Osobnosti Moravy.eu

Studoval gymnázium v Písku v letech 1934–1941. Poté odešel studovat do Prahy na Lékařskou fakultu v Praze. Vojenský lékař, Voj. katedra UP.

dokument. list/97

Působil jako hráč v Moravské filharmonii Olomouc od 1.9.1973, člen orchestru opery v Moravském divadle 1985–1987 a orchestru operety od 1989.

Almanach 1920–2000. Olomouc, Moravské divadlo 2000.S.147 Email ze dne 26.7.2018 – oprava rodiště. JaHor47@seznam.cz

Housle I.Působil v MFO od 9.3.1959 do 31.3.1965.

Kartotéka členů MFO.

Autodidakt. Od ranného dětství žil v Prostějově až do r. 1981. Pak se odstěhoval do Olomouce. Vyučil se zámečníkem a stal se technikem v Agrostroji Prostějov. Později přešel do Sigmy Lutín, kde pracoval do roku 1993 jako projektant. Od mládí kreslí tuší (perokresbu) a dokumentuje staré zákoutí Prostějova. Spolu s Muzeem Prostějovska vydal tři soubory kreseb " Zmizelý prostějov", které vznikaly do roku 1985. V Olomouci nakreslil soubor tamních kašen a kostelů. Pravideůně vystavoval na výstavách prostějovských výtvarníků. Naposledy své kresby vystavoval v r. 2005 v Muzeu Prostějovska. Vystavoval i na Bienále kresby a grafiky v Liberci a později v Mostě. Současně s kresbou se zabývá řezbářstvím. Trvale žije ve Šternberku.

Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 47.;

Po studiích na gymnáziu v Kroměříži a na bohoslovecké fakultě v Olomouci, ordinován 5.7.1899. Působil v Charvátech a pak na teologické fakultě v Olomouci.Od roku 1907 působil na reálce a pak RG v Litovli jako profesor náboženství.V roce 1936 odešel do pense.Veřejně činný.Po celou dobu I.republiky zastával úřad náměstka starosty, roku 1938 zvolen starostou města Litovle a tuto funkci vykonával do 25.6.1946.Za zásluhy byl také jmenován čestným občanem města.Konec svého života trávil v ústraní.

Šik, L.: Osobnosti a dějiny Litovle.Disketa 1998; Katalog kněžstva arcidiecéze olomoucké.Olomouc 1949.S.140.;

Mons. Vincenc Horák

Původním povoláním středoškolský prof. , působil na G Frýdek-Místek a v Olomouci. Půs. na UP v Olomouci v obd. 1962–1988, ved. lingvistické sekce katedry rusistiky, publikoval více jak 100 vědec. prací, prac. v jazykověd. sdružení ČSAV.

Purketová, Jana: O životě a díle čes.a slov.pedag.Brno, SVK 1991, S.59.; LD, 19.5.1988, S.5.;.

Studoval reálné gymnázium v Brně-Židenicích, kde založil dramatický kroužek a r. 1951 maturoval.Na JAMU přijat nebyl a tak studoval techniku, ale po dvou semestrech odešel pracovat do dopravy Státního divadla v Brně jako nosič dekorací, později pomocník osvětlovače. Dva roky se soukromě učil herectví a režii u prof. Rudolfa Waltra. Na jeho doporučení byl přijat do loutkového divadla Radost a v sezóně 1953–1954 se uplatnil jako loutkoherec a jako návrhář dekorací. V letech 1954–1958 studoval DAMU v Praze. Od 2. ročníku pracoval jako externí a po 2 letech jako řádný asistent režie v ND Praha, kde setrval až do r. 1960. S ND se účastnil i zájezdu do Jugoslávie, záhy spolupracoval i s ČT a Čs.rozhlasem. Na DAMU absolvoval r. 1958. V roce 1961 odešel do Severomoravského divadla do Šumperka, v němž působil jednu sezónu jako samostatný režisér. Pak 4 roky působil v Liberci, poté krátce v Ostravě, později v Pardubicích odkud v r. 1969 odešel. Hostoval v Brně. Od r. 1972 se stal režisérem české scény Těšínského divadla. Na Lidové škole umění v Třinci učil ve studiu pro mladé herce. Poskytoval pomoc i ochotnickým souborům, přednášel na několika ročnících Jiráskova Hronova, pohostinsky režíroval i v Bialsku-Bialej (Polsko), několikrát navštívil i Šumperk, Zlín. V letech 1977–1981 režisérem zpěvohry Státního divadla v Brně.

Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989. S. 118–122.;

Narodil se ve Strážnici na Moravě. Po maturitě na strážnickém gymnáziu studoval nejprve na filozofické fakultě v Olomouci a poté v kněžském semináři ve Vídni. V roce 1847 byl vysvěcen na kněze a roku 1850 získal doktorát teologie. Bezprostředně poté nastoupil jako profesor církevních dějin na olomoucké univerzitě, kde byl v roce 1853 zvolen rektorem. Koncem roku 1857 byl jmenován profesorem na vídeňské univerzitě a z toho titulu se roku 1867 stal kanovníkem vídeňské metropolitní kapituly u sv. Štěpána. Tam v letech 1875 až 1891 zastával úřad preláta scholastika. V roce 1891 byl jmenován papežským prelátem a dále prelátem kustodem při chrámu sv. Štěpána. Mimo to zastával mnoho jiných církevních funkcí.

Od roku 1865 byl předsedou jednoty sv. Metoděje, která podporovala vzdělání a duchovní péči o vídeňské Čechy. V roce 1886 věnoval dům ve Strážnici zděděný po rodičích ke zřízení kláštera milosrdných sester s dětskou opatrovnou a dívčí školou s českým vyučovacím jazykem. Za svou obětavost byl jmenován čestným občanem města. Dnes je po něm ve Strážnici pojmenována ulice Preláta Horného.

Cinek, Fr. : K národnímu probuzení moravského dorostu kněžského 1778 –1870. Olomouc, DLU 1934. S. 199.

Prof. ThDr. Antonín Horný

Narozen v Břuchotíně.

Český letec- stíhač v bitvě o Anglii. Sestřelen u ostrova Wight v Anglii.

Břuchotín – nyní obec Křelov-Břuchotín.

Narozen v Řepčíně u Olomouce.

Z díla: kopie sochy sv.Vojtěcha od Brokoffa pro Karlův most, Slepý kamelot, reliéf Žně, Ozvěna, Vzkříšení, Žal, památníky sov. vojákům, komorní plastiky, … Studoval UMPRUM Praha, prof.J.Mařatka a AVU Praha, prof.B.Kafka, 1930–31 St školu užitého umění v Berlíně.V roce 1979 jmen.zas­l.prac.kultury­.Z díla : kamenná výzdoba renesanční olomoucké radnice a olomouckých kašen, autor plaket a pomníků.

Hanácké noviny, 17.2.1996, S.9.

Řepčín je nyní předměstím Olomouce.

V letech 1955–1959 absolvoval FFUP v Olomouci, 1960–1969 působil jako středoškolský profesor. V letech 1970–1990 dělník, od r. 1990 primátorem města Olomouce do r. 1994, poté vysokoškolským učitelem na Pedagogické fakultě UP. Zástupce vedoucího katedry občanské výchovy Pedagogické fakulty UP. Nositelem Ceny města Olomouce.

Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha, IRIS 1991, S.51.; Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.82–83;

Mgr. Milan Hořínek, Ph.D.

V letech 1945–1982 pracoval v tiskárnách a v Moravských tiskařských závodech v Olomouci, zde založil Tělovýchovnou jednotu Slovan tiskárny, celá léta sportoval. Za své organizační schopnosti a práci pro sport byl oceněn Zlatým odznakem.

Cena města Olomouce za rok 2003.Olomouc,2004.

1948–1952 navštěvovala Obchodní akdemii Olomouc, Pedagogickou fakultu UP v Olomouci studovala dálkově, studium nedokončila. Pracovala jako ekonomka. S manželem napsala loutkové, divadelní a rozhlasové hry pro děti: Hra na Gullivera, Hobit, Zachýsek Rumělka, Petr Pan ad.

Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995.Olomouc 1996.S.71.;

V Olomouci od r.1946 na UP -pedag.fak., katedra historie Vys.šk.pedagogické, FFUP-vybudoval ústav historické vlastivědy.R.1963 jme­nován univ.profesorem­.Autor několika svazkového místopisu Moravy a Slezska.

