Osobnosti Moravy.eu

Zakladatel podnikatelského rodu. Narozen v rodině sedláka, hostinského a řezníka Josefa Sch. Po vychození školy v rodišti, odešel do Vídně, kde se vyučil brusičem skla a sklenářem. Oženil se s dcerou svého mistra, který byl zároveň obchodníkem se sklem. R.1844 se osamostatnil a založil vlastní sklenářskou a brusičskou živnost i obchod se sklem. R. 1857 propachtoval velkostatek ve Velkých Losinách. Vedení sklárny svěřil synovci Josefovi Sch. Záhy sklárna velice prospěrovala i s exportem v zahraničí. Nejúspěšnějším byla výroba cylindrů na petrolejové lampy. V r. 1859 pronajal Starou huť ve Svaté Sidonii a tzv. Novou huť ve Svatém Štefanu na Slovensku.Sídlem podniku zůstával Rapotín. R. 1871 sklárna v Rapotíně vyhořela a sídlo fy bylo přeneseno do Vídně.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2.(14.). Ostrava 2001. S. 117–118.

Synovec Josefa Schreibera (1819–1879). Navštěvoval školy v Olomouci, poté se vyučil ve strýcově živnosti ve Vídni.

Dohnal, M.: Z dějin severomoravského sklářství. In: Severní Morava, 14, 1988. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.).Ostrava 2001. S. 118.

Vystudoval Strakovu akademii a práva na něm. univerzitě v Praze. JUDr. Schreitter působil jako finanční referent v Mostu. V mobilizaci 1938 byl bezepčnostními orgány ČSR zajištěn v internančím táboře. Něm. vojska hoosvobodili a působil jako náměstek starosty v Mostu, Chebu, Liberci. V roce 1942 přišel do Olomouce a stal se starostou. Po válce byl v Olomouci odsouzen na pět let nucených prací.

Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.58–59;

Na počátku tohoto století trávil několikeré prázdniny v Mohelnici. Na Moravě získal námět k obrazu „Ukolébavka“, zobrazující hanáckou selku, která kolébá děcko v zšeřelé světnici. 1906 se stal prof.UPŠ v Praze. Manželkou mu byla Milada Havelková, nar. 1877 v Olomouci, dcera Jana Havelky z Loštic, zemřela 25. 11. 1931. Syn Jan naroz. 31. 10. 1901 v Praze, malíř, grafik. ;

Hekele, F.> Malíř Josef Schusser.(Opožděná vzpomínka).KKM 1964, č.7, S.4.;.

Studoval chemii a chemickou technologii na VŠ v Brně a krátkou dobu působil jako suplující profesor na německé státní reálce v Brně (1875–1879), poté suplentem na zemské vyšší reálce v Moravské Ostravě. Tam se stal roku 1902 ředitelem dívčího lycea. Protože se zabýval teoreticky technologií pivovarnictví a cukrovarnictví vyslala jej OŽK v Brně na světovou výstavu v Paříži jako experta. Byl autorem několika odborných publikací z oboru chemie. Popsal technologii výroby piva. V Ostravě se zabýval též turistikou v Beskydech a napsal prvního turistického průvodce Ostravou a Ostravskem (1890).

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.).Ostrava 2001. S.119–120.

Rod. jménem Sikora Jan. Šachy jej naučil ve třinácti letech otec. V době středoškolských studií v roce 1957 se účastnil krajského přeboru dorostu v Olomouci. Maturoval v roce 1959 na gymnáziu v Šumperku a pak dva roky pracoval jako soustružník. Poté narukoval na 26 měsíců k PTP do Rimavské Soboty. Po návratu z vojny mu přestala platit první VT v šachu a musel začínat znovu. Pracoval jako technolog po dobu pěti let. V roce 1965 vyhrál Krajský přebor Ostravského kraje a získal zároveň titul km (kandidát mistra). V roce 1968 se odstěhoval do Třince, kde začal pracovat jako programátor a posléze jako systémový inženýr. Na 64 polích získával jeden úspěch za druhým a v roce 1974 se stal Mistr sportu a r. 1981 Mezinárodním mistrem. Věnoval se také skladatelské soutěži. Složil na 20 studií a v r. 1988 získal 1. cenu v prestižním maďarském časopisu Sakkelét. V periodiku Československý šach 1984 uveřejnil 18 studií. Též byl rozhodčím dvou mezinárodních turnajů.V roce 2008 se účastnil Mistrovství Evropy seniorů (nad 60 let) s pětičlenným týmem předních reprezentantů ČR a z Drážďan přivezl zlaté medaile.

