Osobnosti Moravy.eu

Od zač.60.let autor textů pro Dixieland XI v Přerově a pro Pavla Nováka, 1964 člen jeho skup.Synkopa(ky­tara), 1967 ved.sk.Syn­kopa, 1971–73 člen sk.Flamingo v Ostravě.Spo­lupráce s rozhlasem a Čs.televizí.

Matzner: Encyklopedie jazzu…III.Praha 1990, S.623.;

Narozen v rodině pěkaře Jana Z. Od dětství však žil se svými rodiči v Litovli. V Litovli se vyučil malířskému řemeslu. Ve dvaceti letech se odhodlal opustit řemeslo a chtěl nadále studovat. R. 1905 se přihlásil do 4. třídy gymnázia Po roce, ale školu opustil a začal malířství studovat v Mnichově, Paříži, Římě.Do vlasti se vrátil 1928.V Praze se zasloužil o postavení umělecké galerie J.V.Myslbeka. V rodném kraji uspořádal soubornou výstavu v září 1938. Vynikal jako portrétista. (namaloval portrét litovelského starosty V. Sochy, ministra Hrubana, prof.J.Hartla, JUDr. F. Nevěřila, MUDr. J. Lhoty aj. Také se prosadil jako krajinář – ze známých obrazů Z Mladče do Lhoty, Statek na vsi, V zahradě. Naposledy vystavoval v prosinci 1939 v Obecním domě Praha, kde vystavoval obraz Večer v horách. Zapojen do odboje Dne 10.10. 1941 zatčen gestapem, vězněn na Pankráci a odsud transportován do KT v Mauthausenu. Jiná uvedená data v encyklopediích jsou mylná.

Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Rkp. 2008. BSSSM, č.3 (15.).Ostrava 2002. S.124–125. Filipová,M. Turková, A.: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Šumperk 2010. S.83.

Vlastním jménem František Červínek.
Pocházel z Jáchymova u Nákla, kde se narodil v rodině cestáře. Po vychození dvojtřídky pracoval dva roky s otcem a v letech 1871–1879 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel na studia práv do Prahy, podporován nákelským lékařem F. Volným, s jehož dcerou se později oženil. Po absolutoriu nastoupil roku 1884 na praxi u krajského soudu v Olomouci, odkud byl posílán na výpomoc k okresním soudům, např. do Strážnice či Jemnice.. Po třech letech zakotvil trvale v Uherském Hradišti, kde byl roku 1912 jako rada zemského soudu předčasně pensionován, údajně pro důrazné české a satirické vystupování a výsměch soudní byrokracii v literární tvorbě. Autor humoristických povídek a románů. Psal do časopis Švanda dudák, do Lidových novin, Nivy a Osvěty. Používal i další pseudonymy: Florián Čahoun, Kašpar Šťovík, Baltazar Pelyněk ad. Knižně debutoval románem Z nového labyrintu světa (1907), který byl z velké části autobiografický. Kratší humorné a satirické prózy vyšly ve sbírce povídek Na potulkách se Švandou (1919), Tři z Hané (spolu s O. Bystřinou aj. Spáčilem-Žeranovským, 1943) a Lásko, milá lásko (1920). Nejlepším jeho dílem je hanácká trilogie Břehule čili poslední hastrman na Hané (Břehule, Polednice, Hastrman, 1919).Ve všech svých knihách užíval v řeči lidových postav hanácké nářečí.

Stratil, V. : Z galerie literárně činných absolventů SG v Olomouci. ZVSMO, 1982, č. 17–18, S. 39–41. ; Slavík, Bedřich: Hanácké písemnictví. Olomouc, Promberger 1940. S. 193 – 198. ;. Ševčíková, Hana: Zářijová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2011, č.9. www.naklo.cz

Narozen v Hostkovicích (n.m.č. obce Tršice). Narozen v rodině sedláka na Hané. Studoval na gymnáziu v Olomouci, od 1863 na Filozofické fakultě UK v Praze, obor historie a čeština. R.1865–1866 pokračoval ve studiu slavistiky na univerzitě ve Vídni. V r. 1868–1869 učil na olomoucké reálce, ale záhy poznal, že pro něj bude vhodnější žurnalistika než pedagogická práce.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.130;

