Osobnosti Moravy.eu

Stanislava Šprincová,, rodným Kavanová, se narodila v Olomouci. Její otec Antonín Kavan byl jako člen městského zastupitelstva krátce po
okupaci v roce 1939 zatčen a pět měsíců vězněn. V roce 1944 ho gestapo znovu zatklo a odvezlo do terezínské Malé pevnosti. Krátce po osvobození zemřel na skvrnitý tyfus v karanténní stanici v Roudnici nad Labem. Stanislava Kavanová musela těsně před maturitou na SGO v roce 1943 nastoupit na nucené nasazení. V Králíkách ji v roce 1944 za nezávaznou korespondenci se skotským zajatcem zatkli a uvěznili ve věznici pro mladistvé ve Vídni, kde zažila poslední měsíce války spojené s bombardováním této metropole. Po válce se provdala za Zdeňka Šprince, který měl velkou zásluhu na opětovném zřízení olomoucké univerzity, v čemž mu usilovně pomáhala. Studiovala práva v Brně a po té ekonomickou geografii v Praze a také ve Francii. Působila na Katedře hospodářského zeměpisu přírodovědecké fakulty UP od roku 1950 jako odborná asistentka a od roku 1959 přednášela na katedře geografie a vědecky se věnovala socioekonomické geografii. . Publikovala v regionálním a odborném tisku ( Severní Morava, VVM, ZVÚO aj.) Též autorkou několika monografií. Zpracovatelka pozůstalosti prof.A.Šprince a Dr. Zdeňka Šprince. Při otevření knihovny na pobočce , Brněnská 82/83 darovala v prosinci 1991 památky na prof. Antonína Šprince, významného knihovníka Olomouce.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. S. 352.
V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.164.
Bibliografie publikační činnosti v almanachu SGO 1947, 1967, 1992.
Parte.

Doc. JUDr. et RNDr. Stanislava Šprincová, CSc.

rozená Kavanová

Stál v čele politického katolicismu jako předseda moravské křest.-sociální a pak Čsl. strany lidové, předsedou parlament. klubu a ústř. výkonn. výboru ČSL. Vystudoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a teolog. fakultu v Olomouci. Prvním kněžským působištěm byl Nový Jičín, kde založil první katolické spolky a r. 1899 na sjezdu na Velehradě založil křest.sociální stranu. Od r.1902 působil v Brně a byl spoluzakladatelem odborů jako Orel (starosta), listu Den aj. katolických zájmových organizací a spolků. V letech 1907–11 byl poslancem rak. říšské rady, v letech 1906–18 členem moravsk. zemského sněmu, členem Čsl. národního výboru v Praze, poslancem čsl. parlamentu (1918–39), ministrem čsl. vlád (1921–38). Byl prvním českým katolickým politikem. Zabránil odluky církve od státu a podařilo se mu začlenit římskokat. církev do nové čsl. společnosti. Zasloužil se o modus vivendi mezi ČSR a Vatikánem a o státní oslavy svatováclavského milénia r. 1929. Za okupace prchl do zahraničí a stanul v čele Čsl. národního výboru v Paříži a v letech 1940–45 byl předsedou obou londýnských exil. vlád. 20.2. 1948 je jedním z ministrů kteří podávají demisi. V březnu r. 1948 je zadržen při pokusu o odchod do exilu a až do své smrti je internován. Pohřben za asistence Stb ve Velkém Týnci, do hrobu své matky. 25.9.1991 po 35 letech od jeho smrti jeho tělesné pozůstatky exhumovány a 12.10.1991 uloženy se všemi poctami na velehradském hřbitově. O J. Šrámkovi napsal podrobný životopis Prof. Miloš Trapl z UP.

