Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Lipsko (Německo), Olomouc, Prostějov, Vídeň (Rakousko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | knihovník, ředitel knihovny, středoškolský profesor | |||||
Anotace: |
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1906, FFUK Praha, 2 semestry univerz. Vídeň. Působil jako střed. prof. na G v Zábřehu na Moravě a na obch. akad. v Prostějově, kde založil okresní osvět. sbor. Od l. 8. 1920 pověřen vedením nově zakládané městské knihovny v Olomouci. První ředitel čes. veř. knihovny města Olomouce. Syn doc. PhDr. Zdeněk Šprinc, snacha doc. Stanislava Šprincová, roz. Kavanová. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci. Na hrobě plaketa od sochaře Julia Pelikána. |
|||||
Zdroj: |
Smejkal, Bohuslav: Antonín Šprinc.Medailon k 100.výročí narození…Olomouc, OK leden 1987.;. https://otavinka.blogspot.com/…mrti-as.html |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Opava, Plzeň | |||||
Obory působení: | sólový tanečník | |||||
Anotace: |
Od r. 1940 působil v divadle Plzeň, Bratislava, Opava, r. 1954 v ND Bratislava |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DÚ 1959.S.241.;. |
|
||||||
Místo narození: | Penčice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | advokát, poslanec zemský, redaktor, starosta města Hranice | |||||
Anotace: |
Vystudoval olomoucké gymnázium a právnickou fakultu v Praze. Po studiích pracoval jako koncipient v Olomouci. 1888 se přestěhoval do Hranic, kde převzal advokátní kancelář. 1896 se zasloužil o zřízení samostatné české školy v Hranicích. 10.9.1903 byl zvolen starostou města. Za jeho starostování byla vybudována plynárna, nemocnice, vodovod, park, osvětlení ulic atd. Redaktor a zakladatel časopisů: Hranicko-lipnické noviny; Hlasy z Pobečví. Od r. 1906 moravský zemský poslanec. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný.VII. Praha 1933.S. 82. Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc SG 1927. S.187. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. František Šromota |
|
||||||
Místo narození: | Boskovice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liverpool (Velká Británice), Oxford (Velká Británie), Prostějov | |||||
Obory působení: | archeolog, středoškolský pedagog, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
R. 1935 abs. FFUM v Brně, odb. studia dokončil v Oxfordu, později prohloubil v Liverpolu r. 1947 a r. 1969 v Holandsku. Od r. 1937 vyučoval angličtině a němčině na RG a SEŠ v Prostějově. Zajímal se o vlastivědu a speleologii. Rozsáhlá publikační činnost ve Štafetě a Zpravodaj Muzea Prostějovska. |
|||||
Zdroj: |
Marek, Pavel: Pětasedmdesátiny Jana Šrota.=ZVSMO 1985, č.21–22, S.43.;(bibliografie z let 1951–1985);(PLK): Průkopník středověké archeologie.=Stráž lidu, (Prostějov), 26.2.1986, S.6.;VVM, 33, 1981, č.1, S.102.;Prudká, A.: 70 let prof.Šrota.=Štafeta, 13, 1981, č.1, S.18–20.;. Hlava, Miloš : Jan Šrot.In: Archeologie Moravy a Slezska.2004. S.117.;
|
|
||||||
Místo narození: | Cholenice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Veltrusy | |||||
Obory působení: | cukrář, sportovní činovník | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině kovářského mistra. K cukrářské profesi jej přivedli strýčkové Alois a František a tak šel malý Josef v roce 1923 do učení ve Veltrusích u Kladna ,které ukončil v r. 1927. Za prací musel jezdit po celém Československu, protože se mu nedařilo usadit se v Praze. Pravidelně sledoval Cukrářské listy, kde nakonec našel inzerát a nabídku místa na Moravě. V roce 1933 přišel do Olomouce, kde se trvale usadil. Zprvu prodával své výrobky na ulici, později v kasárnách a pak si pronajal na tehdejší Nádražní čp.50 u hodolanského mostu dům, kde sídlila Štaflova cukrárna. Od roku 1935 na doporučení věhlasného cukráře pana Jaroslava Dejmala, vyučoval na Živnostenské škole. S panem Dejmalem se kamarádil a byl jeho pravou rukou. Záhy se stal předsedou Společenstva cukrářů pro kraj se sídlem v Olomouci. Byl vyhlášeným