Osobnosti Moravy.eu

Dionysius (Dionýs) bylo Straussovo řeholní jméno. Studoval v Itálii, podílel se na výzdobě Klášterního Hradiska a svatokopeckého kostela. Milovník umění. Zermřel na Hradisku.

Neumann,A.: Ze slavné doby malířství moravského baroka. Brno,1944. Bi­eleszová,Š.:Řím­ský obraz pátera Dionýse. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. 290.2005. S.43–47.

Abs. SG 1945, pracoval v krajském, později VMO. Autor publikací o jeskyních. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci.

V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.169.; Za hlasemKomenské­ho.Olomouc 1957.S.147.;. Musil,J.V. Kopeček. Olomouc 1984.

Narozen na Svatém Kopečku (nyní Olomouc-Svatý Kopeček)

Od jedenácti let studoval reálné gymnázium v Opavě (1934–1938),1938–1940 ve Frýdku-Místku a 1940 – 1942 v Přerově, kde maturoval. Po zkouškách byl totálně nasazen jako pomocný zámečník do továrny na letadla ve Freiburgu in Schlesien. V září 1944 byl zatčen gestapem a obviněn z protiříšské činnosti. Po měsíci byl propuštěn pro nedostatek důkazů. V červnu 1945 se přihlásil na studium FFKU, obor estetika a literární věda. Po vzniku Palackého univerzity přišel v roce 1947 do Olomouce, kde ukončil studia v roce 1950 disertační prací z oboru teorie filmu. (PhDr.). V období vysokoškolských studií působil v redakci pražského časopisu Umělec (1945–1947) a v letech 1947–1953 hojně publikoval v olomoucké Stráži lidu jako filmový recenzent. V období 1949–1950 byl předsedou krajské filmové dramaturgie v Olomouci a úzce spolupracoval s divadly v Olomouci a Trutnově, pro které překládal hry z polštiny a italštiny. Po promoci se oženil a nastoupil vojenskou presenční službu, z níž byl pro zánět pohrudnice předčasně propuštěn na jaře 1952. Po částečném vyléčení získal přechodné umístění na ONV v Bruntále jako knihovnický inspektor, kde nastoupil na podzim 1952. V letech 1954–1955 pracoval v Krajské knihovně Olomouc jako krajský metodik a do konce června 1960 zastával funkci inspektora kultury KNV. K 1. červenci t.r. byl jmenován ředitelem Okresní knihovny v Olomouci, kde působil deset let. Básně publikoval časopisecky zejména v Literárních novinách a brněnském periodiku Host do domu. Odborné články z filmové a divadelní kritiky vycházely v časopise Tvorba. Spolupracoval s Čs. rozhlasem v Praze na úpravě lidových pohádek. Na svém kontě má dvě knihy pro děti a mládež – Ztracená stopa (1956) a Největší kouzelník (1959). V lednu 1971 byl odvolán z funkce ředitele z politických důvodů a byl jmenován vedoucím regionálního oddělení, které vzniklo v červenci 1970. Vypracoval základní koncepci spolu s pracovníky vědecké knihovny v Brně a v Českých Budějovicích. V Olomouci nemohla být koncepce zcela naplněna, protože byl PhDr. Stříž z politických důvodů opět přeložen na pobočku mimo ústřední budovu.

.

Z díla: Ztracená stopa. Olomouc, KN 1956. Poesie mladé Hané. Olomouc, KN 1956. , S. 42–43, S. 69–71. O něm:. Sto let české knihovny v Olomouci 1889–1989. Olomouc, OK 1989. http://www.vkol.cz/…lednuti----/ http://otavinka.blog.cz/…aromir-striz

Narozen v Muglinově (n.m.č. města Ostravy).