Almanach moravskoslezských problémistů. Brno SNZZ 1999. S.19. http://sachymosty.webnode.cz/…ikora-lerch/ Malá encyklopedie šachu. Praha, Olympia 1989. S.194. http://otavinka.blog.cz/1209/jan-lerch http://otavinka.blog.cz/…ici-sachista https://www.chess.cz/…ikora-lerch/

IM Jan Sikora Lerch

Učil na reálném gymnáziu v Olomouci a Opavě, od 1897 říšský poslanec, 1871–73 řídil pěvecké sdružení Vlastimila Kroměříž, 1890–99 předseda Orlice v Prostějově, psal články do Památníku PSMU r. 1913.

Stárek, Z.: SČS II.Praha 1982.S.504.;. Starý, F.: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931. S.44.

V roce 1935 absolvoval ČRO. Ředitel školy Střední průmyslové školy strojnické od roku 1970.

Primum necessarium.. Olomouc, SG 1997. S. 368.

Ing. Vladimír Skála

V roce 1941 maturoval na reálném gymnáziu v Kyjově, poté absolvoval jednoroční kurz Obchodní akademie v Uherském Hradišti a od roku 1945 studoval FFMU v Brně, o rok později přešel na univerzitu do Olomouce, kde vystudoval češtinu a filozofii. Od roku 1948 zde působil jako asistent, pak jak odborný asistent až do roku 1987, kdy odešel do důchodu. V roce 1990 jmenován univerzitním profesorem. Od r. 1969 předsedou olomoucké pobočky Literárně vědné společnosti. V roce 1947 na stáži v Lublani a r. 1952 v Krakově.

Do školy chodil v Kostelanech a poté absolvoval roční ZUŠ lesnickou ve Strážnici. Poté odešel studovat SLTŠ do Písku. Zde byl členem horolezeckého oddílu a poznal skály. Po maturitě odešel na vojnu a po dvou letech odešel na Téryho chatu, kde se z nosiče záhy stál chatár. V roce 1967 se vrátil do jižních Čech a zakotvil v Českých Budějovicích, kde pracoval u Lesprojektu s cílem tvořit lesnické plány a mapy. Po 35 letech odešel do důchodu a plně se soustředil na vydání knihy. Vyšla v roce 2017 s názvem Upřenost. O pět let později vyšel autobiografický román Před lesem pokleknu!

http://www.ctenizpisku.cz/…k-frantisek/ Skopík,Fr.: Upřenost. České Budějovice, Basta 2017. http://otavinka.blog.cz/…0-narozeniny Skopík, Fr.: Před lesem pokleknu! České Budějovice, Basta 2022.

Narozen v rodině pasekáře Martina Skýpaly. V rodišti navštěvoval obecnou školu, 1864–1866 studoval nižší reálku v Novém Jičíně. V této době byl jeho otec starostou obce Oznice. Připravu na pedagogickou dráhu absolvoval v dvouletém kurzu pro učitele na Německém učitelském ústavu v Olomouci. Po ukončení studia r. 1869 nastoupil jako učitel na hlavní škole v Moravské Ostravě. Významně prosazoval výuku českého jazyka na škole v Moravské Ostravě. Stálým dopisovatelem Opavského týdeníku. Psal též do kalendářů a dalších moravských periodik. Člen řady českých spolků, archivářem pěveckého spolku Lumír v Ostravě, knihovníkem Občanské besedy. Členem Selského spolku v Olomouci a VSMO. Pro nemoc požádal v březnu 1886 o dovolenou a vrátil se zpět na Valašsko k příbuzným.

BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S.130–131.

Narozen v Outěchovicích (n. Útěchovice). Medicínu vystudoval v Praze. Po studijním pobytu v USA pracoval v sanatoriu v Prosečnici (n. Krhanice). Poté pracuje jako lékař v Ostravě. 1946 se stal docentem sociálního lékařství a přišel do Olomouce jako první představitel tohoto oboru na LF UP. Řádným profesorem se stal v roce 1955. Připravoval učební texty pro posluchače medicíny. Pečoval o Ústav národního zdraví.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.199; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 109.

prof.MUdr. František Slabihoudek

V letech 1878–1882 působil u soudu v Olomouci, Uher. Hradišti a Třebíči. Soudní činnost ukončil r. 1912. Sbíral pověsti ze Slezska. Užíval pseudonymy: Alois Bor, Ladislav Chotěbořský, Frant. Lad. Sláma;

Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987..

