Osobnosti Moravy.eu

Působil na UP, kat. klasic. filologie v letech 1950–1954. Nyní na UK Praha.

Purketová Jana: O životě a díle čes. a slov. pedag. Brno SVK 1989, S. 107. ; Kapitoly z dějin olomouc. univerzity. Ostrava Profil 1973. Nekrolog – Vykypěl, B.: Jaroslav Popela. Linguistica Brunensia 59, 2011. S.269–270.

Doc. PhDr. Jaroslav Popela CSc.

Od r. 1938 působil v Prostějově na různých školách, profesor.R.1958 od­chází do důchodu.Maluje krajiny Beskyd, sociální motivy z Ostravska, zátiší, dnes již zmizelé části Prostějova, litografie, užitá grafika, diplomy, plakáty.Přispíval do Štafety.

Toman, P.: Nový slovník českoslov. výtvarných umělců, Ostrava 1993., Slovník českých a slovenských výtv. umělců 1950 – 2000, 5.díl, Ostrava 2000;.

Otec Zory, František Pořický byl prof.kreslení na gymnáziu v Plzni, kde dívka studovala v letech 1933–1941. Poté absolvovala 1 roční kurs Obchodní akademie v r. 1942. V letech 1942–1948 absolvovala VŠUP Praha u prof.F.Muzi­ky.Souběžně studovala umění a estetiku v letech 1946–1947 na FFUK v Praze a na FFUP 1949–1953. 1952 doktorát z dějin umění. V roce 1954 se provdala za prof. Rudolfa Chadrabu. V letech 1954–56 odbor.asist ústavu výtv.výchovy pedag.fak.UP v Olomouci.Vy­učovala grafiku, malbu, dekorativní kompozici, dějiny umění, plošný desing, písmo.V r.1956 mu­sela z kádr.důvodů odejít Uplatnila se jako svobodná umělkyně a věnovala se oborům:knižní grafika pro nakl.ČS, Svoboda, Sv.sovětů, Academia a Profil.Návrhy plakátů,typografie. Vytvořila 32 návrhů na reliéfní úpravu zvonů pro dílnu rodiny Dytrychovy v Brodku u Přerova , navrhovala interiéry smutečních síní ( Kojetín) Pracovala se dřevem, kamenem, kovem. Tvořila též novoročenky a to od r. 1959 a ex libris. V Olomouci žila 64 let. Ateliér spolu s manželem měla na ulici Ostružnická 32. Vzácná knihovna i výtvarná díla se po náhlé smrti manžela 27.2.2011 ztratila. V roce 2013 se s dcerou Mgr.A. Alicí Chadrabovou přestěhovala do Teplic v Čechách, kde zemřela 29.7.2015.

Maliva, J. : Tvorba Zory Chadrabové-Pořické. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, únor, S. 8–9. ;Katalog výtvar. umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. ;Zatloukal, Pavel: 1. soubor. výstava unie výtvar. umělců Olomoucka. Olomouc, Vlast. ústav 1991. Sdělení o úmrtí od Mgr. Evy Vánské Kobza, Fr.: Návštěva v ateliéru Zory Pořické – Chadrabové. Kulturní měsíčník IV. č. 12, 1986. S.11–13. Marynioková,Renata: Monografie Zory Pořické Chadrabové. Diplomová práce PdF UP Olomouc 1991. Mikša, David: Zora Pořická Chadrabová (1921–2015). Magisterská diplomová práce Olomouc FFUP Katedra dějin umění. 2018. https://theses.cz/…mov_prce.pdf

PhDr. Zora Chadrabová, roz. Pořická Matka syna Ing.arch. Pavla Chadraby (1956) a dcery Mgr.A.Alice Chadrabové (1960)

Fotoportrét Zory Pořické je z roku 1946. Manželé Rudolf Chadraba a Zora Pořická v roce 1971 na svatbě Evy a Jana Vanských.

Maturoval na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, bohosloví studoval v Olomouci, kde ordinován 5.7.1929. Pak působil na olomoucké fakultě CM, kde 1937 habilitován. V roce 1938 odešel do Prahy, kde se věnoval sanskrtu, od r. 1942 učil hindštinu a urdštinu a od r. 1943 bengálštinu ve večerních kurzech Orientálního ústavu. V letech 1950–1965 působil na FFUK v Praze.

Nekrolog. Arch. Orient, 52, 1984. S. 78–79. Kdo byl kdo. Praha, Libri 1999. S.399.

zakladatel a kapelník dechové hudby Žerotín, zaslouřilý občan města Přerova, v Přerově žil od r. 1920.

Literární místopis Přerovska – OA Přerov, přip.KK 1993.;.

