Osobnosti Moravy.eu

Autorka básně Pavlovice , která je publikována na webových stránkách obce Pavlovice. Je autorkou veršů: Zpěvy o Hané
Rodná země J.A. Komenskému.
Haná Bezručovi.

Přerovské hřbitovy. In: Sborník SOKA Přerov 1997. S.104. www.pavlovice.cz

Narozena ve Vlkoši. Nyní místní část Přerova.

Narodila se v rodině úředníka ministerstva dopravy 9. července 1921. Po maturitě na Dívčím reformním gymnáziu v Olomouci v roce 1940 pracovala jako kancelářská síla a po válce studovala v Brně na Masarykově univerzitě obor defektologie a graduovala na Univerzitě Palackého v Olomouci v oboru speciální pedagogika. Zprvu učila na škole v Bohuňovicích, poté ve Šternberku a v Olomouci, později na škole pro žáky vyžadující zvláštní péči v ulici 8. května, kde působila do roku 1978. Pak se cele věnovala literatuře. Studovala literární teorii, zejména teorii verše, přátelila se s Jaroslavem Seifertem a O.F. Bablerem. Úzce spolupracovala s romanistou Jiřím Látalem (1923–1999) a překladatelem Vojtěchem Gajou (1912–1992) s jejichž pomocí mohla pak překládat kromě textů z francouzštiny, němčiny a ruštiny i verše z litevštiny a lotyštiny. Kromě vlastní tvorby se věnovala překladům. Svou poezii vydávala pod pseudonymem Jana Dufková (debutovala básnickou sbírkou „Kvítí“ v roce 1955). Básnickou tvorbu publikovala v pěti sbírkách : Nad paletou (1958, verše pro děti), Šeptem (1979), Modlitby a kytice (spirituálně laděná sbírka vyšla v Mnichově r. 1986) a teprve vydání po roce 1990 prozradilo její pravé jméno. Dále vyšly sbírky: Modlitby (1992) a Po Karmelských stezkách (1995). Také většina jejích překladů vyšla až po roce. 1989. Spolupra­covala s Karmelitánským nakladatelstvím v Kostelním Vydří.

• bk-: Umění překladu.In: Kdy, kde co v Olomouci.Olomouc 1990, srpen..

Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S.47. Kolář, Bohumír: Básnířka a překladatelka Anděla Janoušková. In: Z paměti literární Olomouce. Olomouc 2004. S. 114–117. Ševčíková, Hana : Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009, leden.S.4.

Od září 1925 v Šumperku, za války ve vých. Čecách, po r. 1945 v Šumperku. Od září 1956 ved. OPS v Šumperku, až do důchodu r. 1959. Činný v Národní jednotě, Sokol, podílel se na založení spolku divadel. ochotníků Tyl. Milovník přírody, znalec jesenické květeny. Od r. 1949 člen Čs. botanické společnosti. V 50. a 60. letech publikoval odborné články v čas. Živa, Preslia, Severní Morava. Výborný kreslíř.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 68–69. /fotografie/;.

Studoval v Olomouci a Příboře. Působil zprvu na obecné škole v Bystročicích, r. 1897 byl povolán na jedinou českou obecnou školu do Olomouce, tenkrát v Purkrabské ulici. Působil jako sólista v Žerotíně, po tatínkovi byl 12 let spolkovým archivářem, učil na housle na hudební škole Žerotín. Na Plumlov se již nikdy více nevrátil, protože zemřel ve 47 letech.

• mt-: Milovníci Plumlova. In: Rok na Hané 1992. Olomouc, Hanácké noviny 1991.S.118.

Narozen v Moravské Húzové (n. místní část obce Štěpánov). Studoval v Olomouci a pak učil dvanáct let v rodné obci. Byl výborný zpěvák a všestranný hudebník, byl členem Žerotína a několik let vedl spolkový hudební archiv.