Reálném gymnázium absolvoval v rodišti. V letech 1950–1955 studoval Filozofickou fakultu KU v Praze a odjel jako aspirant na Moskevskou státní univerzitu. Po návratu nastoupil v roce 1956 na FFUP v Olomouci na katedře dějin ruské literatury..V le­tech 1966–1991 vedoucím Katedry dějin ruské literatury, nyní působí na Katedře slavistiky FFUP. Publikovat začal v roce 1945 V literání činnosti užíval pseud. Petr Klen a Karel Libčický. Je členem Obce českých spisovatelů. Zabývá se současnou ruskou prózou, píše recenze na ruské překlady.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.341.; Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990.S.25.;. V měsíci květnu si připomínáme…Kdy-kde-co Olomouc, květen 2011.S.2.;

Prof. PhDr. Miroslav Zahrádka

Od r. 1941 působil v Českém divadle v Olomouci jako divadelní režisér, do r. 1961 v Přerově a v letech 1961–1969 ředitele divadla v Šumperku.

Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990.S.58.;Kulturní kalendář okresu Šumperk.Šumperk OVM 1994.S.14.;.

Střední školu studoval v Českém Těšíně. Když nebyl přijat v r. 1961 na AMU v Praze působil v Šumperku, u otce režiséra v divadle jako pomocný režisér. Obor režie vystudoval pak na AMU v letech 1962–1967 a pak působil v Ostravě. 1975–76 byl režisérem divadla v Hradci Králové, kde tragicky zahynul při autohavárii.

BSSSM, seš.10 (22.) Ostrava 2007. S.75.

Maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a od roku 1903 studoval bohosloví v Olomouci. Od roku 1905 až do roku vysvěcení v roce 1907 pilně přispíval do Našince. Krátce působil v Libině, od října 1908 byl kaplanem v Postřelmově. V lednu 1910 se stal redaktorem Našince a v roce 1922 šéfredaktorem. Ujal se i vedení krajinského katolického listu Severní Moravy. Do roku 1922 byl šéfredaktorem Lidových listů v Praze. Vydával též Archu, list DLU v Olomouci, list pro katolické ženy a dívky Evu. Jeho zájem o literaturu a umění dovedl jej do Družstva českého divadla v Olomouci. Od roku 1917 byl členem Družiny literární a umělecké, kde v letech 1922 až 1925 zastával funkci revizora. Po roce 1918 rozvinul organizační práci a založil Lidové závody tiskařské a nakladatelské. Koupil a najal tiskárnu Lidové knihkupectví a přivedl ji k rozkvětu. Jako jednatel zde působil až do roku 1934.

Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S.363–365. Poselství. Olomouc, Družina literární a umělecká. Olomouc 1938. S.390. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2011. S.93. Šev­číková, H.: Srpnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2004, č.8.

Po osvobození v r. 1945 stud. FFKU Praha, historie, čeština, od 3. semestru FFUP v Olomouci, kde koncem r. 1952 promoval. 1950 – 52 působil ve školství, po zákl. voj. službě se v prosinci 1954 stal referntem archiv. odd. KSMV v Olomouci. V červenci 1956 přešel do Brna do technického Stát. archivu, 1969 prac. v Ústředním archivu ČSAV Praha, prac. Brno jako odb. pracovník komise pro popis a studium rukopisů. Zajímal se o chronologii, paleografii, české dějiny. Od r. 1956 publikoval v archivním věstníku Brna BAV a ve VVM. Psal také recenze a zprávy o historické literatuře.

Obrštík, Jinřich: Odešel dr.Pavel Zaoral.VVM, 32, 1980, S.240.;.

Narozen v obci Stará Ves (u Přerova). V r. 1903 maturoval na gymnáziu v Přerově, poté FFKU Praha, v letech 1912–1938 prof. gymnázia v Kyjově, učil tělocvik a zpěv.

Československý hudební slovník II. Praha 1965. S.968.

V Olomouci studoval učitelský ústav. Působil jako odb. učitel na Přerovsku. Od r. 1946 v Šumperku, prof. na obch. akademii do r. 1968. Odp. red. Kulturního života Šumperka, v red. radě Severní Moravy.

