Osobnosti Moravy.eu

Stál v čele politického katolicismu jako předseda moravské křest.-sociální a pak Čsl. strany lidové, předsedou parlament. klubu a ústř. výkonn. výboru ČSL. Vystudoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a teolog. fakultu v Olomouci. Prvním kněžským působištěm byl Nový Jičín, kde založil první katolické spolky a r. 1899 na sjezdu na Velehradě založil křest.sociální stranu. Od r.1902 působil v Brně a byl spoluzakladatelem odborů jako Orel (starosta), listu Den aj. katolických zájmových organizací a spolků. V letech 1907–11 byl poslancem rak. říšské rady, v letech 1906–18 členem moravsk. zemského sněmu, členem Čsl. národního výboru v Praze, poslancem čsl. parlamentu (1918–39), ministrem čsl. vlád (1921–38). Byl prvním českým katolickým politikem. Zabránil odluky církve od státu a podařilo se mu začlenit římskokat. církev do nové čsl. společnosti. Zasloužil se o modus vivendi mezi ČSR a Vatikánem a o státní oslavy svatováclavského milénia r. 1929. Za okupace prchl do zahraničí a stanul v čele Čsl. národního výboru v Paříži a v letech 1940–45 byl předsedou obou londýnských exil. vlád. 20.2. 1948 je jedním z ministrů kteří podávají demisi. V březnu r. 1948 je zadržen při pokusu o odchod do exilu a až do své smrti je internován. Pohřben za asistence Stb ve Velkém Týnci, do hrobu své matky. 25.9.1991 po 35 letech od jeho smrti jeho tělesné pozůstatky exhumovány a 12.10.1991 uloženy se všemi poctami na velehradském hřbitově. O J. Šrámkovi napsal podrobný životopis Prof. Miloš Trapl z UP.

Masarykův slovník naučný, díl VII., S.81.; sjl: Jan Šrámek na Velehradě.=Kdy-kde-co 1991 v Olomouci, č.11, S.4.; Týnecké listy, 3/96, S.4.; Obecní čidlo, 8/2005, č.2, S.1–2; Puls, 18.4.1996, s.1., Moravský den, 18.1.1996, S.13.;

Od r. 1940 působil v divadle Plzeň, Bratislava, Opava, r. 1954 v ND Bratislava

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DÚ 1959.S.241.;.

Vystudoval olomoucké gymnázium a právnickou fakultu v Praze. Po studiích pracoval jako koncipient v Olomouci. 1888 se přestěhoval do Hranic, kde převzal advokátní kancelář. 1896 se zasloužil o zřízení samostatné české školy v Hranicích. 10.9.1903 byl zvolen starostou města. Za jeho starostování byla vybudována plynárna, nemocnice, vodovod, park, osvětlení ulic atd. Redaktor a zakladatel časopisů: Hranicko-lipnické noviny; Hlasy z Pobečví. Od r. 1906 moravský zemský poslanec.

Masarykův slovník naučný.VII. Praha 1933.S. 82. Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc SG 1927. S.187.

JUDr. František Šromota

R. 1935 abs. FFUM v Brně, odb. studia dokončil v Oxfordu, později prohloubil v Liverpolu r. 1947 a r. 1969 v Holandsku. Od r. 1937 vyučoval angličtině a němčině na RG a SEŠ v Prostějově. Zajímal se o vlastivědu a speleologii. Rozsáhlá publikační činnost ve Štafetě a Zpravodaj Muzea Prostějovska.

