Osobnosti Moravy.eu

Paní Jitka (rod. jm. Judita Gruberová) absolvovala Českou reálku v Olomouci roku 1934. Pracovala v někdejší Krajské a posléze Okresní knihovně v Olomouci jako vedoucí oddělení pro dospělé do roku 1973. V důchodovém věku učila francouštinu a němčinu na jazykové škole a překládala.

Osobní sdělení rodiny.

V době první světové války byl dobrovolníkem v čs. vojsku na Rusi, s nímž se dostal do Francie, kde se účastnil bojů. Do vlasti se vrátil jako nadporučík a sloužil u 6. hanáckého pluku v Olomouci. V roce 1938 jako podplukovník přednášel taktiku na dělostřeleckém učilišti. V roce 1939 byl pověřen z nejvyšších míst velitelskou funkcí ve vojenské organizaci odboje. Působil jako tiskový mluvčí a referent na tehdejším okresním úřadu v Prostějově a stal se krajským vedoucím Pořadatelských sborů, z nichž se organizovala vojenská odborová skupina Obrana národa. Jeho zástupcem a úzkým spolupracovníkem byl štábní kapitán Jan Skokánek, rodák ze Střížova (1900–1944), oba bydlící t.č. v Olomouci. Spolupracovali také s odbojovým hnutím na Olomoucku, např. v oblasti Velkého Týnce, Vsiska, Grygova , Kožušan, Velké Bystřice,
Věrovan, Nenakonic i s dalšími místy. Podplukovník Šimek spolupracoval rovněž s plukovníkem Františkem Krátkým (1893–1942). První velezrádná aféra na Olomoucku, spojená s činností pořadatelských sborů, měla za následek zatčení řady významných osobností i jejich mučení a následné popravy. Dne 4. prosince 1939 byl podplukovník Šimek zatčen gestapem a tři roky vězněn v Olomouci, Přerově, Reichenbachu, Wohlau, Dietzu a Vratislavi. Dne 3. listopadu 1942 byl postaven před německý lidový soud a odsouzen k smrti. Poprava byla vykonána 5. 3. 1943 Urnová schránka je uložena na olomouckém ústředním hřbitově a pamětní deska s jeho jménem i dalšími popravenými je umístěna na budově vojenské správy v ulici 1. máje v Olomouci. S ulicí jeho jména se setkáme také v místě jeho rodiště.

Cekl, J.: Kraj, jímž táhla válka. Olomouc 1945. * Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc, Memoria 2001. S. 160. * Rodinné dokumenty a vzpomínky pozůstalých.Rkp. Ševčíková, H.: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2013.S.4.

Maryčka Šimková byla tetou mého manžela Jana Ševčíka.

Narozen na Pardubicku. Při povolání obchodního cestujícího poznal Moravu (Konice, Olomouc.Brno, Kyjov, Uherské Hradiště). Od r. 1948 v Olomouci bydlel. V Olomouci uložena jeho pozůstalost.Ko­respondence s Aloisem Jiráskem, a P.Bezručem.

'

Dohnal, Vít: Archeolog Antonín Šín./foto/.-ZVÚO, 1970, č.148, S.18–20.;.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci r. 1945. Po studiích Lékařské fakulty UP byl odb. asistentem v Histologicko-embryologickém ústavu LFUP v letech 1950–1951. Poté pracoval ve Vojenské lékařské akademii Hradec Králové.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.189; V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.168; Kapitoly z dějin olomoucké univerzity., Ostrava 1973., S.336.;.

Bratr Antonína a Valentina Š., půs.1919–1932 v Ostravě, Brně.Populární představitel hanácké figurky Jozéfka Melhobo. Na fotografii z roku 1933. V roce 1927 vydal knihu Plkačke a jedno drohy.

Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.697.; Stratil, Václav: Bratři pěvci Šindlerovi.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.40.;. Šik, Luboš: Osobnosti Litovelska. Rkp 1993.

