Osobnosti Moravy.eu

Narozen v rodině dělníka Braneckých železáren. Obecnou školu navštěvoval v rodišti, měšťanskou v Hradci nad Moravou. Za nacistické okupace pracoval jako slévač v Braneckých železárnách, po válce byl zaměstnán v podniku Ostroj. Od dětství se zajímal o letadla a stavbu leteckých modelů. Letecký výcvik prodělal v Dolním Benešově. Jako instruktor létání byl přeložen na letiště v Ostravě- Hrabůvce. Na letounu Z 226 dosáhl mistrovské pilotáže a jako letec-akrobat vystupoval na letecckých dnech v Československu i zahraničí. V roce 1957 zvítězil v mezinárodním soutěži v anglickém Coventry a za své výkony dostat titul Mistr sportu. Dne 17.8.1958 na leteckém dni ve Frýdlantě nad Ostravicí havaroval a byl převezen do nemocnice ve Frýdku, pak do Olomouce, kde posléze zemřel. Pohřben v Opavě – Kateřinkách. V roce 1968 na letišti v Zábřehu (okr.Opava) byl pořádán Memoriál Viléma Krysta.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.59.

Od r. 1930 působil v Čes. divadle v Olomouci . Od r. 1954 v Ostravě divadelní režisér. Spolupráce s ochotnickým divadlem. V r. 1973 zlatý odznak J.K.Tyla.

Přehled čs.divadel.Praha 1958.S.158.;.

Vystudoval pedagogic. institut v Olomouci. Poté působil jako učitel v letech 1965–67 – Valaš. Klobouky.

Literární průvodce okresu Zlín.Zlín, OK 1989.;.

V Olomouci působil v letech 1921–1924, poté v Plzni do r. 1926 a opět návrat do Olomouce, kde do r.1930. Od 1.9.1930 do 31.12.1958 členem ND Praha.Vynikající interpret českých oper. Baryton. Zasloužilý umělec 1965.;

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.259.;.

Děkan FF UP v letech 1954–57, děkan pedag. fak. v letech 1952–53, půs. na katedře čes. jazyka FFUP v letech 1950–58.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973,S. 339;340. ; Archiv UP;Komárek, M. : Za Václavem Křístkem. Slovo a slovesnost, 41, 1980, č. 1, S. 78. ;.

Profesor češtiny na německé reálce v Olomouci 1858–1859, od 1867 ve Velkém Meziříčí. Redaktor Moravské Orlice, redaktor a vydavatel čas. Hvězda v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.164–165.;.

Narozen v Holasovicích ve Slezsku. V r. 1839 studoval filozofii v Olomouci, ale v prosinci 1839 z finančních důvodů studia přerušil. Věnoval se chrámovému zpěvu, zhudebňoval lidové skladby, od 1.11.1872 byl kapelníkem a ředitelem kůru katedrály sv. Václava v Olomouci, skládal drobné skladby, např. mše, litanie, pašije, atd. V Olomouci je jeho pamětní deska na Křížkovského ulici č.6. , koncem r. 1873 jmenován dómským kap. a působil zde 9 let do r. 1883. Kř. jméno Karel nahradil později řád. jm. Pavel. Pohřben v Neplachovicích. Pamětní deska , kterou vytvořil Karel Lanhart je umístěna v Křížkovského ulici v Olomouci od r. 1933.

Kdy kde co, leden 1995, S.2., , ČSHS.I.Praha 1963.S.767 – 769.;.

V r. 1928 maturoval na gymnáziu v Prostějově. Absolvoval FF UK v Praze. V letech 1932–1938 působil na české reálce. Za války byl vězněn gestapem. Po propuštění 1942–1954 pracoval v Univerzitní knihovně v Olomouci. Od roku 1945 se stává ředitelem. V letech 1954–1957 zastával funkci ředitele Divadla Oldřicha Stibora. Zasloužil s o vznik Moravské filharmonie, o rozvoj Vlastivědného ústavu, olomouc. studia Českého rozhlasu.

Absolvent České reálky v Olomouci r.1909, studoval techniku v Brně.V r. 1919 se stává členem Národopisné společnosti československé. r.1920 prac.na staveb.úřadě v Olomouci, od r. 1928 člen VSMO, od r. 1937 jeho předseda.Znalec olom.staveb.památek a hanác.lid.sta­vitelství.Nap­sal na 300 článků, brožur a knih.Zemřel v M.Berouně v nemocnici. .