cukrářem a měl vynikající nejen zákusky, ale i zmrzlinu široko daleko. Ve volném čase se věnoval sportovní funkcionářské činnosti. Několik let byl předsedou SK Hodolany. Na konci druhé světové války, dne 7. května 1945 zabránil nasazením vlastního života vyhození vysokého mostu, který spojuje Nové Hodolany se Starými Hodolany. Podminovaný most byl střežen devíti německými vojáky, kteří měli rozkaz vyhoditi jej do povětří, v čemž jim bylo panem Štaflem zabráněno. Jmenovaný na základě této události obdržel od Velitelství Moravské brigády pochvalné uznání, datované dnem 23.7.1945. Po znárodnění cukrárny nemohl být pan Štafl jako bývalý živnostník vedoucím cukrářské výroby. Nadále však pracoval ve svém oboru až do pense. Prošel komunálním podnikem, podnikem TOKO, Severomoravskými pekárnami a cukrárnami, kde působil ve funkci vedoucího cukrářského provozu. Aktivně působil v cukrářské branži až do r. 1976 a dále příležitostně vypomáhal i na cukrářské škole v Litovli. V roce 1999 mu udělila Společnost cukrářů ČR diplom a zlatou medaili Český cukrář. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 19, 2009, listopad. S. 7–8.; |
|
||||||
Místo narození: | Poděbrady | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | advokát, spisovatel, textař | |||||
Anotace: |
Olomoucký advokát, JUDr. Zdeněk Šťastný působí v advokátní kanceláři Ritter-Šťastný, Riegrova 19, Olomouc. S přítelem Petrem Rittrem psal od mládí písňové texty, povídky a od r. 1977 spolu pracují v jedné firmě. V roce 1986 jim vyšla společná kniha " Advokát ex offo", která byla v r. 1988 zdramatizována do třídílné televizní inscenace v ostravském studiu ČT. V r. 1987 jim vyšla další společná kniha " Biliáry" (Ostrava, Profil), soubor povídek z pracovního prostředí . Člen Literárního klubu Obce českých spisovatelů se sídlem v Ostravě. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografie: Advokát Ex Offo, Biliáry. |
|
||||||
Místo narození: | Litomyšl | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
Syn Josefa Š. /1841–1909/. V 1898–1903 učitel v hudební škole Žerotín v Olomouci. Od 1904 majitel hudební školy a ředitel kůru v Litomyšli. V letech 1922–1927 učil na učitelském ústavu v Přerově, vedl zde sokolské pěvec. sdružení Tyrš. Publikoval v časopisech Pozor 1922–26, Český východ 1904–1923, Obzor 1922–1926. ; |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.2.Praha 1982.S.581–582.; ČSHS, II.P.1965.S.725.;KP, XX, 1977, S.40–41.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Amsterodam (Nizozemí), Brno, Brusel (Belgie), Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Reimengen (Bavorsko), Vídeň (Rakousko), Zlín | |||||
Obory působení: | architekt, sklář, vysokoškolský pedagog, výstavnictví, výtvarník | |||||
Anotace: |
V roce 1965 ukončil studia na Fakultě architektury VUT Brno |
|||||
Zdroj: | ||||||
Poznámka: |
Ing. arch. Zdeněk Štefka CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kojetín, Kroměříž, Tovačov, Vsetín | |||||
Obory působení: | sběratel pověstí, spisovatel | |||||
Anotace: |
Stud. G v Kroměříži, 1927 začal stud. bohosloví, po 4 semestrech studia zanechal. V roce 1951–57 vedl kroniku města Kojetína, od 1959–1975 okres. archivář a správce muzea v Tovačově. Zájem o místní a historic. pověsti. V r. 1973 natočila Čs. televize, stud. Ostrava pořad Zázračná slunečnice. , jako součást Academia filmu Olomouc 1974. Sledovaná tvorba. Hanác. pověsti a pohádky, pověsti o hradech a zámcích |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů pověstí.Olomouc 1987,S.185–186.; Přichystal.A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce.Olomouc, SVK 1980.; Sborník Státního archivu v Přerově.1993.S.39.;. |
|
||||||
Místo narození: | Chrást | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Bělkovice-Lašťany, Dolany, Kutná Hora, Samotišky | |||||
