Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Plumlov, Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog hudební, sbormistr | |||||
Anotace: |
Od r. 1968 sbormistrem smíšeného sboru Plumlovan, od r. 1978 sbormistrem Vlastimily v Prostějově. V letech 1986–1989 v čele LŠU Prostějov. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů.2.Praha 1982, S.460.;. |
|
||||||
Místo narození: | Všechovice | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Vl. jménem Marie Blažková. Narozena na Přerovsku. Spisovatelka, autorka knih pro mládež, dramatička. K Valašsku se vztahují některé její verše, pohádky (Nové české pohádky), povídky (Moravské obrázky) a drama " I člověk spravedlivý." Pochována na Olšanských hřbitovech v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Slovník soudobých českých spisovatelů 2. díl. Praha, Orbis 1946, S. 660–661;Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Na-Su. Valašské Meziříčí 2011. S.62. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Horní Loděnice, Hranice, Olomouc, Štěpánov, Uničov, Velké Losiny, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | asambláže, malíř, sítotiskař, sochař, výtvarník | |||||
Anotace: |
Dětství prožil s dvěma mladšími sourozenci ve středu města Olomouce.
K babičce z maminčiny strany jezdil do Štěpánova. V roce 1952 ochrnul.
Do svých 15 let se léčil v Hranicích a Velkých Losinách, nakonec
zůstala postižena jen jeho pravá noha. Hodně četl a chtěl se vzdělávat
na průmyslovce, tím jej ovlivnil strýc ve Štěpánově. Částečné
vyřazení z kolektivu dětí v něm vzbudilo intenzivní touhu po
vzdělání. Uznávaný výtvarník. Patřil ke generaci beatniků a měl
blízko k literatuře a rockové hudbě. Jeho obraz " Čas těla" ze
surrealistického období datovaný rokem 1975 je v Zámecké galerii Velký
Týnec. Pracoval jako sítotiskař v Družstvu invalidů. |
|||||
Zdroj: |
Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté. Olomouc 1991./foto/; Kdy kde co v Olomouci 1991, listopad, S. l2, 13. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. S.132–133. Daněk, L.: Divoce něžný outsider.In: Revue Host 2012, roč.28, č.6.S.10. |
|
||||||
Místo narození: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Přerov, Šumperk, Zlín | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1947 Škola umění Zlín, 1947–1949 AVU Praha, prof. Lauda. Real. díla: plastiky Ráno –1965;Lidské vztahy=1972, Přerov;Mládí=plastika Šumperk 1977;Žil a pracoval v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989./fotografie/;ZKVMO, 1983, č.223, S.8., |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Hodolanech u Olomouce. Po sextě gymnázia v Olomouci studoval na konzervatoři v Praze 1920–24. 1926–34 učitel zpěvu na RG Praha -Vinohrady. Od r. 1930 měl Ústav pro hudební a pěveckou výchovu. 1944–45 v koncentrač. táboře. Autor divadel. her. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.2.Praha SHV 1965, S.389.;. |
|||||
Poznámka: |
Hodolany jsou částí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Olšany | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Strahovský premonstrát, kaplan na Sv. Kopečku v letech 1905–1914, notář arcidiecéze pražské, probošt svatokopecký v letech 1924–1950. Plně věnoval všechny své síly k důkladné obnově celého chrámového objektu. V letech 1930–32 rozsáhlá renovace, instalace světelných zdrojů. V roce 1945 byl Kopeček při osvobozovacích bojích značně poškozen. Hrůzostrašnou noc z 6. na 7. května 1945 popsal Julius Půda v obsáhlém svědectví „Řádění válečné lítice na Svatém Kopečku“, uveřejněném v olomouckém týdeníku Rozsévač 1945. V letech 1945–49 se postaral o obnovu věží a vnějších chrámových fasád. V dubnu 1950 byl se svými spolubratry násilně odvlečen a o šest let později zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva Arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949.; Smejkal, V.: Poutní chrám Navštívení Panny Marie. Velehrad 1994. S. 15–16.; Musil, J.V.: Olomouc-Kopeček. Olomouc 1984. S. 44. |
|
||||||
Místo narození: | Samotišky | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Hodonín, Olomouc, Skalice (SR) | |||||