V r. 1898 v Olomouci vyučoval v ústavu hraběte Poettinga po dobu 19 let, publikoval do odbor. časopisů a Ottova naučného slovníku.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc, 1938, S.269..

Od roku 1974 žil ve Hvozdečku u Bouzova. Pravidelně se účastnil regionálních konferenci v Přerově, Kroměříži, Olomouci.. Autor veršů, a lidových vyprávění z Hané. Ilustroval Bouzovské noviny. Jeho příspěvky o národopisu Hané ve sborníku Proměny hanácké vesnice. (Kroměříž-Zlín, 2003).

Osobní sdělení a zpráva o úmrtí JUDr. Kráčmar.

Hvozdečko (n.m.č. obce Bouzov)

Narodil se v rodině faráře Církve československé husitské, vl.jm. Mazaný. V roce 1949 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli. Poté studoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. a promoval roku 1953. Pak působil jako stomatolog v Bohumíně, Přerově. Od roku 1965 pracoval v Prostějově jako dětský stomatolog a jako vedoucí lékař oddělení zdravotní výchovy až do konce září 1969. V roce 1967 založil v Prostějově Klub dárců krve, který byl první v celé ČSSR. V této době hodně publikoval nejen v odborném, ale i vlastivědném tisku Prostějovska. Psal o slavných rodácích – lékařích, o vývoji zdravotnictví na střední Moravě. Na podzim 1969 nastoupil na LF UP v Olomouci, kde zprvu působil na Ústavu sociálního lékařství jako odborný asistent až do konce dubna 1982. V září 1986 se stal vedoucím Katedry sociálního lékařství a dějin lékařství a 12. dubna 1990 byl jmenován profesorem. Přes čtvrt století přednášel na Palackého univerzitě a po celou dobu publikoval. První publikace mu vyšly už v roce 1954. Napsal tři monografie, několik zdravotně výchovných publikací pro mládež a skripta pro studenty. V roce 1994 odešel do důchodu, ale i nadále se věnoval badatelské a publikační činnosti. Byl přední osobností mnoha spolků, zejména Vlastivědné společnosti muzejní a olomoucké pobočky Ústavu dějin lékařství při Akademii věd České republiky. Vynikající znalec a obdivovatel českého písemnictví, jeho přednášky pro vysokoškolské studenty i jiné posluchače dokázaly zaujmout. Po roce 1989 vydal spolu se Svatoplukem Kášem Medicínské historky z Moravy (1990), Antologie českého lékařského humoru a v roce 2001 vydalo olomoucké nakladatelství Danal knihu humorných příběhů „ Olomoucký aeskulap se usmívá“. Emeritní přednosta Ústavu sociálního lékařství LF UP zemřel náhle za tragických okolností .

Stratil, V.: Jubilant historik lékařství. Kdy-kde-co v Olomouci, 1980, leden, S. 11. * Všetička, F.: Historik lékařství Slavětínský slaví sedmdesát. Svoboda,30.1.2000. * Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.74.;

Prof. MUDr. Milan Slavětínský CSc.

Základní hudební vzdělání u otce Klementa Slavického /1863–1941/, při koncertech doprovázena manželem MUDr. Otakarem Vondrovicem. Žila a bydlela v Přerově v Mostní ulici.

Československý hudební slovník.2.sv.P., 1965.S.515.

Narozen v obci Milkov (n.m.č. obce Ludmírov). V Biskupství u Náměště na Hané se učil knihařem, působil v Olomouci u arcibiskupského knihaře, poté v Prostějově, Brně a v Šumperku byl na vojně. V roce 1922 založil v Olomouci odborový Svaz knihařů a byl až do roku 1928 předsedou Společenstva živností ozdobných. V Mikulově založil knihovnu. Užíval pseudonym Miloš Milkovský.

Bartocha, Rostislav: Písmák Karel Slavíček. Časopis Vlasteneckého Spolku Muzejního Olomouc, 1946, S. 374–383.; Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918, Olomouc 1938, S. 270.

Studoval České gymnazium v Brně, poté učitelský ústav v Příboře. V letech 1881–1888 působil v Přerově, poté přešel do Kroměříže na Českou dívčí školu, kde učil 20 let. V r. 1907 se stal ředitelem obecné a měšťanské školy chlapecké v Kroměříži do r. 1924. Od r. 1924 řídil školu živnostenskou. Pracoval v různých spolcích, zejména ve sportovním klubu Haná, v Moravanu, v YMCA. Připojil se k pravoslavné církvi v Kroměříži.

