Osobnosti Moravy.eu

Narozen v rodině berního úředníka Jana Pudela. V roce 1926 byl otec přeložen do slovenské Skalice, kde Jindřich prožil dětství a zahájil studium na gymnáziu. Po návratu rodičů na Moravu pokračoval ve studiu v Hodoníně a pak v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu roku 1941. V letech 1944–1962 náčelníkem Sokola v rodišti a stál u zrodu volejbalového oddílu. Pracoval jako úředník pojišťovny a později pracovník ekonomického útvaru na výrobu plynových spotřebičů Moravia v Mariánském Údolí. Do důchodu odešel z funkce plánovače výroby. Od r. 1949 byl ženatý, jeho manželka byla středoškolskou prof. češtiny a angličtiny a později též pracovala v Moravii. Jeho dva synové Jindřich (1952) a Aleš (1956) také hrají volejbal. Bratr Vlastimil Pudel (*1933) jej následoval ve volejbalové kariéře a dodnes je činným funkcionářem a rozhodčím KV ČVS Olomouc.
Jindřich P. získal v r. 1960 kvalifikaci trenéra II. třídy. S mládeří pracoval více jak 25 let, 1957–1982. V roce 1971 dostal titul Vzorný trenér. V roce 1983 čestným členem ČVS. V r. 1999 se stal členem Galerie funkcionářů Síně slávy Českého volejbalu. V roce 2006 se stal držitelem Medaile dr. Otakara Koutského. Bydlel na Svatém Kopečku.

Vrbenský, Zdeněk: Vzpomínka na Jindru Pudela. ČAS (www.cfv.cz)

Mariánské Údolí (n. místní část Hluboček) Svatý Kopeček (n. místní část města Olomouc).

Narozen na Chrudimsku. Vystudoval latinu a řečtinu na univerzitě v Praze a doktorát získal již na nové univerzitě v Brně. Jako středoškolský profesor působil v letech 1906–1908 na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde učil latinu, řečtinu a češtinu. Poté působil na gymnáziu v Kroměříži, pak přešel na reálné gymnázium do Zábřehu, kde byl jmenován v r. 1930 ředitelem. Po zrušení tohoto gymnázia v důsledku okupace byl přeložen na gymnázium do Litovle. V roce 1941 byl penzionován a vrátil se do Kroměříže. V roce 1959 se přestěhoval do Opavy, kde také později zemřel.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.116; Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 256.;

V roce 1932, po dobu l měsíce v cele dominikánského řádu v Olomouci. V olomouckém divadle působil jako dramaturg 1945–48;1962–1964. Používal pseud. Jiří Čekan. ;

Rotrekl, Z. : Skrytá tvář české literatury. Toronto 1987, S. 128–135. /foto, S. 129. ;. http://otavinka.blog.cz/…/vaclav-renc

Narozen v obci Vodochody, nyní Straškov-Vodochody

Mat. na něm. gymnáziu v Olomouci r. 1866, poté bohosloví, vysvěcen 1870 a hned jmen. kaplanem v Nákle, kde působil do r. 1885. Činný ve spolcích. Při zakládání nového hřbitova objevil část kolových staveb v Nákle a okolí. Upozornil Dr. Wankla, který nález popsal ve stati Náklo a Příkazy na Moravě. ČVSM r. 1889. Od r. 1931 v Určicích. Psával články do Našince a Hanáckého kraje, vedl farní kroniku.

Vrbka, Josef : Za Msgr Mořicem Růžičkou. ČVSMO, r. 54, 1941, S. 74–80. /foto/. ; Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla. Loštice, vl. n. 1940. S. 179 – 182. /foto/; Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;.