Spurný, F.: Za dr.Miroslavem Zapletalem.Severní Morava.Sv.19.Šum­perk 1970.S.69–71.; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc, UP l987.;Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk, 1990, S.155–156./fotografie/;.

Gymnázium vystudoval v rodišti. Na UK v Praze absolvoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu a r. 1950 dosáhl doktorátu přírodních věd (RNDr.). V r. 1966 získal hodnost kandidáta geografického zaměření (CSc.). Habilitační práce byla zaměřena na antropogenní geomorfologii a byla obhájena 1968 na UJEP v Brně. Působil na přírodovědec. fak. UP na katedře geografie od r. 1959–1989. Zabýval se zejména antopogenní geomorfologií. Je autorem Mapy Hané, kterou vydalo Muzeum v Přerově r. 1990 a jejíž část byla použita na obálce Kulturního kalendáře Haná. 1992.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.357.; Literární místopis /OA Přerov, duben 1993.; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 123. ,

Doc. RNDr. Ladislav Zapletal, CSc.

Narozen v obci Olšany-Hablov (nyní Olšany u Prostějova). Po studiu na učitel. ústavu v Kroměříži učil od r. 1899 na obec. školách na Prostějovsku, v Lešanech založil a řídil pěvec. sbor, 1901–1920 v Prostějově působil ve zpěvác. sboru Orlice, za války vedl Orlici, Vlastimilu, Orchestrál. sdružení, po válce řídil dělnický sbor. 1920–1939 v Brně, ředitelem pomoc. školy. Zde spoluzakladatelem a 1926–1945 předsedou pěv. sdružení OPUS. 1906 a 1918–1920 předs. PSMU.

Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha 1982.S.693–694.;ČSHS, 2.díl.Praha 1965.S.969.;.

Hablov je součást obce Olšany u Prostějova.

Rodina krejčovského dělníka se záhy přestěhovala do Pardubic, kde Miloš vystudoval obchodní akademii a v roce 1949 po maturitě odešel do Prahy studovat tělesnou výchovu na Univerzitě Karlově, kde absolvoval v roce 1954. Poté v letech 1954–1957 působil jako asistent Katedry tělesné výchovy na AMU v Praze a souběžně studoval orientalistiku a bengálštinu. Od roku 1957 je ve svobodném povolání a plně se věnuje literární činnosti. V roce 1960 přesídlil do Liberce, kde se trvale usadil.
Se skautingem se natrvalo spojil na Pardubicku, kde vedl skautský vodácký oddíl. V něm získal přezdívku Zet. Skautingu poté zůstává věrný po celý život. Velký vliv na něj měl Pavel Křivský (1912–1989), filozof a historik, čelný představitel českého poválečného skautingu, který po roce 1948 vedl sdružení vysokoškolské mládeže Kruh. Zetovo vodácké působení se odrazilo v jeho beletrických knihách pro mládež: Světlušky (1964), Lovec hvězd (1970), Sedmička (1976), Stezka odvahy ( 1982), Ostrov přátelství (1983) a Soví jeskyně (1989). Příručky tělovýchovného a tábornického zaměření i různé hry pro děti a mládež začal vydávat už v roce 1957, kdy jako první vyšla publikace „ Hry v terénu“. Přispíval také do různých časopisů, např.: Komenský, Nový Orient, Skauting, Turista, ABC, Junák, Skaut. aj. Jeho stěžejním dílem je čtyřdílná Velká encyklopedie her, která vyšla také v němčině, japonštině, rumunštině a estonštině. Vytvořil edici Skautské prameny, kde je u většiny titulů autorem či spoluautorem. Přeložil některá díla R. Thákura a E.T. Setona. Je považován za pokračovatele díla Jaroslava Foglara a nutno dodat, že se s Jestřábem nejen osobně znal, ale působil jako editor některých jeho děl. Vřele doporučuji nahlédnout do bibliografie Miloše Zapletala, kterou průběžně vytváří Vladislav Raška, ředitel Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově a je přístupna on-line.

Ševčíková, Hana: Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2010, leden.

