Osobnosti Moravy.eu

Narozen v obci Sázava (u Kutné Hory). Po absolvování konzervatoře v Praze nastoupil na první angažmá r. 1922–24 do Českého divadla v Olomouci. Poté přešel do Městského divadla Plzeň, 1926–29 člen Českého divadla v Olomouci, od r. 1929 člen Vinohradského divadla v Praze. Rozhlasové, filmové a televiz. role. Zasl. um. 1959. Pamět. medaile II. odboje 1947. ;

MČSE.3.Praha 1986, S.528.;/foto/; ČBS XX.století, 2.díl, K-P, Praha 1999., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století;

Absolvoval reálku v Prostějově a učitelský ústav v Příboře. Od března 1893 působil v Bludově, za okupace byl u dcery v Olomouci a pak se opět vrátil do Bludova.

Severní Morava, sv. 26, Šumperk 1973. S. 73.

Syn inspektora cukrovaru ve Velké Bystřici u Olomouce, navštěvoval německé gymnázium, pak čes. obchodní akademii v Prostějově. Seznamoval se s problematikou textilní výroby, se svým švagrem koupil tkalcovnu v Šumperku po čase se osamostatnil a vznikla tak první česká továrna v Šumperku. Po německé okupaci byl zatčen gestapem, krátce po propuštění v Olomouci zemřel.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava 1998. S.61–62.

Dětství prožil v Uhřičicích u Kojetína, kde jeho otec,ved.odboj­.skupiny padl 7.5.1945.. Po r. 1945 v Zábřehu na Moravě.V roce­.1958 absolvo­val SPŠF v Čimelicích a 1962 abs.FAMU, dramaturgii v Praze.Pracoval jako dramaturg FS Barrandov, kde působil již za studíí, od r. 1970 jako scenárista.Ča­sopisecky publikoval od r. 1965.

Slovník české literatury 1970–1981.Praha 1985.S.176–177.; In Průvodce zábřežský kulturní a informační měsíčník, roč. 2, 9/1999,S.12. .

'

Jeho otec Jaroslav Kořalka byl v roce 1930 knihovníkem České veřejné knihovny ve Šternberku a taky byl činný v Národní jednotě. Jiří K. studoval gymnázium v Prostějově a díky stipendiu v americké Pensylvánii výborně odmaturoval. Pokračoval studiem na Vysoké škole politických a hospodářských věd a FFUK v Praze. Promoval r. 1955. V roce 1958 nastoupil do Historického ústavu ČSAV, kde pracoval do roku 1974. Tehdy byl z politických důvodů přeřazen na pozici v Husitském muzeu v Táboře, kde působil do roku 1991. V letech 1991–1995 působil na Institutu historie při Technické vědecké akademii v Praze. Bohatá publikační činnost, autor 12 knih. Jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Německu a Velké Británii. Byl tajemníkem Česko-rakouské komise historiků a členem vícera vědeckých kolegií. V roce 1992 obdržel cenu Gottfried Herdes-Preis a r. 2007 Cenu Antona Gindelyho.
Životopisec Fr. Palackého. Historik v oboru novodobých sociáln. a polských dějin střední Evropy. Je považován za nejlepší osobnost v oblasti historiografie u nás.

Šternberské listy. č.2, 3, 2006, S.6., Kdo je kdo v ČR, osobnosti české současnosti, Praha 2002. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 64–65.

PhDr. Jiří Kořalka DrSc.

V roce 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Po studiích v Brně, Olomouci a Praze působil v řadě jezuitských kolejí 1665–1666 a 1672–1674 v Kutné Hoře.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno­.Masarykova univerzita 1998.S.289.;

První ředitel českého gymnázia v Olomouci v letech 1867–1877, též okresní inspektor okresu hranického. V roce 1877 jmenován zemským inspektorem v Praze. Autor knih: Hovory olympijské (Brno,b.r.)
Život starého kantora. (Olomouc, Promberger 1899).

Fischer, Richard: Olomoucký památník 1848–1938. Olomouc 1938. S.149–152.; Boroviška, Leopold: O Janu E.Kosinovi.In: Středisko. Sborník VSMO, 70–71, 1987–1988,č.11.S.8–10.

Autor próz ze života moravského lidu. Pseud.Kukátkář -fejetony v Hlasu;Věnc.K. r.1862 v litur­g.bohosloveckém půlměsíčníku Concordia, básně v Hlasu aj.Dějištěm jeho povídek i Haná (Přestavlky u Přerova, Senice, Dub aj. Psal též o Skopalíkovi.

Hýsek, M. : Literární Morava v letech 1849–1885. Praha 1911, S. 245–256. ; Slovník českých spisovatelů. Praha ČS 1964, S. 246–247. Vychodil Pavel: Václav Kosmák. Brno 1916,S. 655. ; Vopravil, J. :Slovník pseudonymů. . . Praha, 1973, S. 810. ;.