V letech 1924–1930 herec, 1926–1930 režisér divadla, 1928–1930 šéf činohry divadla Olomouc. Od 1946 profesor AMU Praha, 1947–1964 režisér činohry Národní divadlo Praha. Překlady divadel. her z ruštiny a němčiny. Zasloužilý umělec /1958/, Ř. práce /1962/;

Malá československá encyklopedie.Sv­.5.P., Academia 1987, S.502.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.427 až 428.;

Do r. 1599 studoval v Olomouci, v důsledku morové epidemie filozofii dokončil v Praze. Roku 1602 byl jmenován bakalářem, r. 1603 byl promován. Od r. 1604 studoval bohosloví, vysvěcen r. 1609 v Brně. Působil na 7 místech olomouc. diecéze. Naposledy v Holešově. Když v r. 1619 navštívil Polsko, byl o rok později obviněn, že pozval do země polské vojsko. Byl zajat a mučen, naposledy 18. 2. 1620 v Olomouci. Zemřel na následky mučení 17. 3. Prohlášen blahoslaveným byl 3.11. 1859. 21.5. 1995 byl svatořečen. Život a mučednická smrt Jana Sarkandra inspirovala básníky, spisovatele, malíře a sochaře nejen na Moravě.

• hš-: Život a mučednická smrt blahoslaveného Jana Sarkandra.In: Moravskoslezský kalendář 1993.Ostrava Sfinga 1992.S.110 – 111.1 obr.

Zlámal; Medek, Václav: Kněz Jan Sarkander.Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1970, č.147. S.15–20.;

Maurovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci r. 1924. Poté absolvovala učitel. kurs v Brně 1925 a působila na školách obecních a měšťanských. V Olomouci 1929 –1942, poté do r. 1951 v Brně. Plných 25 let se úspěšně věnovala práci s dětskými sbory, vedla 80 ti členný Brněnský dětský sbor. Od r. 1949 vedla sekci učitelů hud. výchovy a byla krátce lektorkou hV na ped. fakultě 1947/48. Altistka a členka výboru VSMU od r. 1942. Zd. Blažek věnoval její památce sbor " Podzim "/Fr. Halas/.

ČSHS.II.Praha 1965.S.409 – 410.;V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.150.;.

Narozen v Petrově nad Desnou (n.část obce Sobotín). V letech 1839–1843 studoval práva na olomoucké univerzitě, 1846 byl promován doktorem práv. V roce 1848 byl členem Slovanského sjezdu v Praze. Od roku 1851 působil jako úředník Obchodní a živnostenské komory v Praze. Byl sběratelem starých strunných nástrojů. Publikoval drobnější studie k dějinám hudby.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 199. S.58;

Fiala, J. Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860.Žurnál UP.č 10,9.12.2005,S. 7.

Studoval na c.k. vyšším gymnáziu v Olomouci v letech 1861–1869 s maturitou. Poté odešel na lékařskou fakultu do Prahy, kde promoval r.1875. Vyučoval tělocvik na školách, r.1879 založil léčebný ústav orthopedický v Praze.

Almanach českých lékařů.Praha 1913.S.280–281.;.

Působil v Přerově, kde se za 2. svět. války účastnil protifašistického odboje, autor odborných spisů o tuberkuloze; Ochrana dětí a kojenců; Horní cesty dýchací, jich poměr k tuberkuloze; Problémy práce;aj. Popraven.

Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov 1982;Nekrolog=Ča­sopis lék.čes.85.1946­.S.247;Časopis lék.čes.86.1947­.S.1180;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.Praha SK ČSSR 1962, S.242;.

Narozen v Suchdole na Prostějovsku. Autor básnických sbírek .Verše.Bo 1931, Polní cesta.Vyškov 1939.;Karlík Soušků.Olomouc 1930– povídka.Redigoval Moravské rozhledy.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.29.; Vybíral, Bohuš: Beletristický přínos olomouckého kraje.Olomouc 1940. S.12.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.245.;.

Na FFUP působil v letech 1949–1983, obor teorie vyučování cizích jazyků.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973. ;Archiv UP Olomouc;.

