Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Řepiště | |||||
Místo úmrtí: | Brzeg (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | dramaturg, prozaik, režisér činohry | |||||
Anotace: |
V letech 1912–1921 studoval gymnázium ve Frýdku-Místku a projevoval divadelní zájmy. V rodišti organizoval ochotnická představení. Skládal písničky, kuplety, skeče. Pak studoval práva na UK v Praze. Studia nedokončil a pracoval v Karviné. Od srpna 1931 angažován jako první režisér činohry do Olomouce. Během 9 letého působení nastudoval 146 premiér. V r. 1929 mu vyšla kniha povídek „Město bez minulosti“, r. 1932 v Olomouci kniha úvah " Cesta k ochotnickému jevišti". Spolupracoval s B. Václavkem, A. Trusovem ad. V r. 1940 byl zatčen. Zemřel ve vězeňské nemocnici. |
|||||
Zdroj: |
Kabeláč, V. : Čtyřicet let olomoucké činohry. Olomouc, DOS 1960. ;Přichystal, A. : Oldřich Stibor. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1977, únor. S. 1–3. ;Ševčíková, H. : Oldřich Stibor. Regionál. medailonek. Olomouc, OK 1981;Státní divadlo O. Stibora Olomouc 1920/1990. Almanach k 70. výročí. S. 47–57. ;Stýskal, Jiří: Oldřich Stibor prozaik. Středisko. 1983, č. 7, S. 36–43.;Hanácké noviny, 16. 3. 1996, S. 3. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. (14.) Ostrava 2001. S. 123–124. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Darmstadt (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Fryšták, Praha, Sobotín, Šternberk, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Vystudoval něm. gymnázium v Šumperku. Poté začal navštěvovat medicínu na vídeňské univerzitě. Dostudoval po válce na něm. části UK v Praze, kde 1922 promoval. Tři roky působil v nemocnici ve Šternberku. 1925 si otevřel lékař. praxi ve Fryštáku. 1927 složil v Praze tzv. fyzické zkošky na úředního lékaře a stal se obvodním lékařem v Sobotíně. Po vypuknutí 2. svět. války musel narukovat jako vrchní lékař. 1946 byl odsunut do Německa. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.108.; |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Freiburg (Německo), Frýdek-Místek, Olomouc, Opava, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | básník, knihovník, kulturní pracovník, prozaik, překladatel, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Od jedenácti let studoval reálné gymnázium v Opavě (1934–1938),1938–1940 ve Frýdku-Místku a 1940 – 1942 v Přerově, kde maturoval. Po zkouškách byl totálně nasazen jako pomocný zámečník do továrny na letadla ve Freiburgu in Schlesien. V září 1944 byl zatčen gestapem a obviněn z protiříšské činnosti. Po měsíci byl propuštěn pro nedostatek důkazů. V červnu 1945 se přihlásil na studium FFKU, obor estetika a literární věda. Po vzniku Palackého univerzity přišel v roce 1947 do Olomouce, kde ukončil studia v roce 1950 disertační prací z oboru teorie filmu. (PhDr.). V období vysokoškolských studií působil v redakci pražského časopisu Umělec (1945–1947) a v letech 1947–1953 hojně publikoval v olomoucké Stráži lidu jako filmový recenzent. V období 1949–1950 byl předsedou krajské filmové dramaturgie v Olomouci a úzce spolupracoval s divadly v Olomouci a Trutnově, pro které překládal hry z polštiny a italštiny. Po promoci se oženil a nastoupil vojenskou presenční službu, z níž byl pro zánět pohrudnice předčasně propuštěn na jaře 1952. Po částečném vyléčení získal přechodné umístění na ONV v Bruntále jako knihovnický inspektor, kde nastoupil na podzim 1952. V letech 1954–1955 pracoval v Krajské knihovně Olomouc jako krajský metodik a do konce června 1960 zastával funkci inspektora kultury KNV. K 1. červenci t.r. byl jmenován ředitelem Okresní knihovny v Olomouci, kde působil deset let. Básně publikoval časopisecky zejména v Literárních novinách a brněnském periodiku Host do domu. Odborné články z filmové a divadelní kritiky vycházely v časopise Tvorba. Spolupracoval s Čs. rozhlasem v Praze na úpravě lidových pohádek. Na svém kontě má dvě knihy pro děti a mládež – Ztracená stopa (1956) a Největší kouzelník (1959). V lednu 1971 byl odvolán