PhDr. Ludmila Zapletalová, rozená Jirková. Studovala Reálné gymnázium v Přerově, kde maturovala r. 1951. Poté studovala FF UP obor hudební výchova, nástroj (sólový zpěv) a promovala roku 1966. Později studovala doktorantské studium na UK. v Praze, kde v r. 1973 získala titul PhDr. V letech 1951–1991 učitelkou sólového zpěvu, krátce i hry na klavír na hudební školách v Přerově, Opavě a Olomouci. Od roku 1971 odborná pracovnice speciální foniatrie ORL kliniky FN v Olomouci (reedukace hlasu pacientů s neurodynamickými poruchami hlasu). V letech 1989–1993 výuka sólového zpěvu a hlasové výuky na Katedře hudební vědy a výchovy na Pedagogické fakultě UP. Hlasová poradkyně pěvěckého sboru Přerub v Přerově a konzervatoře v Kroměříži. 1993–1994 externí učitelka zpěvu a hlasové výchovy, konzervatoř PJV Kroměříž, práce v porotách pěveckých soutěží, hlasový poradce pěveckých sborů Přerub Přerov, PS konzervatoř Kroměříž aj.

Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. S.657. Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti. Praha 2005. 5. vyd. S. 754. Osobní sdělení 18.10.2012 (hš)

PhDr. Ludmila Zapletalová Cena města Přerova , medaile J. A. Komenského 2003

Narozen v úřednické rodině, jeho otec působil na železnici v Opavě a později byl přeložen do Prostějova a rodina ho následovala. Studoval na gymnáziu v Olomouci a po maturitě r. 1924 pokračoval ve vysokoškolském studiu filologie na MU v Brně obor čeština a francouzština Po promoci učil na středních školách v Bratislavě, po vzniku Slovenského štátu se vrátil v r. 1939 do Brna. Byl předsedou Moravského kola spisovatelů, zapojil se do protinacistického odboje a byl vězněn. Jeho verše zhudebnil E. Suchoň.

Československý hudební slovník.2.díl.Praha 1965.S.971.;. BSSSM, seš.3 (15.).Ostrava 2002.S.125.

PhDr. Jaroslav Zatloukal

Narozen v Doubravici u Mohelnice (n. m.č. obce Moravičany). Syn statkáře. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval v Praze a Innsbrucku. Na lékaře byl promován v r. 1894. Lázeňský lékař v Karlových Varech. Autor průvodců po K. Varech a okolí.

MSN.7.Praha 1933, S.945.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.144;

Maturoval na Slovanském gymnáziu v roce 1935. Vysokoškolská studia absolvoval na FF MU v Brně. Po válce vyučoval na Polívkově gymnáziu, v Olomouci, od r. 1947 i působil na katedře romanistiky ve všech akademických hodnostech. Docentury a profesury dosáhl s dlouholetým zpožděním po listopadu 1989. Byl členem zahraničních vědeckých společností a dlouholetý předseda olomoucké pobočky Kruhu moderních filologů. V letech 1996–1997 profesor Katedry romanistiky FFUP. Byl členem Francouzské akademie věd. Autorem unikátní studie " Studie o francouzském románu". Za celoživotní dílo věnované šíření francouzského jazyka a kultury byl jmenován Rytířem řádu akademuckých palem.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.146; Slovanské gymnázium v Olomouci. Olomouc 1967. S. 190. V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.155. www.sgo.cz Všeobecné informace.

univ. prof. PhDr. Antonín Zatloukal, CSc.

Po měšťance v rodišti pokračoval ve studiu na Baťově škole mladých mužů ve Zlíně (1937–1943) a Vyšší průmyslové škole chemické tamtéž. Do roku 1945 pracoval jako laborant a chemik fy Baťa. V letech 1945–1947 studoval Vojenskou akademii v Hranicích a po absolvování 1947–1969 vojákem z povolání. V roce 1969 propuštěn z armády v hodnosti plukovníka, vyloučen ze strany. Od 1982 v důchodu. Koncem r. 1989 rehabilitován, byla mu navrácena hodnost plukovníka. Sportovat začal v roce 1941.

BSSSM, seš. 4 (16.) Ostrava 2003. S. 124–125.