Přestavlky Přerovsko).

Propagátor moder. zemědělství, r. 1921 abs. zeměděl. hospod. školu v Přerově, 1959–1963 ved. praxe žáků na školním statku. Autor studie Budování SZTŠ v Přerově po stránce stavební. Rukopis kroniky rodu Kostihů, podklady k dějinám Želetic a Čelechovic.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Narozen na Hodonínsku.

V r. 1920 maturovala na gymnáziu v Přerově, pak působila jako učitelka na měšťanské škole v rodišti. Provdala se za důstojníka ČSA, pozdějšího arm. generála K. Klapálka /1893 – 1984/. Autorka lyrických próz a válečných vzpomínek.

Lexikon české literatury.2/2­.Praha, Academia 1993, S.880.;.

R.1960 abs.FFUP v Olomouci u prof.Vl.Navrá­tila, A.Berana, doc.A.Kučery, odb.as.F.Bělohlávka a St.Vymětala.V 1960–1977 působil pedagogicky na výtvar.oborech LŠU, 1969–1973 externí učitel katedry výtvar.teorie a výchovy FFUP.Vyučoval grafice.Samost. vystavoval v Olomouci 1965, 1969, 1973, 1979, 1982, 1988;Zlíně 1966, Přerově 1977, 1983, 1989, ;Šumperku 1980.Žije a pracuje v Olomouci a Přerově.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989;Moravské osobnosti kultury a umění – REGO SVKOL;.

Měšťanskou školu vychodil v Blansku. Poté studoval Vyšší průmyslovou školu stavitelskou v Brně, kde maturoval v r. 1913. Poté odešel do Vídně na AVU, V letech 1914–1917 byl na frontě v Itálii a po válce pokračoval v období let 1917–1918 na vídeňské akademii a v letech 1919–1921 na AVU v Praze u prof. Kotěry, ale akademii nedokončil. Poté krátce působil v Brně, pak v Ostravě, odkud odjel začátkem let 30. do Teplic nad Bečvou, kde se podílel na projektu lázeňského hotelu Bečva. Některé stavby projektoval též v Rožnově pod Radhoštěm a v Luhačovicích. Po r. 1945 pracoval ve Zvoleni na Slovensku a koncem 50. let odešel do Prahy. Zemřel v Parze, ale pohřben v Brně.

Bránský, Jaroslav: Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko OKS 1990. S. 56.;

1957–61 stud. katedra výtvar. teorie a výchovy FFUP Olomouc, prof. Vlad. Navrátil, Aljo Beran, Fr. Bělohlávek. Od r. 1971 členkou SČUG Hollar. V letech 1961–73 odborná asistentka katedry výtvar. výchovy PdF UP, 1973–78 ve stejné funkci na FFUP, kde vedla výuku kresby a grafic. technik. Zabývá se grafikou užitou a tvorbou spjatou s architekturou. Sam. výstavy od r. 1967, Olomouc: 1968, 1970, 1972, 1976, 1986, 1988;v Přerově 1981, 1989. Realizace: art-protis pro Přerov, Olomouc, mozaiky-Přerov;Žije a pracuje v Olomouci a v Přerově. Užívané graf. techn. : linoryt, suchá jehla, litografie.

Petrová, S.: Současná grafika.Praha, Odeon 1982, S.32.;ZKVMO, 1983, č.223, S.7.;Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc, 1989./fotogra­fie/;Katalog výst.Současná česká grafika.Praha 1989, S.114.

Dělník, později novinář. Od r. 1912 odborový tajemník Svazu kovopracovníků na Moravě a ve Slezsku. 1913 redigoval časopis Pokrok Prostějově. Pro svou protirakouskou a protiválečnou řeč ve Smržicích u Prostějova v prosinci 1914 zatčen, obviněn z velezrady a popraven.

Malá československá encyklopedie.3­.Praha 1986, S.562.;.

V Prostějově 1905–1907, spolkový dům a divadlo v Prostějově

Poche, E. : Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1975, S. 228–229. ;Novotný, O. : Jan Kotěra a jeho doba. Praha 1958. ;Marek, P. : Jan Kotěra a Prostějov. Věda a život, 27, 1982, č. 11,S. 807–809. ; Marek, P. : Ke spolupráci Jana Kotěry s Prostějovem. Štafeta, 10, 1978, č. 1, S. 25–26. ;

Studoval na reálném gymnáziu v Litovli, po maturitě začal studovat na KU v Praze. Poté získal místo advokátního koncipienta v Šumperku, Českých Budějovicích a Náchodě, tam si počase otevřel i vlastní advokátní kancelář. Mnoho času věnoval činnosti Dělnické akdemie. Zapojil se do ilegálního odbojového hnutí.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.66–67.;