z funkce ředitele z politických důvodů a byl jmenován vedoucím regionálního oddělení, které vzniklo v červenci 1970. Vypracoval základní koncepci spolu s pracovníky vědecké knihovny v Brně a v Českých Budějovicích. V Olomouci nemohla být koncepce zcela naplněna, protože byl PhDr. Stříž z politických důvodů opět přeložen na pobočku mimo ústřední budovu. . |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Ztracená stopa. Olomouc, KN 1956. Poesie mladé Hané. Olomouc, KN 1956. , S. 42–43, S. 69–71. O něm:. Sto let české knihovny v Olomouci 1889–1989. Olomouc, OK 1989. http://www.vkol.cz/…lednuti----/ http://otavinka.blog.cz/…aromir-striz |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Muglinově (n.m.č. města Ostravy). PhDr. Jaromír Stříž |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Uhřičice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Frýdlant nad Ostravicí, Lobodice, Přerov, Tovačov | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Amálie Vrbová. Pocházela z mlynářské rodiny. Otcem byl Jan Vrba, matka Apolonie Oralová, svatbu měli v roce 1863 a téhož roku se jim narodila Amálie. Prožila své mládí ve mlýně v Uhřičicích u Kojetína. Navštěvovala obecnou školu v Lobodicích a Tovačově, další vzdělání nabyla v klášterním ústavě ve Frýdlantě nad Ostravicí. Sama se pilně věnovala studiu němčiny a francouzštiny. Po rozpadu manželství rodičů (trvalo asi 10 let) se s matkou a sourozenci odstěhovala v roce 1882 do rostoucího Přerova a tam pak žila a plně se věnovala literární tvorbě. Se spisovatelskou obcí příliš nespolupracovala, výjimkou byl přerovský profesor z tamního gymnásia, literární kritik František Bílý[1]. Aktivně se zapojila do místního divadelního spolku Tyl. Zemřela na mrtvici ve svých 73 letech. Literární činnost započala básničkami pod pseudonymem Serafína Svitavská (zkráceně také Fina Svitavská) v almanachu Zora. Pak pokračovala psaním článků pro Národní listy, kde používala pseudonym Jiří Sumín převzatý z Kraszewského románu Podivíni. Psala i pro časopisy Niva a Domácí hospodyně pod pseudonymem Jar. Svitavská, které byly přijaty kritikou (např. ji pochválil Svatopluk Čech)[2]. Roku 1886 se dobře uvedla v brněnském divadle s aktovkou Tajný sňatek. Od roku 1895 začala se psaním románů už jako zralá spisovatelka, zejména z prostředí hanáckého venkova[3]. Snažila se psát objektivně, občas s trochou ironie, nezapírala svůj soucit s trpícími, reagovala i na rozpad manželství svých rodičů. V některých povídkách se projevují feministické rysy, prvky hrůzy, fantastiky, lidové pověrčivosti, a je proto zařazována mezi předchůdce české sci-fi literatury. Vyhýbala se lyrickým líčením moravské přírody, zato bezohledně popisuje dobu úpadku starých šlechtických rodů, bídu venkova, živelní pohromy. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Poznámka: |
Užívala pseudonymy: Serafína Svitavská |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Kroměříž, Praha | |||||
Obory působení: | žurnalista | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Kroměříži, poté práva na UK Praha. Stal se novinářem, dopisovatelem několikerých listů, Moravské Orlice, Lidových novin, v r. 1907 ve Frýdku jako zpravodaj LN. Mor. Orlice, olomouc. Pozoru. Necelý rok vedl Noviny těšínské /1907–1908/. Publikoval pojednání o včelařství, právnické otázky, soudničky. Zemřel ve Skalici u Frýdku (n.m.č. Frýdku-Místku). |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.4.Opava 1981.S.127–128.;. |
|
||||||
Místo narození: | Boskovice | |||||
Místo úmrtí: | Řím (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Benešov, Brno, Florencie (Itálie), Maastricht (Nizození), Olomouc, Řím (Itálie), Velehrad | |||||
Obory působení: | kardinál, kněz řádový, teolog | |||||
Anotace: |
V roce 1940 vstoupil do jezuitského řádu. Vystudoval teologii v holandském Maastrichtu, kde byl v roce 1949 vysvěcen na kněze. V letech 1951–1989 byl spirituálem v české koleji Nepomuceum v Římě. Od roku 1954 vyučuje východní teologii na Orientálním ústavu a Gregoriánské univerzitě v Římě. 28.9.2003 jmenován kardinálem. Autor mnoha knih a publikací. Žil v Římě. Na UP obdržel v roce 1997 titul doctor honoris causa. |