Významný historik lesů. Zájem o lesnictví projevil v době války v letech 1942 – 1944, kdy byl praktikantem na lesní správě velkostatku v Čechách pod Kosířem. Od prosince 1944 – 26.2.1945 byl nasazen na nucené zákopové práce v Rakousku. Po otevření vysokých škol ukončil studium na VŠ zemědělské druhou státní zkouškou v r. 1949. Od 1. června 1948 nastoupil u Technického ústavu státních lesů (pozd.Lesprojekt) jako zařizovatel lesů na pobočce v Olomouci. V roce 1954 složil náročnou zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a v r. 1955 začal působit jako samostatný Ing.- specialista historie lesů, později jako vedoucí v Brandýse nad Labem až do penze k 1. 5. 1987. Během zaměstnání vystudoval stavební fakultu VUT v Brně a r. 1968 získal hodnost kandidáta věd. Činný byl i v důchodu až do r. 1999. Specializace na historii lesnictví a myslivosti v našich zemích.Publikoval v časopisech: Les, Severní Morava, Slezský sborník, Acta UP. Autor mnoha publikací. Za rozsáhlou vědeckou a literární činnost byl vyznamenán stříbrnou medailí Univerzitou Palackého v Olomouci.

Kdy-kde-co v Olomouci, 1983.; Bibliografie vlast.sborníku Severní Morava 1–50.Šumperk, 1988.;. Lesnická práce,r.80 (2001),č.2/01

Ing et Ing Emil HOŠEK, CSc.

Na Vyšší hudební škole v Kroměříži vystudoval hru na hoboj a akordeon (1954). Po absolutoriu nastoupil jako hobojista do Moravské filharmonie Olomouc, od roku 1958 až do roku 1994 byl prvním hobojistou operního orchestru Moravského divadla Olomouc. Od sedmdesátých let se intenzivně zabývá pedagogickou činností: Konzervatoř v Kroměříži (1974–79), ZUŠ Žerotín Olomouc (1981–2003). Je autorem návrhu vyučovacích osnov pro hoboj na ZUŠ, který byl přijat roku 1980 ministerstvem školství. Roku 2000 významně přispěl k organizaci I. mezinárodní soutěže ve hře na hoboj a fagot, pořádané ZUŠ Žerotín Olomouc. Jeho činnost v oblasti pedagogiky a metodiky hry na hoboj mu přinesla uznání ve světovém měřítku. V roce 1972 stál u zrodu International Double Reed Society v Michiganu (USA). Za své publikace Oboenbibliographie (1972), Das Bläser-Quintett (1977) a Škola pro nejmladší hobojisty (1998) získal ocenění Českého hudebního fondu; práce byly rovněž recenzovány v zahraničním odborném tisku (Österreichische Musikzeitschrift, Tibia, Das Orchester, Oboe-Fagott). Hoboj.V MFO působil od 16.6.1954 do 31.7.1957 a na poloviční úvazek od 12.12.1970. Pu­blikoval časopisecky v periodikách: Hudební nástroje – 1972,1974,197­8,1986; Hudební rozhledy – 1984; Opus musicum – 1976,1978,1982; Talent. Autor šesti pedagogických publikací.

Katalog členů MFO. www.Ceskyhudebnislovnik.cz

V roce. 1958 abs. Fučíkovu pedagogickou školu v Olomouci pro pracující. Působí v Příbrami, kde založila dětský sbor..

Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.Praha 1992.S.172.;.

Po maturitě na SG v Olomouci, studoval 1876–1880 práva v Praze. Poté pracoval do 1882 jako koncipista v Brně, odkud povolán do Vídně na ministerské předsednictvo. 1908 se vrátil do Brna, kde do r. 1915 víceprezi­dentem moravského místodržitelství. Zasloužil se o olomoucké muzeum, čest. člen VSMO a člen ústřední komise pro umělecké a historické památky ve Vídni. Pracoval též v národopisném odboru Moravské besedy. Literární pokusy již v době studií, básně publikoval v Koledě 1876–1880. Užíval pseud. L. Hradecký. Přispíval do čas. ČMM (1878–1893), ČVSMO (1886–1900), Český lid(1891–1895). Redigoval ČVSMO roč. 5–9, Almanach Zora (1878 – 1880). Užíval pseudonym J. Černohorský zejména při psaní povídek. Zajímal se též o vlastivědu města Loštic, protože už za gymnaziálních studí na něj zapůsobil prof. Jan Havelka, který se tam narodil. V roce 1996 byla V. Houdkovi odhalena pamětní deska na jeho rodném domě v Náměšti, na náměstí.

