Osobnosti Moravy.eu

Studoval střední školu v Olomouci, Brně, o prázdninách pobýval v Letovicích, kde se setkával s literáty.Li­terární pokusy v Brně v časopisu Úsměv ( do r.1931).Od srpna 1930–1933 pracoval jako knihkupecký příručí u S.Kočího v Brně. První překlady.

Překladatel nezapomínaný.=ZVSMO 1982, č.17–18, č.50.; Zábrana,Jan: O Jiřím Víškovi.In: Víška, Jiří: Klíč k pokladu.Praha, MF 1976.S.103–128.;.

Rozená Malínková. Narozena v Černovíře u Olomouce. Maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1983, pod jménem Vitásková. Po maturitě pracovala v Okresní knihovně Olomouc a při zaměstnání dálkově studovala dvouletou nástavbu knihovnictví v Brně. Pracovala v oddělení katalogizace a nákupu literatury, na pobočce knihovny, v oddělení informační služby a od 1.3.1999 ve funkci vedoucího oddělení RELIS (Regionální literatury a informační služby) Okresní knihovny v Olomouci až do roku 2007, kdy přešla do Vědecké knihovny Olomouc jako absolventka VŠ oboru knihovnictví v Opavě a následně na MU v Brně, kde v roce 2006 obhajovala diplomovou práci na téma Počítačová gramotnost u sociálně slabých skupin (pro FF MU 8.6.2006).Publikuje odborné stati do novin a časopisů, regionálního charakteru (Radniční listy; Knihovní obzor).a také výklady knihovnické legislativy, metody citování, práce s databázemi a j. na internetu pro laickou veřejnost. Je autorkou a spoluautorkou publikací Osobnosti střední Moravy ( 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008), které vydávala Knihovna města Olomouce. Od dubna 2013 členka bibliografické sekce SDRUK ČR. Přednáší na středních školách a univerzitě v Olomouci základy knihovnictví, bibliografiecké citace, práce s odbornými databázemi ap. Lektorka knihovnických seminářů pořádaných VKOL. V letech 2006–2010 byla členkou dobrovolných hasičů z SDH Olomouc-město.

Osobně znám. hš http://otavinka.blog.cz/…-slavi-opera

Mgr. Anna Vitásková

Zpěvák pop music.Žije a pracuje v Praze.

Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.1076.;.

Majitel Vápenky v Mladči, která na Josefa 2013 oslavila 100. výročí založení. Ing. Ladislav Vitoul přejal řízení podniku v roce 1992 a vybudoval v průběhu let mezinárodně uznávaný podnik, který patří mezi 100 nejlepších firem v České republice. V listopadu t.r. ji byl udělen diplom v kategorii „Dynamický růst a stabilita“. Dne 27.11.2015 na slavnostním galavečeru ve Španělském sálu Pražského hradu převzal toto prestižní ocenění z rukou předsedy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Ivana Pilného. Na jaře získal již potřetí ZLATÝ PERMON za dlouhodobou, stabilní, důvěryhodnou a solventní činnost firmy. Po celé Moravě je VÁPENKA VITOUL s.r.o. a zejména její ředitel, vnímán jako výrazná osobnost. Jeho šlechetné jednání je oceňováno nejen v kultuře, ale i v sociální sféře celé Moravy. Jeho postava je navždy zvěčněna v Benešově betlému v Lošticích.

Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. č. 12. 2020 Týnecké listy.

plk.v.v. Ing. Ladislav Vitoul

Setkání Vladislava II. a Matyáše v Olomouci, stvrzující olomoucké příměří. Panovníci se nejprve sešli v poliích mezi Olomoucé a Uničovem; teprve když se Vladislav zbavil nedůvěry k Matyáši, vjel 18. července do Olomouce a ubytoval se v domě na Horním Náměstí, ozdobeném později znaky Uher, Čech a Polska.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.170–171.

Dne 27. října navštívil polský král Vladislav IV. Olomouc. Roku 1637 cestoval král se svou dcerou přes Olomouc do Badenu, uvedeného dne se vracel přes Olomouc do Krakova.

Fiala, Jiří: Stalo se před lety od 27. října do 3. listopadu. MF Dnes, 25. října 1997, příl. Střední Morava, S. 4.