Masarykův slovník naučný, díl VII., S.81.; sjl: Jan Šrámek na Velehradě.=Kdy-kde-co 1991 v Olomouci, č.11, S.4.; Týnecké listy, 3/96, S.4.; Obecní čidlo, 8/2005, č.2, S.1–2; Puls, 18.4.1996, s.1., Moravský den, 18.1.1996, S.13.;

Vystudoval olomoucké gymnázium a právnickou fakultu v Praze. Po studiích pracoval jako koncipient v Olomouci. 1888 se přestěhoval do Hranic, kde převzal advokátní kancelář. 1896 se zasloužil o zřízení samostatné české školy v Hranicích. 10.9.1903 byl zvolen starostou města. Za jeho starostování byla vybudována plynárna, nemocnice, vodovod, park, osvětlení ulic atd. Redaktor a zakladatel časopisů: Hranicko-lipnické noviny; Hlasy z Pobečví. Od r. 1906 moravský zemský poslanec.

Masarykův slovník naučný.VII. Praha 1933.S. 82. Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc SG 1927. S.187.

JUDr. František Šromota

V Olomouci od roku 1905, od roku 1911 advokát, jednatel a člen výboru Politického spolku pokrokového až do roku 1918, jednatel místního odboru Ústřední matice školské, po roce 1918 členem soc. dem. strany, 1925–1926 člen městského zastupitelstva, 1924–1938 místopředseda ředitelství a člen výboru městské spořitelny. Rád a dobře hrál divadlo. Pozdější historiograf Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.309.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Pra­ha 1981.;

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1919, po studiích v Praze působil na univerzitě v Bratislavě do r. 1939, poté do r. 1968 prof. UK v Praze. Člen korespondent ČSAV (1955). Zabýval se občanským právem procesním.

Památník 60.výročí českého gymnazia v Olomouci.Olomouc 1927.S.224.; V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.148.; ČBS.Praha 1992.S.710.;.

Docent houslové a komorní hry na JAMU Brno;1964–1986 primárius Moravského kvarteta. Autor hudeb. publikací, skript, publikuje v Hudeb. rozhledech, Opus musicum.

Kdo je kdo.2.91/92.Praha 1991, S.981.;.

Syn dramatika Václava Štecha. Od r. 1930 v Šumperku, od r. 1934 zahajuje samostatnou praxi v Zábřeze, kde až do r. 1938, musel se odstěhovat, odešel do Boskovic. Po r. 1945 se vrátil do Šumperka. Kulturní práce, přednášel o kulturních památkách, dějinách severní Moravy, o umění. Znalec uměleckých památek města. Pravidelně publikoval v Kulturním životě Šumperka..

Kubík, H.: Opustil nás dobrý člověk.KŽŠ 1966, č.3, S.6.; Nekrolog – KKM 1966, č.4, S.7.;.

Profesor. anglistiky a amerikanistiky na FF univerzity v Brně

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.209.;.

V letech 1952–57 abs. UJEP Brno, obor zoologie. Působil 1957–1959 v Kraj. hygien. stanici v Ostravě, od r. 1959–1967 odb. as. kat. zoologie Př. F Olomouc, 1967–90 doc. tamtéž, od r. 1990 ved. katedry ekologie a děkan přír. fak. UP v Olomouci (1990–1994). V roce 1991 byl jmenován prvním profesorem ekologie a založil Katedru ekologie a zavedl odborné studium Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UPOL. Autor 80 vědec. publikací, 40 odbor. a vědec. popular. knih, 8 vědec. pop. krátkých filmů. V roce 2002 dostal Cenu města Olomouce. Účastník prvosjezdů horských řek a horolezeckých expedicí. Se svou ženou Dinou, založil projekt české Nemocnice v Pakistánu, o které natočil dokument v r. 2008.

Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.160.; Z díla: cestopisy-Kde příroda vládne.P., Orbis 1975. Od pramenů k oceánu.P., Panorama 1986. Pramen života.P., Panorama 1986. V dunajské deltě.P., Panorama 1979. OKOL.;Žurnál UP, 1991, č.5, s.1./foto/;.

Prof. RNDr. Otakar ŠTĚRBA, CSc.

Náměstek ministra zdravotnictví, předseda Čs. červeného kříže, ved. katedry zdravot. LFUK Praha, odborný publicista.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.210.;.

