Osobnosti Moravy.eu

V Olomouci žil od r. 1965. Realizace: tepané reliéfy z mědi a mosazi, komorní kresby. Výstavy v Olomouci 1967, 1970, 1981, 1983, 1985, 1988;v Přerově 1968. Publikoval verše v Červeném květu Ostrava, v pražském sborníku Divoké víno, v letech 1979 – 1984 psal písňové texty pro divadlo Semafor. Autor prozaických sbírek: Zrcátka hladin (1997), Při petrolejce (1998), Ořechový olej (1998). Spolupráce s Ligou na ochranu zvířat.

Kdy-kde-co v Olomouci, 1986, duben S.14.; Kobza, F.: Kresby Dušana Topolského v galerii Dílo.=Stráž lidu, 27.10.1988, S.4. Osobní sdělení /hš Parte. http://otavinka.blog.cz/…san-topolsky

Zabýval se uměleckou fotografií, uspořádal řadu celostátních výstav, na kterých obdržel patnáct 1. cen

SOKA Přerov

Střední školu studoval v Prostějově. Tam také vstoupil do skautského oddílu, kde byl v r. 1931 vedoucím. První pedagogickou kapitolu začal ve Dzbeli. V letech 1935–1938 působil na Podkarpatské Rusi, ale v r. 1938 se musel vrátit na Moravu. Zprvu učil ve Štarnově, od r. 1939 v Jevíčku, kde až do r. 1976 s výjimkou let 1963–1967, kdy učil na odborném učilišti ve Velkých Opatovicích. Často zajížděl i do Olomouce, kde žila jeho sestra. Redigoval 8 ročníků vlastivědných zpráv Malé Hané, kde publikoval na 2000 článků.Napsal 35 knih a publikací,. Sbíral pověsti a zkazky z okolí Jevíčka. Mj. sepsal též historii jevičských skautů.

Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů lidových pověstí. Olomouc UP 1987. S. 188.; Ševčíková, Hana: Haná v dětské literatuře. Olomouc SSIŠ 1993. S.38–39.;

Narozen poblíž Českého Krumlova. Gymnázium studoval v Českých Budějovicích, kde maturoval r. 1895. Poté odešel do Prahy na KU, kde r. 1899 absolvoval FF, obor matematika a fyzika. Učil pak na středních školách v Čáslavi, Brně, od 1.9.1903 až do smrti na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Také byl správcem profesorské knihovny. Rád fotografoval a byl aktivně činný v různých českých spolcích. V.Nešpor uvádí jiná data narození – 19.6.1876 – 24.6.1915.

Nešpor,Václav: Průvodce po Ústředním hřbitovem v Olomouci. Olomouc 1929. S.28–29. Primum necessarium…Olomouc SG 1997. S.381.

V letech 1906–1907 působil jako pedagog na gymnáziu v Prostějově, poté až do dubna 1939, kdy byl propuštěn z rasových důvodů, učil na II. české reálce v Brně. Oceňován jako skvělý řečník, výborný učitel, pilný historický badatel. Věnoval se hlavně politickým dějinám 19. století, událostem roku 1848 na Moravě, zpracoval řadu monografií význačných českých politiků. Často organizoval přednášky, působil i novinářsky. Členem Sokola Brno I byl od roku 1928, také zde přednášel při různých příležitostech.
PhDr. Hugo Traub byl deportován 29. března 1942 z Brna do Terezína transportem Aq pod číslem 772 do průchozího ghetta Izbica nedaleko Lublinu ve východním Polsku, z Izbice byla většina českých židů odvedena do vyhlazovacího tábora Sobibor. Hugo Traub zahynul v létě nebo na podzim roku 1942. V databázi www.holocaust.cz je uvedeno, že prof. Traub převezen transportem Ae-400 dne 29.3.1942 z Brna do Terezína. Odtud transportem Aq-772 dne 27.4.1942 do Izbice. Zahynul. Tyto údaje považujeme za přesnější.

Hájek, L. : Prof. PhDr. Hugo Traub. VVM, 1, 1946, č. 1, příl. S. 13–15, 1. obr. ; Almanach gymnázia v Prostějově. Prostějov 1979. S. 52.; web – Encyklopedie města Brna.

V roce 1972 abs.JAMU, herectví.Zajímá se o hudbu a hru na piano.První angažmá v Divadle bří Mrštíků v Brně, od 1976 v Činoherním klubu v Praze, 1977 Divadlo E.F.Buriana, od 1984 MDP, Rokoko, ABC, Komedie.

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1011.