V Olomouci bydlel s rodiči od roku 1948, v roce 1959 maturoval na SGO a poté absolvoval
PedF UP, učitelství 1.-5.ročníku. Pedagogicky působil v Karlovicích r.1968, Okres. dům mládeže v Olomouci v letech 1970–1976, poté do roku 1980 ředitelem DPM ve Šternberku. Pak pracoval v Programovém oddělení PKO Olomouc, kde po úmrtí ředitele Ščudlíka ředitelem PKO a v letech 1987–1991 pracoval v Měské správě kin, kde od roku 1991 ředitelem do 31.12.1998, od 1.1.1999 spolu­majitelem s.r.o. Olomoucká kina. Od léta 1999 předseda AC+klubu. Publikuje v místním tisku.

Pracovní list ze dne 3.9.1999. HŠ. Anketa: Kdy-kde-co v Olomouci 1994, č. 1. Videokazeta – regionální vysílání při české premiéře filmu Vojtěcha Jasného.

Narozen v Unčovicích (n.m.č. Litovle).

Vystudoval nižší G v Olomouci r. 1895–1899, studoval na učitelském ústavu v Kroměříži 1899–1903, žák F. Vacha. Výkonný čln a funkcionář PSMU. Publikoval v čas. Hlasy z Hané, Moravské slovo, Lidové noviny, Svobodný zítřek, Národní škola aj.

Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.1.Praha 1982.S.224.;ČSHS­.I.Praha 1963.S.624.;Ka­dlčík, F.: Prostějov a PSMU.Hlasy z Hané, 6.4.1940, č.14, S.1–2.;.

Vystudoval 4 třídy českého gymnázia v Zábřehu, poté 1915–1917 soukromý katolický ústav v Bubenč., V letech 1919–1923 učil v Úsově, poté 2 roky v Zábřehu, 1925–27 v Lesnici. Od r. 1927 po dobu 7 let ve Veselí u Mohelnice, od r. 1938–1955 v Paloníně. Divadelní ochotník, režisér a loutkář. Ve 20. letech v Lesnici vymaloval celé jeviště s kulisami i oponou. Autor loutkových her. Napsal hru Princezna Juliána a drak Drobeček, kterou hrála i vinohradská Umělecká výchova a vysílal ji též Čs. rozhlas.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk, 1990, S. 73–74. ;/foto/;. Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk. 2001.

Po dlouhá léta vedl taneční při PKO Olomouc.

V roce 1989 zemřeli.Brno, SVK 1990, S.7.; Kdy kde co v Olomouci 1989, únor , S. 11.

Vystudoval reálné gymnázium Ústřední matice školské, kterou zakončil v roce 1882 maturitní zkouškou. V roce 1886 složil zkoušky učitelské způsobilosti v Příboře. Působil ve Střelicích u Brna, v Moravičanech, v Cotkytli a Drozdově (na Šumpersku). V roce 1909 vydal vlastním nákladem spisek Domácí průmysl na horách hejtmanství Zábřežského.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.75–77.;

Ředitel Ústavu hraběte Poettinga v letech 1896–1924. Autor dějin hradu Helfštýna u Lipníka.

Fischer,R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938.S. 124.

Učil na obecné utrakvistické škole v Lipníku, od. 1896 ředitel ústavu hraběte Poettinga v Olomouci do r. 1924, ;Autor publikací o Helfštýně a Lipníku.

Z díla: Hrad Helfštýn. Hranice 1914. Biografie: MSN, III, Praha, 1927, S. 854. ; Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 124. ; Vopravil, J. : Slovník pseudonymů. . .Praha, SPN 1973, S. 749. ;.

Používala pseud. Alma Gelata. Působila jako učitelka MŠ. Překl. z italštiny , franc. jazyka. Spolupráce s katolic. modernou, zejm. s Dostálem-Lutinovem.

Nosovský, Karel: Soupis čsl.literatury ze léta 1901 –1925.I.díl.S. 524. Praha 1931. Literární místopis Přerovska 1994.

Změna data narození z 25.8. 1868 na 23.7.1868. Ověřeno v matrice SOKA Přerov.