Machytka, L.: ..ZVÚO 1963, č.108, s.24–29.;ZVÚO 1968, č.137, S..22–24.; ZVÚO 1978, č.194, S.26–27.;

• bk-: Osobnost, na kterou se nezapomíná.=Stráž lidu 1988, 28.6., S.4.;
• bk-: Vzpomínka na ing.Josefa Kšíra.=Kdy-kde-co v Olomouci 1988, červen, S.31.;

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1975–1979.Praha 1979, S.83–84.;

Vyrůstal u svého dědečka v Olomouci, kde chodil do obecné školy. Pak se sám vzdělával. V r. 1869 byl zvolen členem obecního výboru Fryčovice, t.r. založil rolnickou záložnu a vstoupil do Hospodářského spolku paskovského. Z jeho iniciativy byla v jeho rodišti postavena nová budova školy, zřízena obecní cesta středem obce a r. 1874 se stal předsedou Hospodářské jednoty pro severovýchodní Moravu. R. 1878 byl zvolen starostou obce Fryčovice. Zastánce pokrokových hospodářských metod v zemědělství. R. 1880 zvolen poslancem do moravského zemského sněmu.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.76–77;

Hokej. levý obránce, hrál za SK Slavia Praha 1939 –1941, Sparta Praha, do r. 1955, poté ZJŠ Brno do r. 1956, Chomutov 1957 a Moravie Olomouc 1963 – 1965. Trenér a metodik čes. svazu led. hokeje 1968 – 1971. Trenérem v Olomouci 1975 – 1977. V ATSE Graz v Rakousku 1965–68, 1971–72. ;1980 onemocněl a musel zanechat činnosti.

Gut, K.: Malá encyklopedie ledního hokeje.Praha, Olympia 1986.S.193.;.

Rodným jménem Křelinová. Bratranec jejího tatínka byl spisovatel František Křelina (1903–1976) a další příbuznou, jeho dcera Hana Pražáková (1930–2010). Do roku 1978 žila v Olomouci, kde studovala SEŠ. Po maturitě odešla studovat VŠE do Prahy. Po promoci pracovala v Pražském kulturním středisku. V roce 1986 odešla s manželem do Jižní Ameriky (Kolumbie), kde pracovala na ambasádě a taky se věnovala výtvarné činnosti. Malba na hedvábí. V roce 1993 se vrátila do vlasti a působila v Praze do roku 2000. Od roku 2001 působí v Olomouci. V oboru realitní manažér ve firmě Maxx reality. Věnuje se též výtvarné činnosti: malba na hedvábí, ruční výroba šperků. Pořádá výtvarné kurzy. V roce 2014 se umístila ve finále soutěže Česko hledá spisovatelky a v roce 2015 vyšla její první kniha fejetonů " I v ráji může pršet" (Praha, Klika 2015). Prezentace nové knihy se konala v Galerii Anděl, dne 28.10.2015 za účasti Sandry a Ríši Pogodových. Dne 17.11.2018 se konal křest 2. knihy Milionář k snídani (Klika, Praha 2018. Ukázky četla a křest moderovala Dr. Hana Pokorná v Cafe 87. Dne 8.3.2019 se v Amelii konala sešlost olomouckých žen a Dr. Pokorná vedla rozhovor s autorkou o MDŽ v Kolumbii.

Dokumentační list ze dne 18.8.2016 /hš www.atelier-lavida.webgarden.cz www.maxxreality.com http://otavinka.blog.cz/…st-v-cafe-87

Ing. Jitka Kubešová

Narozen v Olšanech – Klášterec (n. Olšany) u Šumperka.Ma­turoval na gymnáziu v Kroměříži a pak studoval teologickou fakultu v Olomouci. R. 1880 vysvěcen na kněze. Kooperátor Konice, u sv. Michala Olomouc, univ. prof. bohosl. fak. Olomouc –33 let, R. 1887 se stal katechetou na německém gymnáziu v Olomouci, r. 1890 mimořádným profesorem pastorální teologie na teologické fakultě v Olomouci a r. 1892 řádným profesorem, r. 1894 založil čas. Kazatel. Dne 30.8.1918 nesí­delním kanovníkem olomoucké kapituly, za sídelního byl přijat r. 1921 a r.1926 zvolen kapitulním děkanem.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.166–167.: .

Klášterec je nyní součástí obce Olšany.