Maturoval na RG v Přerově, Jiří Trávníček – houslista, primárius, pedagog. , patří k čelným zjevům poválečné generace našich interpretů, především v oblasti komorní hudby. Konzervatoř v Brně absolvoval na jaře r. 1948, Janáčkovu akademii múzických umění v r. 1952. Byl primáriem v r. 1947 vniknuvšího smyčcového kvarteta, od r. 1949 nesoucího název Janáčkovo. Těžiště jeho sólového působení spatřujeme v letech 1951 1956, kdy s orchestry FOK, Ostravskou filharmonií, Slovenskou filharmonií a především SOKB, kde působil jako koncertní mistr, provedl celou řadu stěžejních děl koncertního repertoáru. V recitalových programech spolupracoval s klavíristy Kovářem, Ermlem, Duchoslavem a Tomáškovou-Vévodovou. V r. 1956 se Janáčkovo kvarteto prosadilo výrazně mezinárodně a umělec přesunul těžiště svojí koncertní aktivity jednoznačně do kvartetní interpretace. Jako pedagog se po dvouleté epizodě na Konzervatoři v Brně definitivně etabloval na JAMU, od 1. 4. 1969 jmenován docentem spolu s ostatními členy Janáčkova kvarteta Adolfem Sýkorou (2. housle), Jiřím Kratochvílem (viola), Ph. Dr. Karlem Krafkou (violoncello). Janáčkovu kvartetu vtiskl svůj interpretační rukopis, představující klasicko romantickou syntézu. Zemřel tragicky.

Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.788.;.

Vlaštovičky (n.mč. Opavy)

Narozen v Henčlově (n.m. č. Přerova). V mládí se celá rodina přestěhovala do Kralic, kde byl jeho otec stolařem. V letech 1925–1931 studoval AVU v Praze u prof.O.Nejedlého. Absolvoval studijní cesty ve Francii, Itálii, Německu. Těžiště díla spočívá v krajinářské tvorbě.Věnuje se též motivům venkovské práce. Vyznamenán Alšovou cenou za cyklus obrazů s pracovní tématikou. Vystavoval v Olomouci, Zlíně a v Prostějově, v letech 1935 a 1943 v Rubešově saloně v Praze. Zemřel v Hynkově (n.m. č. obce Příkazy).

MČSE.IV.Praha, Academia 1987, S.275.; Kašpárková, Slavomíra: Malíři Václavu Trefilovi.=Stráž lidu(Prostějov), 1.10.1986, S.6.;. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov KPVU 2007. S.133.;

Vl.jm. Václav Walter. Studoval v Olomouci, v Praze, Berlíně, Paříži .Pobýval v Prostějově. a působil ve Vídni. Od r. 1925 člen Československé akademie. Od 80. let přispíval do časopisů: Včela, Vesna a Moravská orlice. Užíval na 13 různých pseudonymů. Psal beletrii, fejetony, dramata a populárně vědecké publikace.

Vopravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha 1973.S.1419.;.

Čestný občan města Přerova a Hranic. Starosta města Přerova v letech 1896–1910(za jeho starostování byla zavedena elektřina, vybudován vodovod). Po absolvování olomouckého gymnázia studium práv v Praze nedokočil. Po otci převzal pekařský závod, který vedl až do své smrti. Byl dlouholetým členem okresní školní rady, obecní spořitelny, úvěrního spolku Záložny a dalších org.

'

Po maturitě na gymnáziu v rodišti, studovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština a ruština. Od olomouckého pobytu, už v době studií, spolupracovala s Divadlem hudby za éry ředitele Rudolfa Pogody, jako konferenciérka pořadů. Moderovala také prvních sedm ročníků přehlídky vědeckých a populárně naučných filmů Academia film Olomouc, četla zprávy krajského vysílání v Českém rozhlase Olomouc. Po ukončení vysokoškolského studia nastoupila do DH jako programový pracovník. V roce 1972 se vrátila zpět do rodiště. Vyučovala na gymnáziu, pracovala v Domě dětí a mládeže jako vedoucí estetického oddělení a zástupce ředitele a od roku 1990 působila na Školském úřadu v Šumperku a od r. 1996 v Jeseníku. Posledních šest let pedagogické činnosti (1999–2005) zastávala funkci statutární zástupkyně ředitele ZUŠ „Žerotín“ Olomouc, kde vyučovala literárně dramatický obor. Se svými žáky se účastnila národních přehlídek a soutěží , např. v Trutnově, a Wolkerově Prostějově. Od roku 2001 přednášela básně u literárních večerů pořádaných literární sekcí VSMO. Účastnila se též Velkého říjnového čtení v Okresní knihovně Olomouc a nádherně přednášela básně i Zdeňka Janíka při příležitosti oslav jeho 80. narozenin v Olomouci – dne 3.11.2003. Patří k zakládajícím členům LKO a po celou dobu se velmi obětavě podílela na realizaci literárních večerů jako vynikající interpretka literárních textů. Jubilantka souběžně spolupracuje s Jesenickým klubem seniorů pracovníků školství.

Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S.11.