Studoval FFUP Olomouc, prof. Navrátil, samost. výstavy Beroun 1981, Olomouc 1982, Valencia, Perugia 1982. Realizace. : keramická stěna SUPŠ Třebešín 1980, symbolické plastiky KVM Olomouc aj. Působí v Praze. Činnost: krajinomalba, volná plastika, realizace v architektuře, keramika, kov.

Vyznání životu a míru.Katalog výstavy.Praha, 1985, S.204.;.

Absolvoval gymnázium v Kroměříži, 1917 promoval na KU Praha, profesor na vyšších hospodář. školách v Přerově a Olomouci, od r. 1920–1948 vědec. prac. v Moravském zemském muzeu v Brně. Iniciátor národopisných slavností Hané v Přerově. Autor biografic. studií o J. Klvaňovi a M. Wanklové. Pobýval též v USA. Z díla: Almanach "Hanácký rok ". Přerov 1923. ;

Josef Klvaňa. ČMM, 17–19, 1920–1921, S. 640–673. ;Madlenka Wanklová, ČMM, 20–21, 1922–1923, S. 257–274. Kunz Ludvík: Zemřel PhDr František Pospíšil. Český lid, 45, 1958, S. 277–278. ;.

Zemřel jeden z nejvýznamnějších olomouckých architektů 20. století Ladislav Pospíšil. Košický rodák vystudoval 1938–1946 SGO a poté obor architektury a pozemního stavitelství na Vysokém učení technickém v Brně (1946–1950), kde tehdy vyučovali vynikající představitelé meziválečného funkcionalismu, například Bohuslav Fuchs nebo Bedřich Rozehnal. V roce 1950 našel zaměstnání ve Stavoprojektu, nejprve v pražském Ateliéru národního umělce Jiřího Krohy, krátce v Bratislavě a nakonec, od roku 1953, v olomouckém středisku. Ladislav Pospíšil patřil ke generaci, jíž byla v počátcích tvorby vnucena doktrína socialistického realismu. V Olomouci však především patřil k těm, kteří ji pomáhali překonat ve prospěch moderní architektury, navazující na československou meziválečnou avantgardu i současné světové trendy. Svědčila o tom nejen jeho novostavba ubytovny Stavařov (1959–1960) rozvádějící ideu kolektivních domů, ale zejména objekt, který zde bylo možné po dlouhé době považovat za první skutečně moderní stavbu, tzv. Černý dům u hlavního nádraží (1958–1959). Celý nový domovní blok sice získal celostátní ocenění, ale „někdo z olomouckého okresního výboru KSČ přišel s tím, že černá a bílá byly barvy SS“, vzpomínal po létech Pospíšil. Černá barva průčelí měla zkrátka zpochybnit dobový optimismus. Navíc byl pan architekt známý spoluprací při zakládání džezového klubu ve Slovanském domě. A tak při kádrových prověrkách v roce 1958 dostal nejhorší ohodnocení a musel ze Stavoprojektu odejít. Po čase mu sice byl povolen návrat, ale definitivní výpověď obdržel po prověrkách v roce 1971. Nové útočiště našel v čerstvě založeném družstvu DRUPOS, kde brzy společně s obdobně postiženým Petrem Braunerem vytvořili pilíře projekčního týmu. Ladislav Pospíšil také navrhl provozní budovu na Tabulovém vrchu, kterou opět koncipoval v kombinaci černé s bílou. Svoje demokratické přesvědčení uplatnil okamžitě v listopadu 1989 angažovaností v Občanském fóru. Od r. 1953 v Olomouci, ve Stavoprojektu v Pozemních stavbách a od r. 1971 v Drupos. Řešení výtvarných záležitostí. Projekty: Uničov, Horka nad Moravou, Prostějov ad. Od mládí jej přitahoval jazz. V roce 1955 založil a do r. 1970 vedl olomoucký Kroužek přátel jazzové hudby, jehož zřizovatelem byly ZK ROH Moravské železárny, UP a OKS. Pořádal četné přednášky a podílel se na organizaci ČAJF.

