Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Postřelmůvek | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Postřelmov, Šumperk | |||||
Obory působení: | malířka skla, textilní výtvarnice | |||||
Anotace: |
Obecnou školu navštěvovala ve svém rodišti a devítiletou měšťanskou školu v blízkém Postřelmově. Po jejím ukončení v r. 1951 se účastnila přijímacích zkoušek na Uměleckoprůmyslovou školu v Brně, kde však přijata nebyla. Proto v tomtéž roce nastupuje do Rapotínských skláren v Rapotíně jako malířka skla. V roce 1953 úspěšně složila zkoušky na Vyšší průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, avšak do školy nenastoupila a pokračovala v původním zaměstnání až do r. 1960. V roce 1966 se s rodinou stěhuje ze Šumperka do Olomouce, kde začíná intenzivně rozvíjet některé ručně vázané textilní techniky jako je goblén, macramé a především šité krajky do rámu, tzv. niťáky. V této technice pracovala převážně s černou čalounickou nití, přírodními i barevnými materiály, jako byly koudel, různé provázky, sisal, korálky, barevná příze aj. Prvním jejím niťákem byla Pastýřka (1969). V r. 1971 vytvořila jednu z větších realizací, niťák strom z ráje, nazvaný „Symbol lékařství“ o rozměrech 100×150 cm, který je doposud instalován v přízemní čekárně odběrů krve zdravotního střediska SPEA na náměstí Hrdinů 1 v Olomouci. Pro obřadní síň v Žulové vytvořila sisalový závěs nazvaný Hvězda života. Od roku 1969 až do r. 1980 přes komisi Fondu výtvarných umělců prodává své textilní práce v prodejnách Dílo v olomoucké oblasti, kde se také účastnila četných společných výstav v různých městech i 2× v pavilonu A na výstavišti Flóra v letech 1970 a 1976. V r. 1977 získává diplom a cenu v oboru užitého umění v okresní soutěži amatérských prací v Olomouci za niťák „Podzim přichází.“. V letech 1978 a 1980 se zúčastňuje celostátních amatérských textilních soutěží „AMTEX 78“ v Klatovech, kde získala cenu za niťák „Květ podzimu“ a „AMTEX 80“ (tamtéž) čestné uznání také za niťák „Tesaříkův svět“. Poté, kdy nový Svaz českých výtvarných umělců zakázal přijímat práce výtvarníků, kteří nebyli jeho členy, nastupuje do zaměstnání jako úřednice a pracuje tzv. do šuplíku. Teprve až v r. 1999 se účastnila společné ýstavy se svým manželem Ladislavem Ruskem ve Skautském domě v Olomouci. Během 20ti let vytvořila na 100 závěsných textilních prací ručně vázaných niťáků a tapiserií, z nichž na 80 zdobí soukromé i veřejné interiéry nejen v Čechách, ale i Dánsku. Svět její textilní tvorby je publikován v časopise Vlasta (1978 a1980). V roce 2007– 8 intenzivně pracuje na monografii Ladislava Ruska, která vyšla v grafické úpravě syna Michala roku 2009 pod názvem "Pedagog, skaut, výtvarník, publicista, básník LADISLAV RUSEK ve dvoutisícovém nákladu v Českých Budějovicích. Zemřela na mozkovou mrtvičku v olomoucké nemocnici. Bydleli jsme v jednom domě na Příčné poslední tři roky. V červnu 2020 dokončila rodinnou kroniku a poslední dny věnovala výtvarné tvorbě, nítovým obrazům. |
|||||
Zdroj: |
osobní list a elektronicky email ze dne 15.2.2011 Ševčíková, H.: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2016, č.2, S.8–9. Sdělení syna dne 26.8.2020. Dne 7.11.2020 jsem meilem dostala oznámení o úmrtí od synů Michala a Ivana Ruskových. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nětčice | |||||
Místa pobytu: | Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
V 1953–57 stud. SUPŠ Uherské Hradiště. samostatné výstavy od r. 1968. Věnuje se malbě, volné i užité grafice, ilustraci. Grafic. techniky. :lept, akvatinta, kombinované techniky. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výst.Současná česká grafika.Praha, 1989, S.189.;/fotografie |
|
||||||
Místo narození: | Sobíšky | |||||
Místo úmrtí: | Určice | |||||
