specialista, který se zabýval léčením této nemoci. Holčička byla po dobu léčení chovankou kláštera vincentek. Za rok se naučila chodit, ač trochu kulhala. V klášteře byla do deseti let a pak šla jako doprovod jedné chovanky v létě k sedlákovi do Chvalnova u Kroměříže. Na statku si veselou holčičku oblíbili, a tak se do kláštera už nevrátila. Její starší sestra Hana, když dovršila 21 let, se cítila povinována postarat o své mladší sourozence. Byla válka, a tak sestru odvezla do Litovle, když měla 14 let, aby pracovala jako služebná v tvarůžkárně u Vaňků. V roce 1945 si vymohla vyučení v obchodě a dostala se do centra kulturního dění, protože Karel Vaněk, byl v Litovli váženou osobností. Provozoval kino, hrál divadlo, byl členem pěveckého kvarteta. V roce 1951 byla tvarůžkárna i mlékárna zavřeny, pan Vaněk zemřel a Majka po vyučení prodavačkou si doplnila vzdělání zprvu jen v kurzu pro ředitele okresních lidových knihoven ve Štiříně (podzim 1954) a pak dálkovým studiem Osvětové školy v Brně, kde maturovala (v roce 1959). Uplatnila se ve veřejném životě v Litovli, kde pracovala na okresním úřadu jako referentka pro zájmovou činnost a od června 1954–1957 byla ředitelkou knihovny v Litovli. Poté pracovala jako vedoucí knihkupectví na náměstí a v červnu 1957 se provdala za Lubomíra Šika, technika litovelské Tesly a stala se jeho spolupracovnicí na poli kulturním i kronikářském. Vedli spolu skautské tábory, uplatnila se též v divadle a hrála závodně šachy. Normalizace jí zařadila mezi nositele kontrarevoluce v Litovli a byla zbavena funkce vedoucí prodejny. Přeložena byla pak do Olomouce, do prodejny hudebnin na ulici Pavelčákova. Brzy se z tohoto místa stalo centrum informací nejen pro studenty a pedagogy univerzity. Po roce 1989, kdy odešla do důchodu se ještě několik let věnovala organizaci různých akcí pro seniory. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Luboš: Litovel 2024. S. 46–49. Litovelské otisky. CD Šik,L. 2024 Majka jubilejní. Blogspot Otavínka. 3.3.2024 (báseň L.Šika) fotografie Miroslav Pinkava |
|||||
Poznámka: |
Narozena v Ješově, nyní součást obce Luká |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Černčice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Pavlovice u Přerova, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | malíř akademický | |||||
Anotace: |
Malíř-portrétista, působil v Brně, maloval chrámové obrazy, asi 135, více než 140 portrétů: např. (hrabě Harrach, Béda Dudík, Leoš Janáček) Ateliér měl ve vlastním domě na Šmerlingově tř. 9, Brno, kde visel štít Umělecký ústav malířský a fotografický..Od r. 1899 propagátor umělec. fotografie. Jeho obrazy se zachovaly v Kozlovicích, Pavlovicích u Přerova. Od r. 1902 působil v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. |
|||||
Poznámka: |
Narozen na Náchodsku. Kozlovice (n. část města Přerov) |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Písek | |||||
Obory působení: | knihovnice, publicistka, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Vystudovala gymnázium v Písku, pak knihovnickou školu v Brně. V letech 1966 – 2001 působila v Okresní knihovně v Olomouci, od r.1972 v regionálním oddělení. Připravovala biografické ročenky, ediční činnost, příležitostně publikuje v periodikách. 2003 edičně připravila Slovník myšlenek.Od roku 1999 – 2024 spolupracuje na vydávání Evropanského diáře, výběrem citátů na 365 dnů v roce. Od roku 2001 pravidelně publikuje v měsíčníku Týnecké listy, kde připravuje stránku významných výročí středomoravského regionu. Spolupracovala s občanským sdružením Valašské Athény. Je členkou Vlastivědné společnosti muzejní a Literárního klubu Olomouc.V listopadu 2015 vyšla v Pelhřimově knížečka jejích vzpomínek formou básní, prózy i fotografií s názvem " Písecké oblázky".V září 2016 dostala Pochvalu Mobelovy ceny za knihu Písecké oblázky, zá oblázek a báseň Svatý na mostě (s.17). V roce 2019 byla nominována v soutěži Žena regionu Olomouckého kraje a dne 8.10.2019 byla finalistkou X. ročníku v kategorii: umění, kultura a sport. |
|||||
Zdroj: |
