Osobnosti Moravy.eu

Housle II.V MFO působil od 15.6.1945 do 26.7.1961, kdy zemřel na srdeční infarkt.

Katalog členů MFO.

R. 1638 byl nucen se svými rodiči opustit zemi. 1655 slavnostně v Římě přestoupil ke katolictví, takže mu zůstal veškerý otcovský majetek na Moravě. 1655 zakoupil statek Uhřice a 1657 statek Lešnou (n.Zlín).

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.49.;

Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1664

Studoval PdFUP Olomouc (prof.J.Jalůvka, D.Janoušek).SV Šumperk 1977, Olomouc 1979.Monotématická tvorba krajinářství.A­teliér: Gorazdovo nám.13, Olomouc

Katalog 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka.Olomouc 1980.;.

Fiala, J. Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP 27.1.2006, č.13, S.9.

Studoval gymnázium a obchodní akademii. Poté nastoupil jako hospodář – manažér u fy Regenhart a Raymann v Jeseníku. Pak studoval na Vyšší tkalcovské škole v Saské Kamenici. Krátce působil v Manchesteru. Poté povolán jako učitel na královskou tkalcovskou školu do Krefeldu, kde působil jako zástupce ředitele a poté učitelem mechanické technologie. Pak se navrátil do Krnova, kde r. 1885 založil továrnu na výrobu tkalcovských stavů. Rovněž veřejně činný jako komunální politik.

BSSSM, č.1(13). Ostrava 2000. S. 40.

Narozen asi v březnu 1854

V roce 1879 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté absolvoval práva v Praze. V Prostějově se zřídil advokátní kancelář, účastnil se zde národního a spolkového života. Starosta Sokola, předseda pěvec. spolku Orlice, kde též zpíval /tenor/;Přátelství s O. Přikrylem a O. Březinou. Přispíval do Humoristických listů. V r. 1903 vydal u Prombergra knihu " Hanácké obrázky", obsahující 10 hanáckých črt.

Ethen, Valdemar: Portéty a siluety.1.Prostějov 1926.S.153 –155.;.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1696

Gymnázium a teolog. fakultu absolvoval v Olomouci, vysvěcen byl r. 1869. Ustanoven studijním prefektem arcibiskupského semináře v Kroměříži, od 1874 jeho prof. matematiky a fyziky. Od 1890 farář ve Slavoníně. Skládal církev. hudbu, , vydal na 150 lid. písní moravských. Zemřel ve Slavoníně, městské části Olomouce.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.453–4.;

Narozen ve Staré Bělé u Ostravy. Stará Bělá u Ostravy je nyní součástí města Ostrava.

Studoval AVU Praha, prof.J.Obrovský a K.Minář.Od r. 1946 člen Moravskoslezského sdružení VU a od r. 1948 Sdružení umělců slezských v Opavě a SČVU. Otec výtvarníka Miroslava Holase (* 1938).

Rohel,J. – Pietoň, Č.: Ota Holas. Ostrava 1979.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy. S.8 (20). Ostrava 2006.;

Syn akademického malíře Oto Holase (1910–1990). Studoval FF UP katedru výtvarné výchovy v Olomouci a poté působil v Novém Jičíně v kulturním domě. Vytvářel užitou grafiku, autor vedut.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 8 (20). Ostrava. 2006.;

V letech 1945–1950 studoval AVU v Praze u J. Obrovského a K.Mináře. Od r. 1946 členem Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců. Po založení Svazu čs. výtvarných umělců se stal jeho členem. Vycházel z impresivního pojetí malby. Maloval často Ostravu a přírodu. Vystavoval zejména v haleriích Dílo v Ostravě, Opavě, Havířově, Olomouci..

BSSSM, seš. 8 (20.) Ostrava 2006. S.45.

