Osobnosti Moravy.eu

Doc. RNDr. Jiří Zeman působí na Přírodovědecké fakultě UP od r. 1962 na Katedře matematické analýzy a numerické matematiky. Od roku 2006 předsedou Bakalářského studjiního programu oboru matematika – ekonomie se zaměřením na bankovnictví.

dopis OSM/06

Legenda našeho bylinářství Josef Antonín Zentrich byla původním povoláním papírenský technik. Pracoval jako technolog v Otrokovicích, ale v roce 1968 byl z politických důvodů přeřazen na práci pomocného dělníka. Volný čas věnoval sbírání i poznávání bylinek a samovzdělávání. V roce 1964 mu byla lékaři po těžké chřipce diagnostikována začínající leukémie a tak se po medikamentózní léčbě začal zajímat o možnosti a léčení bylinkami. Jedním z jeho přírodních lékařů byl bylinář Rudolf Franěc z Holešova (1910–1981), který jej zasvěcoval do tajů rostlin a léčení. Pod jeho vedením se postupně vypracoval z pacienta na pomocníka a vzápětí i studenta. Bylo to usilovných patnáct let samostudia.V letech 1969–1972 dálkově studoval astrologii ve Švýcarsku. Pro veřejnost začal pracovat v roce 1981, kdy po náhlém úmrtí svého učitele a léčitele převzal jeho klientelu. V papírně setrval až do roku 1983 a bylinářskou praxi vykonával načerno. Teprve po odchodu ze zaměstnání začal v lázních Skalka na Prostějovsku provozovat bylinkovou poradnu. V roce 1985 přešel pod křídla JZD Slušovice. Svoji vlastní praxi si otevřel záhy po revoluci, v roce 1990.
Literárně debutoval knihou o léčivých bylinách „Byliny v prevenci“ (Brno TJ Jóga 1985). Po roce 1989 začal spolupracovat s MUDr. Josefem Jonášem a začátkem roku 1990 vyšla kniha Přírodní a lidové léčitelství slovanských národů, která byla záhy rozprodána, přestože vyšla v nákladu 290 000 výtisků. Na svém kontě má na třicet titulů. Jeho knihy vycházely především v nakladatelstvích Fontána a Eminent. V roce 1990 si otevřel bylinářské poradny v Otrokovicích, Olomouci, Kyjově, Kroměříži, Brně, Praze a Ostravě. Před třemi lety získal Bratislavu. Spolupracoval také s TV Ostrava a pořadem Pod pokličkou. V posledním rozhovoru se šéfredaktorkou Ilonou Manolevskou z časopisu Meduňka je uvedeno, že se pokládal především za bylináře a když začínal provozovat vlastní praxi pěstoval a sušil bylinky pro své pacienty. Postupem let, když se klientela rozrůstala začal spolupracovat s lékárenskými firmami. Za nejlepší ze svých knih považoval třídílnou Encyklopedii moderního bylinářství , kde zpracoval přes 400 bylin. Poslední rozloučení se konalo 10.9.2012 v O­trokovicích – Kvítečkově.

http://otavinka.blog.cz/…f-a-zentrich

Působila v Krajském oblastním divadle Olomouc do r. 1955.

Přehled činnosti čs.divadel v r. 1958.Praha 1959.S.270.;.

Narozen na Břeclavsku. Od r. 1911 působil jako odborný učitel ve Štěpánově, později ředitel obec. školy v Troubelicích, okresní škol. insp. se sídlem v Šumperku od r. 1922 – 1928, požádal o uvolnění ze zdravot. důvodů. Od r. 1928 – 1939 ředitel obecné a měšťanské školy ve Štěpánově. Na vl. žádost ze zdrav. důvodů odešel předčasně do pense k 1. 8. 1939. Přestěhoval se do Luhačovic. Zemřel v Uherském Hradišti v nemocnici. Publikoval v učitel. časopisech. Autor učebnic pro měšťanské školy a autor monografie Štěpánov (1928). Pedagogické spisy vydával pod pseud. Hanuš Solitude. Recenzent nově vydávaných učebnic.

Kronika národní školy Štěpánovské 1886 / 1953.S.243, 268, 180, 300.;OA Olomouc.;Kronika obce Štěpánova od r. 1927.OA Olomouc.