PhDr. Jaromír Stříž

Abs. Slovanské gymnázium v r. 1952, poté FF UP, 1957. (obor český jazyk a dějepis. Po promoci působil krátce na středních školách v Jeseníku a Zábřehu. Po krátkém působení ve Státní vědecké knihovně v Olomouci zakotvil roku 1961 na FFUP jako odborný asistent Katedry čes. jazyka a literatury. Předmětem jeho badatelského zájmu byly dějiny evropského a českého divadla 20. století, dějiny umění a filmu. Spolupracoval na přípravě celostátní přehlídky vědeckých, populárně vědeckých a didaktických filmů a pořadů ACADEMIA Film Olomouc. Za knihu Bedřich Václavek a divadlo získal v roce 1971 prémii Českého literárního fondu. Publikoval pět desítek studií, věnovaných významným osobnostem olomouckého divadla. Po listopadu 1989 se stal zakladatelem a vedoucím nové Katedry teorie a dějin dramatického umění. a v letech 1992–1994 byl vedoucím katedry teorie a dějin dramatických umění FFUP. V roce 1994 byl oceněn Zlatou medailí Univerzity Palackého, je členem Vědecké rady FF UP, akademického senátu UP a Rady Academia filmu Olomouc.publikuje v odb. tisku i časopisech s odb. a reg. tématikou. Je autorem, spoluautorem a redaktorem několika publikací. Dlouholetý spolupracovník OKOL na přípravě KK. V r. 1994 byl oceněn Zlatou medailí UP. V r. 1998 držitelem Ceny města Olomouce v oblasti divadla. Členem Vědecké rady FF UP, akadem. senátů FF a UP, členem Rady Academia filmu Olomouc. Vysokošk. pedagog na Katedře teorie a dějin dram. umění.V roce 1999 dostal Cenu města Olomouce za rok 1998 v oblasti divadlo. Pohřeb je na Ústředním hřbitově dne 13.2.2014 v 13:20.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.345.; V sýpkách ducha, Olomouc 1992, S.180.; Ševčíková, Hana – Petřík Miroslav: Cena města Olomouce 1997–1998. Olomouc 1999. Slovanské gymnázium literární. Olomouc Danal 2000. S. 253–255. Prázdninová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, červenec srpen 2009, S.13,16–17.;

Doc.PhDr. Jiří Stýskal, CSc.

Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc 2001.

Advokát v Olomouci, psal do čas. Pozor.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.196.;.

Vysvěcen 1898 v Olomouci, sídelní kanovník olomoucký. Šéfredaktor Našince a Lidových listů. Msgre. Od r. 1910 jednatel spolku Matice Cyrilomětodějské a dlouhá léta předsedou Matice svatokopecké. František Světlík patřil mezi vedoucí osobnosti katolického modernismu v Čechách a na Moravě a přispěl k její přeměně z literárně uměleckého uskupení na teologické reformní a sociální hnutí. Světlík výrazně přispěl k integraci katolických politických stran v Československu a napsal chartu Československé strany lidové, později i její program. Od svého zvolení do národního shromáždění v roce 1924 byl aktivní ve výboru pro zahraniční politiku v Poslanecké sněmovně. Dal základ zahraniční politice strany, která podpořila orientaci Beneše. Světlík podporoval demokratickou politiku a podpořil strategii prezidenta Beneše na konci 30.let. Těžká choroba a celkové fyzické selhání pravděpodobně vysvětluje jeho podporu Národní frontě na počátku roku 1948 a jeho iluze o poválečné roli SSSR . Navzdory tomuto faktu patří mezi výrazné osobnosti v dějinách Československé strany lidové. Položil základy jejího programu, novinářiny i zahraniční politiky.

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké 1949.Olomouc 1949.S.51.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962.S.258.;Kdy kde co, prosinec 1995. S.2.. Marek, Pavel – Trapl, Miloš: Nástin života a díla katolického politika a novináře. Rosice u Brna, Gloria 2001.;

V rodišti absolvoval střední školu, bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1915, poté působil jako supl. prof. a prefekt na arcibibiskupském gymnáziu v Kroměříži, od r. 1917 studoval ve Vídni filosofii, latinu a řečtinu až do r. 1918. Pak vstoupil do duchovní správy a působil v Ivanovicích, ve St. Vsi nad Ondřejnicí u Ostravy a v Přívoze od r. 1926, kde též katechetou na měšťanské škole. Literárně činný od mládí, parafráze národních písní, psal povídky, verše, překládal Goetheho, psal biografie a romány. Publikoval v časopisech Našinec, Ostravský kraj, Náš domov, Anděl strážný, Říše boží ad. Členem Družiny literární a umělecké v Olomouci od r. 1928, od r. 1929 člen výboru.

