Osobnosti Moravy.eu

V letech 1951 – 1977 púsobil na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde v roce 1960 jmenován profesorem. Prof. Ing. Dr. Vladimír Koželuha byl významným zemědělským odborníkem.

ČBS. Praha 1992. S. 354.

Rozený Kreutziger. Jméno si změnil spolu s bratrem Josefem dne 17.3.1947 na KRAJNÝ. V Olomouci působil koncem 50. let. Měl 2 děti : syna (Jiří, Ing.) a dceru Alenu, MuDr. provd. Váchová, žil v Brně.

Informace od jeho bratra Josefa Krajného paní Haně Ševčíkové 15.8.1995.

V r. 1905 absolvoval německé gymnázium v Šumperku a poté se přihlásil na techniku do Brna. Po dokončení studií působil jako asistent. V r. 1912 odchází do služeb státní stavební správy v Lublani. Uplatnil se jako vynikající projektant vodních děl, mostních a železničních staveb a současně také jako pedagog technivké fakulty lublaňské univerzity. Později se stává děkanem fakulty a po válce rektorem univerzity.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.S.68.;

Asistent VŠT v Praze, profesor státní průmyslové školy v Brně 1907–1910. V roce 1910–1911 projekt rodiného domu F. Kováříka v Prostějově.

Zatloukal, Pavel: Počátky moderní architektury na Moravě a ve Slezsku.Olomouc 1981., Poche,E.: Encyklopedie česk. výtvarn. umění, Praha, 1975., ČBS 20.století, 2.díl, Praha, 1999., Chmel,Z.: Galerie Brněnsk. osobností, 1.díl, Brno, 1998.

Učitel klavíru v Olomouci od roku 1961. Autor skladeb k dělnickým olympiádám.

Studoval konzervatoř v Brně, kde absolvoval 1938. Při studiu dirigoval brněnské pěvecké sdružení Dalibor (1934–1937), Foerster (1937–1941, 1947–1952). V letech 1940–1943 dirigoval olomoucký Žerotín a poté studoval, obor dirigent u P.Dědečka v letech 1943–1944 a právnickou fakultu v Brně, kde promoval na doktora 1945. V letech 1947–1951 studoval JAMU u Frant. Stupky a J. Šoupala. Pak učil hře na klavír na Městské hudební škole v Brně a 1954–1956 vedl hudební školu v Brně-Židenicích, od 1956 hudební školu v Líšni. Byl též klavírním doprovázečem, vedl různé orchestry a soubory.

Československý hudební slovník.Sv.1.P., SHV 1963. S.736.; Přehled úmrtí osob české a slov.hudební kultury v letech 1965–1982. P., Divadel.ústav 1983­..

V r. 1929 vystavoval v Kroměříži, v roce 1931 v Olomouci. Dlouhou dobu žil a pracoval v Přerově.

Páleníček, L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku.Kroměříž 1940, S.48.; Literární místopis Přerovska – OA Přerov ;

Narozen v Brně-Obřanech. Po maturitě na gymnáziu v Brně studoval v letech 1903–1908 Karlovu Univerzitu v Praze, obor: němčina, francouzština, filozofie a psychologie. Studijně pobýval v Mnichově a Paříži. Od r. 1908 působil kromě prvních válečných let jako středoškolský peofesor v Kroměříži, v letech 1921–1924 učil francouzštinu a němčinu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1933 se habilitoval v Brně na Masarykově univerzitě. Koncem života přednášel na MU v Brně.

ČBS. Praha 1992. S.359 – 360.;V sýpkách ducha. Olomouc 1992.;. Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, MU 1998. S.302–303.;

Jako sirotek dán do výchovy jezuitskému řádu, do něhož vstoupil v r. 1677. V letech 1667–1670 a 1673 –1674 působil na řádovém G v Litoměřicích. Jeho hlavním oborem byla matematika. Ovládal 9 evropských jazyků. V roce 1681 byl ustanoven profesorem hebrejštiny na olomoucké univerzitě a v období 1682/1684 přednášel zde i matematiku. Od 1684 působil na univerzitě v Praze a zabýval se též astronomií. 1686 působil na univerzitě v Madridu a na námořní akademii v Cadízu. R. 1702 se vrátil do Prahy. 1704 se stal zpovědníkem dvora arcivévody Karla a Karla VI. v r. 1711 se vrátil spolu s ním do Vídně. 1713 se vrátil abbé Kresa do Brna, jezuitského kláštera, kde zemřel.