Z paměti literární Olomouce.Olomouc. Vlastiv.společnost muzejní, 2004, S.263–264 Slovník osobností východní Moravy. 2006. [cit. 21. 9. 2011] Dostupné na http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?… (kol) Písecké oblázky Hany Ševčíkové. Písecký deník, 18. 12. 2015, č. 294, s. 9. Vejlupek, Miroslav. O Píseckých oblázcích Hany Ševčíkové. Písecké postřehy, 16. 12. 2015, roč. 24, č. 50, s. 8. Vejlupek, Miroslav. Senzitivita a lyričnost – to jsou „Písecké oblázky“. Literární noviny. 27. 12. 2015. /online/ /cit. 08012015/. Dostupné na http://www.literarky.cz/…ecke-oblazky databáze Knihovny města Písku http://otavinka.blog.cz/…regionu-2019 http://www.ctenizpisku.cz/…na-sevcikova |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Helfštýn, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, vysokoškolský učitel | |||||
Anotace: |
Předseda projektové a inž. společnosti Pam Ar Brno. Zaměření: rekonstrukce sídel od malého urbanismu po památkové soubory a jednotlivé objekty. Real. : novostavby, rodinné domy, chalupy, drobná architektura. Účast na rekonstrukcích: Helfštýn, Boskovice. Rekonstrukce a dostavba České spořitelny Kroměříž, rekonstrukce Moravského divadla Olomouc. Externí pedagogická činnost: FA VUT Brno, přednášky úvodu do projektování, ved. ateliéru rekonstrukcí památek. |
|||||
Zdroj: |
Kdoje kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.173.;. |
|
||||||
Místo narození: | Čehovice | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Praha, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | chirurg, lékař | |||||
Anotace: |
Po maturitě na státním gymnáziu v Prostějově r.1934 studoval Lékař. fakultu MU v Brně. V době okupace pracoval v letech 1941–1945 jako úředník v obuvnické továrně v Praze. Po osvobození 1945 vysokoškol. studia v Brně ukončil. Nastoupil jako lékař na chirurg. odd. Okresní veřejné nemocnice v Prostějově. V roce 1950 byl povolán na dlouhodobé vojenské cvičení do výcvikového tábora Libavá, 1952 přeložen na Vojenskou lékařskou akademii do Hradce Králové, kde se stal náčelníkem nemocniční chirurgie. Po zrušení VLA pracoval v letech 1958–1960 jako přednosta chirurgického oddělení Okresní nemocnice v Uherském Hradišti, odkud odešel do téže funkce do Ostravy. Stal se uznávaným zakladatelem klinické a experimentální hyperbaroxie u nás, takže mohl své poznatky přdnášet lékařům v Olomouci, Brně, Uherském Hradišti a v Praze, ale též v cizině: Berlín, Glasgow, Amsterodam, Londýn, Řím. Též členem poradního sboru Ministerstva zdravotnictví ČSR. Předseda spolku českých lékařů v Ostravě.. nepříznivě do jeho života zasáhly důsledky podpisu 2000 slov a politických postojů 1968–1969. Byl degradován na funkci chirurga v ambulanci Závodní nemocnice ve Vítkovicích, kde pracoval do odchodu do důchodu v r. 1988. Po listopadu 1989 byl jmenován předsedou rehabilitační komise zdravotníků Severomoravského kraje. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.63; |
|
||||||
Místo narození: | Věžky | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař chirurg, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V roce 1945, ihned po promoci nastoupil jako sekundární lékař na chirurgické oddělení Zemské nemocnice v Olomouci, vedeném prof.Rapantem.Od r. 1946 působí jako odborný asistent na UP v Olomouci. Od 1.9.1967 je profesorem a od 3.3.1970 jako nástupce prof.Rapanta, přednostou a vedoucím katedry chirurgie LF UP do roku 1982. Význačný chirurg zejména v oblasti jícnové a hrudní chirurgie. |
|||||
Zdroj: |