Místa pobytu: | Náklo, Olomouc, Strážnice, Určice | |||||
Obory působení: | archeolog, kněz, kronikář farnosti | |||||
Anotace: |
Mat. na něm. gymnáziu v Olomouci r. 1866, poté bohosloví, vysvěcen 1870 a hned jmen. kaplanem v Nákle, kde působil do r. 1885. Činný ve spolcích. Při zakládání nového hřbitova objevil část kolových staveb v Nákle a okolí. Upozornil Dr. Wankla, který nález popsal ve stati Náklo a Příkazy na Moravě. ČVSM r. 1889. Od r. 1931 v Určicích. Psával články do Našince a Hanáckého kraje, vedl farní kroniku. |
|||||
Zdroj: |
Vrbka, Josef : Za Msgr Mořicem Růžičkou. ČVSMO, r. 54, 1941, S. 74–80. /foto/. ; Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla. Loštice, vl. n. 1940. S. 179 – 182. /foto/; Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Zbyňov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | chemik, vysokoškolský profesor | |||||
Anotace: |
Prof. RNDr. Eduard Růžička,CSc. působil na Přírodovědecké fakultě UP jako vedoucí Katedry organické, analytické a fyzikální chemie. Působil v Olomouce od r. 1947 – 1988. V roce 1983 obdržel Hanušovu medaili (nejvyšší vyznamenání Společnosti za zásluhy o rozvoj chemie. V roce 1998 se stal čestným členem Společnosti. V roce 2002 byl navržen na CMO. |
|||||
Zdroj: |
Padesát let z dějin obnové univerzity. Olomouc 1996.; |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Ostroh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník, redaktor | |||||
Anotace: |
Studoval průmyslové a technické učiliště v Přerově a ve Vídni. Od r. 1927 ústřední sekretář MCM v Olomouci a člen DLU. Od 1929 – 1934 národohospodářský a politický redaktor Našince. 1936 ved. redaktor Tiskové kanceláře a tajemníkem Jubilejních oslav 1050 výročí úmrtí sv. Metoděje na Velehradě, odkud se vrátil jako novinář do Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Poselství.Almanach DLU.Olomouc 1936.S.338.;. |
|
||||||
Místo narození: | Oslavany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | dermatolog, lékař, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v Padochově (n. část obce Oslavany). Působil na LF, katedra kožních nemocí v letech 1961–1979. ; |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.331.;Archiv UP.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1979 |
|
||||||
Místo narození: | Holešov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice | |||||
Obory působení: | herečka, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Působila v Ostravě, v Beskydském divadle v Hranicích, v Brně v Divadle bratří Mrštíků od r. 1949. Učitelka JAMU. Aktivní členka esperant klubu. |
|||||
Zdroj: |
Program Brno 1990, říjen, S.63.;Lidová demokracie, 10.8.1990, S.5.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herečka, vlastivědná pracovnice | |||||
Anotace: |
Členka Žerotína, předsedkyně ženského odboru Národní jednoty a členka Ústřed. výboru NJ, kustodka národopis. odd. Vlastivěd. muzea, předsedkyně kuratoria ústavu Poetingea. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 236–238. ;Průvodce po Ústředním hřbitově Olomouce. Olomouc, 1929, S. 38–39. ;Vybíral, B. Nekrolog. ČVSMO, 40, 1928, S. 155–156. |
|
||||||
Místo narození: | Brandýs nad Labem -Stará Boleslav | |||||
Místo úmrtí: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bystřice pod Hostýnem, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | pedagog, projektant nábytku | |||||
Anotace: |
Narozen ve Staré Boleslavi ( nyní dvojměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav). Vyučil se truhlářem. 1931–35 vystudoval Státní školu bytového průmyslu v Praze. Poté pracoval jako prjektant v brněnském nábytkářském závodu. 1938 podnikl prac. cestu do Francie. 1943 získal místo učitele na Odborné škole peo zpracování dřeva v Olomouci. V závěru války byl povolán na nucené práce do Německa. Po válce se vrátil učit do Olomouce, současně studoval na FF MU. V 50. letech byla odborná škola v Olomouci zrušena, odešel do Bystřice pod Hostýnem. Vydal řadu odborných publikací a učebnic. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.106; |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Brno, Most, Prostějov, Strážnice | |||||