Mikulčák, J. : Moravan Jakub Kresa – Eukleidos Západu. Matematika a fyzika ve škole, 16, 1985, č. 3, S. 166 – 171. ;Peterka, M.: Smržice. 1994. S. 309 –311. ;.

Největší znalec moravského barokního malířství. V letech 1945–1949 studoval MU v Brně, obor dějiny umění u prof. Kutala a Friedela a klasickou archeologii. Působil v Olomouci v letech 1949–1956 externí učitel ústavu výtvarné výchovy PdF UP. Zabýval se zejména malířstvím 17. a 18. století. Syntetizoval dějiny barokní malby na Moravě a vydal řadu odborných studií a monografií (Sebastini, Tizian, Manet aj).

Kdo je kdo 1991/1992.I. Praha 1991.S.490.: Ivo Krsek šedesátiletý.Umění, 30, 1982, S.365.: Kmoníčková, E.: V roce 1993 zemřeli.Brno 1994, S.25.

Narozen v Holasovicích ve Slezsku. V r. 1839 studoval filozofii v Olomouci, ale v prosinci 1839 z finančních důvodů studia přerušil. Věnoval se chrámovému zpěvu, zhudebňoval lidové skladby, od 1.11.1872 byl kapelníkem a ředitelem kůru katedrály sv. Václava v Olomouci, skládal drobné skladby, např. mše, litanie, pašije, atd. V Olomouci je jeho pamětní deska na Křížkovského ulici č.6. , koncem r. 1873 jmenován dómským kap. a působil zde 9 let do r. 1883. Kř. jméno Karel nahradil později řád. jm. Pavel. Pohřben v Neplachovicích. Pamětní deska , kterou vytvořil Karel Lanhart je umístěna v Křížkovského ulici v Olomouci od r. 1933.

Kdy kde co, leden 1995, S.2., , ČSHS.I.Praha 1963.S.767 – 769.;.

Hanácké noviny č.18, 10.02.1996, S.8, .

Vyrůstal u svého dědečka v Olomouci, kde chodil do obecné školy. Pak se sám vzdělával. V r. 1869 byl zvolen členem obecního výboru Fryčovice, t.r. založil rolnickou záložnu a vstoupil do Hospodářského spolku paskovského. Z jeho iniciativy byla v jeho rodišti postavena nová budova školy, zřízena obecní cesta středem obce a r. 1874 se stal předsedou Hospodářské jednoty pro severovýchodní Moravu. R. 1878 byl zvolen starostou obce Fryčovice. Zastánce pokrokových hospodářských metod v zemědělství. R. 1880 zvolen poslancem do moravského zemského sněmu.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.76–77;

Ředitel pojišťovny v Brně, odborný publicista.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.111.;.

Studoval německé a latinské školy v Olomouci, poté vstoupil na bohosloví, po prvním roce vystoupil a odešel studovat filosofii do Vídně, po 3 letech se vrátil, aby se zotavil a 1862 převzal redakci Moravana, r. 1863 redigoval Moravskou orlici v Olomouci. Přispíval do čas. Hvězda, básně a povídky věnované Hané a městům Olomouci, Kroměříží, Vyškovu. Autor satirick. pamfletu Rozesmaliáda/1864–65/. Byl rakous. úřady perzekuovaný, 3měsíce vězněn.