Bratr Valentina a Václava Š. ;učil se zpěvu u bratra Valentina a u prof. Emericha v Berlíně. Půs. od r. 1918 v ND Brno=1920, v Olomouci 1923–26, Ostrava 1929–31, za okupace v něm. divadle Olomouc a Jihlava. 1945–1952 Opava, od 1952 v Brně=člen opery, prof. zpěvu na Jamu a konzervatoři. Rozhlas, gram. desky.

Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.697.; Stratil, Václav: Bratři pěvci Šindlerové.=ZVSMO 1983–34, č.19–20, S.40 ;..

V letech 1897–1905 studoval gymnázium v Kroměříži, bohosloví v Olomouci 1905–1908, žák J.Nešvery.Angažmá v ND Praha-od 6.1.1909–1910.Sólista ND Praha1911–13, Brno 1917–1932, učitel ve šk.Filharm.sboru Beseda brněnská, divadelní revue -hanác/figurka stréčka Křópala z Břochovan;film, rozhlas.

Stratil, V.: Bratři pěvci Šindlerové.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.40.; Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965.S.697.;.

V roce 1941 maturovala na České reálce v Olomouci a po 2. světové válce vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru prof. Jakuba Obrovského a prof. Vlastimila Rady. Od roku 1952 byla členkou Svazu výtvarných umělců a Umělecké besedy v Praze. Studijní cesty po Evropě. Samostatné výstavy uspořádala: 1952 v Jindřichově Hradci, 1962 v Praze, 1966 Olomouc, 1970 při otevření Divadla hudby v Olomouci a 1992 v Praze. Restaurovala nástěnné malby v renesančním zámku Stará Ves u Ostravy ( Stará Ves nad Ondřejnicí).. V letech sedmdesátých a osmdesátých nevystavovala. Od roku 1993 se účastnila 15 výstav.

Kolář, B. a kol.: Slovanské gymnázium literární. Olomouc, Danal 2000.S.378.

Provdaná Vokáčová Milada

Abs.PřFMU Brno, obor obec.fyzika r.1957, v Olomouci působila od r. 1959 jako odb.as. na UP, od r. 1990 docentka katedry experim.fyziky Př.FUP Olomouc.Autorka monografií, VŠ učeb.textů. a učebnic fyziky pro gymnázia.

Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.951–2;.

Doc.RNDr. Miroslava Široká, CSc.

Od r. 1946 půs. na PřFUP Olomouc. Autor studií z oboru astronomie a matematiky.

Literární místopis Přerovska- OA Přerov.1993.;.

Maturoval na Slovanském G v Olomouci v r. 1902, působil jako prof. reálky v Praze. Za 1. svět. války legionář v Itálii. Překládal z italštiny. Přeložil B. Croceho. Publikoval články „V naší revoluci“;

MSN, díl 7., S.41;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962;.

Vl.jm. Antonín Milan Škamrada studoval olomouckou Českou reálku, na níž maturoval v roce 1948 ve třídě prof. Štěpánky Gregorové. Po studiích architektury působil v letech 1952 – 1956 jako asistent na katedře urbanismu Fakulty architektury VUT v Brně, dalších 11 let ve Stavoprojektu Olomouc a v letech 1967 – 1971 v Útvaru hlavního architekta města Olomouce. Od roku 1991 byl vedoucím ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Olomouci. Souběžně se v letech 1982 – 1987 věnoval pedagogické činnosti na katedře výtvarné výchovy PdF UP. Jeho rukopis nese bezpočet projektů, které se po své realizaci staly neodmyslitelnou součástí našeho života. Projektoval např. mj. regeneraci historického jádra města Olomouce, Šumperka, Hranic, Nového Jičína, rekonstrukci Edelmannova paláce (Olomouc, Horní nám. 5), knihkupectví Velehrad, úpravy interiérů olomouckého Arcibiskupského paláce, rekonstrukci Stojanova na Velehradě, vnější plášť katedrály sv. Václava v Olomouci a rekonstrukci zámků ve Velkých Losinách, Tovačově, Mor. Třebové a aktuálně i olomoucké Konzervatoře evangelické akademie adal.