V roce 1980 maturovala na Slovanském gymnázium. Po maturitě nastoupila jako redaktorka regionálních novin. Od roku 1996 redaktorkou Moravských novin Svoboda. autorka titulů: Bystročice. Dějiny obce. ( vl.n. 1994) Koho kryje Jan Ruml. ( Praha 1999) Policajti v roli obviněných. Olomouc 2000) Vládne u nás mafie? aneb Zločinci unikají trestu. (2002) Jepičí život první dámy, aneb Odbory? (2003)

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.282;

'

V roce 1943 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Přešel do ilegality a podílel se na budování zpravodajské sítě londýnské odb. skupiny Clay Eva na Holešovsku a Vsetínsku. Od února 1945 bojoval v partyzánské brigádě J. Žižky na Valašsku. V srpnu 1948 zatčen a v dubnu 1949 odsouzen na 5 let, v říjnu utekl a přešel ilegálně do NSR a zapojil se do práce OSN pro uprchlíky. V r.1951 prac. u firmy Baťa v Kanadě. 1960 dosáhll na univerzitě v Torontu doktorát obchodních věd. Od r. 1990 přednáší marketing a finanční hospodaření na Slezské univerzitě v Opavě a na právnické fakultě UP v Olomouci.

Zicháček, V.: Osobnosti SG (23).Hanácké noviny, 29.8.1992. S.4.;

V roce 1955 ŮLD Praha, od r. 1958 Kladno; V letech šedesátých působila v divadle Semafor, v Krátkém filmu a na dalších scénách spojených s loutkoscénou.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S. 264.

'

V útlém dětství vyrůstal ve Smržicích a v Čelechovicích na Hané. Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1952, vystudoval FF UP r.1957, obor čeština, historie. Kandidát věd v r. 1967 prací o B. Říhovi. V letech 1957–1961 učil na prům. škole v Uničově a Lipníku, do r. 1964 ve Zlíně. V letech 1964–1997 působil na Ped. fak. UP, obor: dětská literatura, moravští autoři. V letech 1990–1995 jako vedoucí katedry českého jazyka. Jako lit. teoretik se zabývá poetikou lit. děl, zvláště jejich kompoziční výstavbou, od gotické poezie přes barokní lidové drama až po současnou tvorbu. Zabývá se i lit. slovenskou, ruskou a polskou. Vydal cca 18 odb. publikací, biografické romány, 2 knihy fejetonů a sbírku básní. Překládá polskou poezii. Členem redakční rady časopisu Alternativa plus, nositelem Ceny Leopolda Vrly za rok 2000. V roce 2015 mu byl v Polsku udělen Zlatý literární vavřín. V roce 2016 laureátem Ceny města Olomouce.

Slovník české literatury 1970–1981. Praha 1985, S. 409.; Moravské osobnosti umění a kultury-SVK Olomouc; Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, Olomouc 2004.; Málková, I.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000), Olomouc 2001 S. 329–331.; Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995, Olomouc 1996.; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S.113–114 (foto);' Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. Všetička, Fr. : Olomouc literární.3. O­lomouc, Poznání 2016. S.165.

Doc. PhDr. František Všetička, CSc.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995.

Hráč na housle II. V MFO působil od 30.9.1962 do 31.8.1968.

Schindler, A. : Členové MFO. 1998.

V r. 1940 maturoval na SG v Olomouci. Po studiích LF působil na katedře vnitřního lékařství LF UP od r. 1948.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.320.;V sýp­kách ducha.Olomouc 1992.S.160.;.

Doc. katedry psychiatrie na LFUP v Olomouci, autor učebnic a lékařských publikací. Maturoval na SGO v r. 1921;

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.235.;Datum opraveno dle dokumentace archivu UP Olomouc;.

Doc.MUDr.Osvald Vymětal

V letech 1948–1952 abs. FFUP v Olomouci, obor výtvarná výchova, angličtina. Od r. 1954 působil na KVTV FF, později PdF. Tvůrči činnost soustředěna na oblast keramické tvorby. Účast na kolektivních výstavách, keramických sympoziích. Samost. výstavy v Olomouci, Praze, 1986 v NSR, Cuxhaven. Věnuje se knižní a užité grafice, ilustrace, drobná grafika. Grafik a keramik, studoval u A. Berana, A. Kučery, V. Navrátila a F. V. Mokrého na FF UP v Olomouci. Od roku 1954 pedagogem, docentem UP v Olomouci, kde vedl výuku dekorativní kompozice, písma, výtvarné výchovy a architektoniky. Samostatně vystavoval od 60. let. Stanislav Vymětal je zastoupen ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci, Slezského zemského muzea v Opavě, UPM v Praze, Moravské galerie v Brně, Galerie Artica v Cuxhavenu a jinde. Bydlel Škroupova 10 Olomouc. Exlibris, novoročenky.

