Osobnosti Moravy.eu

Studoval nižší Slovanské gymnázium v Olomouci, korektor v tiskárně Kramář a Procházka v Olomouci. Psal do novin a časopisů. Autor knih z tiskařského oboru. Literární pozůstalost v olomouc. muzeu. Přispěl pověstmi do sbírky uspoř. J. Koudelákem Pověsti z kraje básníka F. S. Procházky. 1. kniha.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.186.;Šev­číková, H.: Haná v české literatuře.Olomouc 1993.;.

V období 1885 – 1892 působil v Olomouc jako prof.Slovanského gymnázia a zároveň sbormistr Žerotína,. R.1885 provedl Dvořákovu Svatou Ludmilu, nastudoval orchestrál.part kantáty Hymnus andělů od svého švagra J.B.Foerstra 1889, nastudoval Dvořákovo Requiem 1892, které řídil skladatel. V Přerově 1893–98 řídil pěv.spolek Přerub;Jeho žena sestra J. B. Foerstra /Marie M./

Československý hudební slovní.II.Praha SHV 1965, S.48; Stárek, Zdeněk: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha, Div.ústav 1982, S.340–1;Památník Žerotína 1880–1950.Praha 1952.S.55.;.

Narozen v učitelské rodině. V roce 1903 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté učil v Michálkovicích, 1904–1916 a 1917–1921 v Lazích. Po celou dobu vyvíjel na Těšínsku kulturní činnost, zejména v sokolské jednotě, vychovatel, režisér v ochotnickém divadle. 15.9.1920 se stal odpovědným redaktorem Ostravského deníku. Přispíval též do týdeníku Obrana Slezska.

BSSM, seš.4 (16.).Ostrava 2003. S. 65.

V Olomouci činný na rozhraní století. Autorem projektu rezidencí a ambitů poutního chrámu Navštívení P. Marie na Svatém Kopečku (n.m.č.Olomouce). Zámek ve Slavkově 1692 – 1705.

Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.293.;Hlobil, I.: Olomouc.Praha 1984.S.91.;Musil, J.V.: Olomouc Kopeček v kulturně historických souvislostech­.Olomouc 1984.S.23.;.

Narozen v Modřanech u Prahy (n. Praha – Modřany) V letech 1922–1941 řed.pěvec.hudební školy Přerub v Přerově, 1928–1938 sbormistr Přerub, 1922–1938 sbormistr Sokola, 1941–2 konc.tábor Brno. Po osvobození učitelem hudby soukromě. Tvořil skladby: pro sbory, upravoval lid.písně, hl.hanácké.

Stárek, Z.: SČS II.Praha Div. ústav 1982.S.343.;.

V letech 1924–1926 působil v Městském divadle v Olomouci jako sólista-tenorista, od r. 1926 v ND Praha. Hostoval v zahraničí. Nahrávky gramofonových desek Odeon.

Československý hudební slovník.Sv.2., P., SHV 1965, S.58.. http://cestipevci.wz.cz/pevci/masak.htm

T. G. Masaryk – 1. prezident Československa v období od 14. 11. 1918 – 14. 12. 1935. V roce 1926 navštívil Litovel.

Vysvěcen v Olomouci roku 1990. Působil v Litoměřicích 1985–90, v Opavě 1990–91, v Moravském Berouně 1991-.

dokument. list/98

Moravské osobnosti umění a kultury/REGO-SVKOL;.

Od roku 1968 působil ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, od 1978 přednášel jednou týdně, vždy ve středu na Pedagogické VŠ v Ostravě, kde přednášel český jazyk u doc. Svobody. Od roku 1974 pravidelně publikoval ve Stráži lidu, Nové Svobodě, Tvorbě, Zemědělských novinách, recenze a kritické glosy k olomoucké činohře. Celkem asi 48 materiálů věnoval olomouckému divadlu. Tragicky zahynul.

Štěrbová, Alena: O olomoucké činohře. Ostrava 1990.