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 167–168. ; MSN IV. Praha, 1929, S. 224;Eliáš, B. : Moravský Havlíček. ZKVMO, 1960, č. 92, S. 231–236. ;Hýsek, Miloslav: Literární Morava. . Praha, 1911, S. 141–143;/ukázky z díla s. 142/;Vopravil, J. : Slovník pseudonymů, Praha, SPN 1973, S. 849., ;

Pocházel z rodiny akademického malíře a středoškolského profesora. Obecnou školu absolvoval ve Zlatých Moravsích na Slovensku a v Brně, kde vysudoval reálné gymnázium a v letech 1936–1939 studoval na LFMU v Brně. VŠ nedokončil kvůli uzavření škol v r. 1939. Od prosince 1939 do května 1945 pracoval jako laborant a posléze jako pomocná vědecká síla ve Vědeckém ústavu pro průmyslové zdravotnictví při Baťově nemocnici ve Zlíně. Studia dokončil v prosinci 1945. Od ledna 1946 působil v Hradci Králové a r. 1953 přešel na LFUP v Olomouci, kde zastával funkci vedoucí katedry biologie a fyziologie. V září 1955 jmenován docentem a 1970 mimořádným profesorem a 1969–1976 byl děkanem LFUP. Působení na univerzitě ukončil v srpnu 1981.

BSSSM, seš.3 (15.) Ostrava 2002.S. 82.

MUDr. Aleš Kučera

Aktivně činný v PSMU a ve spolku Žerotín v Olomouci. Po r. 1945 starosta Sokola.

SOKA Přerov,

V letech 1945–1950 studoval FF MU v Brně, obor dějiny umění, klasická archeologie. 1950 PhDr. V Olomouci působil v letech 1964–1969 na Katedře výtvarné výchovy FFUP pro dějiny a teorii umění. Zaměřuje se především na historii evropské a české architektury a otázky vztahu sochařství a malířství k architektuře. Docent katedry výtvarné výchovy.

Český biograf. slovník 20.století, 2.díl, Praha 1999.

V roce 1935 absolvoval konzervatoř v Brně, od r. 1938 působil jako herec v Pardubicích, poté v MD Olomouc jako šéf činohry do r. 1952, poté v SD Brno jako režisér operety.

Přehled čs.divadel.Praha 1958.S.161.;.

Profesor obchod. akademie v Přerově. Autor lyrických básní.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.86.;.

Narozena ve Veselí u Počátek (n. Veselí nad Lužnicí). V letech 1908–19 členka divadel. společnosti, v letech 1919–20 působila v Ostravě, v letech 1920– 1935 členka Městského divadla v Olomouci, poté v Brně. V letech 1953–1961 pedagogická činnost na JAMU v Brně. Divadelní a film. herečka, Národní umělkyně 1971.

BIO-ČTK 28.11.1989.;.

V Mohelnici chodil do něm. školy, poté navštěvoval něm. gymnázium v Olomouci. Práva vystudoval na univerzitě ve Vídni a Praze. Soudní paxi v Olomouci a Brně a pak se věnoval advokacii. 1872 si v Brně otevřel vlastní kancelář.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.37;

Pracovník Zemského muzea v Brně, od r. 1948 UJEP Brno, prof. katedry dějin umění a výtvarné výchovy.

ZVÚO, č.190, S.22.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?, Praha 1979, S.87.; Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska, 5.díl, Opava 1983., Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností, 2.díl, Brno 1999.

Studoval na nižším Slovanském gymnasiu v Olomouci v letech 1902–1906, žák Josefa Nešvery. Zasloužilý umělec /1955/.

Československý hudební slovník osob a institucí. 1.dP., SHV 1963, S.797.. Umělecký odkaz J.Kvapila. ZVSMO 1986–1987, č.23–24, S.53–54. Hanácké noviny, 1992, 21.04., S.3.;.

Narozena v rodině středoškolského profesora. Její matka jí a staršího bratra Ivana vedla k tanci. Základní vzdělání získala u tanečních profesionálů v Ostravě a v Praze. Od r. 1927 působila v Brně, kde byla členkou Národního a Zemského divadla. V době prázdnin jí bratr umožnil vzdělání v Paříži a v Londýně. V brněnském divadle působila do r. 1939 a od r. 1932 do r.1947 vedla soukromou baletní školu Iva Váni Psoty v Brně. V divadle se seznámila s dirigentem Rudolfem Kvasnicou, s kterým v r. 1947 odešla do Zlína, kde si otevřela baletní školu v období 1948–1954. V roce 1956 odešla s manželem do Prahy, kde působila v Hudebním divadle Karlín.

Postavy brněnského jeviště. II. Brno 1989. S. 91–96.