Osobnosti Moravy.eu

Narozen ve Veselíčku u Litovle (n. Luká). V letech 1932–40 absolvoval Reálné gymnázium v Litovli, v roce 1945 učitel. ústav v Olomouci, poté učil v Luké, na Bouzově ( na škole na Bouzově založil dětský pěvecký kroužek, který účinkoval o sobotách a nedělích v okolních vesnicích. Členkou kroužku byla mj. paní Marie Faltýnková, roz. Leibnerová), Litovli, Bohuslavicích, při zaměstn. stud. ped. fak. UP 1953–56, dějepis, ruštinu, češtinu a češtinu, dějepis na FFUP. 1954–65 středošk. prof. v Lipníku n. B. a v Přerově. Od r. 1967 půs. na pedag. fak. UP ař do r. 1983. ;Publikoval v region. tisku a sbornících UP a VSMO. V letech 1963–1983 redaktorem Lipenského kulturního kalendáře. Podílel se na tvorbě Vlastivědné mapy okresu Přerov. Bydlel v Samotiškách u Olomouce.

Stratil Václav: Historiograf potravináč. závodů. ZVSMO 1983–84, č. 19–20, S. 31–32. ; Kulturní místopis SOKA Přerov

Veselíčko u Litovle (n. Luká)

Působil na UP od r. 1946, ved. katedry pedagogiky na přírodovědec. fakultě UP v Olomouci. Působil též v Ústřední pedagogické knihovně.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.ostrava 1973.S.351.;Iliev, J.: V roce 1984 zemřeli.Brno 1984.;.

Narozen v Hážovicích (n.m.č. Rožnov pod Radhoštěm) Bohosloví studoval v Olomouci, vysvěcen 1906. V roce 1914 promován na ThDr. Od r. 1922 působil na CM bohoslovecké fakultě v Olomouci, od r. 1928 jako prof., obor křesťanská sociologie. Od r. 1916 členem DLU v Olomouci. 1925–1930 redigoval revui Sociální rozhledy. Přispíval do čas. Katolického duchovenstva, Hlídky, Našince ad. Překlady.

Poselství.Olomouc 1938.S.371–373.;Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku.Olomouc 1947.S.208.;Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.4.Opava 1981.S.140–142.;Zakladatelé a pokračovatelé, Olomouc 1996. S.228;

Narozen ve Studnici (u Žďáru nad Sázavou). Po studiích reálky v Brně, VUT, abiturientské obchodní kursy a právnickou fakultu. Maloval a fotografoval od r. 1941, výtvarné fotografii se věnoval od 1949. V 50. letech přesídlil do Olomouce, zakládající člen DOFO a r. 1969 VSMO. Člen SČSVU 1963, SČF 1970, ASČF, AFIAP, zlatý odznak SČF. Pedagog IVF. Poetizace a výtvarné zpodobnění všedního života.

Encyklopedie čes.a slov.fotografi­e.Praha ASFO 1993.S.399 –400.;.

V letech 1934–1940 působil v Olomouci.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983, S.142.;.

Moravské osobnosti umění a kultury/REGO SVKOL;.

Narozen ve Střížově (n.m.č. obce Drahanovice). dómský vikář v Olomouci, překládal z němčiny. Přispíval do časopisů Archa, Našinec ad. pseud. : Efes/v čas. /František Střížovský/všeob. /, František Večeřa-Střížovský, Frant. Hraničář, P. Večeřa-Střížovský;

Vopravil : Slovník pseudonymů.Praha SPN 1973, S.1372;Vybíral, Bohuš: Beletristický přínos olomouckého kraje.1.Olomouc 1940, S.14/bibliografie díla/;Lid.demo­kracie, 10.3.1978, .

Od roku 1952 působila na Katedře matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.357.;