Zakladatelé a pokračovatelé. Olomouc, UP 1996.S.209–210. Fotografie. |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr. Zdeněk Šerý Narozen na Kroměřížsku. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Bedihošť, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | politik komunální, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Ředitel Gymnázia J. Wolkra v Prostějově od r. 1990; Vystudoval FFUP čestina, ruština, Olomouc 1960;VŠE, fak. říz. , VTI-PGS, Praha 1986. 1962–6 učitel v Bedihošti, 63–72 střed. prof. na G , 67–68, a70–71 lektor vietnamských praktikantů. 72–89 zaměst. u DS Olomouc, zprvu jako dělník, později odd. VTEI a propagace. 70-vylouč. z KSČ;90, poslanec OÚ a měst. zastupitelstva |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.990.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | dějepisec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Profesor české řeči a literatury na stavovské akademii v Olomouci, od 30.12.1839-říjen 1847, kdy odešel do Brna.R.1841 vydal spisek Vpád Mongolů do Moravy, praktic.učebnici českého pravopisu.Jeho zásluhou byly v Olomouci 1841 poprvé pojmenovány ulice a náměstí také česky. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný.1933, sv.VII., S.22.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha, SPN 1981.S.69–72.; Smejkal, B.: A.V.Šembera a Olomouc.= ZKVMO 1957.č.71.S.54.;/Fotografie PKK 1982;. |
|
||||||
Místo narození: | Rýmařov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Stud. SUPŠ Brno, FFUP v Olomouci. Žije a tvoří v Olomouci. Kresby, obrazy , návrhy interiérů a exteriérů obchodů. tvorba skleněných objektů, autor grafické podoby Hanáckých novin. Iniciátor G CAESAR, člen asociace rekonstr. olom. orloje. Půs. 1975–78 v Okr. střed. památ. péče, do r. 1986 v Obl. GVU, nyní svob. umělec. 1989–90 realizace velkoploš. malby „Cesta ke světlu“ pro Dům kultury v Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Pozvání na výstavu do DH.Stráž lidu, 1989, 17.1., S.4.;
Výtvarné umění 1990, č.4.; Kdo je kdo.II.1991/92.Praha 1991, S.940.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, publicista | |||||
Anotace: |
Syn buditele A.V.Šembery.Po studiích v Olomouci, Brně odešel 1849 do Vídně, kde vystudoval G a práva.Vznikaly zde jeho první pokusy spisovatelské, odtud dopisoval do českých listů moravských i pražských/Národní listy/.Žurnalistické články podepisoval S.Bodlák.R.1880 se zřekl psaní českého Š ve svém jméně a zaměnil je na SCH.Poté velebil Němce a haněl Čechy.Zemřel jako Schembera. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava.Praha 1911.S.144–145.; Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.29.;ZVÚO, 1968, č.137, S.8–14.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hroznová Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | biochemik, historik lékařství, lékař, sběratel grafiky, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Syn učitele. Po maturitě na gymnáziu ve Strážnici a studiu LFMU v Brně působil v Olomouci. Od r. 1951 přednosta Ústavu lékařské chemie UP a též se věnoval dějinám UP a soupisům vědeckých prací lékařů UP. Člen akademie věd v NDR. Zasloužil se o vybudování ústřední knihovny LFUP. Člen sekce dějin lékařství při VSMO. V roce 1941 mu vyšla první odborná publikace a v průběhu času jich napsal na 370. Autor studií o výtvarném umění, sběratel grafiky. Autor studií o J. Uprkovi, S.Lolkovi a Z. Braunerové. V roce 1980 dostal Zlatou medaili Slovenské chemické společnosti SAV a v r. 1981 medaili Americké farmakologické společnosti. Prof. MUDr. František Šantavý, DrSc. zemřel v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Nekrolog. ZVSMO 1983–1984, č. 19–20. S. 29–30.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc - Holice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Slavičín, Uničov | |||||
Obory působení: | básník, konstruktér, pedagog, publicista, ředitel školy, skautský činovník | |||||
Anotace: |
Vychodil základní školu v Holici, kde byl velmi ovlivněn třídním učitelem Dr. Františkem Navarou a učitelkou Ludmilou Dudovou, která učila češtinu a dějepis. V roce 1964 maturoval na Střední průmyslové škole strojnické v Olomouci a poté nastoupil do Uničovských strojíren. Zprvu pracoval na montážích bagrů a jeřábů, od ledna 1965 v konstrukci. O rok později obdržel od ředitele strojíren možnost studovat konstrukční obor, dopravní a manipulační stroje na VUT v Brně. Po promoci v roce 1970 se oženil a nastoupil do technologické konstrukce. Záhy poté narukoval na vojnu do Lešan v Posázaví a po čtyřech měsících byl převelen do Slavičína. Věnoval se hodně sportu a trénoval volejbalové družstvo žen. Po vojně se