Poselství.Olomouc 1938.S.356–357.;Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.;Biografický slovník.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995. S.114.;

Působil v cizině, 22 let v Německu, 8 let ve Švýcarsku.Po 1.sv.válce v Olomouci, varhaník něm.evang.kostela, učitel hudby.Dílo: skladby-klavírní, sborové, sakrální.

Český hudební pedagog v cizině.=ZVSMO, 1983–1984, č.19–20, S.61..

Učitel hudby v Olomouci od r. 1913-Žerotín, hrál na varhany a v kostele českobratrské církve řídil příl. zpěvy. Skladby: klavírní, komorní, orchestrální, 4 morav. tance, 3 opery.

Československý hudební slovník.Sv.2., P., SHV 1965, S.655.; Životní jubilea hudebního pedagoga a skladatele Jaroslava Svobody.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.61..

Od r. 1869 půs. v Litovli do r. 1871, od července 1871 v Olomouci. 1873 předseda Ústřední záložny rolnické, 1874 předseda Sokola, 1883 spoluzakla­datel VSMO, 1875 – 1910 předseda Občanské besedy, spoluzakladatel Matice školské 1902, podporovatel spolků chudého studentstva Radhošť a Všehrd.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.292 /293. .

Studoval v rodišti G a Měst.hud.šk.Byl úředníkem v Prostějově.Ve studiu pokrač.v Olomouci u O.Kubína a K.Karenina 1945–49, kdy byl již houslistou operního orchestru divadla v Olomouci.Od r. 1949 člen opery v Ostravě.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.661.; Nekvasil, M.: Jubileum.=Štafeta, 15, 1983, č.4, S.31, 1 obr.;. http://cestipevci.wz.cz/…i/svozil.htm

V letech 1867 – 1891 působil na SG v Olomouci jako profesor. Učil dějepis a zeměpis. Též inspektrorem školství od r. 1885 až do 1887. Psal do Komenského. Ředitel českého reálného G v Prostějově.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.294.; Památník SG.Olomouc 1927.S.166–167.;.

Syn učitele. Po maturitě na gymnáziu ve Strážnici a studiu LFMU v Brně působil v Olomouci. Od r. 1951 přednosta Ústavu lékařské chemie UP a též se věnoval dějinám UP a soupisům vědeckých prací lékařů UP. Člen akademie věd v NDR. Zasloužil se o vybudování ústřední knihovny LFUP. Člen sekce dějin lékařství při VSMO. V roce 1941 mu vyšla první odborná publikace a v průběhu času jich napsal na 370. Autor studií o výtvarném umění, sběratel grafiky. Autor studií o J. Uprkovi, S.Lolkovi a Z. Braunerové. V roce 1980 dostal Zlatou medaili Slovenské chemické společnosti SAV a v r. 1981 medaili Americké farmakologické společnosti. Prof. MUDr. František Šantavý, DrSc. zemřel v Olomouci.

Nekrolog. ZVSMO 1983–1984, č. 19–20. S. 29–30.;

V roce 1946 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Hudebně se vzdělávala u J. Pavlovského, varhaníka v Holici. V hudební škole Žerotín studoval varhany, klavír a dirigování u Dalibora Doubka. V letech 1951–53 sbormistr při ped.fak.UP, 1966 sbormistr Žerotína, 1962–72 řídil komorní pěv.sbor Dvořák. Ředitel Parku kultury a oddechu v Olomouci od r. 1970. Pan Ščudlík chodil hrávat na varhany do hejčínského kostela a jeho hudba se nesla po celém Cyrilometodějském náměstí v letech 1974–1979, kdy jsem tam bydlela. Měl ohromné organizační schopnosti. Pohřben na ústředním hřbitově v Olomouci.