Prof.ThDr. Jan Alois Kubíček

Maturoval na Slovanském gymnáziu, absolvoval FF KU a Sorbonu v Paříži. Poté narukoval na ruskou frontu. Po 1. světové válce působil na České reálce, později na Obchodní akademii. 1939 byl zatčen gestapem a pro svou aktivní vlasteneckou činnost byl internován v Dachau a v Buchenwaldu. Po válce opět nastoupil na Obchodní akademiii, 1946–1949 byl jejím ředitelem. 1928 vyšla jeho kronika Hanáci v revoluci.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.92;

Narozen v obci Klášterec (n. m. č. Olšany (u Šumperka). Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a učitelském ústavu v Příboře, kde roku 1880 maturoval. V témže roce se stal zatimním učitelem v Bartoňově(n. m.č. Ruda nad Moravou). R.1883 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti v Olomouci. Roku 1888 odešel na školu do Hrabenova (n. m. č. Ruda nad Moravou), kde působil nepřetržitě 33 roků. V penzi roku 1927 přesídlil do Loštic. Sedm ze svých osmi dětí zasvětil učitelskému povolání. Kromě učitelského povolání se věnoval též osvětové práci, vykonával přednášky hasičským spolkům, přispíval do regionálních časopisů (Moravský sever, Vlastivědný sborník pro mládež župy Olomoucké aj.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.s.102–103.; Za zemřelým naším spolupracovníkem Eduardem Kubíčkem. In: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, 9, 1930–1931, příloha. S. 1–3.;

Hrabenov je součástí obce Ruda nad Moravou a Klášterec je součástí obce Olšany.

Narozen jako šesté dítě v rodině řídícího učitele Eduarda Kubíčka v Hrabenově (n.m.č. Ruda nad Moravou) . Po obecné škole studoval čtyři třídy české reálky v Litovli v letech 1906–1910, odkud přešel na učitelský ústav do Polské Ostravy, kde maturoval v r. 1914. První učitelské místo v Radvanicích-Lipině na Ostravsku. V období první světové války učil na Zábřežsku, poslední dny války v Bohdíkově. V polovině r. 1919 vypomáhal bratrovi v Šumperku, od září 1919 v Bohdíkově a poté v Rudě nad Moravou. R. 1921 působil jako řídící učitel v Písařově, od září 1924 odborným učitelem v Lošticích. V září 1930 se stal ředitelem školy v Hanušovicích. Přitom dálkově studoval v Brně, kde zkoušky udělal v r. 1934 a stal se školním inspektorem. Od r. 1936 působil v Novém Jičíně, několik měsíců ve Valašském Meziříčí, po osvobození v r. 1945 v Jihlavě, od srpna 1945 v Brně. V roce 1948 školním inspektorem v Zábřehu. Od návratu do rodného kraje až do smrti žil v Lošticích. Aktivním členem Učitelské jednoty.

Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974. S.12.;. Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1989. S.107–108.;

Narozen v obci Bartoňov (n.m.č. obce Ruda nad Moravou). Pocházel z učitelské rodiny. Začal studovat matiční gymnázium v Zábřehu a v r. 1904 přešel na učitelský úřad do Kroměříže a pro roztržku s učitelem hudby přešel v r. 1906 na uč. ústav do Polské Ostravy, kde v roce 1908 maturoval. jeho prvním učitelským místem byl Bludov, zanedlouho přešel do Dolních Studének. V době 1. svět. války byl telefonistou na ital. frontě. Z nervového šoku z války se léčil v Innsbrucku a Šternberku. Po vzniku samostatného Československa se stal jednatelem revolučního výboru v Šumperku. Byl pověřen zřízením české školy obecné v Šumperku, kterou vedl až do svého skonu v roce 1921.
Kromě učitelského povolání byl výborným organizátorem společenského a kulturního života na Šumpersku, aktivně pracoval v sokolském hnutí, jeho dílem je i sokolovna v Dolních Studénkách, kde po jeho smrti instalovali občané u sokolovny i jeho bystu.. Byl jednatelem odboru Národní jednoty v Šumperku a členem ústředního výboru NJ pro východní Moravu v Olomouci. hrál také s českými ochotníky divadlo.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.104–106.;

Studoval německé a latinské školy v Olomouci, poté vstoupil na bohosloví, po prvním roce vystoupil a odešel studovat filosofii do Vídně, po 3 letech se vrátil, aby se zotavil a 1862 převzal redakci Moravana, r. 1863 redigoval Moravskou orlici v Olomouci. Přispíval do čas. Hvězda, básně a povídky věnované Hané a městům Olomouci, Kroměříží, Vyškovu. Autor satirick. pamfletu Rozesmaliáda/1864–65/. Byl rakous. úřady perzekuovaný, 3měsíce vězněn.