V roce 1922–1923 působil jako korepetitor v olomoucké opeře, vedené tehdy Karlem Nedbalem. Okolnosti jej však přinutily, že se vrátil k právnickému povolání. Hudbě pak věnoval volný čas. V březnu 1939 emigroval s rodinou do Kanady, kde se stal osob. tajemníkem čs. vyslance dr. Frant. Pavláska. Za působení na čs. vyslanectví pořádal četné koncerty na podporu čs. zahraničního odboje. Po r. 1945 se vrátil do vlasti a pracoval v kulturním odd. amerického velvyslanectví v Praze. V únoru 1948 opět do exilu, působil v Montrealu 20 let jako učitel hudby, muzikolog a koncertní pianista. Člen Společnosti pro vědy a umění.

Pejskar, Milan: Poslední pocta. 3.díl., vl.n. 1989, S.204.;.

37. rektor olom. koleje a univerzity Tovaryšstva Ježíšova (11.11.1703 – 13.12.1707).

Žurnál UP, č.24, 20.10./2006, S.7;

Narozen v Odrlicích (nyní místní část obce Senička).

Předseda VSMO od r. 1980, redigoval sborník VSMO Středisko. Maturoval na gymnáziu v Litovli. V Olomouci působil od r. 1947. V letech 1950–1974 půs. na SZTŠ v Olomouci-Hradisku. Publikoval do regionál. tisku i celostátního. Zakládal a spoluredig. Malovaný kraj. V Olomouci psal do Stráže lidu, Zpravodaje VSMO, Práce, MF, Nové svobody. S J. Vlachem řídil vlast. sborn. „Od Hradské cesty“. Čestný člen pěveckého sboru Nešvera.Pohřben v Cholině.

Vlach, Jaroslav: Jubilejní bilance.-ZVSMO 1981, č.15–16, S.22–25;Musil, J.V.: K sedmdesátinám Václava Stratila.=Stře­disko, Olomouc VSMO, 1982, č.6, S.76–82.;Lid.demokracie, 11.9.1991, Lid.demokracie, 19.4.1993, S.3., Hanácké noviny, 19.4.1993, S.4., Puls, 19.4.1993, S.2., Smuteční projev Bohuslava Smejkala při pohřbu v Cholině 16.4.1993.

Absolventka FF UP v Olomouci, doktorát a vědeckou aspiranturu dokončila na Univerzitě Karlově v Praze. Studovala též na Kolumbijské univerzitě v New Yorku se zabývala sociologií umění a kultury. Od roku 1976 žije v Amsterodamu. Překládá českou poezii do holandštiny a naopak.

Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy.Olomouc 1996.S.143.;

Redigoval Moravský kraj, Bílý prapor;

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.260.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.29.;Vybíral, Bohuš: Beletristický přínos olomouckého kraje.Olomouc 1940, S.38.;.

Syn Josefa S. (1847 – 1931), bratr Josefa S. (1873 – 1949), otec spisovatelky Hermy S. -Johnové . Od 1919 advokát v Prostějově, funkcionář Sokola, osvětový a menšinový pracovník. 1925 poslanec NS za Českou národně demokratickou stranu. Sběratel a mecenáš výtvarného umění.

ČBS.Praha 1992.S.677.;.

Absolvoval ped. fak. UP Olomouc 1960–64; Působí v Uničově vede dětský pěvec. sbor, upravuje lidové písně

Stárek, Z.: SČS II.Praha 1982.S.550.;.

Narozen ve Staré Vsi u Přerova. Bohosloví studoval v Olomouci. Ordinován r. 1936, od 1945 působil v Kroměříži,

SOKA Přerov, .Katalog kněží arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949, S.82.(uvádí narození 14.3.).;.

