Osobnosti Moravy.eu

Absolvent Slovanského gymnázia v Olomouci. Stud. PFUP Olomouc v letech 1953–57, prof. Vlad. Navrátil, Aljo Beran, Fr. Bělohlávek. Samostatné výstavy -Ostrava 1967, NSR 1969, Litovel 1985, Havířov 1985. Věnuje se drobné plastice, tvorbě do architektury a volné grafice. Nejužívanější grafic. techn. : serigrafie.

Katalog výst. Současná česká grafika. Praha 1989, S. 123. /fotografie/; Slovanské gymnázium literární. Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000. S. 382;

Pocházel z rodiny akademického malíře a středoškolského profesora. Obecnou školu absolvoval ve Zlatých Moravsích na Slovensku a v Brně, kde vysudoval reálné gymnázium a v letech 1936–1939 studoval na LFMU v Brně. VŠ nedokončil kvůli uzavření škol v r. 1939. Od prosince 1939 do května 1945 pracoval jako laborant a posléze jako pomocná vědecká síla ve Vědeckém ústavu pro průmyslové zdravotnictví při Baťově nemocnici ve Zlíně. Studia dokončil v prosinci 1945. Od ledna 1946 působil v Hradci Králové a r. 1953 přešel na LFUP v Olomouci, kde zastával funkci vedoucí katedry biologie a fyziologie. V září 1955 jmenován docentem a 1970 mimořádným profesorem a 1969–1976 byl děkanem LFUP. Působení na univerzitě ukončil v srpnu 1981.

BSSSM, seš.3 (15.) Ostrava 2002.S. 82.

MUDr. Aleš Kučera

Rodák z Holice u Olomouce.

Studoval Pedagogickou hudební školu v Olomouci, státní zkouška na konzervatoři v Brně, působil jako učitel klavíru, sborového zpěvu a hudební nauky v hudební škole Žerotín 1950–1965, poté v Moravském divadle až do odchodu do důchodu 30.9.1991.Inspi­cient opery a baletu. Přednášky o hudebních skladatelích. V letech 1948–1949 varhaník na Dómě sv.Václava..

Osobní sdělení dne 21.9.1995.Písemný souhlas s publikací..

Holice u Olomouce je dnes součástí města Olomouc.

Narozen ve Žďáru (u Boskovic). Stal se zakládajícím členem KSČ, účastníkem jejího ustavujícího sjezdu 1921 a záhy jedním z nejvýraznějších komunistických funkcionářů celého Olomoucka. 1923 se dostal do měst. zastupitelstva a do Rady města Olomouce. Za okupace byl třikrát zatčen gestapem, vězněn i v Terezíně. 1947 se stal předsedou Ústředního národního výboru. V roce 1949 kvůli napětí se stranickými aparátníky abdikoval.

Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.64;

Syn hudebního pedagoga Karla Kučery (1927). Pěvec, barytonista. Absolvoval konzervatoř v Ostravě 1976–82, poté působil v letech 1982–1983 v DOS Olomouc, pak v ZVS u AUS Praha a v letech 1985–1991 v olomouckém divadle. O r. 1991 v St. Pölter, Rakousko. Autor Slovníku operních pěvců (1987).

Dokumentační list 9.2.1998– Šev.

Správce tiskárny Kramář a Procházka, odpovědný redaktor časopisů, tištěných v tiskárně

Zemřel na Nových Sadech u Olomouce.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1948–1918.Olomouc1938­.S.169.;.

Nové Sady – městská část Olomouce.

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1937. V roce 1946 promoval na Lékařské fakultě MU v Brně. Poté působil na chirurgické klinice prof. MUDr. Rapanta. Od r. 1948 působil na LF UP na Katedře urologie. Zakladatel olomouckého urologického učiliště, první přednosta urologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Univ.prof. MUDr. Jan Kučera, DrSc. byl hlavním odborníkem Ministerstva zdravotnictví pro urologii v ČSR.