Zatloukal, P.: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.19–20.;. Zatloukal, P.: Aktualita MUO. 3.6.2021. Nekro­log. www.SGO.cz

Ing.arch. Ladislav Pospíšil

Po maturitě na gymnáziu v Novém Jičíně v r. 1958 odešel studoval na, Průmyslovou školu stavební v Lipníku, kde absolvoval v r. 1960. V letech 1964–1969 studoval FFUK Praha, obor estetika. Aspirantura: 1969–1972 FFUK Praha, katedra sociologie-obor sociologie umění. Od 1975 –1984 působil v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV Praha-vědecký pracovník: 1984 –86 vedoucí Oblastní galerie výtvar.umění v Olomouci: 1987–1990 v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV Praha, 1988–1990 tajemník Československé vědecké společnosti pro estetiku při ČSAV, od 1.1.1991 na katedře sociologie a andragogiky FFUP Olomouc. Doc. PhDr. Zdeněk Pospíšil, CSc. se zabýval především dějinami estetiky a estetické výchovy, výtvarným uměním, mimouměleckým estetičnem a sociologií umění. Publikoval přes 60 odborných statí a recenzí, více než 150 výtvarných recenzí v celostátním a regionálním tisku, autor řady katalogů. Publikoval v časopisech: Ateliér, Domov, Estetika, Průmyslový desing, Estetická výchova, Literární měsíčník, Tvorba, Umění, Umění a řemesla, Kulturní měsíčník, Výtvarná kultura, Výtvarnictvo, foto, film.

Z díla: České estetickovýchovné názory minulosti. In: K některým problémům estet. výchovy III. Praha, ÚVK 1980. ; O vkusu. Olomouc M. U. K. L. 1992. 111 s. ; Marginálie k sociologii umění. Olomouc, Votobia 1993. : Estetický minilexikon /s J. Zívalovou/. Olomouc, Matice cyrilometodějská 1994. ; Markalousova životní estetika. Olomouc. Matice cyrilometodějská. 1994. 47 s. ;.

Učitel a ředitel školy v Šišmě a v Pavlovicích u Přerova, od r. 1959 nositel titulu „Vzorný učitel“, autor pedagog. materiálů a Sborníku obce Šišmy. Žije v Šišmě.

Literární místopis Přerovska.-SOKA Přerov;.

V roce 1957 absolvoval PřF UP , matematika a fyzika, elektrotechnickou VUT Brno 1964. V letech 1957 – 1960 středoškolský prof. matematiky a fyziky na školách v Praze a Prostějově, od r. 1960 působil na PřF UP na katedře fyziky a didaktiky fyzik, od r. 1990 Prof. na katedře experimentál. fyziky. Postgraduálně studoval optiku v Tokiu 1965 – 1967, studijní pobyty ve Varšavě a Leningradě. Autor 140 vědeckých publikací a 9 vysokoškolských učebnic

Kdo je kdo 1991/1992.Praha 1991.S.764.;. Žurnál UP.č.16,11.2.2005, S­.6

Studovala učitelský ústav v Olomouci-Řepčíně, poté působila jako učitelka v Pustiměři, Ivanovicích, Prostějově, Kopřivnici, od r. 1917 u knihaře Vojtíška v Brně. Studovala na uměleckoprůmyslové škole v Praze (prof. Kysela, Brunner), stipendium v Kodani, Stocholmu a Paříži, kde v r. 1925 získala Grand Prix a zlatou medaili na Mezinárodní knižní výstavě v Benátkách. Výstava maleb, grafik a knižních vazeb v Praze v Uměleckoprů­myslovém muzeu r. 1936. Pochována v Pustiměři.

Bradáč, L. : Výstava vazeb P. Pospíšilové. Knihař, 34, 1938, č. 6, S. 70–71. ; Fialová, A. : Studie Kroměřížska 81.

Roku 1946 abs. konzervatoř v Brně, od r. 1944 působila v Brně, v Hanáckém divadle v Přerově, v Beskydském divadle v Hranicích, v KOD Olomouc, r. 1951 přešla do Ústř. domu Čs. armády Praha.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S. 205.

Narodil se v početné rolnické rodině. Studoval na gymnáziu v Kroměříži a v Uničově a svá studia dokončil na učitelském ústavu v Olomouci, kde maturoval v roce 1879. Poté nastoupil učitelskou dráhu ve Zvoli, od 1884 učil v Postřelmově, r. 1891 odešel do Drozdova(na Zábřežsku), ale záhy se zas vrátil do Postřelmova. V září 1894 byl jmenován nadučitelem v Brníčku. Ještě téhož roku složil v Praze zkoušky pro školy měšťanské. Přijal místo odborného učitele v Rešicích u Moravského Krumlova na léta 1897 a 1898. V letech 1903–1913 působil ve Vícově na Prostějovsku, 1913–1917 v Čekyni a 1917–1923 v Brodku u Přerova. Teprve v roce 1923 se přestěhoval do Litovle, kde učil do r.1927, kdy odešel do penze. Na všech svých působištích se projevoval aktivně, přičinil se o založení ochotnického divadla ve Zvoli, v Postřelmově vedl čtenářský spolek, v drozdově napsal novou školní kroniku, 1895–1896 organizoval v Brníčku velké národní tábory lidu. Své články publikoval do moravských periodik, užíval pseudonym Fr..Třeštinský. Psal též rozmarné příběhy ze života do Lidových kalendářů, které vydával R. Promberger v Olomouci. Patřil též k organizátorům a zakládajícím členům Učitelské jednoty šumpersko-zábřežské. V roce 1893 vydal knihu „Hejtmanství zábřežské“. O rok později vydal „Pověsti ze severní Moravy“.