Marek, Pavel: Pětasedmdesátiny Jana Šrota.=ZVSMO 1985, č.21–22, S.43.;(bibliografie z let 1951–1985);(PLK): Průkopník středověké archeologie.=Stráž lidu, (Prostějov), 26.2.1986, S.6.;VVM, 33, 1981, č.1, S.102.;Prudká, A.: 70 let prof.Šrota.=Šta­feta, 13, 1981, č.1, S.18–20.;. Hlava, Miloš : Jan Šrot.In: Archeologie Moravy a Slezska.2004. S­.117.;

• el-: Osobnost prof.Jana Šrota. Prostějovský večerník,r.5,č.8 (26.2.2001).S.5.;

Narozen v Palackého ul. č. 77, kde měl jeho otec Eduard Šrot , rodák z Postřelmova, obchod smíšeným zbožím. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1903 a pak studoval na právnické fakultě Karlovy university v Praze. Roku 1922 nastoupil jako vedoucí městského úřadu v Litovli a zůstal v této funkci (s přestávkou 2. světové války) 27 let. Když 29.6.1949 odešel do výslužby, začal se věnovat svému koníčku, studiu litovelské historie. Roku 1953 byl jmenován městským archivářem a zůstal jím i po roce 1956, kdy byl sloučen s archivem okresním. V archivu vykonal množství náročné pořadatelské práce, napsal řadu statí do místního tisku, mnohé jsou v rukopisech.

Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.

Ozvučil mnoho dokumentárních filmů pro Českou televizi, byl vyznamenán Jiřím Pelikánem vyznamenáním Za vynikající práci. Přátelil se s J. Werichem, Dr. Štěpánem Koníčkem, Jiřím Fairaizlem, V. Menšíkem, J. Pelikánem, a dalšími osobnostmi.

Hanáček, duben 1996, S.4., .

Z data úmrtí je známo jen: 3 1982

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1919, po studiích v Praze působil na univerzitě v Bratislavě do r. 1939, poté do r. 1968 prof. UK v Praze. Člen korespondent ČSAV (1955). Zabýval se občanským právem procesním.

Památník 60.výročí českého gymnazia v Olomouci.Olomouc 1927.S.224.; V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.148.; ČBS.Praha 1992.S.710.;.

Syn Josefa Š. /1841–1909/. V 1898–1903 učitel v hudební škole Žerotín v Olomouci. Od 1904 majitel hudební školy a ředitel kůru v Litomyšli. V letech 1922–1927 učil na učitelském ústavu v Přerově, vedl zde sokolské pěvec. sdružení Tyrš. Publikoval v časopisech Pozor 1922–26, Český východ 1904–1923, Obzor 1922–1926. ;

Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.2.Praha 1982.S.581–582.; ČSHS, II.P.1965.S.725­.;KP, XX, 1977, S.40–41.;.

V roce 1965 ukončil studia na Fakultě architektury VUT Brno
1974–1979 aspirantura na Fakultě architektury ČVUT Praha
13 let hlavním architektem mezinárodních květinových výstav Flora Olomouc (1967–1980)
1972 obdržel z rukou nizozemské královny Juliany významné ocenění za československou expozici " Symfonie skla a květin" na mezinárodní výstavě Floriada 72 v Amsterodamu.
1982–1988 externě vyučoval na Katedře architektury AVU v Praze
1989–2002 svobodné povolání, architekt a designer
2000–2003 prezident Unie výtvarných umělců Olomoucka
2003–2012 ředitelem Výstaviště Flora Olomouc, a.s. V březnu 2012 mu byl udělen titul " Osobnost veletržního průmyslu za rok 2011". Samostatné výstavy se konaly v roce 1992 v Galerii Patro v Olomouci, Galerie Helix Zlín (1993), Galerie Luga Luzern ( 1994, v r. 1997 na Zastupitelském úřadu ČR v Paříži, v r. 1998 v Galerii Spektrum v Jilemnici. České kulturní středisko ve Vídni (2001); Jubilejní výstava Architekt a sklář v Galerii G v Olomouci (2002); Výstava „Skleněné sny“ na zámku v Reimengenu, Bavorsko ( 2005) a následně r. 2007 v Galerii Patro v Olomouci. R. 2009 v Galerii Alma Patro v Praze a r. 2010 výstava v Městské galerii v Nordingenu , Bavorsko.

http://www.olomouc.eu/…tuality/1753

Ing. arch. Zdeněk Štefka CSc.

