Osobnosti Moravy.eu

1947 absolvoval gymnázium v Hranicích. Po maturitě studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou dokončil v Praze na KU, kde byl promován v roce 1951. 1955 vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Brně. Poté působil ve Studénce a od roku 1965 v Olomouci. Psal do odborných právnických textů a regionálních novin. Byl členem Spolku přátel komorní hudby a Klubu přátel výtvarného umění. Vedle trvalého zájmu o literaturu a výtvarné umění (byl znalcem a sběratelem grafiky), provázela zemřelého láska k vážné hudbě a zejména k opeře.

Od studentských let navštěvoval koncerty a operní představení v Praze, oslněn generací pěvců kolem L. Domaninské, M. Tauberové, B. Blahuta, K. Kalaše, E. Hakena a dalších. Po přestěhování do Olomouce se stal předplatitelem koncertů Moravské filharmonie a sledoval vývoj orchestru i vedení uměleckého tělesa jednotlivými dirigentskými osobnostmi. Radostí jej naplňovala uváděná díla Janáčkova a jednotlivé symfonie Mahlerovy.

Se stejnou pravidelností sledoval i komentoval uvádění operních děl v olomouckém divadle. Vážně se zabýval otázkou operní režie, kontaktoval některé současné operní režiséry, do denního tisku psal recenze. Mezi prvními diváky se stal členem nově založeného Klubu příznivců Moravského divadla Olomouc.

Jeho “bravo” léta povzbuzovalo nejen olomoucké pěvce, ale v posledním desetiletí často zaznívalo i v hledišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kam pravidelně zajížděl na nedělní odpolední představení.

Nemůžeme se tedy divit, že Moravské divadlo Olomouc poděkovalo za dlouholetou přízeň svému “renesančnímu” příznivci kyticí rudých růží se stuhou doplněnou svým emblémem umístěných na katafalku. Zádušní mše se konala v dominikánském kostele, Slovenská ulice dne 14.7.2021 ve 14 hodin.

Ševčíková, Hana: Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2013, č.5, S.4. Ševčíková, H.: Se smutkem v duši. Nekrolog na blogspot 5.7.2021 Parte Doupalová, E.: Dodatek k nekrologu. Meil 25.7.2021 Foto­grafie: Ševčíková, H. a Lamačová, K.

JUDr. Ladislav Lamač

Studoval 1960–64 SUPŠ Brno. Působí v Praze. Nejužívanější grafickou technikou: litografie.

Katalog výst.Současná česká grafika.Praha, 1989, S.128

Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se celkem čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal pak jako řadový statista v teplickém divadle, v roce 1960 jako herec-elév (kandrdas) začal hrát v divadle v Šumperku, po několika drobných štacích v oblastních divadlech (Klatovy a Pardubice) nakonec na deset let zakotvil v pražském Činoherním klubu, kde působil také jako příležitostný dramatik (kromě divadla psal ale i pro Československý rozhlas). Po podpisu Charty 77 byl v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska, kde se stal hercem vídeňského Burgtheateru, od roku 1989 ovšem opět hraje doma v České republice. Divadelní hry: Hodinový hoteliér, Případ pro vesnického policajta, Arest, Sanitární noc, Protentokrát zbohatnem. Přezdívka : Lanďák. Zemřel na infarkt.

wikipedie

Kytín u Mníšku pod Brdy

Zásluhy o založení Havelkova muzea v Lošticích, podíl na činnosti vlastivěd. sboru v Zábřehu a Šumperku, od r. 1964 žil v Příkazích. Uveřejnil na 50 studií, článků a recenzí v časopisech a sbornících, zejm. ve sb. Severní Morava.

Bibliografie sb.Severní Morava 1–50.Šumperk 1988, zázn.č.2;613–629;771–780;Doupalová, Eva: Slovník sběratelů a vydavatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987, S.144–145.;Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.13.;Kdy kde co v Olomouci 1983, srpen, S.9.

Studoval SG v Olomouci 1891–1899. Promoval 1904 v Praze. Doc. univ. lékař. fakulty v Praze od r. 1914 pro choroby ušní a nosní.

Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 23–24. /fotografie/; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc, 1947, S. 41;.

roz. Svozilová. Před a behem 2. světové války pracovala v redakci Družstva kovářů časopis Kovář československý, později v družstvu Kodruko. V Sokole se věnovala choreografii a amatérskému divadlu. Výborná zpěvačka lidových písní. V národopisné činnosti spolupracovala s ing. J. R. Bečákem a též na expozici Z klenotnice lidové kultury na Hané v Litovli. Dopisovala do sborníku Severní Morava, spolupracovala s národopisnou sekcí VSMO. Restaurovala krojové části pro Muzeaum Adolfa Kašpara v Lošticích. Organizovala literární večery hanácké lidové tvorby, přednášela o historii lidové hanácké architektury, zabývala se historií lidové stravy na Hané. Byla vyhledávána malíři, etnografy a dialektology. Její folklorní činnost je zachycena litovelskými amatérskými filmaři na krátkých snímcích, např. Šátek; Tak podíváte se;. Žila s manželem v Příkazích čp.158.

Zpravodaj VSMO 1981, č.15–16, S.48.; Gabajová, Libuše: Odešli.Nekrolog.In: Informace z OKS 1983, č.5.S.25–26.; V království hanácké výšivky. Stráž lidu, 1981, 27.10. S.4.;

Narozen v Běleckém mlýně u Zdětína (n.m.č. obce Zdětín). V roce 1910 absolvoval AVU v Praze u prof. Schwaigera, Bukovace a Roubalíka. Poté se usadil na Valašsku. Autor podobizen-básníka O. Přikryla, Jiřího Wolkera, A. Mrštíka, Joži Úprky aj. Náměty figurální i krajinářské z Hané. Zasloužilý umělec.
Z díla: Z malířova zápisníku.;Moravský kumšt v košili.;.

Toman, P.: NSČSVU.2.Praha 1948, S.10.;Štětkář, Karel: K 100.výročí narození O.Lasáka.Kulturní měsíčník.Ostrava 1984, č.12, S.19.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha SK ČSR 1970, S.118.;.

Gymnázium absolvoval v Praze, po ukončení VŠ zemědělské v Praze, začal pracovat ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu zelinářském v Olomouci. jeho hlavní práce byly směřovány na ochranu zeleninových kultur proti mšicím, sviluškám, molicím a merulím.

Pestřenka „Platycheirus laskyi“ nese jméno Olomoučana Pavla Lásky. In Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci 2001–2005.Olomouc,2005, S­.48.

V roce 1975 absolvoval VŠZ Brno, agronomickou fakultu. 1975–1990 Výzkumný šlechtitelský ústav zelinářský Smržice, od 1990 SEMO. Časté studijní zahraniční pobyty-Západní Evropa, USA. Po roce 1989 místopředseda obl. sdružení ODS. Zástupce starosty města Prostějov, člen rady okresního shromáždění.

Kdo je kdo v České republice 1994–1995.Praha 1994.S.322.;

Sólistkou opery v Olomouci 1934–35, stálým hostem a pak členkou opery v Brně od r. 1936 do 1963, koncertní činnost, italská hudba;koloraturní pěvkyně;

Československý hudební slovník.sv.1.Praha, SHV 1963, S.820;

Otec skladatele Franze Lehára, bratr Antonína Lehára (*1840). Vyučil se sklářem, ale brzy se věnoval hudbě. Hudebník u vojenské hudby. Působil ve Šternberku, Vídni, Praze, Komárně.

Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava 1987. S.36. Va­líček, Josef : Hudební skladatel Franz Lehár a severní Morava. SM, Šumperk, sv.19. S. 53–54. (foto domku čp.137 v Šumvaldě.) Kalendárium osobností Moravy 1996–2000. Brno-Olomouc 1995. S.42.

Středoškolský profesor Pedagogické školy v Přerově. Dirigent smíšeného pěveckého sboru VOKÁL. Působí v Litovli a na Bouzově. Koncert sborů mužského, ženského a smíšeného v kostele na Bouzově za doprovodu varhan a zobcových fléten se konal o svátcích vánočních v prosinci 1997.

Slovník českých sbormistrů, Praha 1982, I. A-L; Fischer Jaromír : Jan Leibner má stále práce dost. In.: Hanácké noviny, 10.1.1998. S.6.;

Vyrostla v Prostějově. Vystudovala ekonomickou školu a poté herectví na DAMU v Praze. Působila v Divadle Husa na provázku, v Divadle Nablízko, v Divadle Minor a na dalších scénách. Hraje v několika seriálech: Osada,Chlap, Doktor Martin, nebo ve filmech Účastníci zájezdu, Hodinu nevíš, Hubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. Je rozvedená, žije sama s e 14 letou dcerou Dorotou, jejímž otcem je herec Jan Nosálek.

Maxrozhovor Objevím se, udělám vtip a zase zmizím. TV MAX č.17/2022.S.10–12.