Obory působení: | sportovec, trenér, volejbalista | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině berního úředníka Jana Pudela. V roce 1926 byl otec
přeložen do slovenské Skalice, kde Jindřich prožil dětství a zahájil
studium na gymnáziu. Po návratu rodičů na Moravu pokračoval ve studiu
v Hodoníně a pak v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu roku
1941. V letech 1944–1962 náčelníkem Sokola v rodišti a stál u zrodu
volejbalového oddílu. Pracoval jako úředník pojišťovny a později
pracovník ekonomického útvaru na výrobu plynových spotřebičů Moravia
v Mariánském Údolí. Do důchodu odešel z funkce plánovače výroby. Od
r. 1949 byl ženatý, jeho manželka byla středoškolskou prof. češtiny a
angličtiny a později též pracovala v Moravii. Jeho dva synové Jindřich
(1952) a Aleš (1956) také hrají volejbal. Bratr Vlastimil Pudel (*1933) jej
následoval ve volejbalové kariéře a dodnes je činným funkcionářem a
rozhodčím KV ČVS Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Vrbenský, Zdeněk: Vzpomínka na Jindru Pudela. ČAS (www.cfv.cz) |
|||||
Poznámka: |
Mariánské Údolí (n. místní část Hluboček) Svatý Kopeček (n. místní část města Olomouc). |
|
||||||
Místo narození: | Týn nad Vltavou | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc, Písek, Praha, Prachatice, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | dramatik, režisér, scenárista, teoretik umění | |||||
Anotace: |
Narozen v Kolodějích nad Lužnicí (n.m.č. Týn nad Vltavou). Bratr filmového režiséra Emila Radoka (1918–1994), otec operního režiséra Davida Radoka (* 1954). Čtyři roky navštěvoval reálné gymnázium v Českých Budějovicích (1926–30), kvintu (i přes opakování) nedostudoval na reformním reálném gymnáziu v Prachaticích (1930–32), nakonec však maturoval na Obchodní akademii v Písku (1936). Dva roky byl vojákem prezenční služby, sloužil i v Olomouci, kde se seznámil s Marií Tesařovou (1922–2003), svou pozdější ženou a spolupracovnicí. Do civilu byl propuštěn až po mobilizaci koncem listopadu 1938. Zapsal se na novinářské oddělení Svobodné školy politických nauk v Praze. Po 17. listopadu 1939 se s bratrem Emilem Radokem krátce ukrýval jako zemědělský dělník na osamělém statku blízko Sušice. Začátkem 1940 se oba stali úředníky Janyškovy továrny na klobouky ve Valašském Meziříčí. V polovině téhož roku zde Radok se členy sokolské Mladé scény realizoval svou první významnou režii (Krále Lávru K. H. Borovského). Díky ní se od podzimu stal asistentem režie u E. F. Buriana v divadle D 41. R.1951–1959 působil v ND Praha.R.1968 emigroval. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.402–403.;. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | odborný spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor češtiny na gymnáziu a pozdější dědic Nappovy opatské hodnosti v klášteře na Starém Brně, činný v Národní jednotě a v Katolic. jednotě, přispíval do katolického tisku na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, Bedřich: Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S. 16;. |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
V letech 1889–1894 učitel hud. školy Žerotín v Olomouci, 1905–1922 prof. učit. ústavu v Kroměříži, 1905–7 sbormistr pěv. spol. Moravan, učil zpěvu též na gymnázium. Sestavil Rauscherovo/Kroměřížské/, jehož primáriem 1907–10, . Odpočinek trávil v Holešově. Mj. „Pět písní“, op. 3. -f. Táborský/1890/; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.406.; Pospíšil, František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923, S.127. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Krnov, Medlov, Morkovice, Olomouc - Holice, Ostrava, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, lidová píseň, sbormistr, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