Po absolvování tří tříd gymnázia odešel do učení do Bystřice pod Hostýnem, kde do roku 1853. Jako kupecký mládenec byl zaměstnán do roku 1862 v Olomouci a 1 rok na učení v Německu. Od 1.1.1862 měl vlastní obchod se smíšeným zbožím v Přerově. Od r. 1874 působil v městském výboru, od r. 1877 v městské radě. Stál u zrodu TJ Sokol a od r. 1871 byl starostou TJ Sokol. Starostou města Přerova se stal v roce 1890. Zakladatel Úvěrní záložny a Sokola v Přerově

Lapáček, Jiří: Osobnosti města Přerova. Přerovské echo 1997, listopad S.3 (Foto).

Rodné jméno Margita Schochmannová. Po maturitě na gymnáziu vystudovala v letech 1958–1963 matematickou analýzu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Manželka O. Štěrby. Od r. 1964 působila na UP katedře algebry a geometrie na Přírodovědecké fakultě jako vysokoškolská učitelka. Od r. 1954 se věnovala aktivně horolezectví. Uskutečnila řadu výstupů ve Vysokých Tatrách a Alpách, r. 1970 v Himalájích, v r. 1970 členka expedice na Haramoš II. , 1977 na Nošak, 1980 vedoucí první ženské čs. himalájské expedice na Manaslu. 1984 vystoupila na vrchol Čho Oju (8153 m), čímž vytvořila čs. ženský výškový rekord. Bydlí v Hynkově (m.č. obce Příkazy). Od r. 2006 spolupracuje na humanitárním projektu Czech Hospital v pakostánském Karakorumu v Himalájích. Autorka řady publikací.V roce 2008 vznikla dokumentární film " Nemocnice na konci světa". Dostala vyznemání pakistánského prezidenta a Cenu města Olomouce za r. 2008.

ČBS.Praha 1992.S.716. Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.357. Wi­kipedie.cz https://cenamesta.cz/…na-sterbova/

RNDr. Dina Štěrbová

Prof. kreslení v Prostějově od r. 1897, na gymnáziu 1899–1901. Publikoval kresby ve Zlaté Praze aj.

Marek, Pavel: Bibliografie okresu Prostějov.Prostějov 1990, S.158 /zázn.č.5143–5145/;. Prof.Tomáš Štětka.In: 38. výroční zpráva zemské vyšší reálky v Prostějově za školní rok 1917–1918, S.4.

Učitel a ředitel ZŠ v Předmostí 1959–1967, od r. 1927 člen PSMU, sborový zpěv, divadlo, recitace. Autor knihy pro děti „Bumbulín a Cvrčínek“, 2 publ. o uměleckých zájezdech PSMU do Španělska a Rumunska, 3 básnické texty, divadel. hru pro děti „Probuzení jara“;

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Předmostí (n. m.č. města Přerov)

Absolvoval VŠUP 1950, prof.J.Kaplic­ký.Realizace: vitráž pro Prior Jihlava 1983, Brno 1984.Činnost: malba, volná a užitá grafika, architektura.V le­tech 1961–1986 šéf výpravy Stát.divadla v Brně.

Vyznání životu a míru. Katalog výstavy. Praha 1985, S. 219. ČBS. Praha 1992. S. 717. ;.