Mgr. Alena Trunečková, roz. Kapustová

Narozena v obci Drahotuše (n.m. č.města Hranice). Učila se zpěvu v Brně u Th. Černíka a Z. Knittla. Začínala u Východočes. divadla r. 1928, pak půs. v Č. Budějovicích, Plzni a od r. 1946 v Hudebním divadle v Karlíně;

Československý hudební slovník.II.Praha 1965, S.798;.

V mládí působil krátkou dobu jako herec u kočovné společnosti Slavinského. Tato činnost jej však nenadchla, raději kreslil a dělal s hlínou. Při divadelní štaci v Tršicích opustil společnost a šel pracovat do dílny tršického kameníka Čeňka Palíka, u kterého se učil řemeslu v letech 1921–1923. Kameník rozpoznal Janův talent a umožnil mu získání tovaryšského listu. V Tršicích také vzniklo jeho první dílo, portrét jeho matky, která s ním žila. V roce 1924 působil v olomouckém ateliéru u Julia Pelikána. Po ukončení vojenské služby v roce 1926 se přihlásil na AVU do Prahy, kde navštěvoval medailérskou speciálku Otakara Španiela.. V roce 1932 se vrátil na Moravu a trvale se usadil se svou ženou v Prostějově. V roce 1929 byl v Paříži a r. 1935 v Itálii. Zprvu se věnoval drobné plastice, zejména portrétní tvorbě, restaurátorské práci a stavbě nových pomníků. V letech 1932–1943 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a od r. 1933 vystavoval své práce ve volném sdružení hanáckých výtvarníků pod názvem „Rejsek“. Souborně vystavil se svým bratrem Františkem (1901–1975) v březnu 1934 v Prostějově 39 prací. Jeho sochy najdeme v Olomouci, Náměšti na Hané rodný dům F.A.Procházky,, Brně v Konici před školou, medaile na Wolkerově Prostějově, restaurátorská práce na radnici v Prostějově, pro brněnskou expozici Antropos řadu soch pravěkých lidí a pak sousoší v Javoříčku.

Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.46.; Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa­.Ostrava 1975.S.88.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 135–136.; Wikipedia.cz

Starší bratr Jana Třísky (1904–1976). V letech 1920–1923 studoval nejprve v ateliéru Ferdinanda Engelmülera a pak na AVU v Praze. V letech 1924–1926 působil v různých divadelních společnostech jako autor scénických návrhů, které i sám realizoval. Malíř – krajinář. Žil v Javůrku u Brna, v kraji " Pohádky Máje", kde čerpal motivy, ke svým obrazům. V září 1926 měl výstavu v Přešticích, později v Ostrovačicích, Brně, Jihlavě, Ivančicích aj. Byly to putovní výstavy a celá akce trvala devět let. V třicátých letech přichází ze Slezska, v polovině padesátých let spolupracuje s čs. televizí. V roce 1935 byl na studijních cestách v Jugoslácii a Itálii. V roce 1932 poprvé vystavuje v Prostějově se svým bratrem sochařem. Na sklonku života žil s bratrem v Prostějově, kde společně restaurovali Köhlerova sgrafita na zámku Hanačce v Rejskově ulici, sgrafita Kotěrova na Národním domě a Preislerovo sgrafito na Obchodní akademii. V roce 2001 uspořádalo Muzeum Prostějovska výstavu k autorovým nedožitým 100. narozeninám.

Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 134.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně a poté studoval matematiku a fyziku na brněnské německé technice. Brzy se přestěhoval ke svým příbuzným na Ukrajinu, kde pokračoval ve studiu na univerzitě. Po vzniku Československa se v roce 1919 vrátil na Moravu. Učil v Prostějově a Kroměříži. 1935 se ujal organizování a vedení mezinárodní organizace Mírové hnutí. Vystupoval proti nacistické ideologii. V r. 1939 byl vězněn na Špilberku. Po propuštění byl sledován gestapem. Umírá na srdeční nemoc.

Prostějovský Týden, 17.01.1996, S.10., .

Studoval ŠUŘ Brno.

Havlíček J. : Výtvarní umělci okresu Karviná. Karviná 1985.

• Katalog výstavy. ; Moravské osobnosti umění a kultury – SVK Olomouc;.

Narozen v obci Hlinka, (u Bruntálu), Moravskoslezský kraj. Absolvoval SOU stavební, obor tesař Baumax Ostrava, stavebniny Sanita, zořizovač svět Přerov od r. 2003. Publikuje do novin a užívá pseud. Lancellot. Člen přerovského zastupitelstva. V březnu 2022 vydal vl.n. ve výroční den přístupu České republiky do NATO dne 12.3.2022 publikaci " Myšlenky muže ve středním věku". Celá částka z prodeje bude věnována na podporu Ukrajiny za její svobodu. 63 s. Tisk NTP Pelhřimov. V listopadu 2022 vyšla publikace „Myšlenky při toulkách Přerovem“. Doplněno úžasnými ilustracemi autora, oblíbená místa v Přerově. Obě publikace podepsány autorem.

