Osobnosti Moravy.eu

Absolvovala UPŠ v Praze a FAMU. Od roku 1954 ve filmových skladech Barrandov a spolupráce též s ČT. Od 1960 kmenová výtvarnice. Z díla/filmy: Baron Prášil-1961, Smrt si říká Engelchen-1963, Nezralé Maliny-1981, Tažní ptáci-1984 ad.

ČBS. Praha 1992.S.499.;

Hudbě se v mládí učila u G. Pivoňky. Působila jako učitelka hudební školy v Olomouci od roku 1951. Neteř G. Černušáka.

ČSHS.II. Praha 1965.S.205.;

Rozená Ambrožová. Po maturitě na jedenáctiletce v Brně působila v Olomouci v někdejší Krajské knihovně a později okresní od roku 1957 – 1969. V únoru 1969 odešla na Pedagogickou fakultu do knihovny, kde od r. 1970 byla vedoucí oddělení. Do důchodu odešla v roce 1995. Při zaměstnání v okresní knihovně dálkově vystudovala nástavbu knihovnictví.

Osobní sdělení 27.6.2023/hš

Roku 1904 nastoupil jako první ředitel dívčí měšťanské školy v Litovli. Od r. 1907 byl jmenován okr. školním inspektorem, funkci vykonovál do r. 1927, poté odešel do důchodu. Byl kulturním pracovníkem města Litovle. Byl členem pěveckého sboru Smetana, šachistou a organizátorem šachového sportu. Jako vedoucí redaktor se staral o časopis Litovelský, ŠTKB a Šumperský kraj. Nejjvíce se věnoval vlastivědné a historické práci. Byl předsedou Muzejní rady, po založení Krajinské muzejní společnosti se stal jejím prvním jednatelem. Roku 1929 se ujal litov. archívu, přeložil a zpřístupnil množství dokumentů. Publikoval řadu svých článků z dějin Uničova a Litovle.

ČVMO 1936, S.88.; Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.38.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.146.; Ročenka městského muzea v Litovli., Litovel, 1937, S.155–157.; Litovelské noviny, 5/1993, S.10; ;

Učil češtinu, dějepis, filozofii, publikoval v oblasti regionálních a kulturních dějin, zachraňoval staré tisky, obrazy a fotografie z oblasti Hranicka a Přerovska.

Hranické noviny, 3.- 9.5.1996, S.3., .

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci s přerušením 1885–1894;po doplň. mat. na učit. ústavu v Praze r. 1895, učitel a pak ředitel nár. škol v Olomouci, kde od r. 1933 ve v. Zpíval v Žerotínu, věnoval se sběru lid. písní, tanců a obyčejů od r. 1889. Vydal Hanácké tance pro klavír. Olomouc 1928. ;Národopisné obrázky z Čech a Moravy. Olomouc 1948. ;

Československý hudební slovník.2.Praha, SHV 1965, S.206.;Gregor, V.: Nad odkazem hanáckého folkloristy Františka Novotného.ZKVMO 1981, č.210, S.7–9.;.

Narozen v Praze-Nusle. Český fotbalista, hráč Slávia Praha a ASO Olomouc. Nožíř, přezdívaný Špekula, přišel do Slavie na podzim roku 1934 ze Sparty Michle. V roce 1940 odešel do ASO Olomouc. Po 2. sv. válce si připsal dva starty za národní mužstvo. Kariéru ukončil v roce 1954 jako hráč DSO Spartak Olomouc. Po skončení hráčské kariéry pracoval jako trenér.

Cena města Olomouce za rok 1999, Olomouc 2000; http://zpravodajstvi.olomouc.cz/view2.php?… V měsíci září si připomínáme…Kdy-kde-co, Olomouc, září 2011, S.1.

Jiřina WEINTRITTOVÁ (provdaná NOŽÍŘOVÁ), začínala se sportem v rodišti už od devíti let. Zprvu hrála českou házenou za Sokol Vyškov. Po příchodu do Olomouce v roce 1938 hrála s družstvem Sokola Náměšť na Hané a vyhrála přebor Sokola v rámci sokolského sletu. Spolu s ostatními hráčkami přešla do Olomouce a stala se zakládající hráčkou házenkářského oddílu ASO Olomouc, který v roce 1939 vyhrál první mistrovský titul ČSR a po deset let získávala desetkrát titul mistra republiky.
Byla nejlepší střelkyní desetinásobného mistra republiky. Později hrála první ligu v družstvu házené ZORA Olomouc, v jehož prvoligovém dresu hrála až do roku 1946. V roce 1955 jí byl udělen titul Mistr sportu v házené a v roce 1961 Zasloužilý mistr sportu. Házenkářskou kariéru ukončila ve 45 letech a poté začala s manželem Otou objíždět tenisové turnaje pro veterány.
Po ukončení aktivní sportovní kariéry se Nožířovi věnovali trenérské práci s mládeží a začali se věnovat tenisu. I zde prokázali své vynikající schopnosti a sportovní talent. Do roku 1999 se úspěšně účastnili tenisových turnajů veteránů. V roce 1999 dostali Cenu města Olomouce.

http://www.dhkzoraolomouc.cz/clanek96

Narozen v Kozojídkách poblíž Nového Bydžova (n. Vinary). Maturoval na gymnáziu v Novém Bydžově. V roce 1914 absolvoval studium češtiny, němčiny a tělesné výchovy na UK v Praze. Podílel se na formování českých legií. Jako poručík se vyznamenal v bojích v okolí Vladivostoku. Pedagogicky působil na nymburské reálce (1921), na gymnáziu v Trutnově (1922–1925) a od roku 1925 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. 1.9.1938 působil jako ředitel gymnázia v Telči. Zapojil se do odboje. 3.9.1940 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v Jihlavě, Vratislavi, poté koncentrační tábor Oranienburg a Bergen-Belsen. Při evakuaci tábora umírá.

Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc: Slovanské gymnázium v Olomouci, 1997.S.311–312.foto.;

Z data úmrtí je známo jen: konec března 1945