V roce 1959 maturoval na Střední pedagogické škole v Olomouci, kde jej hudbě učili Ladislav Daniel, Josef Vaca a J. Dražil. . Poté začal působit v Bruntále a Krnově. Krátce učil na učňovském středisku Nové Heřmínovy, poté v Medlově a od roku 1963 na základní škole v Holici u Olomouce. Kromě hudební výchovy učil i fyziku a dílny. Nadále se hudebně vzdělával. Soukromě se učil u prof. Cyrila Černého, kde studoval hru na klavír a kompozici v období 1964 až 1967, v letech 1966 až 1969 absolvoval výuku hry na varhany v Lidové škole umění Žerotín. Od roku 1967 až 1970 dálkové studoval na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP, kde na něj působily výrazné hudební osobnosti : Zdeněk Fridrich, Karel Jarolím, Jaromír Borovička, Pavel Klapil, Ladislav Daniel, Ferdinand Váňa a Jan Petzold. Poté absolvoval v letech 1971 až 1973 sbormistrovský kurs v Ostravě, kde jej učili Božetěch Bílek, Lubomír Mátl, Josef Richter a Antonín Tučapský. V mimoškolním čase se věnoval sbormistrovské činnosti. Dětský pěvecký sbor holické školy si záhy získával dobré jméno u hudební veřejnosti.. Od roku 1975 vykonával více než deset let funkci zástupce ředitele školy. Všechen volný čas věnoval hudbě. Komponoval na texty Františka Navary, Naděždy Hrabalové a nedávno i dětské říkanky Petra Šafránka. Upravoval lidové písně, z nichž mnohé byly publikovány v ostravských a olomouckých kulturních sbornících, např. Severomoravští skladatelé dětem, Olomoučtí autoři dětem, Smíšené sbory aj. Některé písně byly publikovány časopisecky. Úzce spolupracoval s organologem Prof. Antonínem Schindlerem, Dr.h.c. (1925–2010), prezidentem MVF. V posledním období se jubilant věnuje hře na varhany. Provází tóny nástroje nejen svatebčany, ale i posluchače při příležitostných koncertech anebo na cestě poslední. Pravidelně koncertuje ve Velké Bystřici. Na varhany se učil hrát v LŠU Žerotín u M. Brychtové – Ševčíkové v letech 1966–1969. Sbormistrovský kurs absolvoval v KPÚ Ostrava v letech 1971–1973. Od roku 1963 sbormistrem dětského pěveckého sboru ZDŠ Olomouc – Holice. V období 1.9.1975 – 31. 1. 1986 zástupcem ředitele školy ZŠ Holice. Poté působil na odboru kultury ONV. Dlouhodobě spolupracuje s Magistrátem města Olomouce a Sborem pro občanské záležitosti, občas hraje na varhany v krematoriu a taky spolupracuje s matričním oddělením Městského úřadu ve Velké Bystřici a s folklórním souborem Haná ve Velké Bystřici a se Smíšeným pěveckým sborem Cantus v Morkovicích. Komponuje převážně texty Františka Navary a N. Hrabalové, upravuje lidové písně. Mnohé byly publikovány ve sbornících. Autor úprav písní : To naše stavení; Tovačovsky hatě; Jak je to slunéčko; aj. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – 24.6.2011 /hš Ševčíková, Hana: Červencová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2011, č.7. meil od Karly Vysloužilové ze dne 15.11.2021 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Terezín | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1935. Právnická studia v Praze nedokončil pro uzavření vysokých škol. Od roku 1942 byl v koncentračním táboře v Osvětimi, kde byl 1944 popraven. V roce 1967 byl objeven jeho deník, který zachycoval autorovy prožitky v Terezíně. Vyšel v roce 1995 pod názvem Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium,2000.S.142; |
|
||||||
Místo narození: | Svratouch | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Litovel, Olomouc, Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Chrudimsku. Vystudoval latinu a řečtinu na univerzitě v Praze a doktorát získal již na nové univerzitě v Brně. Jako středoškolský profesor působil v letech 1906–1908 na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde učil latinu, řečtinu a češtinu. Poté působil na gymnáziu v Kroměříži, pak přešel na reálné gymnázium do Zábřehu, kde byl jmenován v r. 1930 ředitelem. Po zrušení tohoto gymnázia v důsledku okupace byl přeložen na gymnázium do Litovle. V roce 1941 byl penzionován a vrátil se do Kroměříže. V roce 1959 se přestěhoval do Opavy, kde také později zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.116; Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 256.; |
|
||||||
Místo narození: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Hodonín, Karviná, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Praha, Příbor | |||||
Obory působení: | akademický malíř, grafik, scénograf | |||||
Anotace: |
