Osobnosti Moravy.eu

Přednosta dětské kliniky v Olomouci. Studoval G v Přerově. Věnoval se zde hudbě a vystupoval na koncertech Přerubu. 1967 obdržel pamětní medaili JAK za zásluhy o kulturní život Přerova. Publikoval na 50 vědeckých studií.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava Profil 1973.;

Po absolvování LF MU v Brně r. 1936 nastoupil jako vojenský stipendista v nemocnici ve Šternberku. Po demobilizaci 1939 pracoval až do konce války v dětské léčebně tuberkulózy v Košumberku ve východních Čechách. V r. 1945 byl jmenován ředitelem dětské plicní léčebny v Šumperku a setrval tu více než 30 let. Byl poradce Ministerstva zdravotnictví. Jako externí učitel přednášel na Fakultě dětského lékařství UK v Praze a LF UP v Olomouci.

BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S. 145–146.

Prof. čes. G v Olomouci v letech 1903–1908. Učil matematiku a fyziku. 1909 docent a 1918 Prof. české techniky v Brně, od r. 1923 prof. ČVUT Praha. Autor učebnic. Člen Královské české společnosti nauk. Spolupracoval s vydavateli naučných slovníků/Masarykův, Technický aj.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.338.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962.S.314.;.

Prof. PhDr. Jan Vojtěch

2. český starosta města od r. 1890, 1884 moravský zemský poslanec. Velkou část jmění odkázal nár. institucím, zejm. školským.

MSN.7.Praha 1933, S.711.;.

Narozena v Březových Horách. Rodným jménem JUNOVÁ Marie Rosa. Maturovala na reálce v Českých Budějovicích a po abiturientském kursu odešla do Prahy, kde též pobýval básník Jakub Deml, s nímž si dopisovala od 18 let. Poté pracovala v Brně jako sekretářka Orla. Od prosince 1935 pobývala u Jakuba Demla v Tasově (na Třebíčsku). Vedla mu domácnost a zároveň vydávala jeho díla. Pod jeho dohledem psala polemiky do Šlépějí. Za období 1936–1948 vydala asi 130 knih. Některé knihy též ilustrovala. V Tasově se seznámila s literárním kritikem Timotheem Vodičkou, který se rovněž přátelil s Jakubem Demlem. V roce 1956 uzavřeli sňatek a v roce 1959 se Marie Rosa přistěhovala za manželem do Olomouce.

Rotrekl, Z.: Skrytá tvář literatury. 1987. ; PNP-LA ; Slovník spisovatelů okresu Žďár nad Sázavou. Velké Meziříčí. 1992.S.164. ;

Březové Hory, osada města Příbram.

V roce 1939 odešel na vojnu, po okupaci Československa se stal parašutistou, pracoval v odboji na Olomoucku. v říjnu 1941 byl zatčen a vězněn v Olomoci, 22. 12.1941 byl odsouzen k smrti. 7.5. 1942 byl zastřelen.

Dostálová, E. Josef Vodička. Senický zpravodaj, č.1, 1.4.2005, S.3–4.

'

Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Brně a práva v Olomouci. V Olomouci byl v čele radikální skupiny studentů, spoluzakladatel čes. spolku Slovanská lípa. Skládal vlastenec. básně. Sloužil jako právník u olomouckého magistrátu, do roku 1861 byl notářem ve Znojmě.

Dva moravští buditelé.=ZVSMO 1982, č.17–18, S.48.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha SPN 1981.S.75.;

Narodil se v Kaňovicích u Frýdku. Studoval na gymnáziu u salesiánů ve Fryštáku, studia dokončil na klasickém gymnáziu v Ostravě. Po studiu se začal věnovat novinářské, vydavatelské a překladatelské činnosti – redaktor „Našince“ a vydavatelství v „Matici cyrilometodějské“. Při této činnosti se často setkával s církevními představiteli (biskupové Matocha, Beran, apoštolský nuncius,…). Po únoru 1948 je označen jako špión Vatikánu a souzen. V rámci procesu byl změněn návrh rozsudku z trestu smrti na 21 roků vězení a takto odsouzen k práci v nejtěžších podmínkách věznic Jáchymov, Ruzyně a Leopoldov. Po 10-letech, v rámci amnestie související s Pařížskou konferencí, byl v roce 1960 propuštěn a setkává se manželkou a dcerou, které byly po dobu jeho věznění vystavovány nemalému psychickému útlaku. Pracuje v dělnických profesích a v době Pražského jara 1968 se stává klíčovou osobností v publikování a šíření dokumentů závěrů II. Vatikánského koncilu. V době „normalizace“ se opět stává středem zájmu státní bezpečnosti a je mu znemožněna jakákoli oficielní vydavatelská činnost. I v těchto podmínkách považuje za důležité, aby svobodně myslící občané měli přístup k nezkresleným informacím a tajně tiskne a zajišťuje distribuci samizdatů. Státní bezpečnost mu později dokázala šíření 32 titulů a je odsouzen k 20 měsícům na Borech. Zde se setkává s Václavem Havlem. Dominikem Dukou a jinými známými představiteli protitotalitního odboje. Po uplynutí poloviny trestu byl propuštěn. Vydávání a šíření samizdatů se nevzdal, jen to provádí s větší opatrností a horlivostí. Po roce 1989 se bez velkého rozmýšlení rozhoduje naplnit své celoživotní poslání v nových podmínkách. S pomocí kardinála Tomáška obnovuje vydavatelskou činnost Matice Cyrilometodějské, která byla po jeho zatčení v roce 1950 zlikvidována. V současné době ředitel nakladatelství, překladatel a redaktor v časopisu Světlo. V letech 1990–2004 bylo vydáno v nakladatelství přes 500 titulů. V nákladu 12 000 výtisků vychází již 13 roků měsíčník Světlo, který komentuje etické a duchovní dění ve společnosti. Významná je i jeho činnost překladatelská z italštiny a němčiny. Časopis Report mu udělil cenu „Osobnost roku 1997“. Jeho život a přínos v boji za svobodu a demokracii je popsán mimo jiné v knize „Dědictví – Kapitoly z dějin komunistické perzekuce v Československu“ autorky Heleny Havlíčkové, vydané nakladatelstvím Votóbia 2002.