|||||
Zdroj: |
Olomoucký den, č.291, 13.12.2003, S.4; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Francie, Králíky, Praha, Vídeň | |||||
Obory působení: | geografka, pedagog středoškolský, publicistka odborná | |||||
Anotace: |
Stanislava Šprincová,, rodným Kavanová, se narodila v Olomouci. Její
otec Antonín Kavan byl jako člen městského zastupitelstva krátce po |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. S. 352. |
|||||
Poznámka: |
Doc. JUDr. et RNDr. Stanislava Šprincová, CSc. rozená Kavanová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Habry | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Štěpánov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | odbojář, voják | |||||
Anotace: |
Ve Vídni se vyučil pekařem, tam také vstoupil do Sokola. V době 1. světové války byl na italské frontě, 1917 byl zajat a roku 1918 vstoupil do československých legií v Itálii. 1920 vstoupil do služeb četnictva. Do Štěpánova přišel z Frýdku-Místku. Za okupace se zapojil do odbojového hnutí. Skrýval zbraně Stráže obrany státu. Vedl okrsek odbojové organizace Moravská pětka. 22. 10. 1941 byl zatčen gestapem a odsouzen k smrti. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místo úmrtí: | Lukov | |||||
Místa pobytu: | Česká Třebová, Francie, Litoměřice, Olomouc, Praha, Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, novinář, pedagog, překladatel, teolog | |||||
Anotace: |
Studoval v Praze, Olomouci, Francii a v Římě, kde byl vysvěcen roku 1933. Kněz řádů dominikánů. V letech 1935–1946 profesorem teologie na řádovém učilišti a 1940–1945 arcidiecézním bohovědném učilišti v Olomouci. Poté do roku 1950 působil v Litoměřicích. V letech 1950–1961 administrátorem v České Třebové. Poté zákaz duchovní služby a od r. 1968 žil v domově důchodců v Lukově, kde působil i jako duchovní správce řeholních sester. Redigoval revui „Růže dominikánská“ a edici Vítězové. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979. S.162.;. Pala, Josef: Vzpomínka na významného teologa.In: OLDIN 2007/10.; |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Lutyně | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Olomouc, Orlová, Ostrava, Prostějov, Přerov | |||||
Obory působení: | dialektolog, jazykovědec, pedagog vysokoškolský, polonista, slavistika | |||||
Anotace: |
V letech 1949–1981 půs. na FFUP v Olomouci na katedře polského jazyka. Zabýval se dialektologií na Těšínsku a Ostravsku. Pořídil jedinečnou kartotéku dialektu na území Ostravska. |
|||||
Zdroj: |
Sedmdesátiny doc.PhDr.B.Témy.Kdy, kde, co v Olomouci, 1983, srpen, S.9.;. Padesát let z dějin obnovené univerzity. Olomouc, UP 1996. S. 260.; BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S.115–116. |
|
||||||
Místo narození: | Ivanovice na Hané | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frenštát pod Radhoštěm, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | herec, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1949 maturoval na obchodní akademii ve Frenštátu pod R. Poté začal studovat JAMU v Brně. Jeho kolegy v ročníku byli: Vladimír Menšík, Lubomír Kostelka ad. Po absolvování odešel do Opavy, kde pobyl 6 sezón. V letech 1959–1961 hrál v Olomouci a pak byl členem činohry Státního divadla v Brně od r. 1961 – (1985). Od r. 1978 pedagogicky působí na brněnské konzervatoři. |
|||||
Zdroj: |
Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1985–1989. S. 23–27.; Československý biografický slovník. Oraha 1992. S. 763.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kaňovice | |||||
Místa pobytu: | Fryšták, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | nakladatelský redaktor, politický vězeň, překladatel, žurnalista | |||||
Anotace: |