Nekrolog: Večerka Jan: Haná, 15.9.1927, č.214.; Mejsnar, K.: Půl století veřejné knihovny v kroměříži. Kroměříž 1947. S.36.

Narozen v Suchdole na Prostějovsku. Autor básnických sbírek .Verše.Bo 1931, Polní cesta.Vyškov 1939.;Karlík Soušků.Olomouc 1930– povídka.Redigoval Moravské rozhledy.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.29.; Vybíral, Bohuš: Beletristický přínos olomouckého kraje.Olomouc 1940. S.12.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.245.;.

Narodila se v rodině středoškolského profesora. V letech 1959–1965 žila s rodiči v Kroměříži. Poté bydlela s rodiči v Brně a studovala gymnázium na Lerchové v letech 1973–1977. Po maturitě absolvovala studium na brněnské univerzitě, kde studovala bohemistiku a pedagogiku a v r. 1983 získala PhDr. V letech 1993 – 1998 působila na Masarykově univerzitě v Brně, v roce 1995 doktorandské studium na FFUP Olomouc. Píše od svých 6 let. V prosinci 199 ji vyšly verše v Literárních novinách, v únoru 2000 v brněnském KAMU.Publikovala v odborném a kulturním tisku,. Knižně debutovala básnickou sbírkou " Africké bubínky lásky" (Brno, Host 2000). Další půvabnou sbírkou je „Bleděmodré usínání“. (Brno, Větrné mlýny 2001). O tři roky později vyšla sbírka " Dokud nás sny nerozdělí, aneb Talent na živý život". ( Brno, Větrné mlýny 2004) a o pět let později sbírka " Něžná lavina" ( Brno, Čintamani 2009) s doslovem Agustina Skýpaly. Členka Obce spisovatelů.

Stanovy a adresář Obce spisovatelů. (Stav k 8. 6. 2009). Praha. ; Dokumentační list ze dne 17. 8. 2009. http://www.cintamani.cz/…/recenze.htm Ukázky – na blogu Otavinka ( 1.12. a 27.12. 2009)

Rozená Riedlová

Literární jméno: Alena Riedlová Slepičková.

Foto jun 17059 ze dne 24.6.2017 v O­lomouci

Narozen v Řepčíně u Olomouce, kde také prožil podstatnou část svého života, ředitel olomouckých škol, výtvarný umělec. Žil a působil v Hranicích. Vystavoval v r. 1991 v Olomouci na I. soubor. výstavě Unie výtv. umělců Olomoucka.

B.Smejkal;Zatlou­kal, P.: I.souborná výstava Unice výtvar.umělců Olomoucka.Kata­log.Olomouc 1991.;.

Řepčín část města Olomouc.

Maturoval na gymnáziu v Zábřeze a poté absolvoval učitelský ústav v Příboře. Poté učitelem v Dubicku v roce 1914. Za války na italské frontě, kde vážně onemocněl. Po válce učil v Písařově.Ře­ditelem měšťanské školy v Brodku u Konice v letech 1924–1934 a poté od září 1934–1938 ředitelem školy ve Šternberku. Zasloužil se o zřízení českého gymnázia ve Šternberku v roce 1935. V Olomouci okresním školním inspektorem. Učil též v Bohuňovicích. Psal články do pedagogického a kulturního tisku a do Stráže Moravy. Účastnil se pedagogických kongresů v zahraničí. Léčil se na tbc v Tatrách a ve 48 letech zemřel. Pohřben ve Zvoli.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.138–140. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem.Šter­nberk 2010. S. 117–118.

R. 1929 mat. na učitelském ústavu v Olomouci, již za studií řídil ústavní pěvec. sbor a žákovský orchestr, též varhaník Husova sboru, církve čs. od r. 1928. Od r. 1929 působil v Opavě. V letech 1938–1945 učil v Horce nad Moravou. Psal hudební referáty do Pozora. Upravoval lidové písně a psal hudbu k tanečním a tělových. vystoupením.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.557.; Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů.II­.Praha, 1982, S.515.;.

'

Náčelník jednoty Sokol v Litovli 1887, v Olomouci od roku 1899 působil jako advokát. V letech 1900–1909 místostarosta Družstva čes. divadla, starosta Divadelní jednoty.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc, 1938, S.271–272..