Od roku 1904 studoval UMPRUM v Praze od r. 1906 AVU, kde žákem prof. Bukovce, Roubalíka a Ženíška. Jako malíř působil v rodišti až do r. 1914. Od r.1913 byl členem SVUM Hodonín. Samostatně vystavoval v Příboře, Karviné, Olomouci. Po vypuknutí 1. světové války pracoval v nemocnici. Přestože byl nevoják musel v srpnu 1915 narukovat. Od r. 1923 žil a působil v Olomouci. Navrhoval i jevištní výpravy pro divadla v Olomouci a Bratislavě. Malíř – krajinář. Jeho dílo je zastoupeno v Galerii Muzea umění v Olomouci. Náměty Olomoucka (obrazy: Hanácká nevěsta, Hanácký trh). |
|||||
Zdroj: |
Pospíšil, F. : Almanach hanáckého roku. Přerov 1923.; Gladišová, M.: Osobnosti Lipníka nad Bečvou. (web.stránky Lipníka nad Bečvou). |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | sportovec | |||||
Anotace: |
Atlet Sportovního klubu v Přerově. Stal se obětí fašistického teroru během 2. světové války. |
|
||||||
Místo narození: | Hrabství | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Bílovec, Brno, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Potštát, Štramberk | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, lesní inženýr, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Ing., CSc. lesní ing. Absolvoval Vyšší zemědělskou školu v Opavě, Lesnickou fakultu VŠZ v Brně, jako lesní ing. působil v Bílovci a Štramberku. V letech 1967–1971 dálkově Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci, obor biologie a pedagogika. V letech 1963–1988 pedagogem Střední lesnické školy v Hranicích. Autor cca 5000 článků. V roce 1997 spoluautorem monografie Ladislav Vlodek. Hrál na klarinet, saxofon a flétnu. Od r. 1992 učil na ZUŠ Poštát a 1993–1996 v Lipníku nad Bečvou. |
|||||
Zdroj: |
záznam převzat z SOkA Přerov, NKP |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | archivář, spisovatel, středoškolský pedagog, teolog | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1903, poté v letech 1903–1907 absolvoval bohosloveckou fakultu, ordinován v r. 1907. Působil jako vikář farního kostela sv. Mořice v Kroměříži, v letech 1937–1946 ředitelem arcibiskupského archivu a knihovny v Kroměříži, náboženský spisovatel. Za války chránil archiválie před válečnými škodami. ThDr. Alois Richter pedagogicky působil na středních školách po osvobození. Od r. 1947 bydlel na faře u sv. Mořice v Kroměříži. V roce 1941 sepsal " Popis kroměřížského archivu". Kniha nevyšla vlivem okupačních poměrů. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979. S.132.;Springer Jan : Co dalo Šumpersko čes.literatuře.Šumperk, 1974. S.18.;. Hoffmannová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha 2000. S. 538.; |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Místa pobytu: | Dlouhá Loučka | |||||
Obory působení: | sbormistr | |||||
Zdroj: |
Slovník českých sbormistrů. Praha 1982, II. M-Ž. |
|
||||||
Místo narození: | Uvače (Bosna) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | soudní lékař | |||||
Anotace: |
Na katedře soudního lékařství LF UP působil od r. 1946–1963. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. S. 320. |
|
||||||
Místo narození: | Laškov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | průvodce města, sbormistr, zpěvák | |||||
Anotace: |
V r. 1961 založil s učitelem Jaroslavem Talpou Komorní pěvecký sbor DVOŘÁK, jehož byl 13 let předsedou, V letech 1954–1979 členem Amatérského pěvec. sboru SDOS, kde zpíval a hrál v mnoha operách, operetách a činohrách. Od r. 1963 průvodcem města Olomouce, lektorem Socialistické akademie.. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde=co v Olomouci, 1983, únor, S.9.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bohuslavice u Zlína | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brumov, Olomouc, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Olomouci, uč. úst. Brno, varhanní šk. Praha, abs. 1889. ředitel kůru v Brumově 1890–93, majitel hud, školy ve Valašském Meziříčí. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník Českých Sbormistrů, II.Praha 1982.S. 480., Kdy zemřeli..? (1937–1962), Praha 1962., Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000. |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, skladatel | |||||
Anotace: |