1952 prohlášen Nejlepším sportovcem světa.

Do r. 1921 studoval gymnázium v Olomouci, poté odborný bibliograf pražského nakladatelství Šolc a Šimáček. V roce 1928 – 1932 absolvoval konservatoř v Praze , hru na housle, skladbu 1934–1936. Poté hrával v orchestru a skládal. V roce 1942 studoval soukromě v Berlíně akustiku a přitom pracoval v ateliérech UFA. Od r. 1945 působil v Praze ve filmových ateliérech jako režisér zvuku.V květnu 1946 pronikla jeho skladba do Londýna, kde měla velký úspěch " Malá suita pro housle a klavír". Od března 1949 působil pedagogicky na AMU a od 1952 na ČVUT. Autor vysokoškolských učebnic. Bohatá časopisecká publikační činnost. Režisérem zvuku u 17 filmů v období 1945–1956 např.: Řeka čaruje, Nezbedný bakalář, Špalíček, Píseň o sletu, Císařův slavík, Kouzelný míč, Zítra se bude tančit všude, Staré pověsti české, Olympiáda – Helsinky, Afrika I-II., Dalibor ad.

Československý hudební slovník.2.díl.Praha 1965.S.972.;.

Gymnázium vystudoval v Prostějově, v Olomouci pak absolvoval FF UP, obor čeština a ruština. Učil na střední škole v Kopřivnici a poté na prostějovských středních školách, nejdéle na zdravotní. Zabýval se také uměleckou fotografií. V roce 1998 vyšla jeho sbírka básní v Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří pod názvem " Až do konce časů".

Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy.Olomouc 1996.S.166.; Hamplová – Krpcová, Dita: Portrét Rudolfa Závodného. Diplonová práce. 2001.; Kolář, B.: Rudolf Závodný byl veliký svou skromností. In: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc, VSMO 2006. S. 179–182.; Kolář, B.: Básník Rudolf Závodný by se dožil 75 let. In: Prostějovský den, č.22, 26.1.2006.S.4.; Trávníček, Mojmír: Eseje, portréty, vyznání. 2007.; Kolář, B.: Haná v poezii. Olomouc 2008. S. 280–283 (ukázka z básnické tvorby) a 520 (biografie).;

Od r. 1936 středoškolský profesor. Vyučoval v Brně, 1939–50 na RG v Hranicích. Za protektorátu nasazen v továrně fy Kunz a r. 1944 zatčen, vězněn v Přerově. Od r. 1950 půdobil na Katedře slovanských literatur FFUM v Brně. V Hranicích organizoval hudební středy, zakládal Beskydské divadlo, redigoval týdeník Ruch.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.152–157.;Urbanec, Jiří: Zemřel Artur Závodský.=ČSM-B, 1982, č.3, S.282–3;.

V roce 1959 absolvoval fakultu mechanizace VŠZ Praha. Poté středoškolským profesorem SZTŠ v Přerově do r. 1971 a pak až do roku 1990 vedoucí úseku mechanizace JZD Kostelec u Holešova. V letech 1991–1992 poslancem Sněmovny lidu FS (za ODS).

Kdo je kdo 1991–1992. Praha 1991. S. 1124. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su- Žv. Valašké Meziříčí 2011. S.97.

Ing. Miroslav Zavřel

Narozen v Krnově u Štěpánova (n.m.č. Štěpánov). Po ukončení vojenské služby v roce 1884 převzal od Jana Slámy taktovku Hanácké kapely. Hanáckou kapelu založil v roce 1875 štěpánovský rechtor a muzikant Rudolf Drlík. Kapela pod vedením A. Zbořila se zúčastnila i Národopisné výystavy v Praze a měla výbornou úrověň. Zbořil byl členem a funkcionářem Včelařského spolku. S Hanáckou kapelou hrál při prvním vystoupení Gustava Frištenského v Prostějově a ve dnech 1.9.-8.9.1885 hrála jeho kapela na včelařské výstavě v Uherském Brodě.

Kapelník Alois Zbořil. Naše noviny, č.211, březen 2000,S.7.;

zv. hanácký krojový apoštol.

Dodatky KK 94/OK Prostějov, pí Štolbová.