Narodil se v Kaňovicích u Frýdku. Studoval na gymnáziu u salesiánů ve Fryštáku, studia dokončil na klasickém gymnáziu v Ostravě. Po studiu se začal věnovat novinářské, vydavatelské a překladatelské činnosti – redaktor „Našince“ a vydavatelství v „Matici cyrilometodějské“. Při této činnosti se často setkával s církevními představiteli (biskupové Matocha, Beran, apoštolský nuncius,…). Po únoru 1948 je označen jako špión Vatikánu a souzen. V rámci procesu byl změněn návrh rozsudku z trestu smrti na 21 roků vězení a takto odsouzen k práci v nejtěžších podmínkách věznic Jáchymov, Ruzyně a Leopoldov. Po 10-letech, v rámci amnestie související s Pařížskou konferencí, byl v roce 1960 propuštěn a setkává se manželkou a dcerou, které byly po dobu jeho věznění vystavovány nemalému psychickému útlaku. Pracuje v dělnických profesích a v době Pražského jara 1968 se stává klíčovou osobností v publikování a šíření dokumentů závěrů II. Vatikánského koncilu. V době „normalizace“ se opět stává středem zájmu státní bezpečnosti a je mu znemožněna jakákoli oficielní vydavatelská činnost. I v těchto podmínkách považuje za důležité, aby svobodně myslící občané měli přístup k nezkresleným informacím a tajně tiskne a zajišťuje distribuci samizdatů. Státní bezpečnost mu později dokázala šíření 32 titulů a je odsouzen k 20 měsícům na Borech. Zde se setkává s Václavem Havlem. Dominikem Dukou a jinými známými představiteli protitotalitního odboje. Po uplynutí poloviny trestu byl propuštěn. Vydávání a šíření samizdatů se nevzdal, jen to provádí s větší opatrností a horlivostí. Po roce 1989 se bez velkého rozmýšlení rozhoduje naplnit své celoživotní poslání v nových podmínkách. S pomocí kardinála Tomáška obnovuje vydavatelskou činnost Matice Cyrilometodějské, která byla po jeho zatčení v roce 1950 zlikvidována. V současné době ředitel nakladatelství, překladatel a redaktor v časopisu Světlo. V letech 1990–2004 bylo vydáno v nakladatelství přes 500 titulů. V nákladu 12 000 výtisků vychází již 13 roků měsíčník Světlo, který komentuje etické a duchovní dění ve společnosti. Významná je i jeho činnost překladatelská z italštiny a němčiny. Časopis Report mu udělil cenu „Osobnost roku 1997“. Jeho život a přínos v boji za svobodu a demokracii je popsán mimo jiné v knize „Dědictví – Kapitoly z dějin komunistické perzekuce v Československu“ autorky Heleny Havlíčkové, vydané nakladatelstvím Votóbia 2002. |
|||||
Zdroj: |
(jpa): Cenu města Olomouce obdržel Josef Vlček.In: OLDIN, 15, 2005,č.7–8,červen.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jabloné v Podještědí | |||||
Místo úmrtí: | Mnichov (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Drážďany (Německo), Frankfurt nad Mohanem, Krnov, Nové Město nad Metují, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | archivář, pedagog vysokoškolský, Řád německých rytířů, ředitel muzea | |||||
Anotace: |
Rodina žila v Novém Městě nad Metují. Po záboru Sudet odešla rodina do Drážďan a vrátila se do vlasti až po roce 1945, kde maturoval na gymnáziu. Poté odešel studovat němčinu a historii na FFUP v Olomouci od r. 1951. Ve své diplomové práci se zabýval Řádem německých rytířů na severní Moravě a ve Slezsku. Po promoci odešel v létě 1956 na umístěnku na ONV Bruntál, kde vedl muzeum.Spravoval též muzeum v Krnově. Funkci ředitele zastával až do roku 1967, kdy vážně onemocněl. Po léčení odešel do Okresního archivu v Krnově. V prosinci 1968 emigroval. Zprvu pracoval v archivu Řádu německých rytířů ve Vídni a pak odešel na univerzitu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se habilitoval jako doc. Pohřben do rodinné hrobky v Krnově. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada,č.1.(13.) Ostrava 2000. S. 112. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Viktor Weiser |
|
||||||
Místo narození: | Fryšava | |||||
Místo úmrtí: | Bohumín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frenštát pod Radhoštěm, Kojetín | |||||
Obory působení: | sbormistr, varhaník | |||||
Anotace: |
Absolvoval Janáčkovu varhanickou školu v Brně, působil mj. ve Frenštátě 1898–1912, poté do r. 1922 v Kojetíně, kde ředitelem kůru. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.II.Praha 1982, S.707.;. |