Po maturitě na vinohradském gymnáziu absolvoval Lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kde promoval v roce 1919. Potom pracoval dva roky na oční klinice v Paříži a v roce 1921 se stal prvním asistentem na nově založené Oční klinice LF při Masarykově univerzitě v Brně. V květnu 1928 se stal primářem očního oddělení Zemských ústavů v Olomouci. O dva roky později, v roce 1930 se habilitoval na lékařské fakultě brněnské univerzity a stal se zde externím vysokoškolským učitelem. V době 2. světové války pracoval v odboji v Lutíně se skupinou Ing. Jana Sigmunda, majitele strojírenských a chemických podniků Sigmund Pumpy a Chema a byl vězněn v Cejlu a Kounicových kolejích. Po válečných útrapách, kdy byl vězněn na Špilberku v Brně, se významně podílel na obnovení olomoucké univerzity. V roce 1946 se stal prvním vedoucím katedry a přednostou oční kliniky LF UP. Byl prvním voleným děkanem lékařské fakulty v roce 1948 a potom v letech 1954 až 1958. Stál u zrodu Československé oftalmologické společnosti, kde od počátku pracoval ve výboru a od roku 1967 byl jejím předsedou. Pracoval také v řadě evropských oftalmologických společností, inicioval založení Spolku českých lékařů. Byl rovněž členem a posléze i prezidentem pobočky Rotary Internacional v Olomouci (1935–1936). Jeho vědecké a organizační zásluhy o univerzitu byly oceněny v roce 1956 udělením Zlaté medaile UP a byla mu udělena i vysoká státní vyznamenání. Profesor Vejdovský však byl především vynikajícím očním lékařem. Byl nejen zručným operatérem, ale též výborným psychoterapeutem. Pro každého pacienta měl vždy čas i vlídné slovo a uměl rozdávat víru v uzdravení. Jezdili za ním z celé republiky. Miloval děti a v roce 1954 se zasloužil o to, že v Litovli byla otevřena internátní škola pro slabozraké děti pod odborným dohledem oční kliniky. Byl též patronem školy v Kroměříži. Měl rád svou práci a miloval vše krásné, hudbu, obrazy a knihy. Byl taky členem KČT a tato láska a pohyb na čerstvém vzduchu mu přinesly dlouhý věk. V Olomouci působil od r. 1928, na LF od 1946 – 1970, 1948 ve funkci děkana LFUP. První přednosta oční kliniky v Olomouci .Navštívil řadu pracovišť v Evropě. Stal se členem francouzské a rakouské oftalmologické společnosti a byl členem výboru Evropské oftalmolog. společnosti. Za jeho působení byla oční klinika v Olomouci vyhledávaným ústavem a jeho pracoviště bylo nazýváno „Olomouckými Lurdami“. Během svého 50 ti letého působení provedl téměř 20 tisíc operací. V r. 1968 připojil prof. Vejdovský svůj podpis pod Prohlášení 2000 slov, za což byl tehdejšími mocnými donucen k odchodu z kliniky. V jeho další práci se mu významným způsobem staly pomocníkem tři sestry III. řádu sv. Františka a to Eligenda, Jenovéfa a Odilona. Jeho jméno nesmělo být připomínáno ani při jeho úmrtí. V listopadu 1992 byla založena Nadace prof. MUDr. Václava Vejdovského při Základní škole internátní pro slabozraké v Litovli, jehož zásluhou byla v r. 1954 tato škola založena.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava, Profil 1973.S.170.; Kdy, kde, co v Olomouci, 1991, únor, S.1.; Nadace prof.Vejdovské­ho.Hanácké noviny, 14.2.1994, S.5.;
Hanácké noviny, 15.02.1996, S.3., Kdy kde co, únor 1996, S.2., Cena města Olmouce za rok 1999, Olomouc. 2000, Štěpánek, Zdeněk: Nacifikace a moravští lékaři (1939–1945), Brno. 2004, Klvačová, Renáta: Václav Vejdovský. Život olomouckého oftalmologa. Olomouc 2018.

Prof. MUDr. Václav Vejdovský, DrSc.

Koncertní a divadelní pěvec v českých operách, dómský choralista, působil v Žerotíně Olomouc jako archivář v letech 1880–1887.

Fischer, R.: Olomoucký památník.1848–1918.Olomouc 1938, S.330.. Nešpor, Václav: Průvodce po ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929.

Uznávaný filolog. Pedagogicky působil v Brně a v Uherském Hradišti. V letech 1891–1912 učil němčinu, řečtinu a latinu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V té době patřil k nejpopulárnějším osobnostem v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 331. Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927.S.170–171