V roce 1976 promovala na LF MU Brno, odbornost gynekologie a porodnictví. V roce 1988 absolvovala kurz IPVZ se zaměřením na peekancezóny u prof. Kaňky na LFUK v Praze. V roce 1991 absolvovala stáž zaměřenou na preventivní onkologii na Institut fur Zytodiagnostik v Německu. V letech 1991–1994 absolvovala Kurz gynekologické cytodiagnostiky s udělením licence Společnosti pro cytologii IPVZ Praha, v letech 1993 a 1995 absolvovala Kurzy ultrasonografie v oboru se získáním osvědčení i jako vyučující a v r. 2004 jí byla udělena Funkční licence F017 kolposkopická expertiza ( akreditace ČLK). Po promoci působila v letech 1976–1985 jako sekundární lékařka gynekologie a prorodnictví v nemocnici Nový Jičín. Od r. 1985 dosud působí jako lékařka gynekologicko-porodnická klinika FNOL, od r. 1993 pracuje na onkologii. V letech 1993–2009 vedoucí lékařka cytologické laboratoře PGK FN OL od 1993 dosud jako vedoucí lékařského centra onkologické prevence. Od r. 2005 – dosud má školní úvazek 0,05 na Ústavu patologie LF UP , výuka onkologie a cytologie. Od r. 2009 až 2018 spolupracuje s akreditovanou Diagnosticko-morfologickou laboratoří DIMOLAB s.r.o. v Přerově. Je členkou Společnosti klinické cytologie a ČLS při JEP a řady dalších lékařských společností. Od 25.3.1999 – 30.6.2004 působila v dozorčí radě o.p.s. Péče o ženu se sídlem Jiráskova 11, Olomouc-Hodolany.

Webové stránky LF UP Olomouc https://otavinka.blogspot.com/…otrsova.html

MUDr. Libuše Kotršová

Strojní inženýr. V letech 1980–1983 působil jako herec v Hanáckém divadle v Prostějově. Od r. 2002 pořádá republikový celoroční festival písničkářů zvaný Hudební sklepy.

Wikipedia.cz

Absolvoval Školu výtvarného myšlení I. Zhoře. Žije a pracuje v Kroměříži. Samostatně vystavoval v nemocnici Kroměříž r. 1975, plenér Kroměříž r. 1980. Galerie pod podloubím v Olomouci r. 1984, v Prostějově r. 1986, na Sovinci r. 1986, v Uničově r. 1987.

Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté. Olomouc 1991. /foto/;.

Maturoval na gymnáziu v Kroměříži a poté studoval FFUP v Olomouci. Od 1.9.1956 pracoval ve St.arch.Janovice u Rýmařova, v Olomouci a od r.1971 se stal jeho vedoucím.Jednatel histor.sekce VSMO.Region.dě­jiny=střed.Mo­rava, Olomoucko, Kroměřížsko.

Z díla: Přehled pramenů k dějinám školství na Moravě ve státních archivech. In: Sborník k dějinám morav. školství.

Biografie: -mit-: Padesátiny PhDr. Miloše Kouřila. =ZVSMO 1982, č. 17–18, S. 35–36. Ševčíková, H.: Středomoravská výročí na měsíc červen. Týnecké listy. červen 2022.