Z nově realizovaných staveb projektoval v Olomouci budovu Teplotechny, Vysokoškolské koleje na Envelopě, Krajský pedagogický ústav a řadu rodinných domů. Jeho autorskou pečeť nese interiér zámku ve Velké Bystřici, hlavní nádraží ČD Olomouc a Vrchní soud v Olomouci… V roce 2016 obdržel Cenu města Olomouce, v oblasti jiné. Zemřel u dcery v Bratislavě.

Kdo je kdo v architektuře…Pra­ha, Modrý jezdec 1993. S. 175. Škamrada, A.:Má cesta k architektuře a architekturou­. 2016.

Ing. arch. Antonín Škamrada

Narozen v Počátkách u Havlíčkova Brodu (n. část města Chotěboř). Profesor Slovanského gymnázia v Olomouci v letech 1867–1870. Učil latinu a řečtinu. První ředitel gymnázia v Přerově v letech 1870–1885. Překládal z řečtiny. Organizoval školství a kulturu.

Sto let gymnázia v Přerově. Přerov 1970. S.84, 91.;

Hráč na fagot II. V MFO působil od 30.6.1965 do 28.7.1970. Pochází z Vyškovska.

Schindler, A. : Členové MFO. 1998.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1906, poté práva v Praze, kde promoval roku 1912.Počáteční praxi vykonával u hanáckého spisovatele Ot.Dostála-Bystřiny v Novém Jičíně.Do Mohelnice přišel roku 1920.Zasloužil se o stavbu české školy v Mohelnici.7­.10.1938 musel odejít a pracoval v Litovli, kam 7 let dojížděl z Loštic, kde bydlel.Od 1.11.1945 opět v Mohelnici.1948 byl založen Spolek přátel muzea, jehož byl prvním předsedou.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.; F.H.: Nekrolog.Kulturní kalendář Mohelnice.1968, č.11, S.5.;

Český spisovatel, který přesídlil v roce 1968 do kanadského Toronta.

V roce 1968 byl králem Majálesu na UP v Olomouci.

V letech 1923–27 stud. na odborné stavitel. škole v Brně, po praxi v Praze, odešel s bratrem Čestmírem na AVU do Vratislavi 1928–30. V letech 1930–31 studijní cesta USA, 1931–33 Praha, do roku 1936 v Ostravě, poté v Olomouci. Zabýval se problematikou bydlení v rodinném domě, kulturní stavby, divadla, od 60. let sakrální architektura. Scénograf pro divadlo v Olomouci a Hranicích. Rekonstruoval divadlo v Olomouci-Hodolanech.

Zatloukal, Pavel: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.24–30.; Vlastivědný věstník moravský, 30, 1978, č.1, S.63–71.; Zatloukal, P.: Zemřel arch.L.Šlapeta­.ZVSMO, 1983–84, č.19–20, S.62.;.

Dvojčetem sestry Olgy, syn architekta Lubomíra Šlapety. V roce 1972 absolvoval ČVUT Praha, poté pracoval v Ostravě, 1973–1991 vedoucí oddělení architektury Národního technického muzea v Praze, 1991–1997 děkanem Fakulty architektury ČVUT, 1997–2000 prorektorem ČVUT, 2003 děkanem ČVUT, 2006–2010 děkanem Fakulty architektury VUT v Brně, 1986 hostující docent TU Berlin a 1987 TU Wien, 1992 jmenován profesorem v Berlíně, v roce 2000 působil 4 měsíce v Montrealu a roku 2002 hostující profesor FA univerzity v Lublani.