V letech 1951–54 studoval na pedag. fakultě UP v Olomouci na katedře výtvarné teorie a výchovy, 1964–74 vyučoval na výtvar. oboru LŠU Olomouc. Věnuje se malbě, kresbě, od r. 1969 tapisérii art protis. Spolupracuje s architekty, tapisérie, dřevěné reliéfy, připravil řadu pamětních tisků;Vystavoval v zahraničí;

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc1989. Katalog z výstavy nefigurativní tvorby 1987–1990. Olomouc, červenec 1990;

• rř: Jubilejní bilancování Radko Mašaty. Stráž lidu , 63, č. 143, S. 4;
• lr: Pozvání na výstavu obrazů R. Mašaty. Stráž lidu 1986, 1. 11. , S. 4;
• ebr: Obrazy s písmem. Stráž lidu 1986, 13. 2. ,S. 4;

  Kdy kde co v Olomouci 1994, listopad, S. 1. .

Rozená Ulrichová, učitelka, režisérka a dramatička, nositelka Ceny města Olomouce v oblasti dramatické umění, in memoriam. Po maturitě na Pedagogickém gymnáziu v Olomouci učila prvňáčky a poté působila jako učitelka na Základní škole v Horce nad Moravou. Už zde se objevila její snaha o práci s dětmi mimo výuku a začátky „pimprlování“. Koncem šedesátých let přešla učit do Lidové školy umění, kde v roce 1972 založila loutkářské oddělení. Krátce předtím dokončila dvouleté studium na Akademii muzických umění v Praze, obor loutkářství. Její soubor získával uznání a ocenění na loutkářské přehlídce v Chrudimi, vavříny úspěchů sbírala i později na krajských matiné a festivalech Loutka. Její vedení loutkářského souboru mělo několik specifických přístupů: upřednostňovala hravost dítěte, rozvíjela dětskou fantazii, vedla děti k vytváření symbolů a znaků i k vnímavosti uměleckého projevu. Dokázala připravit dětský kolektiv ke hře i práci s loutkou prostřednictvím cílené pohybové výchovy a dechových či hlasových cvičení. Záhy se stala její metoda pojmem a její úspěch na přehlídkách a soutěžích v Kaplici, Šrámkově Písku, v Rakousku i jinde se stal dramaturgickým přínosem nejen pro ní, jako učitelku a režisérku, ale zejména pro její žáky, kteří bývali zcela bezproblémově přijímání na konzervatoře a jiné školy uměleckého směru ( DAMU, JAMU). V průběhu devadesátých let dokončila vysokoškolské studium na AMU a zkušenosti z práce v Lidově dramatickém odboru publikovala v odborném tisku.

Ševčíková, H.: Biografie Věry Pánkové a Milady Mašatové – osobností české dramatické výchovy v Olomouci. 2000. Rkp. * Petřík, M.: Cena města Olomouce za období 2000, 2001 a 2002. Olomouc 2003. ; Ševčíková, Hana : Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2004, č. 2.;

Mgr. Milada Mašatová

Roz. Lakomá. Bydlela v Olomouci- Černovír. Od mládí působila brigádně v olomoucké okresní knihovně a právě tento zájem se projevil i ve studiu na čtyřleté Střední knihovnické škole v Brně, kde maturovala v roce 1967. Poté začala pracovat v půjčovně pro dospělé, kde jsme se sešly, protože já byla po mateřské na polovičním úvazku.V únoru 1969 se vdávala a následovala svého chotě do Prahy , kde pracovala od 1.5.1969 po dobu deseti let v Národní knihovně. Po mateřské dovolené nastoupila do Technické knihovny Výzkumného ústavu v Běchovicích, kde působila patnáct let. Po zrušení knihovny pracovala mimo obor a roku 1998 zakotvila v nemocnici na Karlově náměstí, kde pracovala až do roku 2010 a pak odešla do důchodu. Nyní jako seniorka stále vypomáhá na posledním pracovišti, alespoň brigádně. Celá léta jsme v kontaktu. Do rodiště, kde má rodinu se Slávka několikrát za rok podívá a moje cesty do Prahy často byly také doplněny setkáním. Knihovnice tělem i duší.