Studoval v Olomouci a v 18 letech byl přijat do řádu sv. Dominika, kde dostal řádové jméno Michal. Studoval filozofii a teologii na řádové škole ve Vídni, kde byl v roce 1885 vysvěcen na kněze. Dosáhl hodnosti lektora filozofie. Učil na řádových učilištích. V Olomouci přednášel filozofii a sociologii. Pravidelně zpovídal a kázal v domikánském kostele Panny Marie.

Narozen v Krnově u Štěpánova (n.m.č. obce Štěpánov).

Narozen na Prostějovsku. Řídící učitel v Ratajích (na Kroměřížsku) a v Kroměříži. Publikoval v časopisech : Vlastivěd. věstník pro mládež župy olomoucké, Věstník sokolské župy hanácké, Českoslovanská Morava, VSSM.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970. S.90.;Sprin­ger,Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.25.;Fi­alová, A.: Bibliografie okresu Kroměříž.Kroměříž 1984, zázn.č.3602, 5564, 7726–7730, 8034. ; Marek, P.: Bibliografie okresu Prostějov.Prostějov 1990, zázn.č.1896, 2853.

Gymnázium začal studovat v Moravských Budějovicích. V septimě přešel na nově založené Pedagogické gymnázium do Jihlavy. Protože nemohl sehnat místo na Jihlavsku zažádal o Moravské Slovácko. Začal učit na ZŠ Bánov, poté přešel do Vlčnova a nakonec trvale zakotvil ve Strání. Vytvořil tam literární kroužek, který slavil velké úspěchy. Hodně publikoval v denním tisku i časopisech: Rovnost, Mladá fronta Učitelské noviny, Slovácké noviny, Tvorba, Literární měsíčník, Malovaný kraj, Rozmarýn, Kulturní rozvoj, Alternativa Nova aj. Mezitím si dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Do důchodu odešel v roce 1992. Psal básně, prózu a překládal z francouzštiny.

Na druhém břehu. Praha Unie českých spisovatelů 1992. S. 106–107.;

V roce 1919 maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1918 se seznámila s prof. Radimem Kettnerem, s kterým si dopisovala v letech 1922–1932 a dne 30. 4. 1928 se za něj v Olomouci provdala. Dcera MUDr. Morice Remeše, choť univ. prof. Radima Kettnera. Zpracovala bohatou zvířenu vymřelých drsných korálů z čelechovického devonu na Kosíři. Vydáno vl. n. r. 1932. Z díla: Paleontologické studie z čelechovického devonu, IV.Rugosa.Praha, vl.n.1932, 97 s.;O Heliotech čs.devonu.Praha 1933.;Geologické mapování země moravskoslezské­.=ČVSMO, 44, 1931, č.165 – 166, s.213–225. Tragicky zemřela ve Vysokých Tatrách u Votrubovy chaty, když se zřítila ze skály. V té době byl její manžel na mezinárodním kongeru v USA.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.38.;Símě hořčičné., S.67.;. Haubelt, Josef: Geolog Radim Kettner. Praha, Český geologický ústav. 1991.;

Armádní generál Karel Klapálek byl český voják, člen československých legií v Rusku. Od 30. 9. 1932 byl učitelem taktiky na Vojenské akademii v Hranicích. Po vzniku protektorátu vedl českobudějovickou pobočku Obrany národa, po jejím rozbití v květnu 1940 uprchl do zahraničí. Bojoval v řadách britských vojsk v Africe (mimo jiné při obraně Tobruku), v roce 1944 byl odeslán do SSSR a účastnil se karpatsko-dukelské operace. V dubnu 1945 jmenován velitelem 1. československého armádního sboru. V letech 1945–1950 vojenský velitel v Praze, poté jako politicky nespolehlivý propuštěn z armády, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a vězněn. Později byl rehabilitován a 24. května 1968 dostal státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Vydal knihu vzpomínek Ozvěny bojů.