Autor publikací:

• PRAHA 1900–1978, průvodce po moderní architektuře. NTM Praha 1978
• Kamil Roškot 1886–1945, architektonické dílo. GVU Olomouc 1978, finské vyd. 1979, německé vydání 1981
• Josef Kranz 1901–1968, architektonické dílo. GVU Olomouc 1979
• Otakar Novotný 1880–1959, architektonické dílo. GVU Olomouc a NTM Praha 1980
• Arnošt Wiesner 1890–1971, architektonické dílo. GVU Olomouc 1981
• The Brno Functionalists. Helsinki 1983, něm.vyd. Innsbruck 1985
• Adolf Loos a česká architektura. Galerie Louny a NTM Praha 1984 /2. vyd. 2000/
• Pavel Janák 1882–1956. Semperdepot Wien 1984 /s Olgou Herbenovou/
• Czech Functionalism 1918–1938. Architeculral Association London 1987
• Baťa 1910–1950, architecture and urbanism. Katalog výstavy Zlín 1991
• Baustelle Tschechische Republik. Katalog Akademie der Kilnste Berlin 1997, pol. vyd.2002/
• Prague – XXth Century Architecture. Guide book /s Kohoutem a Templem/ Vienna 1997
• Baustelle Ungam Is.A.F erkaiem a J .Paszáreml /Berlin 1998
• Baba 1932 – modely a plány /s T .Šenbergerem a P. Urlichem/ Praha 2000 /pol. vyd. 2002/
• F . L. Wright a česká architektura. Praha 2001
• Jan Kotěra 1872–1923, zakladatel moderní české architektury /s kol./ Praha 2002
• Lubomír Šlapeta 1908–1983,Čestmír Šlapeta 1908–1999,Scharoun's Czech Students
• Wroclaw 2004 /angl. a polské vydání/
• Baustelle Slowenien Is A.Hrauskym/Berlin 2004
• Jan Hird Pokorný – architektonické dílo /s P .Kratochvílem/, Praha 2005

cs.wikipedia

Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta DrSc. – český historik architektury

V letech 1991–1995 studoval gymnázium v Litovli. Po maturitě studoval středověkou archeologii na Slezské univerzitě v Opavě a poté na Katedře archeologie Západočeské univerzitě v Plzni. Od r. 1999 zaměstnán v Památkovém ústavu v Olomouci jako archeolog v Oddělení archeologických výzkumů. Mgr. Pavel Šlézar provedl řadu záchranných výzkumů městských jader a opevněných sídel v regionu střední Moravy. Specializuje se na středověkou archeologii. Je řádným členem European Association of Archaeologits. Publikuje časopisecky v odborném a vlastivědném tisku.

Písemné sdělení , únor 2010.

Narodila se v rodině úředníka Státní pojišťovny, který byl dobrým pianistou a sportovcem. Byla nejmladší ze čtyř sourozenců a od dětství měla blízký vztah k hudbě a tanci. Od 5 let byla žačkou Ivo Váni Psoty a tato škola zcela ovlivnila její životní cestu. Již od r. 1931 vystupovala na jevišti divadla na Vevěří i Na hradbách. Účinkovala i při školních akademiích a slavnostech. V r. 1936 tančila ve Vídni. V roce 1939 udělala konkurz v divadle za vedení Jiříkovského. Za okupace musela přejít do německého divadla. Po osvobození nastoupila v r. 1945 v opavském divadle, kde působí jako šéf baletu Josef Škoda. V roce 1947 se vrátila do Brna. V letech 1952–1961 se věnovala pedagogické práci v baletní škole. Od r. 1962–1977 členka Divadla Oldřicha Stibora Olomouc, kde byl šéfem a choreografem Josef Škoda, za kterého se v r. 1962 provdala. Pedagogické práci se věnovala i v olomouci, učila v Litovli a pak v Přerově na LŠU a 1968–1981 v baletní škole divadla Olomouc. Od r. 1977 vedla v Olomouci i krasobruslařský oddíl ČSTV – lekce klasického baletu (1985). Hostovala ve Vídni (1936), Varšavě (1957), Berlíně (1951), Paříži (1959). Koncem let osmdesátých se vrátila i s manželem do Brna – Králova Pole.
Zasl. umělkyně 1969. V roce 2007 byla poctěna Cenou Thálie za celoživotní mistrovství v oboru tance. Za rok 2008 obdržela Cenu města Brna.