Osobně znám, pracovaly jsme na stejném pracovišti v Okresní knihovně Olomouc 1967–1969./hš

Oficiální bio: Absolvovala Jedenáctiletku ve Vyškově na Moravě a nástavbu Osvětové školy v Brně, kde později (v r. 1969) získala dálkově i kvalifikaci knihovnickou. Od roku 1961 žije a pracuje v Kroměříži jako kulturní pracovnice a knihovnice. V letech 1970 až 1991, kdy z politických důvodů nesměla pracovat v oblasti kultury, byla zaměstnána jako aranžérka obchodního domu Prior. Ke knihovnické práci se vrátila až v květnu 1991 a v Knihovně Kroměřížska (dříve okresní knihovna) pracovala do konce června 2007. Nyní se účastní různých činností knihovny jako dobrovolník.
Poezii se věnuje od mládí. Do literárních soutěží začala přispívat až ve zralém věku. V letech 1986 – 90 získala čtyřikrát ocenění v soutěži, vyhlášené Obvodním kulturním domem v Praze 8. Od roku 1996 do roku 2004 jí bylo uděleno sedm ocenění v soutěži básnířek O Tachovskou renetu, kterou vyhlásila Okresní knihovna v Tachově. V letech 2000 –2015 byla téměř pravidelně její poezie oceňována na festivalu Seifertovy Kralupy. Úspěch zaznamenala také v literární soutěži LK Pegas Mělník a dalších soutěžích. Dne 10.1. 2024 obdržela Cenu města Kroměříže na rok 2023.
Sama se podílela na organizování soutěží mladých literátů v Knihovně Kroměřížska a mladé čtenáře vedla na četných besedách k aktivnímu vztahu k poezii. Doposud pracuje v porotách, hodnotících literární práce, recitaci, amatérské divadlo. Pomáhá organizovat Dny poezie a účastní se autorských večerů. Je členkou literárního Klubu Pegas Mělník a dlouholetou aktivní členkou Švabinského kruhu přátel výtvarného umění v Kroměříži.
Vydala sbírky Píseň ženy (Okresní knihovna Kroměříž, 1991), Čas očekávání (2004), Sonety do dlaní a pod polštář (2008), Schůzky v zahradách (2012) a Kapičky na skle (2015). Mezitím obdarovala přátele drobnými tisky básnických souborů. Své verše publikovala v časopisech Vlasta, Generace, Zpravodaj města Kroměříže. Pravidelně přispívala do kalendáře Církve československé husitské Blahoslav. V roce 2004 zde bylo otištěno 13 básní jednotlivým měsícům roku. Verše pak vydala v souboru Štěstí přichází zevnitř (2004).
Její verše lze najít i v antologii Haná v poezii (LK Olomouc 2008), Almanachu Kavárny Poetika (2009), Básníci nad soutokem (LK Pegas Mělník 2012), Pastýři noci (Vladimír Stibor 2014), Město moře kuře stavení ( Václav Franc 2015), Řezbáři stínů ( V. Stibor 2016), Řeka úsvitu ( Stibor 2017), Noc plná žen ( Stibor 2018) a Delty domovů ( Stibor 2019) a dalších sbornících. V regionálním tisku publikovala verše i řadu článků z oblasti kulturní činnosti. Některé její verše byly zhudebněny profesorem konzervatoře Vejvanovského v Kroměříži Miloslavem Gajdošem, který své skladby interpretoval ve vlasti i na zahraničních koncertech. Báseň Moje město, zhudebněná Petrem Suchanem ml., je obsažena ve stejnojmenné knize s podtitulem Kroměřížská čítanka (Anežka Fialová – Markéta Mercová 2006). xxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxxx

Po maturitě na Střední knihovnické škole v Brně začala od roku 1961 pracovat v kroměřížské knihovně. Po roce 1970 musela z politických důvodů opustit milované povolání. Působila pak dvacet let jako aranžérka v Obchodním domě Prior. Ke knihovnické práci se mohla vrátit až v květnu 1991 a v Knihovně Kroměřížska pracovala do konce června 2007. Ve volném čase se věnovala charitě, je členkou Klubu přátel hudby a poezie ve Zlíně a účastní se řady literárních soutěží. V letech 1986–1990 získala čtyři ocenění v soutěži vyhlášené Obvodním kulturním domem v Praze 8, účastnila se také básnické soutěže O Tachovskou renetu (1996–2004), kde měla sedm ocenění a v letech 2000–2007 se presentovala na festivalu Seifertovy Kralupy, kde také získala několikrát ceny. Verše publikuje v časopisech, sbornících a v regionálním tisku. Na svém kontě má několik básnických sbírek:Literárních soutěží SK a Mělnický Pegas se účastní každoročně a její práce jsou téměř vždy oceňovány. Píseň ženy (1991); Ach to byla dovolená (2000); Okna (2001) ; Malá poetická terapie (2002); Nikdy neříkej nikdy (2003); Čas očekávání (2004, 2008); Štěstí přichází zevnitř (2004); Sonety do dlaní a pod polštář (2008); Almanach Kavárny Poetika Praha (2009); antologie Haná v poezii (2008). V květnu 2009 obdržela pamětní medaili města Kroměříže. Od mládí miluje poezii. Její básně mají Seifertovský pel , nádherně se čtou, ale především recitují. Její verše vycházejí též v celostátních časopisech, najdeme je i v kalendářích Církve československé husitské Blahoslav. Některé její verše inspirovaly Miloslava Gajdoše, profesora Konzervatoře P. J. Vejvanovského, který je zhudebnil a interpretuje je na našich i zahraničních pódiích. Ve volném čase pracuje v neziskových organizacích.Je dlouholetou členkou Rady amatérské umělecké činnosti, výboru Švabinského kruhu přátel výtvarného umění, Klubu přátel poezie v Kroměříži a od roku 2001 také členkou Klubu přátel hudby a poezie ve Zlíně. Před rokem – v srpnu 2011 , kdy se konal 3. ročník MOBELOVY CENY dostala Mobelovu pochvalu za báseň Domovy 1 ze sbírky Pozdní svítání (2010). Bibliografie článků:

1. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. V nemocnici In: Blahoslav, kalendář církve československé husitské, 2005. s. 60.
2. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vztahy In: Blahoslav, kalendář církve československé husitské. Praha, 2005. s. 60.
3. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. V nemocnici In :Blahoslav, kalendář církve československé husitské. Praha, 2005. s. 60.
4. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Na Bělidle – In: Blahoslav, kalendář církve československé husitské, 2007. s. 116–118.
5. Mladé obzory : almanach začínajících autorů Kroměřížska Předml.. Josef Šubert . Kroměříž : Okresní knihovna ; Klub mladých autorů, 1968. 43 s. : il.
6. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-, HEBNAROVÁ, Daniela, 1957-. Dívej se a piš. , Týdeník Kroměřížska, 1990, Č. 13 , s. 4.
7. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Navzdory básník zpívá. , Kroměřížská jiskra, 20.6.1990, , s. 3.
8. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Píseň ženy : Verše z let 1980–1990 . Kroměříž : Okresní knihovna, 1991. 32 s.
9. HEBNAROVÁ, Daniela, 1957-, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Literární soutěž. Uzávěrka 1. března. , Týdeník Kroměřížska, 1991, Č. 4 , s. 1.
10. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Setkání s básníkem přírody. , Týdeník Kroměřížska, 1991, Č. 42 , s. 5.
11. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Hledám, tedy jsem . . . Soutěž mladých literárních talentů Kroměřížska. , Hanácké Atheny, 1991, Č. 7 , s. 4.
12. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Svět očima dětí. , Týdeník Kroměřížska, 1992, Č. 25 , s. 5.
13. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Šance pro mladé literáty. , Týdeník Kroměřížska, 1992, Č. 6 , s. 5.
14. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Knihovna má narozeniny. , Týdeník Kroměřížska, 1992, Č. 4 , s. 7.
15. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Cesta ke knize. , Týdeník Kroměřížska, 1993, Č. 10 , s. 5.
16. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Březen v knihovně. , Hanácké Atheny, 1993, Č. 6 , s. 3.
17. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Zvítězili všichni, kteří se pokusili. , Týdeník Kroměřížska, 1993, Č. 23 , s. 4.
18. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Jednoho deštivého podzimního. . . , Týdeník Kroměřížska, 1993, Č. 49 , s. 4.
19. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Setkání s básníkem. , Týdeník Kroměřížska, 1993, Č. 44 , s. 6.
20. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Radostné odpoledne. , Týdeník Kroměřížska, 1994, Č. 2 , s. 5.
21. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vánoční jehličí opadalo. . . , Hanácké Atheny, 1994, Č. 1 , s. 10.
22. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Karneval v knihovně. , Týdeník Kroměřížska, 1994, Č. 9 , s. 5.
23. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Svět nejmladších literárních talentů. , Týdeník Kroměřížska, 1994, Č. 18 , s. 5.
24. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Nezapomeňte na knihovnu. , Hanácké Atheny, 1994, Č. 17 , s. 16.
25. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-, FIALOVÁ, Hana, 1962-. Na shledanou s hezkou knihou. , Hanácké Atheny, 1995, Č. 2 , s. 6.
26. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Až se jaro zeptá. . . , Týdeník Kroměřížska, 1995, Č. 20 , s. 5.
27. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Dítě a kniha. , Hanácké Atheny, 1995, Č. 14 , s. 13.
28. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-, MAHEN, Jiří, 1882–1939. Rozhovor o práci s dětským čtenářem v Kroměříži. , Duha, 1995, Č. 3 , s. 19.
29. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Žije mezi námi. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 7 , s. 6.
30. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. O princezně, která se naučila hrát. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 7 , s. 5.
31. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Divadlo v knihovně. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 12 , s. 5.
32. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Náš svět 1995–1996. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 18 , s. 7.
33. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Práce s dětským čtenářem v Okresní knihovně v Kroměříži. , Duha, 1996, Č. 2 , s. 25.
34. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Deset nej našeho kraje. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 24 , s. 5.
35. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Otevřený svět fantazie a přátelství. , Týdeník Kroměřížska, 1996, Č. 27 , s. 5.
36. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Nad knihovnickými zákony. Sté výročí okresní knihovny v Kroměříži. , Týdeník Kroměřížska, 1997, Č. 7 , s. 7.
37. KŘUPKOVÁ, Eva, BOHÁČKOVÁ, Tereza, FRAJT, Mareka kol. Náš svět 1996–1997. , Týdeník Kroměřížska, 1997, Č. 17 , s. 7.
38. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Na shledanou v knihovně. , Týdeník Kroměřížska, 1997, Č. 27 , s. 5.
39. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Týden knihoven. , Týdeník Kroměřížska, 1997, Č. 37 , s. 1.
40. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Náš svět 1998. , Týdeník Kroměřížska, 1998, Č. 7 , s. 6.
41. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Radost a osvěžení. , Týdeník Kroměřížska, 1998, Č. 11 , s. 5.
42. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Náš svět a naše město 1998. , Týdeník Kroměřížska, 1998, Č. 18 , s. 6.
43. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. V knihovně je stále živo. , Týdeník Kroměřížska, 1998, Roč. 9, č. 48 , s. 6.
44. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Cesty k dětskému čtenáři. , Duha, 1998, Roč. 12, č. 1 , s. 24.
45. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Březen – měsíc knihy. , Týdeník Kroměřížska, 1999, Roč. 10, č. 11 , s. 5.
46. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Znovu u Karla Čapka. , Týdeník Kroměřížska, 1999, Roč. 10, č. 17 , s. 7.
47. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Mladé obzory. , Duha, 1999, Roč. 13, č. 1 , s. 14.
48. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Karel IV. – osobnost tisíciletí. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 18 , s. 9.
49. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vzpomínka na Josefa Mánesa. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 18 , s. 5.
50. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Ženy, které rády píší. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 23 , s. 5.
51. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vzpomínka na spisovatele Jana Skácela byla důstojná. , HIT, 2000, Roč. 5, č. 49 , s. 5.
52. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Setkání s Janem Skácelem. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 49 , s. 5.
53. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Příjemný předvánoční podvečer písní a poezie. , Týdeník Kroměřížska, 2000, Roč. 11, č. 51 , s. 6.
54. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Bílou sošku doma opatruji už čtyřicet let. , MF dnes, 23.12.2000, Roč. 11, č. 298 , Příl. Východní Morava s. 3.
55. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Maková panenka a motýl Emanuel. , Týdeník Kroměřížska, 2001, Roč. 12, č. 4 , s. 6.
56. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vzpomínka na malíře A. M. Machourka. , Týdeník Kroměřížska, 2001, Roč. 12, č. 45 , s. 4, fot.
57. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Kosmická inspirace. , Týdeník Kroměřížska, 2001, Roč. 12, č. 47 , s. 5.
58. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Stoletý Cyril Bouda. , HIT, 2001, Roč. 6, č. 48 , s. 5.
59. NAVRÁTILOVÁ, Jana, 1951-, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-, ŠUŠLÍKOVÁ, Jana, 1985-a kol. On člověk musí k poezii dozrát. , Týdeník Kroměřížska HIT, 2002, Roč. 1, č. 47 , s. 20, fot. , barev.
60. OLIŠAR, Josef, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Jubileum Věry Hejhalové. , Kroměřížský zpravodaj, 2004, Roč. 1, č. 3 , s. 16, fot.
61. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. „Tak dejchej“. , Kroměřížský zpravodaj, 2004, Roč. 1, č. 5 , s. 23.
62. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vzpomínka na Jindřich Spáčila. , Týdeník Kroměřížska, 11.5.2004, Roč. 3, č. 19 , s. 6.
63. HEJHALOVÁ, Věra, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vítězství v literární soutěži Tachovská reneta. , Kroměřížský zpravodaj, 2004, Roč. 1, č. 9 , s. 25.
64. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Den poezie. , Kroměřížský zpravodaj, 2004, Č. 12 , s. 29.
65. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Čas očekávání : [výběr z poezie] . Kroměříž : Svatava Mášová, 2004. 39 s. ISBN v knize neuvedeno.
66. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Jarní tání. , Kroměřížský zpravodaj, 2005, Č. 5 , s. 21.
67. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Literární květen v Knihovně Kroměřížska. , Kroměřížský zpravodaj, 2005, Č. 7–8 , s. 26.
68. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Zimní slunovraty. Štěstí. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 1 , s. 3.
69. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Den poezie v Knihovně Kroměřížska. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 1 , s. 16.
70. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Neznámý Petr Bezruč. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 6 , s. 33.
71. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Příjemné setkání. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 10 , s. 21.
72. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Domovy Jaromíra Tomečka : Poezie je živou součástí každodenního života. , Kroměřížský zpravodaj, 2006, Č. 12 , s. 23, fot.
73. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Vánoční. , Kroměřížský zpravodaj, 2007, Č. 1 , s. 3.
74. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. První ročník Univerzity 3. věku v Kroměříži právě končí. , Kroměřížský zpravodaj, 2007, Č. 5 , s. 27.
75. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Která je ta pravá?. , Kroměřížský zpravodaj, 2007, Č. 6 , s. 24.
76. KOŘÍNKOVÁ, Marcela, MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Setkání básníků probíhá na úrovni přátelských vztahů. , Týdeník Kroměřížska, 2007, Roč. 6, č. 25 , s. 8, fot.
77. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Můj nejlepší recept : Koláč s poezií. , Kroměřížský deník, 4.7.2007, Roč. 2, č. 155 , s. 5.
78. MÁŠOVÁ, Svatava, 1942-. Jak je to s poezií v dnešním světě : zamyšlení čtenáře. , Kroměřížský deník, 9.8.2007, Roč. 2, č. 184 , s. 5.