Obory působení: | herec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu ve Strážnici 1977, od r. 1978–80 působil v divadle Uher. Hradiště, 1980–82, Divadlo pracujících Most, 1982–1985 Hadivadlo Prostějov-scéna Zem. divadlo Brno, od r. 1985 HaDivadlo v Brně. Od r. 1990 pedagog herectví JAMU Brno. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II.1991/92.Praha 1991, S.828.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | výtvarník | |||||
Anotace: |
V roce 1949 abs.AVU Praha, prof.O.Nejedlý.samost.vystavoval Praha 1982, Marián.Lázně 1983.Výtvar.činnost : krajinomalba, kresba, užitá grafika, propagační grafika, plakát, výstavnictví.Cena 1980: medaile Hornická Příbram.Působí v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Vyznání životu a míru.Katalog výstavy.Praha 1985.S.209.;. |
|||||
Poznámka: |
Neověřené datum úmrtí – jpp + začátkem května 1994. |
|
||||||
Místo narození: | Komňa | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Jindřichův Hradec, Kostelec na Hané, Olomouc, Vyškov | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval G v Brně a Jindřichově Hradci, bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1893, působil v Kostelci, Holešově, od r. 1900 ve Vyškově, od r. 1904 domský vikář a úředník konsistoře v Olomouci. Napsal knihu o výchově manželů. |
|||||
Zdroj: |
Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury…V.Praha 1923.S.2108.; Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.203.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1970, S.140.;. |
|
||||||
Místo narození: | Velká u Hranic | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog, politik, redaktor | |||||
Anotace: |
Studoval teolog. fakultu v Olomouci, poté FFUK Praha, vysvěcen r. 1907, poslanec a senátor za lidovou stranu, redaktor katolických listů: Naše Slezsko, Katolické noviny pro Hlučínsko. |
|||||
Zdroj: |
Dolenský, A.: Kulturní adresář CSR.Praha 1936, S.463.; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.175.;. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, pedagog, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Narozen v Moravské Húzové (n. místní část obce Štěpánov). Pocházel z rodiny nadučitele F. Rýpara. Stejně jako jeho otec se i mladý Ferda věnoval učitelství. Psal básně. Jeho první básnická sbírka vyšla pod názvem Ohnivá země. Mnoho svých básní publikoval v osvětových časopisech, do nichž psal i povídky ze života rodné obce. Napsal též dvě dramata v letech 1907–1908 se s úspěchem hrála v Moravské Húzové. Psal pod pseudonymem Jaroslav Želiva. V Olomouci byl mj. ředitelem školy v Řepčíně. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947.S.28.;Naše noviny.1982, č.9, 1993, č.7, S. 169.Štěpánov.. |
|
||||||
Místo narození: | Hluzov | |||||
Místo úmrtí: | Melbourne (Austrálie) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bruntál, Hranice | |||||
Obory působení: | právník, redaktor | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Hranicích, práva na MU v Brně, za 2. svět. války zatčen, vězněn v Buchenwaldu a Dachau. 1945 ved. úředník ONV Bruntál, únor 1948 exil, Záp. Německo, srpen 1948 Itálie, jaro 1949 Austrálie, kde manuálně prac. v gumárně. Založil 14denník Hlas domova. Zemřel na leukemii. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, Jožka: Poslední pocta.2.sv., vl.n.1989, S.69.;. |
|
||||||