U otce se vyučil se řezbářem. Láska k hudbě jej táhla do Prahy, kam odešel v roce 1939. Hral na harmoniku, zpíval či konferoval vystoupení Šebkova souboru v hotelu Miramare ve Strašnicích. S Pepou Dostálem vytvořil populární harmonikové duo. Hudbu skládal už v rodišti a pokračoval v v Praze. Z četných jeho polek a valčíků byla nejznámější píseň „Moravo krásná“. Vyšla i na gramofonové desce a nazpíval ji Standa Procházka. V roce 1941 spolupracoval s Karlem Valdaufem v rozhlase. Po r. 1945 nastoupil na vojnu a dostal se do Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V r. 1947 se vrátil domů a z existečnčních důvodů přijal místo učitele na na hudební škole v Šumperku. Od r. 1970 byl ředitelem Lidové školy umění v Šumperku. Při škole vytvořil 30 členný akordeonový soubor a stal se uměleckým vedoucím 40 členného školního dechového orchestru v Zábřehu. Kromě toho byl dirigentem populárního dechového orchestru při Železničních opravnách a strojírnách, nazv. Modrá muzika. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.101–102.;
|
|
||||||
Místo narození: | Hrabství | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Osek nad Bečvou, Postřelmov, Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | grafik, skauting, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Mgr. Ladislav Rusek (skautským jménem ŠAMAN) je Slezan rodem a od
jedenácti let Moravanem. Gymnázium začal studovat v Hranicích, poté
v Oseku nad Bečvou, v Přerově a v Lipníku nad Bečvou, kde odmaturoval
v roce 1945. Poté studoval od roku 1946 Pedagogickou fakultu Univerzity
Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova a deskriptiva. Velký vliv na
jeho životní cestu utvářel prof. Jan Zrzavý a Bohumil Markalous. Promoval
na UP v roce 1951 a protože na gymnáziích byla zrušena výuka výtvarné
výchovy odešel učit na Základní školu do Postřelmova, kde byl později
zástupcem ředitele školy. S rodinou bydlel v Šumperku a denně
dojížděl. Od roku 1961 učil v Olomouci na Pedagogickém institutu,
později Pedagogické fakultě. Do Olomouce se přistěhoval s rodinou v roce
1965 a působil posléze jako odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy
Pedagogické fakulty UP až do roku 1990. Jako aktivní umělec byl v roce
1964 přijat za člena Svazu českých výtvarných umělců. Mezi jeho
oblíbené techniky patří suchá jehla a linoryt.Vytvořil na 900 ex libris,
přes 500 novoročenek. Vystavoval doma i v cizině, samostatně asi
40 krát a participoval asi na 200 výstavách grafiky. Jeho grafická tvorba
je zastoupena v několika galeriích nejen na Moravě, ale i v řadě
českých měst, rovněž však i v zemích Evropy a Ameriky. Ilustroval také
mnoho knih a asi 75 bibliofilií, jeho ilustrace jsou nedílnou částí řady
českých a zahraničních periodik a v cizině vyšly i dvě jeho monografie
(v r. 1971 v Dánsku). V době vysokoškolského působení publikoval své
odborné znalosti a teoretické studie v univerzitních sbornících (AUPO) a
také prostřednictvím řady katalogů vystavujících umělců olomouckých
i zahraničních anebo úvodním slovem při zahajování (cca 80) vernisáží
výstav nejen v Olomouci, ale i v několika univerzitních městech
Evropy. Zemřel ve Vojenské nemocnici na Klášterním Hradisku ve 4 hodiny ráno. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvar. umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989 /fotografie/; Kolář, Bohumír: Z paměti literární Olomouce, Olomouc 2004.; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S.107–108 (foto).; Ševčíková, Hana: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, XXII, 2012, červen, S.7–8. Rusková, Libuše: email 27.7.2012 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Komňa | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Jindřichův Hradec, Kostelec na Hané, Olomouc, Vyškov | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval G v Brně a Jindřichově Hradci, bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1893, působil v Kostelci, Holešově, od r. 1900 ve Vyškově, od r. 1904 domský vikář a úředník konsistoře v Olomouci. Napsal knihu o výchově manželů. |
|||||
Zdroj: |
Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury…V.Praha 1923.S.2108.; Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.203.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1970, S.140.;. |