Obory působení: | národní pracovník, sokolský pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Po maturitě na učitelském ústavu v Kutné Hoře začal v r. 1908 vyučovat v Samotiškách, Lašťanech a od r. 1914 v Dolanech. Od 1.1.1932 působil na zdejší škole jako řídící učitel.Za svého působení v Dolanech zřídil Živnostenskou školu, kde se učni vyučovali kancelářské teorii. Po adaptaci budovy školy v roce 1932 se zřekl učitelského bytu, aby mohla být vybudována šatna pro žáky.Pan Štěpánek byl předsedou Národní jednoty, která prosazovala a prosadila postavení české menšinové školy ve Vésce. Byl členem dolanského Sokola.V Dolanech působil až do svého zatčení a uvěznění v koncentračním táboře Osvětim.U příležitosti 55.výročí úmrtí a dokončení přestavby Základní školy Dolany, byl škole na podnět OÚ Dolany, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR propůjčen čestný název Základní škola Aloise Štěpánka Dolany. |
|||||
Zdroj: |
Vacek, K.: Proslov u příležitosti propůjčení čestného názvu ZŠ Dolany. Naše ves Dolany, Pohořany, Véska.1997, č.3, S.4.; |
|||||
Poznámka: |
Lašťany – nyní Bělkovice-Lašťany |
|
||||||
Místo narození: | Týniště nad Orlicí | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | starosta města | |||||
Anotace: |
Po absolvování tří tříd gymnázia odešel do učení do Bystřice pod Hostýnem, kde do roku 1853. Jako kupecký mládenec byl zaměstnán do roku 1862 v Olomouci a 1 rok na učení v Německu. Od 1.1.1862 měl vlastní obchod se smíšeným zbožím v Přerově. Od r. 1874 působil v městském výboru, od r. 1877 v městské radě. Stál u zrodu TJ Sokol a od r. 1871 byl starostou TJ Sokol. Starostou města Přerova se stal v roce 1890. Zakladatel Úvěrní záložny a Sokola v Přerově |
|||||
Zdroj: |
Lapáček, Jiří: Osobnosti města Přerova. Přerovské echo 1997, listopad S.3 (Foto). |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | ekolog, horolezec, pedagog vysokoškolský, spisovatel, vodák, zoolog | |||||
Anotace: |
V letech 1952–57 abs. UJEP Brno, obor zoologie. Působil 1957–1959 v Kraj. hygien. stanici v Ostravě, od r. 1959–1967 odb. as. kat. zoologie Př. F Olomouc, 1967–90 doc. tamtéž, od r. 1990 ved. katedry ekologie a děkan přír. fak. UP v Olomouci (1990–1994). V roce 1991 byl jmenován prvním profesorem ekologie a založil Katedru ekologie a zavedl odborné studium Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UPOL. Autor 80 vědec. publikací, 40 odbor. a vědec. popular. knih, 8 vědec. pop. krátkých filmů. V roce 2002 dostal Cenu města Olomouce. Účastník prvosjezdů horských řek a horolezeckých expedicí. Se svou ženou Dinou, založil projekt české Nemocnice v Pakistánu, o které natočil dokument v r. 2008. |
|||||
Zdroj: |
Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.160.; Z díla: cestopisy-Kde příroda vládne.P., Orbis 1975. Od pramenů k oceánu.P., Panorama 1986. Pramen života.P., Panorama 1986. V dunajské deltě.P., Panorama 1979. OKOL.;Žurnál UP, 1991, č.5, s.1./foto/;. |
|||||
Poznámka: |
Prof. RNDr. Otakar ŠTĚRBA, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | cestovatelka, horolezkyně, humanitární aktivistka, scenáristka, spisovatelka, sportovkyně, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Rodné jméno Margita Schochmannová. Po maturitě na gymnáziu vystudovala v letech 1958–1963 matematickou analýzu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Manželka O. Štěrby. Od r. 1964 působila na UP katedře algebry a geometrie na Přírodovědecké fakultě jako vysokoškolská učitelka. Od r. 1954 se věnovala aktivně horolezectví. Uskutečnila řadu výstupů ve Vysokých Tatrách a Alpách, r. 1970 v Himalájích, v r. 1970 členka expedice na Haramoš II. , 1977 na Nošak, 1980 vedoucí první ženské čs. himalájské expedice na Manaslu. 1984 vystoupila na vrchol Čho Oju (8153 m), čímž vytvořila čs. ženský výškový rekord. Bydlí v Hynkově (m.č. obce Příkazy). Od r. 2006 spolupracuje na humanitárním projektu Czech Hospital v pakostánském Karakorumu v Himalájích. Autorka řady publikací.V roce 2008 vznikla dokumentární film " Nemocnice na konci světa". Dostala vyznemání pakistánského prezidenta a Cenu města Olomouce za r. 2008. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.716. Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.357. Wikipedie.cz https://cenamesta.cz/…na-sterbova/ |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Dina Štěrbová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | grafik, scénograf, výtvarník | |||||