Stárek, Z.: SČS II.Praha 1982.S.556. Kdy kde co v Olomouci 1988, leden, S.34. Archiv Kašpárkovy říše Olomouc 30.4.1997.

Absolvovala SG v Olomouci 1945. Sestra Svatopluka Ščudlíka. Členka ochotnických divadelních spolků v Olomouci. Pracovala v OÚNZ.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.189.; V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.168.;. Primum necessarium..O­lomouc 1997.S.462.

Absolv. gymnázium v Olomouci r.1942, LF UP, chirurgie, v letech 1945–49. Celý svůj profesní život pracoval ve FN v Olomouci. Nejprve na I.chirurgické klinice, v r. 1957 atestace II. stupně z chirurgie. Od r. 1957 se specializovala na plastickou chirurgii, v r. 1965 atestace z tohoto oboru. Od r. 1965 jmenována ordinářkou pro plastickou chir. ve FN Olomouc a v této vedoucí funkci působila 20 let. Věnovala se vědecké a pedagogické práci, přednáškám. Byla autorkou řady odb. publikací. V r. 1975 titul CSc. Manžel prof. Z. Šerý, DrSc. –

Žurnál UP, č.18, 15.6./2007, S.5;

V roce 1945, ihned po promoci nastoupil jako sekundární lékař na chirurgické oddělení Zemské nemocnice v Olomouci, vedeném prof.Rapantem.Od r. 1946 působí jako odborný asistent na UP v Olomouci. Od 1.9.1967 je profesorem a od 3.3.1970 jako nástupce prof.Rapanta, přednostou a vedoucím katedry chirurgie LF UP do roku 1982. Význačný chirurg zejména v oblasti jícnové a hrudní chirurgie.

Zakladatelé a pokračovatelé. Olomouc, UP 1996.S.209–210. Fotografie.

Prof. MUDr. Zdeněk Šerý Narozen na Kroměřížsku.

Po maturitě na státním gymnáziu v Prostějově r.1934 studoval Lékař. fakultu MU v Brně. V době okupace pracoval v letech 1941–1945 jako úředník v obuvnické továrně v Praze. Po osvobození 1945 vysokoškol. studia v Brně ukončil. Nastoupil jako lékař na chirurg. odd. Okresní veřejné nemocnice v Prostějově. V roce 1950 byl povolán na dlouhodobé vojenské cvičení do výcvikového tábora Libavá, 1952 přeložen na Vojenskou lékařskou akademii do Hradce Králové, kde se stal náčelníkem nemocniční chirurgie. Po zrušení VLA pracoval v letech 1958–1960 jako přednosta chirurgického oddělení Okresní nemocnice v Uherském Hradišti, odkud odešel do téže funkce do Ostravy. Stal se uznávaným zakladatelem klinické a experimentální hyperbaroxie u nás, takže mohl své poznatky přdnášet lékařům v Olomouci, Brně, Uherském Hradišti a v Praze, ale též v cizině: Berlín, Glasgow, Amsterodam, Londýn, Řím. Též členem poradního sboru Ministerstva zdravotnictví ČSR. Předseda spolku českých lékařů v Ostravě.. nepříznivě do jeho života zasáhly důsledky podpisu 2000 slov a politických postojů 1968–1969. Byl degradován na funkci chirurga v ambulanci Závodní nemocnice ve Vítkovicích, kde pracoval do odchodu do důchodu v r. 1988. Po listopadu 1989 byl jmenován předsedou rehabilitační komise zdravotníků Severomoravské­ho kraje.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.63;

Tenorista. Studoval u M. Řezníčkové. Působil v ostravské operetě (1951) a v olomoucké opeře (1952 – 87). Měl krásný sametový hlas, vynikal muzikálností a výborným výrazovým ztvárněním svých postav. Hlavní role: Dalibor, Lukáš (Hubička), Laca (Její pastorkyňa), Manrico (Trubadúr), Turiddu (Sedlák kavalír), Cavaradossi (Tosca), Kalaf (Turandot), Samson (Samson a Dalila), Hoffmann (Hoffmannovy povídky), Florestan (Fidelio), Max (Čarostřelec), Tannhäuser, Lohengrin a mnoho rolí operetních.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha DÚ 1959.