Hortulanus primus botanické zahrady, zahradnický odborník. Zahradníkem se vyučil v bystřické zámecké zahradě barona Laudona. Poté odešel na zkušenou do zámeckých zahrad v Lešné a v Linci. V roce 1915 narukoval na ruskou frontu. Vrátil se těžce zraněn a jako částečný invalida nastoupil do arcibiskupské zahrady v Kroměříži. Byl vyslán na studium Vyšší zahradnické školy v Lednici a v roce 1923 byl jmenován okresním zahradníkem ve Strážnici. Externím studiem na Vysoké škole zemědělské v Brně dosáhl učitelské aprobace pro výuku na zahradnických a vinařských školách.. V roce 1925 byl přeložen do Horních Moštěnic na Přerovsku.. Do Olomouce přišel v únoru 1928 s pověstí uznávaného odborníka. Ujal se správy olomouckých městských sadů a v krátké době se stal spolupracovníkem starosty města JUDr. Richarda Fischera v oblasti parkových úprav a poradcem arcibiskupa dr. Leopolda Prečana. Jeho odborná erudice mu otevřela cestu i do rodiny a okruhu přátel senátora JUDr. Mořice Hrubana. V roce 1929 poprvé vykvetla v olomouckém skleníku Victoria regia, jím vypěstovaná. V roce 1930 přebudoval a rozšířil palmový skleník. Za okupace se zapojil do katolického odboje. Po roce 1945 vedl zahradnický podnik Lotos na Nové Ulici. V roce 1947 uspořádal Krajskou výstavu zahradnických a školkařských expozic, na níž jeho kolekce cyclamen a Begonií získala zlatou medaili. Jako jedna z osobností křesťanského katolického hnutí byl po roce 1948 odsouzen, posléze zproštěn viny, ale nadále ponižován a nemohl pokračovat ve své práci. Rodinu živil dělnickou prací v kartonážce, kde jej objevil botanik dr. Otto Mrkos. Díky němu se pak dostal k budování univerzitní botanické zahrady. Na sklonku života žil v Domově důchodců ve Chválkovicích.

Kdy kde co, březen 1996, S.2–3., Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc:Memori­a,2001,S.164.

V roce 1946 abs. přírodovědec. fak. MU v Brně, obor matematika, deskr. geometrie. 1946–47 PdF UP v Olomouci, obor VV + modelování. Asistent Jana Zrzavého v r. 1948. 1960–1980/1978–80externě/ odb. asistent KVV PdF UP. Vedl praktickou výuku kresby. Věnoval se zejm. technické kresbě. Vydal skripta Technické prvky ve VV. Svými kresbami doprovázel četné odborné a vědecké texty v časopisech, skriptech, učebnicích. Užitá grafika, grafické úpravy publikací, typografická činnost pro potřeby UP. Vlastní malířská tvorba.

Výtvarní umělci na UP.Olomouc 1987.;Parte..

V roce 1932 obhájil doktorát přírodních věd na MU v Brně. O dva roky později ukončil na MU studium tělesné výchovy. Od roku 1951 učil na fyziologických pracovištích lékařských fakult v Brně, Hradci Králové a Košicích. V Brně založil na LF MU Ústav tělesných cvičení. 1959 se stává vedoucím katedry tělesné výchovy na Elektrotechnické fakultě VUT Brno. 1961 zde získal titul profesora v oboru fyzilogie tělesných cvičení. 1967 přichází do Olomouce na PřF UP. Zde založil katedru tělevýchovně biologických oborů.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.236–237;

Maturoval na Obchodní akademii v Olomouci r. 1949.R.1979 dálkově abs.FFUP.Od 1.5.1950–30.11.1992 pracoval v redakci Lidové demokracie jako zpravodaj, v obl.Kultura, zemědělství, školství, zdravotnictví.

Orý zemřel na apríla 2005. Nemám potvrzeno.

Báňský ing. v Doubravě, prof. Vys. školy báňské v Ostravě.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.229.; Springer,Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.52.;.

Vyučil se sazečem v tiskárně Fr. Šaška v Boskovicích. V roce 1922 se stal členem místní jednoty Orla. Pak pracoval jako typograf v tiskárnách ve Valašském Meziříčí, Košicích, Přerově, Brně, Vyškově a Olomouci. Na svých cestách poznal Rakousko, Německo, Jugoslácii, Maďarsko, Polsko a Bulharsko. V roce 1933 se oženil a pět let poté se s rodinou natrvalo přestěhoval do Olomouce, kde našel zaměstnání v Lidových závodech tiskařských a nakladatelských. V letech 1942–1945 byl nedobrovolně v Rakousku, kde totálně nasazen ve válečném průmyslu. V roce 1948 byl zvolen za poslance Národního shromáždění za stranu ČSL. Dne 22.8.1949 rezig­noval na tuto činnost a zrušil i členství v ČSL. Svým rozhodnutím se stal nepohodlným i pro své olomoucké vedoucí typografy. Od r. 1951 až do svého odchodu do důchodu v roce 1965 střídal dělnické profese v několika olomouckých podnicích. Odborně pečoval o technickou stránku publikací VSMO.Organizátor olomoucké skupiny členů SČB. Publikuje ve Vlastivědných listech Boskovicka. Člen výboru VSMO a čestný jednatel Spolku českých bibliofilů. Pohřben spolu se svou ženou i dcerkou na hřbitově v Olomouci – Slavoníně.