Místo narození: | Výšovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | literární historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Prof. českého jazyka a literatury na FFKU Bratislava, Brno, Praha, vydával spisy Husovy, Štítného, Chelčického. |
|||||
Zdroj: |
Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha, 1936, S.464.; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.175–176.; ČBS XX. století, 3.díl, Praha 1999. |
|||||
Poznámka: |
Narozen ve Výšovích na Prostějovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Podivín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Orlová | |||||
Obory působení: | historik hudební, houslista, hudební pedagog, hudebník, publicista hudební | |||||
Anotace: |
Narozen na Břeclavsku. Hru na housle začal studovat na brněnské konzervatoři v roce 1943. Po uzavření konzervatoře byl totálně nasazen v Napajedlích a studium pak po válce úspěšně dokončil v roce 1950. Od května 1950 – 1988 byl angažován v Moravské filharmonii Olomouc. Zprvu jako primista, od roku 1957 byl jmenován vedoucím skupiny druhých houslí. Po nuceném odchodu z MFO působil rok v operním orchestru. Na konci 50. let byl tři roky inspektorem hudebních kurzů při Parku kultury a oddechu Olomouc. Počátkem 60. let se stal zakladatelem hudebně výchovných koncertů pořádaných MFO pro žáky nejnižších tříd základních škol. Tuto aktivitu rozšířil postupně mezi žáky ve Frýdku-Místku, v Bohumíně, Havířově, Karviné, Orlové a dalších městech severní Moravy. V MFO byl od roku 1960 členem Umělecké rady a ve školním roce 1966/67 vyučoval externě hru na housle na Konzervatoři v Kroměříži a v letech 1968–1980 kromě hry v orchestru také inspektorem orchestru. Řadu let byl primáriem Smyčcového kvarteta členů MFO. Od konce 60. let se začal intenzivněji zabývat historií a propagací MFO. Je autorem celé řady knih o MFO. Zprvu publikoval články o historii MFO v měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Pro Český rozhlas připravil 12 dílů o MF a její spolupráci s divadlem, rozhlasem, Žerotínem a dalšími institucemi. Za rok 2006 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti hudby. |
|||||
Zdroj: |
V měsíci lednu blahopřejeme…In: Kdy-kde-co 2012,č.1.S.2. (fotografie) Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Horní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Štíty | |||||
Obory působení: | kronikář obce, pedagog, spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1912–1920 studoval reálné gymnázium v Litovli, poté začal studovat práva v Brně, ale studia nedokončil a věnoval se učitelskému povolání. Učil na Zábřežsku, od r. 1925 ve Štítech, kde působil do r. 1930 jako odb.učitel na měšťanské škole. Navázal zde přátelství s Josefem Kocourkem. Průběžně si doplňoval vzdělání od 1926 na FF v Brně, po r. 1946 znovu na FF UP v Olomouci. V období protektorátu se odstěhoval do Olomouce. Po r. 1945 pracoval jako osvětový inspektor, od 1948 jak učitel v Olomouci, vedl Okresní pedagogické středisko, 1967–1972 působil i jako odb. asistent ve Výzkumném ústavu odbor. školství v Praze, pracoviště Olomouc. Poslední léta se věnoval vlastivědné práci, historii severní Moravy a své rodné obce. Byl místním kronikářem, od r. 1932 a vedl ji do r. 1978. Sociologické studie publikoval knižně. Pro děti napsal Lyžařské pohádky. Národopis. příspěvky ve sb. Severní Morava. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990.S.47.;Slovník učitelských osobností okr.Šumperk.Šumperk 1990.S.133–135./foto/.; Melzer,M.: Václav Rýznar sedmdesátníkem.Severní Morava, sv.21.Šumperk 1971, S.73–75.; Rýznar, V.: Pověsti a zkazky z kraje pod bukovou horou, Štíty 2001, S.165–169; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Horní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Roztoky | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.18.;. |