Anotace: |
Absolvoval VŠUP 1950, prof.J.Kaplický.Realizace: vitráž pro Prior Jihlava 1983, Brno 1984.Činnost: malba, volná a užitá grafika, architektura.V letech 1961–1986 šéf výpravy Stát.divadla v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Vyznání životu a míru. Katalog výstavy. Praha 1985, S. 219. ČBS. Praha 1992. S. 717. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Velké Karlovice | |||||
Místo úmrtí: | Poděbrady | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, sbormistr | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci, Brně, působil na školách v Holešově a na Kroměřížsku, Vyučoval v letech 1894–1929 na učitelském ústavu v Kroměříži. Sbormistr Moravanu. |
|||||
Zdroj: |
Fric, O. : Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1941. ; Stárek, Z. : SČS II. Praha 1982. S. 591–592. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Stavenice | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mladeč, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | botanik, přírodovědec, skauting, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství žil v Olomouci, kde v roce 1940 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté studoval přírodní vědy na univerzitě v Brně, kde promoval v roce 1947. Po vojně nastoupil na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UP, kde působil tři roky a pak přešel do vlastivědného muzea .- tehdejšího „Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého“. Zasloužil se o odborné uspořádání sbírek, o modernizaci muzeí, značnou pozornost věnoval rostlinnému porostu v Mladči, redigoval Zprávy VMO, zasloužil se o obnovení Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Externě přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Byl členem mezinárodní organizace muzeí ICOM při UNESCO a místopředsedou krajského odboru České botanické společnosti při ČSAV. Věhlasný botanik byl znám také z televizního pořadu ostravského studia „ Lovy beze zbraní“, kde se uplatnil nejen jako účinkující, ale byl též spoluautorem.. Vynikající znalec přírody byl od mládí aktivním členem skautského hnutí. Ke skautské činnosti se mohl svobodně vrátit až po roce 1989 , kdy pracoval s mládeží. Hojně publikoval v odborném a vlastivědném tisku, jako např. Zprávy Krajského vlastivědného muzea, sborník Středisko, opavský Časopis slezského muzea, prostějovská Štafeta, Kdy-kde-co v Olomouci aj. Milovníkům přírody a skautským činovníkům odkázal čtyři svazky pohádek o květinkách, které vyšly v roce 1992 s názvem „Pohádky lesní moudrosti“. Bratr „Bob“ (jak byl nazýván nejen skauty, ale i přírodovědci), byl nejznámějším botanikem na Moravě a svému povolání se věnoval celým srdcem. |
|||||
Zdroj: |
Hlůza,B.: RNDr. Bohumil Šula – 65 let. Zpravodaj VSMO 1985,
č.21–22,
|
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Ruda nad Moravou | |||||
Obory působení: | sběratelka lidové prózy | |||||
Anotace: |
Rozená Vénosová, v obci Hostice (n.m.č. Rudy nad Moravou). Ve 2 letech jí zemřel otec a tak život nebyl vůbec lehký. Vychodila pouze 8 let jednotřídky a poté pracovala jako dělnice v papírně. Sama se vzdělávala a hodně četla. V roce 1901 se vdala za obchodníka s knoflíky. Záhy se přestěhovala do Rudy, kde byl život trochu lepší. Na přástkách slýchávala písně, pověsti, které si zapisovala. Její sbírka obsahuje na 700 písní, popěvků a říkadel, 117 pověstí, 23 pohádek, 40 anekdot, popisy besed, etnografický a dialektolog. materiál. Pozůstalost uložena v archivu Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV Brno. |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.;Sirovátka, Oldřich: Nad národopisným dílem Anežky Šulové.=Severné Morava.Sv.34.Šumperk 1977.S. 68–70.;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš. 3. Ostrava 1995. S.118–119. |