ZVSMO 1980, č.13 – 14, S.18.; sjl: Jubilanti bibliofilové.Kdy/kde/co v Olomouci 1990, duben, S.2–3; Vodáček, A.:Boskovice.1940­.97 s.; Bibliografie Blansko.(č.zázn. 4993, 5033, 5137,5148, 5149, 5660);. Smejkal, B.: Adolf Vodáček. In: Pala, Josef : Padesát osobností Svatého Hostýna.Matice svatohostýnská, Olomouc 2012. S.103–104.

Fotografie ze dne 5.5.1996

Narozen v Červené Lhotě (n.Bílá Lhota). Farář v Přemyslovivích, abs. teologickou fakultu.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937.S.22–23.;.

Od r. 1943 v divadle Olomouc, poté v Opavě, od r. 1952 DOS Olomouc, od 1.8.1958 člen s­boru.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DŮ 1959, S.261.;.

Přednosta dětské kliniky v Olomouci. Studoval G v Přerově. Věnoval se zde hudbě a vystupoval na koncertech Přerubu. 1967 obdržel pamětní medaili JAK za zásluhy o kulturní život Přerova. Publikoval na 50 vědeckých studií.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava Profil 1973.;

Narozen v obci Stříbrnice (u Kojetína)- Studoval v na gymnáziu v Kroměříži, bohosloví v Olomouci. Vysvěcen 1928, poté profesor Arcibiskupského chlapec.semináře v Kroměříži,. Po roce 1950 působil v duchovní správě v Roštíně, Zlíně, Velehradě (1954–1959), Uherském Brodě (1959–1963). Poté povolán do Olomouce, kde od 4.3.1973 – 1987 apoštolský administrátor olom.arcibiskup­ství.1985 Řád republiky.Olomoucký biskup.

Katalog kněžstva olomouc.arcidi­ecése.Olomouc 1947.S.73.;N: Stráž lidu, 1987, 5.12.1987, S.2.;

Maturoval v Litovli v hudbě se vzdělával u Ant. Petzolda a Jaroslava Kvapila. V letech 1924–1928 ředitel kůru v chrámu P. Marie Sněžné, dvacet let působil jako korepetitor a kapelník olomouckého divadla. Vytvořil řadu písní a scénických skladeb pro varhany, klavír i orchestr.

Kdy kde co v Olomouci 8/1975. S.28–29.,

Po studiích v Brně působil v akademickém katolickém spolku Moravan, patřil k zakladatelům edice AKORD.

Ostravský jubilant.LD, 15.09.1989, S.5.; Kmoníčková, E.: V roce 1991 zemřeli.Brno 1992.S.33.;.

Narozen v Přílepech u Holešova, nyní Holešov.

Gymnázium studoval v Uherském Hradišti. Po maturitě studoval právnickou fakultu a filozofickou fakultu na UK v Praze, kde byl tajemníkem Jaroslava Vrchlického. V Olomouci působil od r. 1906 a učil na České reálce dějepis a zeměpis až do roku 1928. Zemřel v činné službě.Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 344. Nešpor, V.: Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929. S.55–56. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc SGO 1997. S. 346.

Vlastním jménem Bohumil Vrzala.

Abs. něm. Gymnázium v rodišti, studia na univerzitě ve Vídni. Roku 1913 se stal prvním čes. knihovníkem tehd. Studijní knihovny v Olomouci (později Univerzitní a dnešní Vědecké). V letech 1918–1948 působil jako její ředitel, jednatel VSMO, redaktor ČVSMO. V roce 1936 získal pro knihovnu samostatnou budovu a podílel se na plánech budování vědeckých knihoven. Od roku 1946 přednášel na FF UP o jihoslovanské lit. a vedl lektorát slovinštiny. Stal se předsedou odboru Čs. jihoslovan. ligy, zasloužil se o vybudování mauzolea Jihosl. vojáků v Bezručových sadech v Olomouci. Překladatel slovinské literatury ( slovinština a srbochorvatština). Několik let působil v čele Klubu přátel výtvarného umění. V prvním roce existence česk. divadla v Olomouci byl jeho dramaturgem.

Zasloužilý funkcionář VSMO=ZVSMO 1986=1987, č.23–24, S. 53.; Skoupý, A.: Dr. Bohuš Vybíral-průkopník československo­jihoslovan.vzá­jemnosti=Střed­ní Morava 1968, č. 2, S. 69–73; Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918, Olomouc 1938., Kdy-kde-co v Olomouci 1987, únor, S.14–15.; Zakladatelé a pokračovatelé, Olomouc 1996.; Všetička, František: Olomouc literární, Olomouc 2002;