Vyučen v reklamním ateliéru fy Rolný v Prostějově. Studoval 2 roky v soukromé škole – obor užitá grafika a propagace a 1949 – 1952 na katedře výtvar. výchovy PdF UP. Pracoval jako návrhář v Oděv. závodech Prostějov, od r. 1952 v MŽ Olomouc. 1958 dal podnět k vzniku tvůrčí skupiny mladých výtvarníků " OHNISKO"(M. Holec. , M. Hořínek, M. Kostka, R. Mašata . . . ) Výstavy v zahraničí: Itálie, Řecko, Bulharsko, Jugoslávie, Švýcarsko, Kuba, Německo, SV Olomouc 1963.
Klíčovým tématem Holcovy poezie je láska k ženě, přírodě i k tradicím. V jeho básních zní i folklorní melodie, verše chutnají po víně, zní houslemi, cimbálem a voní lesy i šuměním vody. Všude je poznat něhu, krásu i harmonii a to nejen ve výtvarném, ale i básnickém a hudebním pojetí. Autor 17 básnických sbírek, které se ale utopily při povodni v roce 1997.

Stratil, V. : Život výtvarníka M. Holce. In: Středisko. Olomouc 1986, č. 10, S. 144–145. ;. Beletrie: Z uzlíčku poetických záplat (BB 1995); Holec 1925–2000 (BB 2000); Podívaj sa cérečko, jak mě píše pérečko: poezie, kresby, úvahy: voděnka – víno – mudrování (BB 2007); Rosení, osení, sen: Chrámová píseň rosu dejte nebesa (BB 2009). Výbory: Stopy v čase (BB 2003). Příspěvky ve sbornících: O múze olomoucké a lidech kolem ní (2003); Haná v poezii (2008); Verše z [(22)2 + 22] ateliérů (2010). LITERATURA

Studie a články: -mv-: Jak se rodí malíř, Hanácký kurýr 1995, č. 44; B. Kolář: Ateliérový den Miloslava Holce, Hanácké noviny 12. 12. 1995; B. Kolář: Tvůrčí osobnost, pro Olomouc evidentně blahodárně, in: Z paměti literární Olomouce 2 (2006); -das-: Klub vyzdobila lehká ruka osmdesátníka, Prostějovský den [České Budějovice] 12. 4. 2006; -gor-: Jak potkal myšlenku v rosném ránu, Prostějovský den [České Budějovice] 19. 4. 2006; D. Sekanina: Bohém Holec si dnes v Duze zalistuje svými Stopami v čase: dnešní den je poslední, kdy se můžete potěšit jeho obrazy, Prostějovský den [České Budějovice] 10. 5. 2006; -bk- (B. Kolář): Štíření v Olomouci, in: Almanach Literárního klubu Olomouc 2006–2011 (2011); -bk- (B. Kolář): Vernisáž výstavy Fotografové, filmaři, grafici a ilustrátoři LKO, in: Almanach Literárního klubu Olomouc 2006–2011 (2011). Recenze: Rosení, osení, sen: M. Blahynka: Za básníka a kreslíře Holce, Obrys – Kmen 2010, č. 23. Rozhovory: A. Melkusová: Miluji slunce, moře a víno, Olomoucký den 1. 7. 2005; M. Čermáková-Obršálová: Miloslav Holec – malíř, básník, Kdy-kde-co v Olomouci 2005, č. 11. UKÁZKA Z OHLASŮ