ČTK-BIO, 12.2.1985.;. Postavy brněnského jeviště.II.Brno 1989. S.145–149.;

Po druhé světové válce žila v Olomouci s prof. dr. Bohumilem Markalousem. Své vzdělání si doplnila maturitou na Slovanském gymnáziu v roce 1948. Poté studovala filozofii a psychologii na FF UP. 1952 získala doktorát. S literární tvorbou začala již v mládí a byla za ni oceněna. Pak působila v Brně a roku 1956 se odstěhovala do Prahy a věnovala se jen literární tvorbě. Po smrti Jaromíra Johna se provdala za docenta UP a jmenovala se Trostová.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium,2000­.S.221;

Narozena v obci Řestoky na Chrudimsku.

PhDr. Helena Šmahelová

Rozená Minxová. Střední obchodní školu studovala v Praze. Po mateřské dovolené nastoupila do galerie Bohéma, později do Labyrintu, kde pracovala celkem asi 16 let. Dne 1.10.2012 si založili s manželem galerii ANDĚL v Olomouci, 8.května 8. Jan Šmíd se stará o sochy a paní Iva o obrazy. Podporují také charitativní činnost v regionu a dávají prostor i hendikepovaným umělcům. Letos se paní Iva účastnila kabelkového veletrhu, kam věnovala 17 kabelek. Výtěžek z této akce předá charitě.

Galerie rodáků a nejen jich (hš) – 12.9.2014 (krk): Střádala je celý rok. In: Olomoucký deník, 15.8.2014, č. 190. S.2. (pek) Čtyři osudy neobyčejných rodáků. „Obrazy nemaluji, prodat je však umím.“ In: Olomoucký dení, 3.4.2014, č. 79. S.2. www.galerie-andel.cz http://otavinka.blog.cz/…le-mezi-nami

Jan a Ivana Šmídovi – majitelé Galerie Anděl, 8. května 8 Olomouc

Docent katedry vnitřního lékařství LF UP v letech 1956–1975;

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava, Profil 1973, S.322.; Sdělení paní Šmoldasové,man­želky..

Doc.MUDr. Jiří Šmoldas, CSc.

Maturoval na gymnáziu v Olomouci a poté studoval FFUK Praha, obor čeština a angličtina. Po promoci v roce 1979 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel.
nyní redaktor poezie ČS.R.1989 2 měsíce studij.pobyt v USA.Básně v antologiích mladší české poezie.1985 Zvláš­tní znamení, Klíčení.Sbírka veršů – 1989 Zimní srst.Překlady : 1988 spolupřeklad s L.Verenským Gould, S.J.: Pandin palec;1989 Ostrovy plovoucí k severu. V nakladatelství ČS působil do roku 1993. Po revoluci vedl v tomto nakladatelství propagační a odbytové oddělení a nakonec vykonával funkci náměstka ředitele pro výrobu a obchod. Koncem roku 1993 se stal ředitelem nakladatelství Columbus a od roku 1997 byl společníkem nakladatelství Apsida. V roce 1988 vydal básnickou sbírku Zimní srst. Od počátku 90. let se v literární oblasti věnuje výhradně překládání, především z angličtiny. Jeho svébytný mluvený projev nakonec přitáhl i pozornost televizních dramaturgů: s Alešem Ulmem před časem v České televizi připravoval zábavně-vzdělávací pořad To je ta čeština, na Primě vtiskl tvář satirické show Dementi a dnes je scenáristou magazínu Knižní svět (ČT 2).

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.958.;. Stern, Jan – Ivo Šmoldas: Tlusté knihy už neotvírám. http://www.krasnapani.cz/…-a-dieta/103

PhDr. Ivo Šmoldas

Dne 26.10.2012 měl besedu v Prácheňském muzeu v Písku v 16:00.

Abs. Gymnázium Hejčín, LF UP Olomouc, promoval v roce 1976. Vnitřní lékařství, atestace I. a II. stupně. 1976–1994 III. interní klinika FN Olomouc, sekundární lékař FN, Odborný asistent LF UP, Zdravotnická záchranná služba v Olomouci a Územní záchranné středisko.

dokument. list/2000