Filip, Z.: František Poštulka.Severní Morava,sv.38. Šum­perk 1979. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993. Doupalová,E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc 1987. S.161.

Čekyně – nyní součást města Přerov.

Narozen v Bohousově (n.část obce Záchlumí v kraji Pardubice). Studoval gymnázium v Rychnově nad K., filozofii v Litomyšli, teologii v Olomouci, vysvěcen 1853.Kaplanem ve Spytihněvi a Malenovicích, 1871 farářem v Pohořelicích, 1880 v Častolo­vicích.Autor sbírky básní „Vínek z luhů česko-moravských“, oslavuje Komenského, Sarkandra ad. Hýsek uvádí jiná data narození a úmrtí.

Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911.S.235 – 236.;Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské…V.Praha 1923.S.2117.;.

Do školy i gymnázia už chodil v Litovli, v Praze vystudoval vysokou školu ekonomickou. Pak pracoval v Olomouci ve Státní bance československé, po roce 1990 zakládal v Litovli pobočku Komerční banky. V r.2003 mastoupil po výběrovém řízení jako vedoucí Vodohospodářské společnosti Čerlinka. Manželka Věra je ředitelkou školy v Července. Již v letech 1986–90 byl poslancem MěNV, v letech 1990–94 radním, 1998–2002 členem zastupitelstva, od r.2002 radním a roku 2010 byl zvolen třetím starostou města Litovel.

Šik, Lubomír: Osobnosti Litovle. 2011. CD-R.

Redaktor přerovského deníku Obzor v letech 1928–1942 a Obrany lidu 1945–1947, autor článků, fejetonů, v Přerově vydal román „Cirkus Kludský“, autor divadelních a rozhlasových her;

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.Praha, SK ČSSR 1962, S.213.;.

'

Narozen v obci Dolní Jelení (n.m.č. obce Horní Jelení). Pocházel ze železničářské rodiny. Střední školu absolvoval v Praze a též VUT. Jako strojní inženýr pracoval v první českomoravské továrně, odtud přešel k dráze. V různých železničních oborech pracoval nejdřív na Moravě – v Olomouci, Ostravě a Přerově. Pak se vrátil do Prahy. V roce 1918 se stal vysokoškolským pedagogem ČVUT, kde působil do r. 1951. Zajímal se též o biliofilie, dílo Petra Bezruče. Pořádal výstavy a přednášky.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.115;

Studoval v Praze a v Brně, 1931 – 1947 soudním lékařem v Olomouci, od r. 1945 prvním posádkovým lékařem v Olomouci .

Sděleno jeho dcerou pí.Evženií Prachařovou, únor 1994.;.

Dcera lékaře MUDr. Evžena Prachaře, soudního lékaře v Olomouci. Studovala v Olomouci SGO, kde maturovala v roce 1949. Poté ještě vystudovala zdravotní nástavbu a pracovala jako zdravotní laborantka v Přerově. Když odešla v roce 1986 do důchodu začala pracovat jako tajemnice VSMO při Vlastivědném muzeu v Olomouci v období 1986–1998. Měla ohromné organizační schopnosti, které dokázala uplatnit při organizování besed, přednášek a exkurzí. Znala výborně německý jazyk a všechny dialekty, takže se s každým domluvila bez problémů. Jejím koníčkem byly dějiny regionu Hané a Olomouce. Zemřela uprostřed své práce. Byla nalezena doma asi tři dny po smrti.

Osobní sdělení hš

V padesátých a šedesátých létech patřila spolu s Květou Eretovou k československé dámské šachové špičce. Hrála v pásmovém turnaji bojů o mistryni světa v roce 1959 v Rumunsku. Byla vrstevnicí šachových velmistrů Pachmana a Filipa a životní družkou šachového mistra Průchy. Šachistka Dana Prášilová. S touto vitální dámou jsem se letos utkal v posledním kole šachového „Memoriálu Karla Průchy.“

Orna,Jan: Hrál jsem se šachovou legendou. http://orna.blog.respekt.ihned.cz/?…[comment][ukaz_vsechny]­=1&article[com­ment][art_id]=459382­60&p=Rb1000_d&ar­ticle[id]=4593­8260 http://elo.rosada.cz/lide/id.php?…

Po studiu na pražské konzervatoři (1928–1932) působil v Pardubicích, v Kladně, Plzni, Opavě jako kapelník divadla. V Olomouci 1956–1976 první dirigent olomoucké opery. Autor scénické hudby, operety Šly panenky silnicí, chrámových skladeb a skladeb k sokolským cvičením. Koncem let 70. působil v Mariboru. Pochován v rodinné hrobce v rodišti.