O hloubce Holcovy poezie svědčí jeho přístup k jazyku. Ke každému slovu dokáže objevit dostatek synonymních výrazů, jež do básně vkládá jako kaskádu poetických přístavků, které i všední jev promění v polyekranovou záři. Síla jeho výrazu se násobí tématem: ne ve smyslu aristokratickém a výjimečném, ale naopak v objevování krásy, která je každému na dosah ruky. B. Kolář: Tvůrčí osobnost, pro Olomouc evidentně blahodárně, in: Z paměti literární Olomouce 2 (2006), s. 316. SOUVISEJÍ­CÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Rodným jménem Kuklová. Provdaná poprve – Vejsadová, podruhé Holečková Jako malá vyrůstala v rodišti. Když začala válka, přestěhovala se do Kyšperka (nyní Letohrad).Po válce se přestěhovala s rodiči do Šumperka, kde začala studovat Obchodní akademii, ale nedokončila jí, neb se provdala a narodil se jí syn Richard. Po třech letech se rozvedla. Aby uživila svého syna, začala roku 1955 bez hereckého vzdělání, působit jako herečka v Severomoravském divadle v Šumperku. Zde se seznámila se svým druhým manželem Jiřím Holečkem, který nastoupil jako herec do divadla. Oba pak odešli do nového divadla v Chebu. To už měla druhého syna Jirku. Od roku 1961 byla na dvacet let členkou a oporou Krajského oblastního divadla Cheb Po roce 1968 byl její manžel Jiří Holeček, který pracoval v divadle jako režisér a dramaturg z politických důvodů propuštěn. Na konci kariéry působila v plzeňském Divadle J. K. Tyla (1981–89). Zde jí zachytil v tv. záznam inscenace Ivanov (1984), byla ale hlavně výraznou herečkou velkých shakespearovských postav. Její zkušenosti před film. kamerou spočívají pouze ve třech epizodních roličkách, a to v komedicích V. Čecha Štika v rybníce (1951) a J. Macha Florenc 13,30 (1957) a po delší odmlce zatím naposled jako sousedku v Schulhoffově kriminálce Po stopách krve (1969).
Nyní žije v Chebu.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DŮ 1959, S. 256. http://www.osobnosti.cz/…oleckova.php http://libri.cz/…m/heslo/1422

Narozen v obci Zarazice (n.m.č. Veselí nad Moravou). Absolvoval gymnázium ve Strážnici roku 1910, bohosloví v Olomouci roku 1914, vysvěcen na kněze, poté působil v Drahotuších (n. m. část města Hranice), od r. 1916 v Hranicích. Literární činnost: Přilnul k družině Josefa Floriána/1873–1941/ve Staré Říši.

Český bohovědný slovník.II.Praha 1930, S.3.;.

Maturovala na gymnáziu v Hranicích v roce 1941. V letech 1948 –1952 abs. pedag. fak. UP v Olomouci, obory dějepis, zeměpis, obč. nauka, žákyně prof. dr. L. Hosáka. 1952 získala akad. titul doktora pedagogiky, 1966 obhájila kandidátskou disertaci v oboru českoslov. dějin. Působila jako odb. asist. na katedře historie UP až do odchodu do důchodu v r. 1987. V r. 1990 jmenována doc. pro obor českosl. dějiny a požádána o návrat k učitelskému působení. Publikovala více než 100 odbor. vědec. prací. Pracovala též ve VSMO Olomouc jako předsedkyně společnosti.

Z díla: Čtyři kapitoly z dějin městské školy u sv.Mořice.1970/; Biografie: jsch: Jubileum docentky Jiřiny Holinkové.=Žurnál UP, 1991, č.9.;/fotografie/; Kolář,B.: Za doc. Jiřinou Holínkovou. Nekrolog..

Doc. PaedDr. Jiřina Holínková, CSc.

Mgr. Petr Holiš, roz. Petr Rosalie-František Daniel Holiš Studoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci, obor chemie. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu zelinářském v Olomouci. Od r. 1990 u Leslní správy v Lošticích. Varhaník, hudební skladatel. Hudebně vzdělán od 20 let v hudební škole Žerotín. Společně se svou manželkou, Jaroslavem Benešem a Karlem Faltýnkem založili Spolek přátel starých pověstí. Vystupují na hradech Bouzov, Úsov ap v renesančních krojích a za zvuku flétny, bubínku a kytary a doprovází čtené nebo vyprávěné pověsti z okolí Bouzovska a Lošticka.