Doc. PhDr. Miloš Kouřil

V roce 1963 maturoval na průmyslové škole stavební, obor vodohospodářský a poté pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v Praze, později v podniku Metroprojekt jako projektant (1972–94); od 1994 projektuje jako živnostník. Hudební texty o jazzu publikoval od 1965 v klubovém časopise klubu Olympik, od 1972 v periodiku Jazz, v 80. letech v časopise Jazz Forum, jako dramaturg přispěl k realizaci festivalů Pražské jazzové dny a několika podobných jazzových přehlídek. V roce 1981 vydal práci Český rock´n´roll, od 1989 publikoval jako nezávislý novinář v odborných periodikách s jazzovým zaměřením, 1990–91 byl redaktorem měsíčníku Melodie. V letech 1972–89 byl členem a od 1974 vedoucím funkcionářem Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Členové jejího výboru (Karel Srp, Joska Skalník, Vladimír Kouřil, Čestmír Huňát a Tomáš Křivánek) byli zatčeni orgány Státní bezpečnosti ČSSR s odůvodněním, že „se dopouštěli trestné činnosti nedovoleného podnikání. V inscenovaném soudním procesu byli 1986 Srp a Kouřil odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody (Srp na šestnáct měsíců, Kouřil na deset měsíců). Oba si tresty odpykali v plném rozsahu, 1991 byli všichni obvinění soudně rehabilitováni. Důsledkem Kouřilova věznění v kauze Jazzové sekce bylo chronické postižení ledvin; v roce 2002 odešel do invalidního důchodu. Kouřil je autorem četných odborných statí, článků, recenzí apod. pro časopisy Bulletin Jazz (1974–82), kulturní magazin UNI (1998–dosud). Redakčně a editorsky se podílel na vydávání Bulletinu Jazzové sekce SH ČSSR (1972–80) a příloh k Bulletinu Jazz (1979–86), byl stálým dopisovatelem dvouměsíčníku Jazz Forum, vydávaného Mezinárodní jazzovou federací (IJF) ve varšavské redakci, 1989–92 byl redaktorem občasníku Artforum, psal pro měsíčník Gramorevue (1988–93), v 80. letech pro kulturní samizdat hanspaulské komunity v Praze 6 Lógr a pro hudební samizdat Druhá strana; dále počátkem 90. let pro čtrnáctideník Rock & Pop, pro Lidové noviny, pro měsíčník Harmonie (dosud), 1997–98 také pro měsíčník Musicae, 1994–2003 pro měsíčník Stereo a Video, pro nezávislý měsíčník pro duchovní kulturu Dotek (1994–2004), od roku 2006 pro dvouměsíčník His Voice a pro informační zpravodaj Jonáš klubu v Praze; spolupracoval se soukromým rádiem Kobra, kde týdně připravoval asi 40 hodin pořadů o jazzové i jiné hudbě, dále se soukromými rádii Echo a AZ Zlín, se stanicí Vltava Českého rozhlasu, podílel se na přípravě televizního seriálu Bigbít (ČT), psal doprovodné texty k LP deskám a kompaktním diskům. Je autorem knih: Český rock´n´roll 1956–96 (Praha 1981, Edice Jazzové sekce Jazzpetit). Starý a mladý pán hrají jazz (Praha 1998). Jazzová sekce v čase a nečase 1971–1987 (Praha 1999–2000). Divná hudba dob nekalých (Praha 2006).

Encyklopedie jazzu a moderní pop.hudby.Praha 1990.S.286.;. Kdo je kdo 91–92, Česká republika, díl I. (Praha 1990, Nakladatelství Kdo je kdo). Kdo je kdo 94–95, Česká republika (Praha 1994, Nakladatelství Modrý jezdec). Zapletal, Petar: Vladimír Kouřil. In: Český hudební slovník (web).

Narozen v Nedvezí (u Poličky). V letech 1913–1920 působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Přerově, kde učil matematiku a fyziku. Sbormistr Přerubu 1916–1918.Člen výboru Moravského kola spisovatelů. Publikoval v přerovském Obzoru, povídky a črty /V Masopustní noci/.Napsal 5 sbírek realistických povídek, 2 romány, divadelní hry a literární studie. Poté ředitelem Gymnázia ve Zvolenu na Slovensku.

Čechák, Vlastimil: Literatura Přerovského regionu. Olomouc FFUP 1981. /dipl. práce, č. 4072, s. 25–27. /;Kunc, J. : Kdy zemřeli. . . ?Praha 1962. S. 133. ; ;Nekrolog. LD, 19. 2. 1954. ;.'

Studoval na reálce a prům. škole v Brně a v Praze. Poté 10 let praxe asistenta a projektanta, 1905–8 v USA. 1908–15 asist. u olom. stav. fy Jana Hublíka. R. 1915 složil stavitelské zkoušky a osamostatnil se. Z díla: Návrh na Národ. dům v Chicagu/1908/;prů­čelí domu Beerových, Ostružnická 9, Olomouc/1908/;sou­těž. návrh na Mohylu míru u Slavkova;průčelí hotelu Přerov, Pekařská 7, Olomouc-zbořeno, hrobka zakladatelů VSM na Ústřed. hřbitově v Ol. /1912/;přestavba domu Denisova 47, Ol/1915–16/, aj. Část architekt. pozůstalosti uložena u J. Kováře ml. v Olomouci.

Kšír, J, : Staré olomouc.špitály a jejich situování.In: Zprávy VÚO, 1964, č.118, S.3.; ZKVMO, 1984, č.229, S.28–29.;Zatloukal, P.: Architektonické dílo J.Kováře st..In: ZKVMO, 1980, č.208, S.5–11.;.

V letech 1918–1923 stud. AVU Praha, prof. Nechleba, Švabinský, 1923–24 studijní cesta Paříž. Maluje podobizny a krajiny. Souborná výstava v Prostějově r. 1933.

Toman, P.: Slovník čes.výtvarných umělců.I., S.546.;.

Vystudoval UMPRUM v Uherském Hradišti. Samostatně vystavoval v Olomouci, Praze, Valašském Meziříčí. Kolektivně v Šumperku, Vsetíně, Rožnově pod Radhoštěm, Ostravě, Pardubicích atd. Věnuje se malbě, grafice, ilustraci a tvorbě dřevěných plastik.

Moravské osobnosti kultury a umění/REGO SVKOL; 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980.