Seznam a adresář absolventů SG v Olomouci.Olomouc, 1989, S.15.; Kpitoly z dějin olomoucké univerzitu.Ostrava, Profil 1973. S .319.;Za hlasem Komenského.Olomouc 1957. S.146.;. Podstata,Josef: K 70. narozeninám prof. jana Kučery. In: Pacemaker, 1, 1988. č.11.; Nekrolog. Olomoucký den, 3.12.2004. S.27.;

Aktivně činný v PSMU a ve spolku Žerotín v Olomouci. Po r. 1945 starosta Sokola.

SOKA Přerov,

V r. 1905 absolvoval čes. gymnázium v Opavě, 1913 FFKU Praha, obor filologie, čeština. V letech 1911 – 1912 působil jako středoškolský učitel na RG v Přerově. Od února 1915 v rakouské armádě, z legií se vrátil v září 1920. Bohatá literární činnost. Užíval pseud. Horský. Do časopisu Obzor příspíval i po r. 1920. Je autorem memoárů, cestopisů, vydavatel legionářské literatury.

Kudela, J.: Před 20 lety.Vzpomínka na učitelské působení na G.In: Obzor, 7.6.1931, S.6.;(SVKOL);Le­xikon české literatury.2/I­I.Praha 1993.S.1044–1046.;.

Narozen v Olomouci – Bělidla. V roce 1925 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci.
Po osvobození působil jako vojenský oční lékař v Roudnici nad Labem.

Símě hořčičné. Olomouc 1947. S. 228.; V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.150.;.

V letech 1945–1950 studoval FF MU v Brně, obor dějiny umění, klasická archeologie. 1950 PhDr. V Olomouci působil v letech 1964–1969 na Katedře výtvarné výchovy FFUP pro dějiny a teorii umění. Zaměřuje se především na historii evropské a české architektury a otázky vztahu sochařství a malířství k architektuře. Docent katedry výtvarné výchovy.

Český biograf. slovník 20.století, 2.díl, Praha 1999.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci r. 1908. Poté studoval učitelský ústav v Příboře.Učil v Prostějově.R­.1928 promován na brněnské univerzitě a r.1930 se stal správcem a pak ředitelem městského archivu a muzea v Prostějově do r. 1950. Nezapomínal ani na své rodiště, kde pomáhal budovat loštické muzeum, připomínal zásluhy Jana Havelky.Zabýval se hospodářskými dějinami a vývojem výtvarného umění.O Prostějově napsal mnoho monografií.Soupis jeho díla obsahuje přes 100 titulů. Psal pod značkou jkl. Redigoval Ročenky měst.muzea v Prostějově. Psal do ČVSMO, Severní Moravy a vlastivědných sborníků .

Lang, A. : Šel jsem Lošticemi nepoznán. Severní Morava, 19, 1970, S. 72–74. ; Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 3. Opava 1979. S. 74–75. ;.

V roce 1935 absolvoval konzervatoř v Brně, od r. 1938 působil jako herec v Pardubicích, poté v MD Olomouc jako šéf činohry do r. 1952, poté v SD Brno jako režisér operety.

Přehled čs.divadel.Praha 1958.S.161.;.

Vystudoval reálné gymnázium v Uherském Brodě, kde maturoval v r. 1947. Absolvoval LF MU v Brně ale s velkými překážkami, protože jeho mladší bratr byl za létakovou akci uvězněn a Vladimír musel odejít z VŠ po únoru 1948. Později mu bylo umožněno dostudovat zubní lékařství.Působil na v hornickém prostředí Ostravsku. V důchodovém věku se přestěhoval do rodiště, skončil s lékařským povoláním a věnoval se vedení obecní kroniky a historii Valašska.

BSSSM, seš.5 (17.)Ostrava 2004. S.92–93.

MUDr. Vladimír Kulíšek

Příbuzná prof.F.J. Mošnera(porod­ník).Autorka práce o zakladateli sociální hygieny Eduardu Reichovi, pojednání o nejstarších olomouc.lékárnách v r.1962, členka sekce dějin lékařství VSMO od založení.

Kdy-kde-co v Olomouci, 1985, srpen, S.2.;.