Osobní sdělení dne 11.2. 2022/hš www.přerov.eu prerovsky.rej.cz https://otavinka.blogspot.com/…ky-muze.html

Dárce krve a krevní plazmy.

V letech 1874 – 77 absolvoval varhanní školu v Praze, poté působil v pražských kostelích. Od r. 1879 trvale v Prostějově. Varhaník hlavního chrámu v Prostějově, později od 1915 ředitel kůru. 1915 – 1924 ředitel městské hudební školy, 1882 – 86, a 1887 – 1890 sbormistr zpěvác. spolku Orlice.

ČSHS.II.Praha 1965.S.802 – 803.;

V r. 1867 maturoval na akad. gymnáziu v Praze. Od r. 1872 v Olomouci v redakci Moravské Orlice, od r. 1875 v Brně. 1876 – 1880 působil jako prof. na ústavu české vyšší reál. školy Matice školské v Prostějově. Od 1. 4. 1884 až do smrti redaktor Selských listů v Olomouci.

Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848 –1938.Olomouc 1938.S.37 – 38.;.

působil ve Vsetíně, Bílovci na Slovensku, v Ostravě a od r. 1966 ve Frýdku. Od r. 1963 se věnoval studiu horního práva. Z jeho podnětu se konala kolokvia, od r. 1972 s mezinárodní účastí. Publikoval odborné studie v časopisech a sbornících. V r. 1968 vyšly vybrané kapitoly Nové rakouské horní právo.

Literární místopis/OA Přerov/duben 1993.;.

Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1988

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1946, reklamní grafik, 1947–1952 stud. výtvar. výchovu na UP, působil jako pedag. na ZŠ, 1954–1961 v JSŠ Litovel, poté v Přerově, SPŠ. Činnost -malba, drob. keramika, uměl. fotografie.

Stratil, V.: Výtvarní pedagogové a talentovaní žáci.In: Osmdesát let gymnázia Jana Opletala v Litovli 1901–1981.Litovel 1981.S.127. Vzdě­láván budiž…Olomouc, SG 2002. S. 468. Okno, 2007. r. 15, č.2.

Bratr Bedřicha T. Abs. konzervatoř a JAMU v Brně u prof. Šolce. Zasl. umělec. Člen souboru Clegium musicum Pragense. Od r. 1964, od 1968 první hornista a ved. skupiny lesního rohu České filharmonie v Praze. Jako sólista spolupracuje téměř se všemi čs. orchestry a s řadou koncertních umělců, též se svým bratrem. 1972 – 1970 pedagog na pražské konzervatoři, od 1977 na AMU. Vítěz mez. soutěže Pražského jara 1968, 2. cena mez. soutěže v Mnichově 1969. ;

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1024.;ČBS­.Praha 1992.S.752.;.

Narozena v obci Lhota nad Moravou. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí v roce 1919 odešla studovat do Prahy, kde v r., 1925 absolvovala přír. vědy. na KU.. Tanec studovala v Paříži. V r.1930 rozvinula podnětnou činnost ve svém oboru. V té době byla také nějaký čas v Alžíru. Po r. 1945 působila pedagogicky na konzervatoři v Brně do r. 1949, pak v Praze, kde působila i na AMU. Její odborná publicistická činnost v Tanečních listech /1945–49, divadelních programech a denním tisku/Rovnost/ má dokumentární a podnětný význam. RNDr. Tymichová zůstala svobodná a zemřela v Brně, kde je též pochována..

Dopis z 2.2.1994 od pana Jaroslava Olberta, Lhota nad Moravou 44.;ČSHS.II.Praha 1965.S.805.;.

Lhota nad Moravou – nyní místní část obce Náklo.

V roce 1873 ukončil vyšší německé gymnázium v Olomouci, zkoušku učitelské zpusobilosti složil 1875, poté 1886–1899 v Žilině u N. Jičína, 1899–1903 v Chropyni, do r. 1905 v Přerově, do r. 1906 v Tovačově, trvalý odpočinek v Praze. Autor přehledu dějin městečka Chropyně (1902), časopisecky v nov. Hlasy z Hané, 1902, č. 81–89. ;

Fischer, Z.: Kapitoly z dějin Chropyně.Chropyně 1990.S.45–55.; Nekrolog.Selský archiv, VI, 1907, S.62.;.

Bratr Richarda Uherka, do r. 1938 převažuje v jeho tvorbě krajinářství, poté se vrací k figurální kompozici, malbě církevní, nástěnné a restaurování starých obrazů.

Nový slovník čsl.výtvarných umělců.II S..617.;SOKA Přerov.