vrátil do Uničova, odkud odešel koncem roku 1976 do Olomouce, kde působil ve Výzkumném ústavu Sigma. Po sedmi letech ukončil výzkum především ze zdravotních a rodinných důvodů a začal pedagogicky působit na SPŠS, kde učil strojírenskou technologii a konstrukci, nauku o materiálech a technická cvičení. Po Sametové revoluci 1989 se stal ředitelem školy a tuto funkci obhájil i v letech 1993, 1998 i po roce 2002. V mimoškolní činnosti se věnoval práci s mládeží, napomáhal znovuobnovení Junáka v Olomouci a dvě období byl zástupcem náčelníka okresní rady. Od mládí se věnoval literatuře. Niterný vztah získal přátelstvím s Ladislavem Stehlíkem a Jaromírem Tomečkem. Obdivoval básnické dílo Jana Skácela, Jaroslava Seiferta, Fráni Šrámka a Františka Hrubína. První báseň napsal v osmnácti, ale pravidelně se poezií zabýval až o třicet let později, i když něco málo napsal už začátkem osmdesátých let. Publikoval v časopise Skautská stopa i v studentském periodiku Vodopád. Jeho básně vycházely na novoročenkách, ale také ve sbírkách vydávaných vlastním nákladem, které měl pro přátele. Jeho básnická žeň kolovala nejen mezi pedagogy, ale i žáky. Vlastní poezii psal na počítači a sám si k ní vytvářel i zajímavé ilustrace. Koncem let devadesátých spatřily světlo světa tyto sbírky: Znamení vodnáře (1996), Hledání poezie všedního dne (1998), Nápadičky pro dětičky (1997) , výběry – Pro dlouhou chvíli (1998), Za všechno mohou ženy, víno a zpěv (1997), Místní cestopis (1998), Listy láskám (1999) a příležitostné básně na volných listech doplněné kresbou či fotografií. Hlavními inspirativními motivy jeho básní byly láska, příroda, vzpomínky na dětství a zážitky. Jeho doménou se stala přírodní lyrika a reflexivní poezie. V letech 1999 až 2002 byly Šafránkovy básně publikovány také v malých bibliofiliích, které vydala literární sekce Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Malé výbory z tvorby olomouckých autorů vyšly s těmito názvy: Verše, myšlenky a aforismy z konce století (1999), Pour féliciter (2000), Žena a láska (2000), Děti a dětství (2001), Olomoucké kašny (2001), Verše z cest (2002) a Verše o Moravě (2002). Knižně, v olomouckém nakladatelství Poznání vyšla šedesátistránková básnická sbírka jubilanta s názvem Krajina kvetoucí v duši (2002) .Kromě poezie však nutno připomenout, že Ing. Šafránek pravidelně přispíval nejen do jubilejních sborníků VSMO, ale i školních almanachů na Moravě. Zabýval se také historií obce Holice či skautskou činností v rodišti a dalšími aktuálními událostmi. Jeho články najdeme od roku 2001 na stránkách místního měsíčníku Holické noviny. Aktivně se podílel také na činnosti literární sekce při přípravě literárních večerů. Hojně navštěvované jsou také jeho autorská čtení v Knihovně města Olomouce, která se již několik let konají u příležitosti svátků poezie. |
|||||
Zdroj: |
Prudilová,Hana: Dílo amatérského básníka Petra Šafránka. Diplomová práce. Olomouc PdfUP 2001. * Kolář, B.: Z pamětí literární Olomouce. Olomouc 2004. * Databáze regionálních osobností HANÁ, on-line katalog KMOl. * Ševčíková, H. : Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. Velký Týnec 2016, č.2. |
|||||
Poznámka: |
Ing. Petr Šafránek http://otavinka.blog.cz/…ejni-setkani |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | dramatik, esejista, filozof | |||||
Anotace: |
V roce 1931 získal titul Ing. vodních staveb. Od r. 1938 ve svobodbém povolání. Celé dílo tvoří v Brně, za protektorátu v ilegalitě, pak ve vynuceném ústraní. V r. 1991 udělen titul PhDr. h.c. MU v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedia.cz |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Celý svůj život oddal próze pro děti, zejména pohádkám. V roce 1946 vyšel soubor pohádek Obr Dooblak a jiné, o deset let později Padej, padej, deštíčku a roku 1961 vyšla populární knihy Zatloulané písmenko. Redaktor Rovnosti v Brně, 1947–1950 šéfredaktor Rovnosti. Od r. 1970 v SNDK Praha. Překládal z polštiny. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.127.;Mariánková, J.: Žili a pracovali v Brně.Brno 1977.;. |