'

Narozen ve Staré Vsi u Přerova. Bohosloví studoval v Olomouci. Ordinován r. 1936, od 1945 působil v Kroměříži,

SOKA Přerov, .Katalog kněží arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949, S.82.(uvádí narození 14.3.).;.

V letech 1936 – 1942 studoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, obor dekorativní malba. V roce 1942 nastoupil do Českého divadla v Olomouci jako jevištní výtvarník a do léta 1959 zde působil jako šéf výpravy. Od srpna 1959 získal angažmá v Národním divadle Praha, kde působil zprvu ve funkci vedoucího scénografa a v letech 1966–1987 jako scénický výtvarník. Pravidelně spolupracoval s režiséry Jiřím Svobodou, Jaromírem Pleskotem, Stanislavem Regalem, Martinem Dubovicem ad.Spolupracoval i s řadou domácích i zahraničních scén (Amsterodam, Antverpy, Brusel, Buenos Aires, Havana, Lyon, Moskva, Vídeň, Ženeva). V roce 1968 byl jmenován čestným členem divadla v Olomouci a téhož roku obdržel cenu Oldřich Stibora. Získal zlaté medaile na Pražském quadriennale v roce 1971 a jako nejlepší zahraniční scénograf na XII.Biennále výtvarného umění v Sau Paulu v roce 1973. Na penzi se vrátil do Olomouce. V roce 2005 vzdalo Moravské divadlo Olomouc hold svému dlouholetému kolegovi a scénografické legendě, když pojmenovalo nově zřízenou galerii ve foyeru divadla právě po něm. Jeho životní pouť se ukončila 17. ledna 2014.

ČBS.Praha 1992.S.692.; Kdo je kdo v architektuře a jiných příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.173.; Kdy kde co v Olomouci 1992, říjen, s.17. dokumen­t.list/01

Paní Jitka (rod. jm. Judita Gruberová) absolvovala Českou reálku v Olomouci roku 1934. Pracovala v někdejší Krajské a posléze Okresní knihovně v Olomouci jako vedoucí oddělení pro dospělé do roku 1973. V důchodovém věku učila francouštinu a němčinu na jazykové škole a překládala.

Osobní sdělení rodiny.

V letech 1923–27 stud. na odborné stavitel. škole v Brně, po praxi v Praze, odešel s bratrem Čestmírem na AVU do Vratislavi 1928–30. V letech 1930–31 studijní cesta USA, 1931–33 Praha, do roku 1936 v Ostravě, poté v Olomouci. Zabýval se problematikou bydlení v rodinném domě, kulturní stavby, divadla, od 60. let sakrální architektura. Scénograf pro divadlo v Olomouci a Hranicích. Rekonstruoval divadlo v Olomouci-Hodolanech.

Zatloukal, Pavel: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.24–30.; Vlastivědný věstník moravský, 30, 1978, č.1, S.63–71.; Zatloukal, P.: Zemřel arch.L.Šlapeta­.ZVSMO, 1983–84, č.19–20, S.62.;.

Od roku 1939 v Olomouci-Řepčíně – malířské počátky, později působil v oblasti Konicka-hlavně malba krajin v terénu. Vystudoval VSPŠ Praha Podmokly, UP-Ped. fak. 1949– prof. Kučera, Mokrý, Navrátil, Vydra, Zrzavý. Člen Unie výtvarných umělců od r. 1991. Nositel Ceny města Olomouce, v oblasti výtvarného umění za rok 2007.