„Provázanost je to, oč celoživotně usiluji. Mám na mysli
provázanost mezi matematikou a filozofií, provázanost mezi matematikou a
poezií, provázanost mezi matematikou a hudbou, obecně řečeno provázanost
mezi vědou a uměním.“ Jitka Brůnová-Lachmann
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být
číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují
i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text
nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text
zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do
vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít
vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že
u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu
(u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi
jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je,
samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována
i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže
„našeptávač“.
akademik ČSAV, chemik, pedagog vysokoškolský, vědec, vynálezce
Anotace:
Přední český chemik světového významu, vynálezce silonu a pružných
kontaktních čoček .Narozen v podnikatelské rodině. Jeho dědeček měl
firmu na hospodářské stroje. Po absolvování klasického gymnázia se
rozhodl pro studium chemie. Diplomovou práci vypracoval v roce 1935, v roce
1936 se stal doktorem technických věd. Pracoval na vysoké škole jako
asistent až do uzavření vysokých škol v roce 1939.
Od roku 1940 byl zaměstnán v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde
se zabýval výzkumem polyamidů. Za druhé světové války byl vězněn
nacisty. V roce 1941 připravoval ve své laboratoři vlákna polyamidu,
jejich průmyslová výroba byla ale z důvodů války zahájena až za deset
let. V roce 1945 se Otto Wichterle vrátil na VŠCHT, kde dokončil
habilitační řízení v oboru organické chemie a začal přednášet obecnou
a anorganickou chemii. Zde také zřídil katedru technologie plastických hmot
a stal se jejím prvním profesorem a vedoucím. Byl nejen vynikajícím
chemikem a experimentátorem, ale také skvělým učitelem. Od roku 1952 se
zde začal zabývat syntézou síťovaných hydrofilních gelů, které vodou
bobtnají, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty.
Po válce pracoval na výzkumu a zavedení výroby polyamidů v chemických
závodech v Žilině.
V letech 1952–1958 vyučoval na Vysoké škole chemicko-technologické.
Poté pracoval jako ředitel Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V roce
1961 byly na základě jeho vynálezu vyrobeny první kontaktní gelové
čočky. V roce 1990 byl zvolen předsedou ČSAV a vykonával tuto funkci až
do roku 1993. Byl také člen mnoha mezinárodních společností, držitelem
řady zahraničních cen a čestným doktorem zahraničních univerzit. Byl
jmenován čestným předsedou České akademie věd.
Zemřel v obci Stražisko na Prostějovsku.
Zdroj:
Wikipedie.cz
Poznámka:
Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle DrSc., Dr.h.c.
Fotky:
Bohumil
Zaňka
*10. 4. 1919
- +15. 11. 2002
Místo narození:
Ruda nad Moravou
Místo úmrtí:
Ostrava
Místa pobytu:
Vratislav (Polsko), Zábřeh
Obory působení:
církevní hodnostář, kněz, politický vězeň
Anotace:
Narozen v Hrabenově (n.m.č.Ruda nad Moravou.) Vysvěcen na kněze byl
19.12.1942 ve Vratislavi. Poté působil jako kaplan ve Svinově (m.č.
Ostravy), pak vykonával duchovní správu na Ostravsku. Krátce po únorových
událostech r.1948 se dostal do konfliktu s režimem, když při mši
veřejně presentoval pastýřský list arcibiskupa Berana. Byl potrestán
finanční sankcí. Protirežimních akcí nezanechal, ilegálně distribuoval
církevní a náboženské materiály, odmítal spolupracovat se státní
správou. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen na 18 měsíců odnětí
svobody, tříleté ztrátě občanských práv a finančn pokutě. V roce
1952 byl propuštěn a poté působil v Zábřehu na Šumpersku a od r.
1965 v Jívové, kde vykonával administrátora. V r. 1968 podnikl několik
cest po Německu, Rakousku a Itálii. Od r. 1977 působil v Zábřehu nad
Odrou (m.č.Ostravy). V obdobá normalizace vstoupil do prorežimní katolické
organizace Pacem in Terris. V letech 1985–1986 působil jako zastupující
místoděkan v Ostravě a r. 1986 obdržel jmenovací dekret na funcki
ostravského děkana. Od r. 1986 byl rovněž sídelním kanovníkem
kroměřížským a čestným členem Rytířského řádu Domu Panny Marie
v Jeruzalémě. V r. 1990 rezignoval na funkci děkana a nadále působil
jako farář v Zábřehu.
Zdroj:
BSSSM, suplement 1. Ostrava 2011.S.189.
Bohumil
Zlámal
*21. 12. 1904
- +28. 6. 1984
Místo narození:
Oprostovice
Místo úmrtí:
Olomouc
Místa pobytu:
Kroměříž, Olomouc, Přerov
Obory působení:
církevní historik, vysokoškolský pedagog
Anotace:
Studoval v Kroměříži, Přerově, bohosloví v Olomouci. Kaplan u sv.
Mořice v Olomouci. Profesorem církevních dějin na bohoslovecké fakultě
v Olomouci. V r. 1939 v koncent. táboře. Napsal 300 vědec. prací
z oboru historie a vlastivědy. Z díla: Dějiny kostela sv. Mořice
v Olomouci. Olomouc 1939. Blahoslavený Jan Sarkander. Praha, Zvon
1990. Msgre Dr. František Cinek. . . Olomouc 1938.
Zdroj:
Springer, Jan: Co dala Haná čes. literatuře. Olomouc 1947. S. 54. ;
/bá/: Historik a vlastivědec. In: Lidová demokracie, 1989, 23. 12. , S. 5. ;
Zemek, M. : Prof. dr. B. Zlámal pětašedesátiletý. In.:VVM, 21, 1969, č.
2–3, S. 164. (foto) VVM, 37, 1985, S. 224–225. ;.
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?