Lexikon české literatury.2/1­.Praha 1993.S.300.;. Papajík, David – Šmíd Miroslav: Dějiny Náměště na Hané. Náměšť na Hané 2022. S.596–600.

Absolv SEŠ 1977. Od roku 1989 administr. pracovnice Stráže lidu do roku 1991. 1991– 93 Puls, spoluzakladetelka, 1994– ČRO, aktuální zpravodajství, besedy u kulatého stolu, 2–3 roky komunální politika.

dokument. list 2001

V r. 1940 maturoval na gymnáziu v Hranicích, po roce 1945 studoval FF v Brně a Olomouci. Za totality pracoval jako administrativní síla na UP. V prosinci 1989 byl novým vedením UP pověřen obnovením Katedry filozofie na FF UP.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, 1998.S.195. Fo­tografie.

Narozen v obci Drahlov (n.m.č. obce Charváty). Absolvoval Státní konzervatoř v Brně. Od roku 1976 učitel na basklarinet na ZUŠ ve Šternberku do roku 1991, pak učitelem ZUŠ Žerotín (klarinet, saxofon, zobcová flétna), Big Band ZUŠ Žerotín Olomouc orchestr, 1995– saxofonový kvartet. 1974–85 působil v MFO. Festivaly: Litvínov, Lanškroun, Mezinár. festival dechových nástrojů v Německu.

dokument. list 2001

Byl nejstarší z devíti dětí vesnického listonoše Karla Hrabala. Studoval na německém gymnáziu v Uherském Hradišti, kde maturoval v roce 1906. Po maturitě odešel studovat teologii do Olomouce, kde byl vysvěcen 5. 7. 1910. Poté působil v Německých Libinách (n.Libina). V letech 1911 – 1914 studoval grafiku ve Vídni a poté semestr AVU v Praze u prof. Obrovského a pak další semestr u prof. Hofbauera ve Vídni. Po r. 1918 působil v Hradečné.

Maliva, J. : Soupis grafiky. 1966. ;sf-: Arnošt Hrabal. Severní Morava, 1970, seš. 19, S. 75–76. /foto/, Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk 2001.;

V olomoucké operetě působil od r. 1931 do r. 1955.

Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990.S.34.;.

Narozen v Černovíře u Olomouce. V roce 1953 maturoval na tzv. Fučíkově pedagogické škole v Olomouci a poté působil jako učitel na Šumpersku a od r. 1964 na Olomoucku. Zprvu učil ve Velkém Újezdě, 1965–8 ve Velkém Týnci, odkud odešel do Tršic. V září 1968 byl jmenován ředitelem Základní školy na Zeyerově ulici v Olomouci, kde působil do r. 1972. Pak byl okresním školním inspektorem a dálkově studoval Pedagogickou fakultu UP a FFUP, obor učitelství, čeština a dějepis. Od r. 1975 působil jako ředitel Základní školy zastupitelského úřadu ČSSR v Bagdádu a po návratu domů pokračoval v inspektorské funkci. Začátkem 80. let působil ve státní správě jako místopředseda Městského národního výboru v Olomouci, ale v r. 1985 odešel na Kubu, kde působil v Havaně jako ředitel školy zastupitelského úřadu až do r. 1989. Po návratu působil PaeDr.Hradečný  na škole v Těšeticích až do onemocnění srdce. Posledních 15 let se věnuje historii rodného Černovíra, spolupracoval na publikaci k 750. výročí Černovíra (2000). Od r. 2004 se podílí na vydávání regionálních publikací, které vychází pod názvem Černovírské ročenky.

Březnová výročí středomoravského regionu.Týnecké listy, 19. březen 2009, S. 8.; Foto od dcery Mgr. Evy Hradečné.

Černovír a Topolany jsou nyní části města Olomouc.

PaedDr. Rudolf Hradečný

Člen Hanáckého Aeroklubu v Olomouci. Jméno na pomníku padlých na olomouckém hřbitově.

Český letec- stíhač v bitvě o Anglii.

Loucký, František: Mnozí nedoletěli.Praha NV 1989..