Osobní sdělení dne 4.10.1994 / Hš

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí, jeho otec byl báňským úředníkem, matka v domácnosti. Po maturitě na Státní prům.škole vyšší strojnické v Ostravě-Vítkovicích nastoupil vojenskou presenční službu, během, které absolvoval školu pro důstojníky letectva v záloze. Po ukončení vojenské služby se vrátil do Ostravy, rok nenašel zaměstnání, (byla krize), proto se vrátil v r.1934 k letectvu do dobrovolné další činné služby u 2.leteckého pluku Dr.Edvarda Beneše v Olomouci, nejdříve jako podporučík-pozorovatel, od r.1935 poručík polní pozorovatel, od r.1936 letec pozorovatel za noci (absolvoval kurz nočního létání), ještě v r.1936 jmenovanán poručíkem letectva z povolání, v r.1937 velitel fotočety u technické letky, od září 1938 letec 63. letky, která byla převelena z Olomouce na nové letiště v Přerově. Vynikající letecký fotograf. V létě 1938 provedl spolu s letci por K.Mrázkem a por.Fr.Fajtlem několik výzvědných letů nad německým územím.Podle hodnocení jeho nadřízených patřil mezi vynikající důstojníky a vlastence. Byl také všestranným sportovcem, atletickým závodníkem a funkcionářem Sokola Olomouc. Po 15.3.1939 technikem na koksovně dolu František v Ostravě-Přívoze. Stal se členem vojenské odbojové organizace Obrana národa, kde působil jako velitel ON v Moravské Ostravě. V říjnu 1939 se oženil po desetilté známosti (letci se směli ženit až ve třiceti letech) s Olgou, roz.Lubovskou ze Slezské Ostravy. 22.března 1940 byl zatčen gestapem, vězněn v Ostravě, Ratiboři. V, Olomouci, souzen u stanného soudu v Brně a poté z Ostravy odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen v Rakousku s poznámkou „návrat nežádoucí“, kde byl zavražděn lékařem SS. Svou dceru nikdy nepoznal, narodila se
v době, kdy už byl ve vězení. Jako účastník domácího odboje za 2.světové války byl posmrtně povýšen na štábního kapitána a vyznamenán Čsl. válečným křížem z r.1939. Jeho jméno je uvedeno na pomníku rodinného hrobu a rovněž na pomníku padlých na centrálním hřbitově v Ostravě a také na dlouhém seznamu padlých v Památníku Ostravské operace v Hrabyni. Je i na malém pomníčku před Ostravskou sokolovnou a na pamětní desce v koksově František v Ostravě-Přívoze.

Loucký, F.: Mnozí nedoletěli.Praha 1989.S.265.;Fajtl, F.: Sestřelen.Praha 1969.;Fajtl, F.: Vzpomínky na padlé kamarády.Praha 1980.S.125–135.;. Dodatky od dcery Miroslavy Kníchalové z Ostravy Některé reálie sepsal ostravský vysokoškoslký pedagog, spisovatel a publicista PhDr.Ivo Stolařík, CSc, za války rovněž odbojář.

Od r. 1919 ředitel Hudební školy v Litovli. Řídil sbor a orchestr Měšťanské besedy, ředitel kůru u Sv. Marka, učil hudební výchovu na Gymnáziu 1920–1930, 1941–1952. Skladatel sborových skladeb, pochodů a písní. Úpravy lid. písní.

Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.457.; Hudební rozhledy 1967, 186.; Gregor, Vl.: Hudební místopis Severomoravského kraje.Ostrava, Profil 1987, S.34.; vn-: Památce Aloise Holoubka.=Stráž lidu 1987, 19.2., S.4.;.

První sportovní komentátor ČST 11.2.1955.Spo­luautor publ.Život bez nedělí.1968.;

Kdo je kdo v Českosloven­sku.1.Praha ČTK 1969, S.267.;.

Studoval gymnázium v Bohumíně a poté studoval LF UP v Olomouci. Promoval roku 1969 a poté působil ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Přednostou LDN v prostějovské nemocnici a primář rehabilitačního oddělení Olomouc. Taky měl soukromou ordinaci v Příkazích a začátkem let 1992 primář LDN a rehabilitačního Odborného léčebného ústavu v Pasece.

Osobní sdělení /hš

Dekorační malíř a krajinář.1875–1880 zaměstnán ve Vídni v ateliéru dvorních dekorač.malířů a abs.zde AVU.Poté odešel do Paříže.R.1883 byl povolán do Prahy k Národnímu divadlu, kde byl zaměstnán do 31.7.1924.První scénograf ND.

Toman, P. : NSČSVU I. Praha 1947, S. 365. ; Glivický, J. :=Štafeta, 15, 1983, č. 4, S. 32, 1 obr. ; Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha, Academia 1988, S. 156. ;.