Dětství trávil deset let na Valašsku, odkud se v roce 1956 přestěhoval s rodiči a sourozenci do obce Těchanov v podhůří Jeseníků. První podnět k fotografování dostal od otce v roce 1963.V témže roce maturoval na gymnáziu v Rýmařově a poté odešel do Olomouce na vysokoškolské studium. R. 1967 abs. Pedagogickou fakultu UP v Olomouci obor výtvarná výchova a studia zakončil první samostatnou výstavou fotografií. Poté pracoval jako učitel na ZŠ v Rýmařově, 1968–1982 ředitelem školy v Sovinci a později v Jiříkově. V r. 1982 vězněn z polit. důvodů. Po propuštění z vězení nesměl učit. Zprvu pracoval v knihovně Okresního pedagogického střediska v Bruntále, po roce byl dispečerem Státního statku v Rýžovišti. Po sametové revoluci byl rehabilitován a r. 1990 pobýval v USA, 1991–92 ve Francii, 1995– Japonsko, 1996– Sibiř atd. projekty po celé Evropě. V r. 1977 abs. IVP a kurs porotce pro lektory r. 1979. Od r. 1981 evid. v ČFVU. Od r. 1992 externě vyučuje na FAMU a na IVF v Opavě. V polovině 70. let začal vytvářet fotografické soubory např. Divadelní prostředí, ze života cikánů, od r. 1992 velký soubor Lidé našeho kraje, život vesnice. Dokumentární fotografie, kde dominuje sociální tématika. Kromě samostatných katalogů výstav lze jeho fotografie najít v monografiích a také jako ilustrace v Myšlenkách do kapsy. ( 1992–1998). Kurátor výstav na Sovinci a Bruntále. V roce 2006 mu bylo uděleno státní ocenění Medaile za zásluhy I. třídy (u příležitosti státního svátku vzniku samostatného Československa)­.V září 2009 jmenován vysokoškolským profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.. Dne 3. 5. 2010 byl zvolen králem Majálesu UP v Olomouci. Dne 2.10. 2014 mu udělila Umělecká rada Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Bratislavě čestný doktorát (dr.h.c.), jako jedinému fotografu v Česku a na Slovensku. Dne 8.9.2022 otevíral výstavou fotografií dvorek na Riegrova 5 s názvem UNCLE FERRO. Dne 28.9.2023 dostal stříbrnou medaili od předsedy Senátu.

Encyklopedie české a slovenské fotografie., Praha ASCO 1993., S.372–373.; Kdo je kdo 1991/1992., Praha 1991., S.978.; Kdo je kdo v ČR, Praha 2002, S.664. www.jindrichstreit.cz https://otavinka.blogspot.com/…en-3-10.html

Prof. Mgr. Jindřich Štreit, dr.h.c.

Těchanov, Sovinec – m.č. obce Jiříkov

Středoškolský pedagog a překladatel.

Hanácké noviny, 3.2.1993, S.5.; Prostějovský týden, 10.2.1993, S.5.;.

V Kroměříži absolvoval reálku, poté studoval FFMU Brno a Praha. Středoškol.prof., učil ruštinu, němčinu a češtinu.Pak působil jako učitel v Zábřehu na Moravě, 1938–1948 v Kroměřiži a na Kroměřížsku.

Fišer, Z.: Sny a boje Josefa Šuberta.Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 1986, č.3, S.28–36.;.

Od útlého dětství žil v Olomouci, kde v roce 1940 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté studoval přírodní vědy na univerzitě v Brně, kde promoval v roce 1947. Po vojně nastoupil na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UP, kde působil tři roky a pak přešel do vlastivědného muzea .- tehdejšího „Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého“. Zasloužil se o odborné uspořádání sbírek, o modernizaci muzeí, značnou pozornost věnoval rostlinnému porostu v Mladči, redigoval Zprávy VMO, zasloužil se o obnovení Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Externě přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Byl členem mezinárodní organizace muzeí ICOM při UNESCO a místopředsedou krajského odboru České botanické společnosti při ČSAV. Věhlasný botanik byl znám také z televizního pořadu ostravského studia „ Lovy beze zbraní“, kde se uplatnil nejen jako účinkující, ale byl též spoluautorem.. Vynikající znalec přírody byl od mládí aktivním členem skautského hnutí. Ke skautské činnosti se mohl svobodně vrátit až po roce 1989 , kdy pracoval s mládeží. Hojně publikoval v odborném a vlastivědném tisku, jako např. Zprávy Krajského vlastivědného muzea, sborník Středisko, opavský Časopis slezského muzea, prostějovská Štafeta, Kdy-kde-co v Olomouci aj. Milovníkům přírody a skautským činovníkům odkázal čtyři svazky pohádek o květinkách, které vyšly v roce 1992 s názvem „Pohádky lesní moudrosti“. Bratr „Bob“ (jak byl nazýván nejen skauty, ale i přírodovědci), byl nejznámějším botanikem na Moravě a svému povolání se věnoval celým srdcem.