Narozen u Nymburka. vyučil se knihkupcem v Jičíně v letech 1905–1907. Poté sehnal místo pomocníka v novém knihkupectví v Mostě nazv. Severočeské menšinové knihkupectví. Další štace byla v Prostějově a od listopadu 1910 v Olomouci, kde se v červnu 1912 oženil s Františkou Othovou. Měli 5 dětí. V letech 1915–1918 se účastnil 1. světové války. Po skončení války se vrátil do Prahy, kde v roce 1919 byl vedoucím knihkupectví nově vytvořené Československé strany lidové a zárověň vzniklo vydavatelství U zlatého klasu, které působilo do r. 1923. Poté založil vlastní nakladatelství a knihkupectví ve Voršilské ulici. V roce 1934 nastala krize a nakladatelství muselo být zlikvidováno.

Wikipedie.cz

Rozená Snášelová. Absolvovala Obchodní akademii v Olomouci, poté VŠP v Opavě a pak vystudovala FFUP v Olomouci a promovala v roce 1963.Studovala češtinu, ruštinu a později angličtinu.. Zprvu pracovala jako středoškolská profesorka v Rýmařově, kde učila češtinu, němčinu, angličtinu. Později na Ekonomické škole v Ostravě. Publikovala v Hostu, Literárních novinách a v periodiku Mosty. Její první knižní debut zmařil rok 1968 a doba normalizace. Byla vykázána ze školství. Publikovala pak články zejména o zvířatech, spolupracovala s manželem, terenním zoologem Ludvíkem Kuncem (1934).. Textově se podílela na zpracování jeho devíti knižních titulů, ponejvíce o šelmách. V roce 1994 debutovala s knihou Rozumbradí. V roce 2006 vyšla v nakladatelství Repronis kniha „Opíjení rohlíkem aneb zlaté oči“ (2006)a o rok později " Děckoviny staromódní a novomódní", kde vzpomíná na své dětství na Hané. Obě knihy ilustroval její manžel Ludvík Kunc.V roce 2014 vyšla pro přátele kniha " Zrcadlo azuroivých dob (2014).

Předsádka knihy. Děckoviny staromódní a novomódní. Ostrava 2007. Galerie rodáků ze dne 9.7.2014. Osobní dopis ze dne 11.7.2014.

Fotografie z osobního setkání v Olomouci dne 22.7.2014.

Věnoval se hře na klavír a varhany, učil se u Josefa Richtra. Vystudoval gynmázium v Olomouci a varhanictví u dómské kapituly ve Vídni. 1828–1857 byl varhaníkem u Sv. Mořice a od roku 1956 v arcibis­kupském chrámu. Zastával funkci věžného trubače. Byl vyhledávaným učitelem hry na klavír i varhany.

Československý hudební slovník osob a institucí.1.Praha 1963.S.791;

V Olomouci působil v letech 1806–07, věžným a učitel hudby, poté ve Vyškově 1808–1811, od r. 1811 v Kroměříži. Skládal chrámovou hudbu, symfonie.

Československý hudební slovník.I.Praha 1963, S.791.;.

Narozen v Osíčku na Kroměřížsku (region Záhoří). Studoval učitelský ústav ve Valašském Meziříčí. V letech 1936–1947 učitelem na Moravě a ve Slezsku. Při tom dálkově studoval FFMU v Brně, obor etnografie. V letech 1941–1946 se učil hrát na kontrabas.Od roku 1947 pracoval v Moravském muzeu v Brně, kde založil a řídil Etnografický ústav.. V devadesátých letech se účastníl regionálních konferencí na Hané " Lidový rok na Hané", kde jsem se s ním osobně potkala. Zpracovával bibliografie a publikoval v odborném tisku.Autor jedinečného soupisu českých časopiseckých článků z Valašska a Záhoří 1884–1964.

Československý hudební slovník.i.díl.Praha 1963. S.791. http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?…

Doc.PhDr. Ludvík Kunz, CSc.