Studoval Dvanáctiletou střední všeobecně vzdělávací školu (nyní Gymnázium J.W), kde maturoval v roce 1965. Poté v Brně FF UJEP (dne Masarykova umiverzita), dále VŠE Praha, kterou ukončil v roce 1970. V letech 1971–1975 působil ve Státní bance čs. ZVS 1971–1972 letiště Brno. 1975 – 1990 Výzkumný ústav oděvní v Prostějově a po jeho zrušení od roku 1990 jako učitel na Střední škole polytech. v Prostějově. Od roku 1991 souběžně působil na několika moravských fakultách. Na plný úvazek na Právnické fakultě UP v Olomouci (celkem 20 let) (1991–2011), na zkrácené úvazky v 1994–2000 FF UP Olomouc katedra sociologie a katedra aplikované ekonomie, 1994–1995 pedagog gymnázia v Prostějově, na poloviční úvazek 1994–2012 LF UPOL, na fakultě zdravotnických věd 2010–2018 jako přednosta ústavu zdravotnického managementu UP Olomouc, 2003–2004 univerzita Ostrava a souběžně Newton College Brno. Stále přednáší na NCONZO Brno, (Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů). Živnostenský list – ekonomické poradenství. 2000– dosud Přírodovědecká fakulta UPOL, přednášky pro 4 katedry. Autor několika set skript a naučných knih, básní v časopise Host a BB pod pseud. Jára Zlámalů " Říkačky na kačky aneb Kateřina na každý den". CULTUM Olomouc 2021. Autor několika literárních děl pod pseudonymy, publikovaných v různých kulturních časopisech, nositel 2 literárních cen. Zájmy: četba, sport, tenis, chata, zahrada, hudba, divadlo.

Literární pseudonymy: Jára Zlámalů; JaZ; Jazla;

Osobní sdělení i meilem 23.5.2023 a 24.5.2023. En­cyklopedia Britannica

Ing. PhD. Jaroslav Zlámal

V letech 1928–1931 se učil kovářem v Kroměříži, za okupace byl totálně nasazen v Lipsku. Od r. 1945 žil na Hané, zprvu v Bystrovanech, později v Toveři, v r. 1948 se přestěhoval do Olomouce-Chválkovic. Pracoval u Dopravních staveb, r. 1972 důchod. O šest let později se přestěhoval do Pensionu při Domově důchodců. Teprve v této době začal zpracovávat svoje vzpomínky na rodný kraj, historii valašské obce, bádal po původu svého příjmení a zpracovával genealogii svého rodu od r. 1643. Studoval a vypisoval achiválie ve Slezském archivu Opava, Moravském archivu Brno, farní úřady. Zanechal rozsáhlé dílo, které v několika svazcích předal do opavského státního archivu. Kronika rodů Změlíků v Lačnově čp. 29, 41, v Lidečku č.78 a Kronika rodu Změlíků v Olomouci.

Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000, S.178.;

Absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, žák F. Vacha, teolog. fakultu v Olomouci, klasickou filologii ve Vídni. Byl profesorem Gymnázia v Kroměříži, ředitelem kůru u sv. Mořice v Kroměříži od r. 1920.

ČSHS, Praha 1965. 2 díl. S.999.;.

Narozen v Křížové (n. Brno Žabovřesky).Prof.UP v Olomouci, zakladatel plastické anatomie.1951 – 1974 přednosta Anatomického ústavu lékařské fakulty UP.Mj.5 díl.La­tinsko-české anatomické názvosloví./1985/;A­natomie pro výtvarníky /3.v., 1977/;Byl velkým milovníkem psů.Měl zahrádku s chatou v Dolním Žlebu u Šternberka.

ČBS.Praha 1992.S.831.;Černý, M.: Pes může žrát všechno, co žere aneb Veselé zamávání prof.J.Zrzavému k osmdesátinám­.Pacemaker, 1989, č.3, S.3.;.

Prof. MUDr. Josef Zrzavý, DrSc.

V letech 1907 – 1909 soukr. stud. u K. Reinera, F. Županského a F. Ženiška, Umělecko prům. školu v Praze . V Olomouci působil na PDF UP 1947

• 1949, vedl výuku malby a malířské kompozice. Národní umělec 1966.

Ilustroval Erbena, Máchu ad. /

Lamač, M. : Jan Zrzavý. Praha Odeon 1980. ;Výtvarníci a teoretici VVUP (1946 – 1985. Olomouc 1986. ;alk: K působení J. Z. v Olomouci. Kdy, kde, co v Olomouci 1990, květen, S. 31–32. ;bh: a glosa na okraj. KKC v Olomouci, 1990, č. 6, S. 17. ;Výtvarná kultura, 2, 1978, č. 2, S. 36 – 43. ;Květy 1977, č. 52, S. 40. ;/ reg. /. ;Dvořák, František: Olomoucké období národního umělce Jana Zrzavého. In: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1976, č. 184, S. 3–8. ;.

Po maturitě na piaristickém gymnáziu v Kroměříži studoval filozofii na univerzitě ve Vídni. V, r. 1864 jmenován profesorem na státní německé reálce v Opavě. 20 let působil v Kroměříži. Člen Královské české společnosti nauk.

Sázavský, J.V.: Buditel slezského lidu prof.Josef Zukal-příl.Kroměřížsko. In:Vlastivěd.sbor­ník střední a severní Moravy.,VII, 1929–30. S.1.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.54.;.