Hlůza,B.: RNDr. Bohumil Šula – 65 let. Zpravodaj VSMO 1985, č.21–22,
S. 28–29.; Kolář, Bohumír: Nejznámější botanik na Moravě…In: …Vzděláván budiž…Olomouc,SGO 2002. S. 253–254.;

• mt-: Na rozloučenou s Bohumilem Šulou. Olomoucké listy, 15,11.2001.S.5.

PhDr. Zuzana Šulcová, provdaná Marková. Absolventka FFUK, obor kultura. V Okresní knihovně Olomouc pracovala od 9.7.1984 v různých vedoucích funkcích. Od r. 1997 – 1999 vedoucí Útvaru regionální literatury a informačních služeb spolu s čítárnou a studovnou. Dálkově vystudovala postgraduální studium Přírodovědecké fakulty UP, obor počítače, programování. V roce 2003 byla téměř rok v pracovní neschopnosti po operaci páteře. Dne 7.6.2004 dala okamžitou výpověď z knihovny a nastoupila jako hradní paní na Bouzov. Na přelomu tisíciletí autorsky spolupracovala s nakladatelstvím ALDA v Olomouci. Po rozvodu opět pod jménem Šulcová.

Osobní sdělení / hš

Učitelka hudeb. výchovy na Pedag. škole v Prostějově, odb. asist. Ped. fak. UP v Olomouci od r. 1960.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1979, S.161.; Štafeta.Prostějov, 1978, č.2, S.29–30.;.

Studoval v Praze, Olomouci, Francii a v Římě, kde byl vysvěcen roku 1933. Kněz řádů dominikánů. V letech 1935–1946 profesorem teologie na řádovém učilišti a 1940–1945 arcidiecézním bohovědném učilišti v Olomouci. Poté do roku 1950 působil v Litoměřicích. V letech 1950–1961 administrátorem v České Třebové. Poté zákaz duchovní služby a od r. 1968 žil v domově důchodců v Lukově, kde působil i jako duchovní správce řeholních sester. Redigoval revui „Růže dominikánská“ a edici Vítězové.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979. S.162.;. Pala, Josef: Vzpomínka na významného teologa.In: OLDIN 2007/10.;

Vystudoval LFUP v Olomouci r. 1952, pracoval ve zdravot. zař. v Prostějově a Olomouci, 2 roky jako expert v Tunisu. V r. 1971 jmenován přednostou oční kliniky FN v Olomouci. Rektor UP /1980/.

Nová svoboda 1986, 21.3., S.1.; Nekrolog Stráž lidu 1986, 29.7., S.l.;. V sýpkách ducha. Olomouc 1992.S. 162.

Prof. MUDr. Václav Švec, CSc.

V roce 1900 maturoval na SG v Olomouci. Od roku 1927 mimořádným profesorem anorganické chemie KU v Praze. Zabýval se chemií vzácných zemin, analýzou plynů a mikroanalýzou.

Símě hořčičné.Olomouc 1947, S.76.;. Český biografický slovník. Praha 1992. S.725.

Bratr Aloise Švehlíka. vystudoval DAMU v Praze. V letech 1954–1959 působil ve Zlíně, poté 1959–1964 v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci a od r. 1964 v Ostravě. Spolupráce s rozhlasem a televizí.

ČBS.Praha 1992.S.725.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš.12. Ostra­va 1999.