(jpa): Cenu města Olomouce obdržel Josef Vlček.In: OLDIN, 15, 2005,č.7–8,červen.;

V Olomouci působil na UP v letech 1964– 1995. Od r. 1990 docent matemat. analýzy na katedře MA a numer. mat. PřFUP Olomouc. 56–61 středošk. prof. M, F, Karviná, 61–64 odb. as. na býv. Pedag. inst. ve Zlíně, od r. 1964 odb. as. na UP. Předseda KV MO a člen ÚV MO, člen vyboru pob. J ČSMF Olomouc. Autor 30 publikací. Žije a pracuje v Olomouci.

Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.1082.;.

Doc. RNDr. Vladimír Vlček, CSc.

Univ. prof. dějin státu a práva na Právnické fakultě Brno. V roce 1962 absolvoval PK UK Praha. Zájmy: filatelie, šachy, výtvarné umění. Po promoci pracoval do roku 1964 v PZO Motokov v Praze, od roku 1964 do 1970 na právnické fakultě v Praze. V letech 1986–1990 děkanem PF MU Brno a též poslanec FS, člen předsednictva na PK MU Brno. Autor pěti monografií, a více než sta odborných statí.

Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Praha 1998.S.662.

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1906, absolv. práva KU Praha, bojoval za 1. svět. války na ruské frontě- legie. Autor Pamětí, dokument k dějinám i Slovanského G v Olomouci. Vydáno r. 1965.

FVB: Nejstarší žijící absolvent Slovanského gymnázia v Olomouci.ZVSMO 1982, č.17–18, S.21..

Rozená Malínková. Narozena v Černovíře u Olomouce. Maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1983, pod jménem Vitásková. Po maturitě pracovala v Okresní knihovně Olomouc a při zaměstnání dálkově studovala dvouletou nástavbu knihovnictví v Brně. Pracovala v oddělení katalogizace a nákupu literatury, na pobočce knihovny, v oddělení informační služby a od 1.3.1999 ve funkci vedoucího oddělení RELIS (Regionální literatury a informační služby) Okresní knihovny v Olomouci až do roku 2007, kdy přešla do Vědecké knihovny Olomouc jako absolventka VŠ oboru knihovnictví v Opavě a následně na MU v Brně, kde v roce 2006 obhajovala diplomovou práci na téma Počítačová gramotnost u sociálně slabých skupin (pro FF MU 8.6.2006).Publikuje odborné stati do novin a časopisů, regionálního charakteru (Radniční listy; Knihovní obzor).a také výklady knihovnické legislativy, metody citování, práce s databázemi a j. na internetu pro laickou veřejnost. Je autorkou a spoluautorkou publikací Osobnosti střední Moravy ( 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008), které vydávala Knihovna města Olomouce. Od dubna 2013 členka bibliografické sekce SDRUK ČR. Přednáší na středních školách a univerzitě v Olomouci základy knihovnictví, bibliografiecké citace, práce s odbornými databázemi ap. Lektorka knihovnických seminářů pořádaných VKOL. V letech 2006–2010 byla členkou dobrovolných hasičů z SDH Olomouc-město.

Osobně znám. hš http://otavinka.blog.cz/…-slavi-opera

Mgr. Anna Vitásková

Báňský ing. v Doubravě, prof. Vys. školy báňské v Ostravě.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.229.; Springer,Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.52.;.