Mládí prožil v Přerově, kde navštěvoval Blahoslavovu obec. školu a maturoval r. 1936 na gymnáziu. ;Od r. 1951 předseda Matice moravské v Brně, V letech 1952–1986 šéfredaktorem Časopisu Matice moravské. univ. prof. UJEP Brno, spoluprac. ČSAV Praha, Brno. Autor 3 knih, 81 statí a článků, 56 recenzí a zpráv. Z díla: Útěk podaných z Čech ma Moravu po třicetileté válce.Praha, Academia 1985.;

Literární místopis Přerovska,SOKA Přerov.

Univ.prof. PhDr. Bedřich Šindelář, DrSc.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1906, poté práva v Praze, kde promoval roku 1912.Počáteční praxi vykonával u hanáckého spisovatele Ot.Dostála-Bystřiny v Novém Jičíně.Do Mohelnice přišel roku 1920.Zasloužil se o stavbu české školy v Mohelnici.7­.10.1938 musel odejít a pracoval v Litovli, kam 7 let dojížděl z Loštic, kde bydlel.Od 1.11.1945 opět v Mohelnici.1948 byl založen Spolek přátel muzea, jehož byl prvním předsedou.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.; F.H.: Nekrolog.Kulturní kalendář Mohelnice.1968, č.11, S.5.;

Narozen v obci Solopysky u Sedlčan (n.m.č. města Sedlčany). Stal se členem piaristického řádu, v němž později působil jako pedagog. Do řádu přijat v Lipníku nad Bečvou r. 1831, ordinován v Praze r. 1838. Oktavius- jméno řeholní. 1844 dosáhl doktorátu svobod. umění a filozofie na UK Praha. Působil 1831–2 v Lipníku, 1832–33 v Staré Vodě u Libavé, 1833 – 1834 v Kroměříži. Na stáří opět žil v kolejích piaristic. řádu v Lipníku 1870–72, a v Libavé 1869–1870.

Svátek, Josef: Nad dílem astronoma a meterologa..ZVÚO, 1964, č.116. S.1–4.; Svátek, J.: K vědecké činnosti…ZVÚO, 1965, č.124. S.9/13.;.

Od útlého dětství žil v Olomouci, kde v roce 1940 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté studoval přírodní vědy na univerzitě v Brně, kde promoval v roce 1947. Po vojně nastoupil na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UP, kde působil tři roky a pak přešel do vlastivědného muzea .- tehdejšího „Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého“. Zasloužil se o odborné uspořádání sbírek, o modernizaci muzeí, značnou pozornost věnoval rostlinnému porostu v Mladči, redigoval Zprávy VMO, zasloužil se o obnovení Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Externě přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Byl členem mezinárodní organizace muzeí ICOM při UNESCO a místopředsedou krajského odboru České botanické společnosti při ČSAV. Věhlasný botanik byl znám také z televizního pořadu ostravského studia „ Lovy beze zbraní“, kde se uplatnil nejen jako účinkující, ale byl též spoluautorem.. Vynikající znalec přírody byl od mládí aktivním členem skautského hnutí. Ke skautské činnosti se mohl svobodně vrátit až po roce 1989 , kdy pracoval s mládeží. Hojně publikoval v odborném a vlastivědném tisku, jako např. Zprávy Krajského vlastivědného muzea, sborník Středisko, opavský Časopis slezského muzea, prostějovská Štafeta, Kdy-kde-co v Olomouci aj. Milovníkům přírody a skautským činovníkům odkázal čtyři svazky pohádek o květinkách, které vyšly v roce 1992 s názvem „Pohádky lesní moudrosti“. Bratr „Bob“ (jak byl nazýván nejen skauty, ale i přírodovědci), byl nejznámějším botanikem na Moravě a svému povolání se věnoval celým srdcem.

Hlůza,B.: RNDr. Bohumil Šula – 65 let. Zpravodaj VSMO 1985, č.21–22,
S. 28–29.; Kolář, Bohumír: Nejznámější botanik na Moravě…In: …Vzděláván budiž…Olomouc,SGO 2002. S. 253–254.;

• mt-: Na rozloučenou s Bohumilem Šulou. Olomoucké listy, 15,11.2001.S.5.