Hrabicovi, P.Z.: Muž, který velel mužům. Praha 1988. ČBS. Praha 1992. S. 315. Klapálek, K.: Ozvěny bojů. Praha 1987. Doslov.

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Velmi jej ovlivnil prof. V. Prasek, který mu předal lásku k vlastivědě. V sextě studioim přerušil a vydal se na cestu do Polska a Ruska. Po návratu do vlasti odešel do Brna, kde v roce 1889 maturoval na učitelském ústavu. Od mládí se zajímal o historii slovanských národů, učil se rusky, ukrajinsky, polsky, slovinsky, srbochorvatsky a lužickosrbsky. Hodně cestoval po střední a východní Evropě. Ve všech obcích, kde působil vedl obecní i školní kroniky. Klimešova láska k rodnému kraji a zájem o regionální historii a vlastivědu je zřejmá v mnoha článcích publikovaných v časopisech: Moravský sever, Stráž Moravy i ve sbornících. V roce 1923 vydal vl.nákladem v Zábřehu Politický okres zábřežský, o rok později Zábřeh a okolí v době minulé a knihu Vlastivědné vycházky a výlety ze Zábřežska (1924). Penzi trávil od roku 1927 v Dubicku. Psal kroniky několika obcí : Dubicka, Hrabové, Leštiny, Bohuslavic a Sudkova. Spolupracovat též s VSMO.

Hubálek, J.: Učitel Josef Klimeš. Severní Morava,sv.16. Šum­perk 1968, S. 80–82. ; Hekele, F.: Vzpomínky na vlastivědné spisovatele. Severní Morava, Šumperk 1957, č.1.S.44. Klapil, P.: Nad lidovými nápěvy severní Moravy.In: V Zábřeze na rynku. Šumperk 1987, S. 5–23. ; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc, UP 1987.

Otec Doc. Stanislavy Šprincové.

Narozen v obci Brdo (n. součást obce Stará Paka). V letech 1920–28 studoval na reálce v Nové Pace a absolv. kurzu při učitelském ústavu v Jičíně. Od r. 1928 působil jako učitel na severní Moravě, Mírov, Šilperk, dnešní Štíty. Od r. 1931 správcem menšinové jednotřídky v Řepové u Mírova, v létě 1932 onemocněl tbc a ve 24 letech v rodišti zemřel. Začal psát básně, lyrickou prózu, poema Frývaldov. Román ze života učitelů na sev. Moravě. Zapadlí vlastenci 1932. Knihy vydány až po jeho smrti.

Skalička, Jiří: Průvodce životem a dílem Josefa Kocourka. Ostrava 1984. ; Čeští spisovatelé 20. století., Praha, ČS 1985, S. 270–272. ; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk., Šumperk, 1990, S. 85–88. Fotografie. ; Severní Morava, sv.85, 2003, S.64–66.,

Řepová u Mírova je součástí obce Mírov.

Zakladatel místního muzea lidové kultury v Cholině

Osobní návštěva muzea v Cholině..

Narozen v Hrabí, což je nyní součást obce Bílá Lhota.

Nasobůrky jsou nyní čtvrť města Litovle.

Odb. učitel Zemského ústavu pro hluchoněmé ve Valašském Meziříčí. Popraven.

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.37.;.

Narozen v Dolních Otaslavicích (n. Otaslavice). Studoval na reálce v Olomouci a učitelském ústavu v Brně, poté působil 10let v Nákle a od r. 1887 22 let v Č. Bohdíkově. Zakládal zde vlasteneckou organizaci, Sokol, Národní Jednotu. Organizátor českého učitelstva na Moravě. 1906 kand. za čes. stranu národně sociální. Člen Revoluč. NS. Za vlasteneckou a českou věc byl diskriminován a posléze suspendován. Pamětní deska odhalena 1923 v rodišti, r. 1924 na škole v Č. Bohdíkově (n. Bohdíkov)

Masarykův slovník naučný, 4.Praha 1929, S.61.;OSNND.Dodatky III.1.Praha 1934, S.701.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.89–91./foto/;. Wikipedie.cz