Fr. Leiter se dal brzy na dráhu kasaře, ve svých dvaadvaceti letech již měl za sebou třinást ohnivzorných pokladen po celé Moravě. Dvakrát byl odsouzen a dvakrát se mu podařilo uprchnout. Válka Fr. Leitera změnila. Stal se známým vypravěčem historek, vášnivým rybářem i oblíbeným kumpánem. V říjnu 1947 přivedl četníky na stopu hledaného banderovce, který se skrýval v lesích u Hynkova.

Hynkov – n. m.č. obce Příkazy

Syn malíře Jindřicha L. Žák sochaře J. Pelikána v Olomouci. Stud. UMPRUM Praha, prof. Mařatka, AVU-prof. Kafka. Sportovní plastika, autor busty J. Wolkera na Sv. Kopečku/1935/;Sou­borná výstava v r. 1932 ve Vyškově. 1948 –1951 pověřen přednáškami z modelování na PdF UP.

Toman, P.: NSČSVU.2.Praha 1947, S.21.;Lakosil, J.: Karel Lenhart.ZKVMO, 1980, č.207, S.21–24.;Ryška, Jaroslav: Karel Lenhart.Katalog­.Olomouc OG 1964.;Výtvarní pedagogové a teoretici UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;Kdy kde co v Olomouci 1983, červenec, S.14.

Narozen v obci Lipňany (n. m.č. obce Tršice). Farní školu vychodil v Tršicích. V letech 1843–1951 studoval gymnázium v Kroměříži, poté začal studovat filozofickou fakultu v Olomouci, ale v březnu 1852, když byla olomoucká univerzita zrušena, přešel do Prahy. Univerzitu Karlovu absolvoval v únoru 1855. Působil jako středoškolský profesor zprvu v České Lípě, od r. 1856 v Jičíně, od 1871 byl ředitelem gymnázia v Jičíně až do r. 1891.

OSN.XV.díl.Praha 1900.S.888–889.;. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. In.: Týnecké listy, XIX. Velký Týnec 2009. S.7.

Rozená Lýsková, dcera národního umělce, prof. Františka Lýska, DrSc. Maturovala na gymnáziu v Brně roku 1951. V roce 1953 absolvovala klavír a zpěv na brněnské konzervatoři a 1956 absolvovala FF MU v Brně. V roce 1957 působila ve Zlíně v rozhlasovém studiu jako externí hlasatelka. V roce 1958 se provdala v Brně. 1971 FFUK Praha a v Olomouci od r. 1981.

http://www.slaviste.cz/index.php?… http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?…

Doc. PhDr. Květuše Lepilová, CSc.

Narozen na Svatém Kopečku u Olomouce (n.m.č. města Olomouc). Studoval gymnázium v Olomouci, poté konzervatoř v Praze, žák J.B.Foerstera 1919–1921, vystudoval hud.vědu FFUK Praha.Pohotový improvizátor, doprovazeč, od r. 1931 hrál v jazz.duu s E.Schulhoffem­.Spolupracoval s ČsR.Koncertoval v zahraničí/Belgie, Holandsko.Po r. 1945 založil vlastní rytmickou skupinu, která doprovázela každodenní živě vysílaný ranní tělocvik.Autor klavírních symfonických a komorních skladeb.Mj.Sym­f.báseň Divoženka, podle F.Kožíka, rozh.premiéra 22.4.1942.;

Kotek, J.: Kronika české synkopy.Praha 1975.;Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.Praha 1990.S.317 – 318.;.

Dlouholetý vedoucí (1954–1974) SG v Prostějově. Po absolvování ČVUT (obor zeměměřičství) v Brně, nastoupil roku 1935 ke Katastrální měřické službě v Užhorodu. Později (od r. 1938) působil na Moravě při zaměřování okresních měst Kroměříž, Hranice, Rožnov, Místek aj. Byl výrazným typem zlepšovatele a novátora na všech úsecích své činnosti, publikoval zejména v GaKO. Jeho záslužná činnost byla několikrát oceněna. Nejlepší pracovník rezortu ÚSGK. Publikoval stati v odborných časopisech Geodet. a kartograf. obz. , Zeměměřičství atd.

Nekrolog. Geodet. a kartograf. obz. , 36, 1990, č. 3, S. 74.

Dr. Levý je autorem četných studií a publikací z dějin města Přerova, z nichž je nejrozsáhlejší " Přerovská českobratrská církev".