Středoškolský pedagog a překladatel.

Hanácké noviny, 3.2.1993, S.5.; Prostějovský týden, 10.2.1993, S.5.;.

V Kroměříži absolvoval reálku, poté studoval FFMU Brno a Praha. Středoškol.prof., učil ruštinu, němčinu a češtinu.Pak působil jako učitel v Zábřehu na Moravě, 1938–1948 v Kroměřiži a na Kroměřížsku.

Fišer, Z.: Sny a boje Josefa Šuberta.Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 1986, č.3, S.28–36.;.

Na katedře metodika botaniky přírodovědec. fak. UP působil 1950

• 1970, děkanem přírodovědec. fakulty v letech 1953 – 1956, děkanem

pedagog. fak. UP 1953 – 1970. ;

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava, Profil 1973.;.

Studoval v Olomouci, Brně, působil na školách v Holešově a na Kroměřížsku, Vyučoval v letech 1894–1929 na učitelském ústavu v Kroměříži. Sbormistr Moravanu.

Fric, O. : Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1941. ; Stárek, Z. : SČS II. Praha 1982. S. 591–592. ;.

Od útlého dětství žil v Olomouci, kde v roce 1940 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté studoval přírodní vědy na univerzitě v Brně, kde promoval v roce 1947. Po vojně nastoupil na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UP, kde působil tři roky a pak přešel do vlastivědného muzea .- tehdejšího „Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého“. Zasloužil se o odborné uspořádání sbírek, o modernizaci muzeí, značnou pozornost věnoval rostlinnému porostu v Mladči, redigoval Zprávy VMO, zasloužil se o obnovení Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Externě přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Byl členem mezinárodní organizace muzeí ICOM při UNESCO a místopředsedou krajského odboru České botanické společnosti při ČSAV. Věhlasný botanik byl znám také z televizního pořadu ostravského studia „ Lovy beze zbraní“, kde se uplatnil nejen jako účinkující, ale byl též spoluautorem.. Vynikající znalec přírody byl od mládí aktivním členem skautského hnutí. Ke skautské činnosti se mohl svobodně vrátit až po roce 1989 , kdy pracoval s mládeží. Hojně publikoval v odborném a vlastivědném tisku, jako např. Zprávy Krajského vlastivědného muzea, sborník Středisko, opavský Časopis slezského muzea, prostějovská Štafeta, Kdy-kde-co v Olomouci aj. Milovníkům přírody a skautským činovníkům odkázal čtyři svazky pohádek o květinkách, které vyšly v roce 1992 s názvem „Pohádky lesní moudrosti“. Bratr „Bob“ (jak byl nazýván nejen skauty, ale i přírodovědci), byl nejznámějším botanikem na Moravě a svému povolání se věnoval celým srdcem.

Hlůza,B.: RNDr. Bohumil Šula – 65 let. Zpravodaj VSMO 1985, č.21–22,
S. 28–29.; Kolář, Bohumír: Nejznámější botanik na Moravě…In: …Vzděláván budiž…Olomouc,SGO 2002. S. 253–254.;

• mt-: Na rozloučenou s Bohumilem Šulou. Olomoucké listy, 15,11.2001.S.5.

Studoval v Linci a v Ostravě. Působil 1943–1945 v Linci, r. 1945 v Teplicích, 1945–1952 v Liberci, 1952–1989 v Olomouci jako sólista opery. Mezitím 1980–1985 v Ostravě. V r. 1986 jmenován zasloužilým umělcem. Bydlel na adrese Švermova 3, Olomouc.

bh-: S olomouckým publikem si rozumím.Stráž lidu, 1986, 13.5., S.4.;ČTK – BIO, 1990.; Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012.

Pištín u Českých Budějovic

Učitelka hudeb. výchovy na Pedag. škole v Prostějově, odb. asist. Ped. fak. UP v Olomouci od r. 1960.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1979, S.161.; Štafeta.Prostějov, 1978, č.2, S.29–30.;.