Olišar, Josef: Město ocenilo básnířku. In: Kroměřížský zpravodaj, červen 2009. S.17. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Ju-Na. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2010. S.86. https://www.mesto-kromeriz.cz/

Význačný chirurg v Prostějově, ředitel nemocnice, historiograf Prostějovska a jeho umění, básník, autor regionálních publikací.

Z díla: Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov, Buček 1924. , Biografie: Slavětínský, M. : Nad dílem primáře Dr. J. Mathona. ZVSMO 1986–1987, č. 23–24, S. 27. ; Ethen, W. : Portréty a silhuety. I. Prostějov 1926, S. 74–77. /foto/; Kühndel, J. : 75 let dr. Jaroslava Mathona. Prostějov. 1942. ; Stratil, V. : Z rodu slavětínských Mathonů. =ZVSMO, 198.,

Přednosta neurologického oddělení nemocnice v Praze – Motole. Zajímal se o diagnostiku vyhřezlých meziobratlových plotének.

Zdravotnické noviny, 20, 1971, č.34. S.2.;.

Studoval gymnázium v Brně a v Olomouci. R., 1859 vstup do kláštera Rajhrad, 1865 vysvěcen. 1867–1886 vybíral četbu pro lid na náb. motivy, založil náb. čas. Škola Božského Srdce Páně. 1878 spoluredigoval kalendář Moravan. Založil centrum pro vydávání katolické literatury. Redigoval Anděl strážný, od r. 1884 Květy mariánské.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.18–19.;.

V r. 1848 v kruhu kolem Šembery v Olomouci, po studiích v Praze působil jako suplent v Brně, Olomouci, ředitel II. něm. reálky v Brně. Předseda Matice moravské. Redigoval čas. Rolník, pseud. strejček Matouš. Napsal 2 knihy k vědě hospodářské.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.16–17.;.

Stud.na stavovské akademii v Olomouci, žákem prof.A.V.Šembery, UK Praha.Pobýval v cizině.Po smrti otce se vrátil na Moravu.Olomouc, Brno-prof. gymnázia, od r. 1857 řed.obec­.reálky.První jednatel Českého čten.spolku, spoluzakladatel brněn.deníku Moravská orlice.Starosta Matice moravské.

V.S.: Z rodu slavětínských Mathonů.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.38.;Hýsek, Miloslav: Literární Morava…Praha, 1911, S.109.;.

Sborník nejlepších povídek a novel slovanských, básní a článků. Vycházel dvakrát měsíčně. Redaktorem a vydavatelem byl Karel Wolf ( od r. 1880 v Olomouci a redigoval od r. 1892 Náš Domov). Tiskl se v arcibiskupské tiskárně a pak u Kramáře a Procházky v Olomouci. Od r. 1896 u L. Klabusaye v Holešově.

Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S.24.

Rodným jménem Uhrová Studovala reálné gymnázium v Kroměříži. V letech 1927–1932 přírodovědeckou fakultu MU v Brně, obor zeměpis a tělesná výchova. Učila na SŠ v Kojetíně a Olomouci, v letech 1945–1952 v Brně.

Úzce spolupracovala s brněnskou pobočkou Ústavu etnografie a fokloristiky ČSAV a se soubory lidových písní a tanců. Při sběru hanáckých tanců navázala na dílo F. X. Běhálkové z Tovačova. Kromě tanců se zaměřila i na hanácké zvyky a zejména na dětský folklor.

www. Encyklopedie města Brna.