Literární místopis SOKA Přerov.;

Stud.obch.akad v Olomouci, 1945 maturoval, doktorát obojího práva r.1951 na KU v Praze.Od r. 1965 prac.GŘ VHJ Sigma v Olomouci-1970.Poté pracoval v Ostravě v pojišťovně až do důchodu r.1988.Od r.1990 spolupracuje s UP, pověřen řízením příprav.prací v souvislosti se vznikem práv.fakulty a funkcí děkana fakulty. Vědecky a pedagogicky působil i v zahraničí, zvláště na právnických fakultách v Grazu, Curychu, Drážďanech, Petrohradě, Kyjevě, New yorku a ve Washingtonu. Za jeho působení získala Právnická fakulta UP v r. 1996 prestižní cenu Hannah Arendt, udělovanou Koerberovou nadací. V r. 1998 dostal Cenu města Olomouce in memoriam.

Žurnál UP 1990, č. 8, S. 1 a 4. ;/fotografie/; Univerzita Palackého. Právnická fakulta 1994–1995. Olomouc 1994. ; Vyhnánek, Leoš: Zemřel děkan právnické fakulty M. Liberda. Hanácké noviny 8. 1. 1998, S..3.

Doc. JUDr. Miroslav Liberda

Rozhodl se pro povolání učitele tance a společenské výchovy. Po složení státních zkoušek v roce 1922 působil jako taneční mistr na celé Moravě. V letech 1924–1928 působil v Přerově, 1950–1952 v Praze. po úrazu a operaci pracoval jako archivář.

Fišmistrová, Věra: Učitel tance Jan Libiger – 100. výročí narození. Přerovské echo, březen 2000, S. 15.

Od r. 1878 byl v učení ve Šternberku, poté v Prostějově a Brně, kde založil dílnu žesťových nástrojů a zároveň r. 1892 převzal zastoupení královéhrad. továrny pian H. Lhota. Zavedl výrobu hudebních nástrojů a oprav, kterou rozšířil r. 1908 na tovární podnik. Vydal velký ilustrovaný ceník hudebních nástrojů r. 1911, s popisy nástrojů. způsoby výroby a praktickými pokyny(t. německz a maďarsky) a ceník žesťových nástrojů (anglicky). Po onemocnění předal r. 1920 podnik synovi Václavovi (1894).

Československý hudební slovník…I.Praha 1963.S.831–832.;.

R.1967 abs.ŠUŘ v Brně, 1970–75 AVU Praha u doc.L.Čepelá­ka.V r.1983 zís­kal Bronz.plaketu Premi internacional de dibuix Joan Miró v Barceloně.Sa­most.vystavoval v Olomouci r.1983.Věnuje se grafice a kresbě, řeší výstavnickou grafiku.Žije a pracuje v Olomouci.Graf­.techn.:sítotis­k, ofset.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989;Katalog výst. Současná česká grafika. Praha, 1989, S. 133. : 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980. ;

Syn bývalého vojenského kapelníka. V r. 1919–1924 studoval Učitelský ústav v rodišti a poté dramatické oddělebí brněnské konzervatoře, zde zejména operní režii v letech 1921–1925. Poté nastoupil hereckou dráhu v brněnské činohře, kde do r. 1930 a pak hercem a režisérem v Bratislavě 1930–1932, režisér činohry a opery v Plzni 1932–1933. Krátce působil v Divadle Vlasty Buriana a ve Švandově divadle na Smíchově v Praze, v letech 1934–1935 v Kladně jako šéf činohry a poté v Pardubicích. V Olomouci působil 1937–1943. Začátkem prosince 1938 připravil režijně světovou premiéru dosud nehrané prvotiny Ant. Dvořáka „Alfréd“, která se konala za přítomnosti skladatelova syna Antonína a dcery Magdy.V lednu 1940 nastudoval v olomouckém divadle s dirigentem Jaromírem Židem Kovařovicovu operu „Na starém bělidle“, která se vysílala přímým přenosem v čs. rozhlase. V létě se podílel na osvětové činnosti a přednášel v kursech pro divadelníky v Brně a ve Frenštátě. Vletech 1943–1944 působil u Lidového divadla v Brně., 1945–1947 působil jako režisér opery, činohry a umělecký tajemník v Brně. V roce 1945 hrál ve filmu Tři knoflíky. 1947–1949 ředitel divadla v Opavě, poté 1949–1968 opět v Brně. Velkého úspěchu dosáhl v r. 1958 v Moskvě a r. 1959 v Leningradu. V r. 1961 a 1964 se účastnil Smetanovy Litomyšle. Poté opět v Opavě ředitelem divadla do r. 1970 a poté opět 1970–1974 v Brně. Záslužná byla i jeho pedagogická činnost na konzervatoři a JAMU.

ČBS.Praha 1992.S.410.;. ČSHS. I. Praha 1963. S.835.; Zpravodaj KPOB 2009, říjen; Zpravodaj Klubu přátel opery a baletu ND Brno. 2007, červen.;