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 167–168. ; MSN IV. Praha, 1929, S. 224;Eliáš, B. : Moravský Havlíček. ZKVMO, 1960, č. 92, S. 231–236. ;Hýsek, Miloslav: Literární Morava. . Praha, 1911, S. 141–143;/ukázky z díla s. 142/;Vopravil, J. : Slovník pseudonymů, Praha, SPN 1973, S. 849., ;

Psal básně, které publikoval v časopisech.

Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., .

Benešov u Blanska, nyní název Benešov

Narozen v Nových Dvorech u Kutné Hory. Studoval obchodní akademii a věnoval se zpěvu.. V letech 1921–22 studoval na vysoké hudební škole v Berlíně, dva roky působil v Kaliningradu a další rok v Berlíně, kde v roce 1925 absolvoval. Pak působil v Lubeku u divadla v roce 1928–1929, v Miláně a 1930–1932 v Hamburku. V roce 1933 se vrátil do vlasti a trvale zakotvil v r. 1934 v Olomouci, kde působil do r. 1960. Na odpočinek odešel do Prahy.

Přehled čs.divadel.Praha 1958.S.160.;. Československý hudební slovník.1.díl.Praha 1963. S.778.;

Na katedře chorob vnitřních I. LFUP působil od r. 1966. ;

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava, Profil 1973.;Archiv UP Olomouc.;.

V r. 1897 absolvoval SG v Olomouci, pak stud. bohosloví v Olomouci, ale r. 1898 odešel pro neshody na FFUK do Prahy. Byl pak prof. na reálce v Mor. Ostravě, pozd. na G. /učitelem i V. Martínka/. Od r. 1906–36 tajemníkem Národní jednoty pro vých. Moravu v Olomouci. Přispíval do novin: Čas, Pozor, Našinec, Nový život, Studentské listy aj. též pod pseud. H. Lašek. Pseud. R. Boris, Řehoř Boris. Redigoval Stráž Moravy. V letech 1927–31 byl členem městs. zastupitelstva. Navrhl plán na vytvoření Velké Olomouce, založil s prof. A. Šprincem městskou knihovnu. Napsal řadu spisů.

Ficek, V.: Biografický slovník.Seš.4­.Opava, 1981,S.76–78.; Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.168–169.; Kubis,Adolf.Ve službách národa.Život a dílo.Olomouc 1927. Adolf Kubis.Sborník k jeho šedesátce.Olomouc 1936.; Kubis, A.:Vykupitelé­.Olomouc 1947. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha, SPN 1973, S.851.; Kubis, A.-Kulturní měsíčník.Ostrava, 1983, č.7–8.; Fotografie v knize: Ve službách národa.;.

'

V roce 1957 maturovala na Střední všeobecně vzdělávací škole Olomouc. 1957–1962 studovala na FF UP obor čeština-ruština. Po kratším působení ve Státní vědecké knihovně v Olomouci učila na základní škole ve Šternberku,Dolanech a Olomouci. Od roku 1997 působí na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Od roku 1951 se věnuje recitaci a divadlu.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.266;

Maturoval na gymnáziu v Kroměříži, na kněze vysvěcen r. 1789 v Olomouci. Poté kaplan v Kelči, od 1806 farářem v Místku. V Olomouci žákem Josefa Dobrovského. Člen Puchmajerovy družiny. Užíval pseud. Moravan.

Lexikon české literaturzy.2/I­I.Praha, Academia 1993.S.1038–1039.;

Absolvoval Gymnázium v Litovli r. 1925, po studiích v Praze působil jako střed. prof. kreslení v Opavě, od r. 1938 na gymnáziu v Olomouci. Od r. 1947 učil na FF UP nejprve jako docent a posléze jako vedoucí katedry výtvar. teorie a výchovy FF UP. Od r. 1933 byl členem Sdružení moravskoslezs. výtvarníků. V letech 1939–60 uspořádal řadu výstav samostatných či v rámci výtv. spolků, jejichž byl členem. Maloval motivy rodného kraje Litovle i Olomouce, vesnické architektury, krajinomalby v osobitém realismu.

ZKVMO 1983, č.223, S.4.; ZVSMO 1986/87, č.23–24, S.29–30.; Kdy kde co, leden 1995, S.1.; Litovelské noviny č.1/1995, S.10; .