Studoval v Praze, Olomouci, Francii a v Římě, kde byl vysvěcen roku 1933. Kněz řádů dominikánů. V letech 1935–1946 profesorem teologie na řádovém učilišti a 1940–1945 arcidiecézním bohovědném učilišti v Olomouci. Poté do roku 1950 působil v Litoměřicích. V letech 1950–1961 administrátorem v České Třebové. Poté zákaz duchovní služby a od r. 1968 žil v domově důchodců v Lukově, kde působil i jako duchovní správce řeholních sester. Redigoval revui „Růže dominikánská“ a edici Vítězové.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979. S.162.;. Pala, Josef: Vzpomínka na významného teologa.In: OLDIN 2007/10.;

Koncertní mistr, houslista. V MFO působil od 1.1.1969 do 31.8.1972. Poté hudebním pedagogem na konzervatoři v Kroměříži.

Schindler, A. : Členové MFO. Soukr. rkp. 1998.

Narozen v m.č. Veliková (Zlín).

Vystudoval LFUP v Olomouci r. 1952, pracoval ve zdravot. zař. v Prostějově a Olomouci, 2 roky jako expert v Tunisu. V r. 1971 jmenován přednostou oční kliniky FN v Olomouci. Rektor UP /1980/.

Nová svoboda 1986, 21.3., S.1.; Nekrolog Stráž lidu 1986, 29.7., S.l.;. V sýpkách ducha. Olomouc 1992.S. 162.

Prof. MUDr. Václav Švec, CSc.

Absolvent Papežského biblického ústavu v Římě. Pracovník ústavu pro šíření biblické vědy a překladatel ve Stutgarttu.

Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974. S.20.;.Bi­ografický slovník okresu Šumperk. Šumperk OVM 2001. S.85.;

V roce 1900 maturoval na SG v Olomouci. Od roku 1927 mimořádným profesorem anorganické chemie KU v Praze. Zabýval se chemií vzácných zemin, analýzou plynů a mikroanalýzou.

Símě hořčičné.Olomouc 1947, S.76.;. Český biografický slovník. Praha 1992. S.725.

Muzikálová a operetní zpěvačka, abs.konzervatoř v Brně a v Praze r.1959, 1963 AMU.1.angažmá v Liberci 1963–65, první nahrávky v rozhlase.Od 1965 půs.v HD Karlín Praha, nahrávky na LP/Šanson 69;Šanson 70;aj.Prof.na konzervatoři Jaroslava Ježka.

Matzner: Encyklopedie jazzu..III.Praha 1990, S.545.;REGO Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.992–993.;.

Narozen v Železnici u Jičína. Absolvoval Střední zemědělskou školu technickou v Mladé Boleslavi. Potom pracoval jako dělník v tiskárně. Razič metra a topič. Bratr malíře Pavla Alexandra Taťouna. Signatář Charty 77. Od roku 1989 do 1994 zaměstnán v Kanceláři prezidenta republiky (Václava Havla). Člen Divadla na tahu. V roce 1992 mu vyšla sbírka básní i prózy " V hospůdce za deště" . Inverze, Praha 1992.Olga Sommerová natočila o Petru Taťounovi dokument (vysílán na ČT). Publikoval ve sbornících: Co dům dal; Pražské komunikace; VOKNO č.9; v revui Paternoster, Jazzstop Nyní žije ve Virginii v USA.

Dokumentační list ze dne 20.2.1992

Studoval gymnázium v Olomouci 1888–1892, kde fundatistou při dómě u J. Nešvery, učitel. ústav v Příboře abs. 1897. Podučitel v Kelči, učitel v Hranicích, poté v Brně. Stát. zkouška z hudby v Praze r. 1903, r. 1906 vstoupil do PSMU, první tenorista a sólista, v letech 1937–1946 předseda sdružení. R. 1907 utvořil pěvecké kvarteto. 1945–1959 žil v Praze. Vyznamenán historic. zlatou medailí POČ 1939. Napsal své životopisné vzpomínky „Můj hudební svět“. Brno 1949.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.757.;Spáčil, V. Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968, S.21.;.Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007, S. 76.;