• pp-: Za dirigentem Preislerem.Kulturní měsíčník 1983, č.6, S.33, 1 obr.;/

M.Z.?: Smetanovský dirigent.Nová svoboda 1990, 30.1., S.5.

Základní školu s hudebním zaměřením vystudoval v Olomouci. Když se jeho otec František Preisler (*1948) stal šéfem Janáčkovy opery přestěhovala se rodina do Brna za ním. Poté studoval brněnskou konzervatoř, hru na varhany, zpěv, kompozici, hru na trombón. Poté studoval JAMU obor dirigování. Od r. 1990 byl korepetitorem, od 1991 dirigentem brněnské opery, od 1993 šéfdirigentem Hudebního divadla v Karlíně. 1994 se konala čes. premiéra muzikálu Jesus Christ Superstar. 1995–2003 dirigentem ND Praha, 1996 absolvoval dvouletý Mistrovský dirigentský kurz ve Vídni. Dvanáct sezón spolupracoval s Moravskou filharmonií Olomouc, z toho 3 roky, od r. 2002 šéfdirigentem MFO. Spolupracoval se Smetanovou Litomyšlí a hodně koncertoval a působil na zahraničních scénách. Jinak měl silnou diabetes a v květnu 2006 těžký úraz hlavy. Od té doby se začaly projevovat problémy se srdcem. Hudební génius se vůbec nešetřil. V roce 2006 dostal Cenu města Česká Třebová.  Jeho srdce mu selhalo poslední den na dovolené v Itálii. Byl pohřben do rodinné hrobky v České Třebové.

Stříteský, Vojtěch: Životní suita Františka Preislera. Harmonie 2007, č.10. ;

Narozena v rodině vojenského kapelníka Černohorského v Uhrách. Hereckou dráhu zahájila v r. 1934 v Olomouci. Manželka Františka Preislera (1915–1983). Spolu s ním se stěhovala po jeho štacích. Působila 1938–9 v Kladně, pak v Plzni a v letech 1946–1956 působila v Opavě. Pak se zase vrátila do Olomouce. Kromě divadelních prken poznala i práci v rozhlase a ve filmu. V roce 1971 hrála v Dietlově seriálu ČsT Ostrava Dispečer. Žila v Domově důchodců v České Třebové – Bezděkov.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha 1959, S. 206.; Šebela,Martin: Dispečer opět na televizní obrazovce ( a s ním i Marie Preislerová). Zpravodaj Česká Třebová, 2005/10. ; Osobnosti střední Moravy. Kalendář výročí 2022. KMOL 2021. S.45.

Studoval na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze. Promoval r. 1938. Od téhož roku se datuje jeho externí spolupráce s Východočeským divadlem v Pardubicích. Od roku 1942 působil jako šéf výpravy na Kladně, od r. 1945 v Divadle F.X. Šaldy v Liberci. V Olomouci nastoupil jako šéf výpravy 11.7.1960 v DOS a divadlo opustil v 31.12.1983.­.Nadále spolupracoval s divadly v ČSFR, SRN, Rakousku, Estonsku, Jugoslávii.Spo­lupráce s televizí, návrh interiérů-Divadlo hudby, Moravská filharmonie, Okr.knihovna aj. Spolupracoval téměř se všemi divadly v ČSSR. Autor asi 500 výprav. V roce 1963 dostal vyznamenání za vynikající práci. Zemřel tragicky na otravu ucházejících plynových kamen v ateliéru v Olomouci – Hodolanech. Byl převezen do Ostravy na popáleninové centrum, kde záhy zemřel..

Pokorný, Pavel: Ing.arch.Jiří Procházka.Kdy-kde-co v Olomouci, 1978, červen, S.9.; Schůzka v zákulisí s J.Procházkou­.Kulturní měsíčník.Ostrava 1983, č.5, S.21–23.; S-il: Jubilejní výstava scénografického umění. ZVSMO 1983–1984, č. 19–20. S.28. Za Jiřím Procházkou, Nekrolog.Stráž lidu, 1989, 25.4., S.4.;-fotografie.;.

'

Ing. arch. Jiří Procházka