Vysokoškolský profesor křesťanské filozofie na CM bohoslovecké fakultě v Olomouci Přednášel latinsky s českými vysvětlivkami­.Spis.Compendi­um philosophiae christianae.3.díl pod názvem CRITICA/1940/. Dne 23.3.1948 jmenován olomouckým arcibiskupem.Zemřel v Olomouci, pochován v Pitíně. Polohraný dokument o olomouckém arcibiskupovi Josefu Matochovi, který zemřel v domácím vězení za totalitního režimu. Život Josefa Matochy je smutným, ale ryzím svědectvím naší paměti národa. Příběh tichého a čistého jihomoravského chlapce se odehrál v nešťastné době. Slibnou dráhu vzdělance, akademického teologa a filosofa přetne fašistická, a následně vše dokoná komunistická zvůle. Jen několik dní po „Vítězném rudém únoru" jej v březnu 1948 papež Pius XII. překvapivě jmenoval arcibiskupem olomouckým. Svěřený úřad však mohl vykonávat pouze do roku 1950, tehdy byl během Velikonoc nezákonně internován komunistickou státní mocí. Na základě vykonstruovaných nařčení byli jeho blízcí spolupracovníci zatčeni a on byl vězněn ve své rezidenci. V tzv. „domácím vězení" nemohl ani číst knihy, noviny a poslouchat rozhlas, ale především zůstal sám, pouze se svými strážci. Nepředstavitelných 11 let neustoupil komunistickému zlu, proto byl systematicky devastován a týrán psychologickou samovazbou. Jeho příběh byl a znovu je zasouván do zapomnění jako špatné svědomí, které ovšem nelze z paměti národa vymazat. Dokumentární film se snaží rekonstruovat příběh „nekrvavého mučedníka" na základě autentických textů jeho dopisů, přednášek, knih a poznámek. Podařilo se zajistit poslední žijící pamětníky, kteří se s Josefem Matochou setkali, vedle osobních vzpomínek příslušníků Matochovy rodiny je ústředním průvodcem jeho životopisec J. Z. Charouz. Hraný dokument vznikal více než 2 roky v produkci Studia Velehrad Olomouc. Postavu Arcibiskupa v hraných sekvencích filmu představuje brněnský herec Miloslav Maršálek, dále vystupují herci moravských divadel. Film byl natáčen v prostředích, která byla zásadní pro budoucího internovaného arcibiskupa – rodný Pitín, Nepomucenum v Římě, Bazilika Svatého Petra ve Vatikánu, malý římský kostelík, kde byl vysvěcen na kněze a především Olomoucký arcibiskupský palác s místnostmi jeho internace atd. Film odkazuje k jeho celoživotnímu mottu, určující jeho zvolenou životní cestu, po níž se snažil statečně jít až do všech důsledků.(Česká televize ve filmu: Mlčení, modlitba, pokání . 2011. 53 minut.

Dolenský, A. : Kulturní adresář ČSR. Praha, 1936, S. 333. Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby. Olomouc, 1977, S. 99–100. Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli. . . ?Praha 1970, S. 131. ; Kdy-kde-co v Olomouci 1991, listopad, S. 1.

Od roku 1876 majitelem lékárny U anděla strážce na Dolním náměstí v Přerově. Člen všech českých spolků v místě, Sokola, Přerubu, zakladatel knihtiskárny. Od r. 1914 radní. Pracoval též v představenstvu záložny. Významná osobnost Přerova.

Fišmistrová, Věra: Kalendárium. In: Přerovské listy, 2010, prosinnec.

Narozen v obci Hradišťko u Jílového u Prahy.

Působil od 1955 do 1976 jako přednosta Ústavu dějin lékařství LFUP v Olomouci. Autor řady publikací. Malý biografický slovník českých lékařů. /1964/;

ČBS.Praha 1992.S.445.

1919 – 1928 prac. ministerstva zemědělství, od 1920 vysokoškol. prof. VŠZ a lesního inženýrství při ČVUT Brno, autor studií o cukrovce, chmelu a tabáku.

ČBS.Praha 1992.S.445.;.