Studoval českou reálku v Olomouci. Po vysokoškolském vzdělání, kde žákem Maxe Švabinského, byl prof.kreslení r.g.Litovel 1929–1957/za okupace v Olomouci/poté ve Štěpánově od roku 1965, bydlel v čp.145..Č.: akty, portréty, zátiší, krajiny, kytice, volná a užitá grafika, dřevoryty, exlibris. Mnoho jeho obrazů je motivováno rodným krajem. Vystavoval v Uničově, Olomouci, Prostějově, Brně, Zlíně, Třebíči, Chrudimi, Litovli, Praze a v Mohelnici. Zemřel v olomoucké nemocnici.

Stratil, V.: Výtvarní pedagogové a talentovaní žáci.In: Osmdesát let gymnázia v Litovli 1901–1981.Litovel, 1981.S.126–127.. Kulturní kalendář Mohelnice 1968, č.2. Toman, P.: Slovník nových výtvarných umělců.I. Praha 1947. S. 364.

Od r.1948 člen Divadla Spejbla a Hurvínka v Praze. Od r.1972 stálý vodič loutky Spejbla. Zasl.umělec 1984.

Přehled činnosti čs.divadel 1958, Praha DÚ 1959, S.120.; Malá československá encyklopedie, 2.díl, Praha 1985, S.818.; ČBS XX. stol., 1.díl. Praha 1999;

Od r. 1941 v angažmá divadla Větrník, Intimní divadlo Praha, Ústí nad Labem, Teplice, Písek (uměl. ředitel), Kladno, od r. 1953 Divadlo Jiřího Wolkra Praha.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha 1959, S. 120. ;

Otec byl zednický polír a matka v domácnosti. V r. 1930 se rodiče přestěhovali do Vážan u Kroměříže (n.m.č.města), kde se v r. *1931 narodila sestra. V září 1935 zemřel otec po smrtelném úrazu na stavbě ve Zlíně. Tomáš navštěvoval obecnou školu ve Vážanech, od r. 1941 měšťanskou školu a reálné gymnázium v Kroměříži, kde maturoval v r. 1949. Poté studoval pedagogickou fakultu UP v Olomouci, původně učitelství pro 1.stupeň základních škol, v následujícím roce přestoupil na tříletý studijní obor učitelství pro 6. až 9. ročník. Od listopadu 1952 – říjen 1954 absolvoval vojenskou základní službu v Prostějově a v Košicích na Slovensku. V období 1954–1955 učil na Obchodní akademii v Olomouci, a v letech 1955–1957 na Průmyslové škole stavební v Lipníku. Od září 1957 do srpna 1961 ředitelem Domova mládeže v Prostějově. Od září 1961 ved.vycho­vatelem v učňovském domově Olomouci, Štursova ul. Pak dvacet let (1962–1982) učitelem a zást.ředitele na SOU v Olomouci. Mezitím v letech 1960–1963 dálkově studoval pro 6. – 9 roč. komb. biologie – chemie – práce na školním pozemku. V r. 1981 absolvoval doplňující závěrečnou zkoušku na přírodovědecké fakultě UP :obor biologie – chemie a v r. 1982 rigorózní zkoušku z biologie a didaktiky na pedagogické fakultě UP. Od 1.10. 1983 do konce června 2002 působil PaedDr. Homola jako odborný asistent na katedře biologie na pedag.fak.UP. Má dva syny, oba absolventi Přírodovědecké fakulty UP. Publikoval v odborném a vlastivědném tisku, autor vysokoškolských miniskript. V 1987–1990 předseda VSMO, člen botanické společnosti AV a 2 roky předseda Městské organizace Čs.svazu ochránců přírody v Olomouci (1985–1988). Člen České botaniscé společnosti od r. 1979. Zájmová činnost: filatelie, kaktusářství.V pos­ledních letech zpracovával ze sbírky VSMO činnost význačného olomouckého botanika jm. Heinrich Laus (1872–1941).

Homola, Tomáš: Zámecké parky a zahrady v olomouckém okrese. Středisko. Sborník VSMO 1987–1988, č.11. S. 109–121.; Houfek,J.: PaedDr Tomáš Homola.Preslia, 62, 1990,č4. S 381.;

PaedDr., Mgr. Tomáš Homola

Narozen na Kroměřížsku.