Studoval střední školu v Olomouci, Brně, o prázdninách pobýval v Letovicích, kde se setkával s literáty.Li­terární pokusy v Brně v časopisu Úsměv ( do r.1931).Od srpna 1930–1933 pracoval jako knihkupecký příručí u S.Kočího v Brně. První překlady.

Překladatel nezapomínaný.=ZVSMO 1982, č.17–18, č.50.; Zábrana,Jan: O Jiřím Víškovi.In: Víška, Jiří: Klíč k pokladu.Praha, MF 1976.S.103–128.;.

Maturoval na olomouckém gymnáziu a poté odešel studovat práva do Vídně. Studia nedokončil a vrátil se do Prahy, ale ani zde studia nedokončil. Začal se věnovat novinařině. Novinář, krátce učitel na soukr. dívčí škole. 1865–1897 okresní tajemník na Mělníce. Redigoval časopisy Boleslavan 1863–65;Pravda 1863;Mělničan od r. 1872. Přeložil několik německých a francouzských divadel. her. Pseud. František Winkler;Vlastimil Venkryl;V časopise Moravan- V. V. Přítel Jana Nerudy.

Z doby Nerudovy.Sborník .Praha, NČSAV 1959, S.212–219;

• fotografie, příloha č.14.;

Dějiny české literatury.II­I.Praha, NČSAV 1961, S.606.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.1384. Lexikon české literatury 4/II. Academia Praha 2008. S.1359–1360.

Narozena v Předmostí u Přerova (n.m.č.Přerova) jako Hrabalová.. Učitelka LŠU. Žije v Přerově.

Literární místopis Přerovska – SOKA Přerov.; Československý hudební slovník osob a institucí 2. M-Ž. Praha 1965. ;

V roce 1919 založil pěv. sdr. Tyrš, 1954–56 předs. Klubu českosl. skladatelů v Olomouci, 1956–59 učil na ped. šk. v Přerově a konz. v Kroměříži. V letech 1928–32 dirigentem Přerubu. Autor 66 opusů.

Hudební rozhledy X. 1957, S. 348. ; Stárek, Z. : SČS II. Praha 1982. S. 654. ;Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;.

Maturoval v roce 1932 na gymnáziu v Zábřehu. 1937 promován na doktora filozofie na FF KU v Praze. Po studiích byl lektorem Vinohradského divadla, později nastoupil dráhu středoškol. profesora. 1942 byl zatčen gestapem v Jičíně, vězněn v Kartouzích a v Pečkově paláci v Praze. Byl zastřelen při heydrichovském běsnění v Brně.

Průvodce.Zábřežský kulturní a informační měsíčník.roč.41,č.7–8,S.4.

Mládí prožil ve Valašském Meziříčí, kde absolvoval gymnázium. Poté odešel studovat práva do Prahy. Pracoval u soudů ve Valašském Meziříčí, Olomouci, Rožnově pod Radhoštěm a potom na ministerstvu zemědělství. Jako důchodce žil v Novém Jičíně, kde působil jako korepetitor Beskydského divadla a učil na hudební škole. Psal skladby komorní i orchestrální, zejména klavírní.

Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 167.; Československý hudební slovník. 2. díl. Praha 1965. S.868.;

Uznávaný filolog. Pedagogicky působil v Brně a v Uherském Hradišti. V letech 1891–1912 učil němčinu, řečtinu a latinu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V té době patřil k nejpopulárnějším osobnostem v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 331. Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927.S.170–171

Působil na KU Praha, a zakladatel LF na univerzitě v Plzni. Prof.MUDr. Dr. h.c. Eugen Vencovský, DrSc, čestným doktorem Humboldtovy univerzity v Berlíně a Jagellonské univerzity v Krakově. Čestný člen České akademie věd.

Mrňa, B.: Osmdesátiny E.V.=Štafeta, 20, 1988, č.2, S.24–25.; Mrňa, B.: Prostějovský rodák čestným doktorem Humboldtovy univerzity.=Šta­feta, 14, 1982, č.1, S.15–16.;.

Koncertní a divadelní pěvec v českých operách, dómský choralista, působil v Žerotíně Olomouc jako archivář v letech 1880–1887.

Fischer, R.: Olomoucký památník.1848–1918.Olomouc 1938, S.330.. Nešpor, Václav: Průvodce po ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929.

Od roku 1952 působila na Katedře matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.357.;

Narozen ve Střížově (n.m.č. obce Drahanovice). dómský vikář v Olomouci, překládal z němčiny. Přispíval do časopisů Archa, Našinec ad. pseud. : Efes/v čas. /František Střížovský/všeob. /, František Večeřa-Střížovský, Frant. Hraničář, P. Večeřa-Střížovský;

Vopravil : Slovník pseudonymů.Praha SPN 1973, S.1372;Vybíral, Bohuš: Beletristický přínos olomouckého kraje.1.Olomouc 1940, S.14/bibliografie díla/;Lid.demo­kracie, 10.3.1978, .

Moravské osobnosti umění a kultury/REGO SVKOL;.