Narozen v Těškovicích u Bílovce. V roce 1934 se rodina přestěhovala do Hněvotína u Olomouce. V roce 1952 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Práva vystudoval v Praze a souběžně navštěvoval AVU přednášky uměnovědné v ateliéru prof. F. Ketzka. FFMU – obor dějiny výtvarného umění absolvoval v Brně u prof. Richtera, Kutala, Bohdana Laciny aj.. Po promoci JUDr v r. 1956, dostal umístěnku na Slovensko, kde působil jako advokátní koncipient v Bánské Bystrici čtyři roky. Od roku 1960 žil v Olomouci. Působil jako advokát, publikoval ve Zpravodaji VSMO aj. region. tisku. Ved. sekce dějin umění VSMO. Po roce 1990 privátní advokát až do roku 2008. Psal poezii a maloval. Byl to jeho největší koníček. Jeho dcera Dr. Eva Slezáková vlastní soukromou Galerii 1499. Členem Unie výtvarných umělců Olomoucka.V r. 1990 vydával čas. Nové rozhledy. Vydal mj. soukr. bibliofil. publ. Míjení; Přítomnost básně; Z italské itineráře; Et cetera…

https://advokatnidenik.cz/…avem-kupkou/ Kupka, Václav Et cetera… Olomouc vl.n. 2008.

JUDr. Václav Kupka

Narozena ve Veselí u Počátek (n. Veselí nad Lužnicí). V letech 1908–19 členka divadel. společnosti, v letech 1919–20 působila v Ostravě, v letech 1920– 1935 členka Městského divadla v Olomouci, poté v Brně. V letech 1953–1961 pedagogická činnost na JAMU v Brně. Divadelní a film. herečka, Národní umělkyně 1971.

BIO-ČTK 28.11.1989.;.

Spisovatel, publicista, autor divadelních her. Dětství a studia prožil v Olomouci, v r. 1968 emigroval do Velké Británie.

Jeho rodina pocházela z polské Letownie, otec i matka byli krejčí. Po maturitě v roce 1924 studoval na PřF MU v Brně chemii a patřil k nadějným žákům prof. J. Dubského. Po získání doktorátu 1930 a studijních pobytech v Holandsku a Rumunsku zakotvil v r.1935 jako provozní chemik u fy Baťa ve Zlíně. Roku 1945 obhájil habilitační práci. Po osvobození přednášel po 3 roky na MU v Brně aplikovanou chemii. V roce 1946 byl zároveň jako docent ustanoven prvním vedoucím katedry chemie v Olomouci, 1949 byl jmenován profesorem.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.105–106;

Od 1899 zaměstnán ve státní službě jako finanční úředník v Hodoníně, v Brně, 1903–6 v Ostravě a v Novém Jičíně, kde se seznámil s O. Bystřinou. Od 1909 působil jako finanční sekretář berního referátu a komisař inspektorátu v Prostějově. Člen Moravského kola spisovatelů. Většina jeho literárních prací vznikla do r. 1910. Začal básněmi, sloupky a fejetony publikovanými v tisku. Jediná sb. : „Básně“(1908) inspirována zejména dílem Bezruče a valašským folklorem. Řada básní byla zhudebněna L. Janáčkem, E. Asmanem, C. Hrabovským a C. M. Hrazdirou. Na jeviště se dostaly 4 hry: Zkáza, Všichni tři, Za noci měsíčné, Za májového večera. V Ostravském deníku, kam psal fejetony, užíval šifry /rča. V r. 1919 publikoval v olomouckém Našinci. V r. 1919 byl jmenován přednostou berního referátu na Generálním ředitelství v Bratislavě, kde dosáhl titulu vládní rada. 1939 odešel do důchodu. Zprvu žil v Praze, 1958 přesídlil do Bratislavy k' dceři Marii, která se provdala za slovenského spisovatele Ivana Horvátha /1904–1960/.

Kraus, B.: Z literárního rejstříku Maxe Kurta.ZVÚO 1974, č.168, S.24.;Kraus, B.: Prostějovští dramatikové.Štafeta 1981, č.1, S.14  – 16.;Slavík, B.: Písemnictví na mor.Valašsku.O­lomouc 1947.S.291 – 192.;Lexikon české literatury.2/I­I.Praha 1993.S.1064 – 1065.;.