|
||||||
Místo narození: | Kdousov | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Břeclav, Olomouc, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | biolog, fyzik, středoškolský profesor, turistika | |||||
Anotace: |
Učil přírodní vědy a fyziku na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a Břeclavi. V Brně učil biologii a pedagogiku (mj. i herce Karla Högra). Byl členem Slováckého krůžku v Břeclavi, Klubu českých turistů a Královské české společnosti nauk. V roce 1935 byl PhDr. Jan Švábeník přeložen do Olomouce, kde působil jako ředitel učitelského ústavu. V září 1941 byl zatčen gestapem. Po převezení do Brna vězněn v Kounicových kolejích, odkud byl v březnu 1942 transportován do Osvětimi, kde 16.3. 1942 zemřel. Dne 15. 12. 1945 mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam. V Brně je pamětní deska na Moravském náměstí 6. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 147.S.65.; Webové stránky – Encyklopedie města Brna. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místo úmrtí: | Bojkovice | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Vlastenecký učitel v Prostějově, první sbormistr Orlice. |
|
||||||
Místo narození: | Pavlov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor střední školy v Lipníku a Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.Praha, NK 1962, S.284;. |
|||||
Poznámka: |
Veselí u Litovle (n. Pavlov) |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Lutyně | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Olomouc, Orlová, Ostrava, Prostějov, Přerov | |||||
Obory působení: | dialektolog, jazykovědec, pedagog vysokoškolský, polonista, slavistika | |||||
Anotace: |
V letech 1949–1981 půs. na FFUP v Olomouci na katedře polského jazyka. Zabýval se dialektologií na Těšínsku a Ostravsku. Pořídil jedinečnou kartotéku dialektu na území Ostravska. |
|||||
Zdroj: |
Sedmdesátiny doc.PhDr.B.Témy.Kdy, kde, co v Olomouci, 1983, srpen, S.9.;. Padesát let z dějin obnovené univerzity. Olomouc, UP 1996. S. 260.; BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S.115–116. |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | právník, starosta města Olomouce | |||||
Anotace: |
V roce 1950 promoval na MU v Brně – JUDr. v oboru právo. Starosta města Olomouce v letech 1970–1986. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce. Memoria: Olomouc, 2002; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štíty, Zábřeh | |||||
Obory působení: | obchodník, politik, starosta města Šumperk | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche ( 1801–1884). Studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Po jeho absolvování vstoupil do dobrovolného zem. střeleckého sboru, v němž mu byla propůjčna důstojnická hodnost. Do veřejného života vstoupil poprve r. 1876, kdy byl zvolen náhradníkem ve volbách do obecního zastupitelstva v Šumperku. R. 1882 zvolen starostou města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 130. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Etiopie, Litovel, Ostrava, Zábřeh | |||||
Obory působení: | pedagog hudební, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Sestra Vladislava Habermana. Po devítiletce v Litovli nastoupila na konzervatoř v Ostravě, kde studovala hru na klavír a kontrabas, maturitu a absolutorium záískala roce 1983. Vzápětí se provdala do Etiopie, kde žila v letech 1984–1988. Soukromě vyučovala hru na klavír a cca 3 měsíce hrála na klavír v kavárně v hotelu Hilton v Addis Abebě. S etiopským manželem se jí narodily 3 děti (Martin – 1083, René – 1986, Helena – 1088). Problémy zdejšího života ji vedly k rozvodu a k žádosti o asyl v SRN. Roku 1994 se odstěhovala do Zábřehu, kde vyučovala hru na klavír. Následovala řada změn zaměstnání i pobytu, po roce 2012 se vrátila ke svému oboru. Ze svých afrických zážitků napsala r.2010 autobiografický román „Měsíční sonáta pod africkým sluncem“. |
|||||
Zdroj: |
Šik,Lubomír: Litovelské osobnosti. 2012. (email,čerevenec) |