Narozen na Českomoravské vysočině. Studoval v Římě a v Paříži, politický vězeň 1953–1965 ve Zlíně, pak prac. topič, skladník, v depozitář. NG, do r. 1975 působil jako kněz. Zajížděl do Olomouce, pomáhal s teologic. kursy. Člen redakční rady Lidových novin, čestný děkan teol. fak. UK v Praze. Publ. v samizdatu /úvaha o TGM/, 1979;Olomoučtí bratři Suchánkovi natočili r. 1977 2 hod. videoprogram Den pro Agapé, výklad v podání J. Z. Zemřel při koupání v moři v Itálii. V r. 1993 vyznamenán Řádem T.G. Masaryka. V r. 2002 mu Česká křesťanská akademie postavila v rodišti pomník.

Burian, V.: Vzpomínka na Josefa Zvěřinu.Hanácké noviny, 23.8.1990, S.4.; V roce 1990 zemřeli.Brno SVK 1991, S.40–41.;.

Pochází z umělecké rodiny. Absolvoval brněnskou konzervatoř. V r. 1977 hrál v Hanáckém divadle v Prostějově. V roce 1978 absolvoval. Po ukončení školy nastoupil hned do činohry Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci. Záhy se stal miláčkem olomouckých diváků.. V roce 1982 nastoupil do činohry Státního divadla v Brně, kde působil do roku 2008. Odkud musel odejít ze zdravotních důvodů. Spolupráce s rozhlasem, televizí a filmem.

Postavy brněnského jeviště. II. Brno 1989.S. 396–400.; http://www.csfd.cz/…-jan-zvonik/

Narozen v Čertoryjích (n.Charváty). Studoval německé gymnázium v Olomouci 1861–69, 1876 získal doktorát na UK Praha.R.1880 ad­vokátní kancelář v Olomouci, kde půs.do r.1908.Spoluza­kladatel spolku Žerotín, místopředsedou 1881–1905;R.1885 založil Národní jednotu pro východní Moravu a byl jejím starostou 1885–1909.Od r. 1885 říšský poslanec za Litovel-Boskovice.

Fischer, R. : Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S. 368–370; Fischer, R. : Cesta mého života. Olomouc 1937/fotografie.,S. 164.; Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov. Olomouc UP 1968. S. 38. ;

Prozaik a dramatik čerpající z historie a scénárista

Narodil se v Pardubicích v rodině hudebníka. Po absolvování měšťanské školy odešel jako herec k divadlu. Od konce 50. let působil jako scénárista a dramaturg v pražském divadle Rokoko. Po jeho zrušení na počátku 70. let se živil jako autor, režisér a herec v různých estrádách a kabaretech. V letech 1991–92 byl dramaturgem a scénáristou v brněnském Divadle u Jakuba. Od počátku 60. let psal fejetony, scénáře rozhlasové a televizní zábavy, uplatnil se i jako dramatik (Konvenční vražda – 1966, Kat a jeho Mydlář – 1968 aj.). Těžiště jeho umělecké aktivity však spočívá v prozaické tvorbě. Svým knižním debutem, novelou Dřevoryt o knězi a rychtářovi – 1978, zasazenou do období doznívajícího baroka a nastupujících osvícených reforem, se Žáček přiřadil k té větvi historické beletrie, která hledá odpovědi na základní otázky lidské identity uměleckou evokací životních zkušeností lidí uplynulých dob. Založeny na znalosti dobového materiálu přinášejí Žáčkovy prózy psychologicky citlivé obrazy historických osobností i fiktivních postav vytvářených též jazykem , který odkazuje k dobovému jazykovému stylu (Apokryf o hraběti Šporkovi a Epilog – 1988, Nesklopím očí svých – 1990). Postřehy k dílu J.Demla Žáček shrnul do svazků esejů Demloviana – 1997. V roce 2007 byl oceněn arcibiskupem Janem Graubnerem. Dostal řád Cyrila a Metoděje.

Učil se zámečníkem. V 15 letech řídil dělnický sbor v rodišti. Poté studoval v Brně průmyslovou školu, kde se osvědčil též jako sbormistr sboru studentů a dělníků. Souběžně studoval zpěv v Brně a v Praze.Po 1. svět. válce se stal úředníkem státních drah v Olomouci. Znovu řídil dělnický sbor ve Velké Bystřici, v r. 1926 převzal vedení Pěveckého sdružení Dělnické akademie v Olomouci a stal se sbormistrem Dělnické pěvecké župy Josefa Nešvera v Olomouci a podílel se též na vybudování žup L.Janáčka v Ostravě a Ferdinanda Vacha v Brně. Byl členem předsednictva Svazu dělnických pěveckých spolků v ČSR. Redigoval časopis Akordeon 1937–1938. Vyučoval též sólovému zpěvu.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965. S.1014..; Stárek, Z.: SČS II.Praha 1982.S.708.;.

Narozen v Kožušanech (n.obec Kožušany-Tážaly).

Berní úředník, publicista.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?, Praha 1990, S.246.;

V letech 1935–1945 dirigent opery Městského divadla v Olomouci, po r. 1945 působil v Liberci.

Československý hudební slovník.II.S.1018­.;.