Výtvarní umělci UP.Olomouc 1987.;Ex libris olomouckých umělců.Olomouc 1981.;.

Doc. Stanislav Vymětal

V roce 1977 maturoval na SGO, tř.B. Promovaný historik, archivář UP do 30.11.2000. Člen VSMO, bydlel ve Skrbeni. Od 1.12. 2000 odešel na ministerstvo do Prahy. Spolupráce s filmem, jako komparsista – pokr. Arabela, hrad Bouzov, květem 1992. ;

Vzděláván budiž..Olomouc ,SGO 2002. Dopis čj.80/2000 A osobní sdělení hš

Mgr. Jan Vymětal

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S.88.

Po vybudování klášterního provizoria na Hradisku přivedl sem opat Jan z Břevnova první mnišskou kolonii. Uvedeneého dne byl klášter vysvěcen za účasti českého knížete Vratislava II.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 32.

Zakladatelm chrámu byl olomoucký arcibiskup Leopold Prečan. , prvním farářem na faře v Olomouci, Cyrilometodějské náměstí 1,  byl farář P.Josef Dosedla.

Rusinský,J. Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. Olomouc: Votobia,2004. S­.140.

Hejčín je součástí města Olomouc.

Vznikl smíšený kodex (ve Vědecké knihovně v Olomouci), obsahující vedle latinských a německých kázání také modlitby slovenským jazykem. Pisatelem této části kodexu byl kartuziánský kazatel. V závěru obsahuje kodex jeden z nejstarších zápisů písně Svatý Václave.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.171.

V Lošticích syndikem a v Olomouci zemským advokátem. Pod vedením prof. Monse se JUDr. František Wekebrod (rod.jm. Weckebrod) začal zabývat studiemi dějin a zákonodárstvím na Moravě.

Remeš, M.: J.V.Fischer a starší olomoučtí dějepisci. In: Mojmírova říše.2. 1938–1939. Náklo 1939. S.104–106.;

Prof. klasické filologie KU Praha. Věnoval se řeckému antickému řečnictví.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.238.;. Šlechtová, A.: Členové ČAVU 1890–1952. Praha 2004. ČBS XX. století. 3.díl. Praha 1999.

Po studiu práv vstoupil do soudní správy jako soudní praktikant olomouckého magistrátu a kriminálního soudu. Po roce přešel do politické správy, kde byl r. 1829 přijat jako guberniální konceptní praktikant v Přerově a později r. 1834 jako krajský konceptní praktikant. 1842 byl jmenován guberniálním koncipistou a 1845 III. krajským komisařem na brněnském guberniu. Během roku 1848 byl přeložen do Strážnice. Od 1850 byl jmenován okresním hejtmanem v Jihlavě a r. 1860 do Košic. R. 1853 vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa a 1868 rytířským křížem Leopoldova řádu, díky němuž byl 10.11.1868 povýšen do rakouského rytířského stavu.

BSSSM,seš.3(15­.).Ostrava 2002. S. 121.

Ve dnech 28. října až 23. prosince 1767 přebýval jedenáctiletý W.A.Mozart v Olomouci spolu se svou sestrou a rodiči. Zde se obě děti léčily z neštovic, kterými se nakazily při cestě do Vídně, kde chtěl jejich otec předvést vídeňské společnosti umění a hudební nadání svých dětí. Rodina Mozartova se ubytovala v hostinci u Černého orla (n. Pekařská 5) a po dvou dnech přesídlili do kapitulního děkanství k prelátovi a univerzitnímu rektorovi Leopoldu Antonínovi, hraběti Podstátskému. Nemocné děti léčil dr. Josef Wolf. Malý Wolfgang v rekonvalescenci komponoval a napsal zde 6. symfonii F dur, šest klavírních sonát a písně.

Gregor, V.: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava 1987. S.14–15.; Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce. Olomouc 1936. S.213.; Písková, M.: Mozartovo muzeum v Salcburku. Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci. 1968, č.14, S.11–13.

Od r. 1547 byl konšelským notářem v Olomouci. R.1563 získal od císaře šlechtický erb s predikátem „z Polansdorfu“. V Opavě absolvoval luterskou latinskou školu a ve Vratislavi městskou školu u sv. Alžběty. V r. 1590 byl v Basileji promován na doktora teologie a 1596 přijal na tamější univerzitě profesuru. Dvakrát byl zvolen rektorem univerzity. V letech 1598–1600 a 1601–1609 zastával úřad děkana teologické fakulty, v letech 1600–1601 a 1609–1610 byl rektorem basilejské univerzity. Jeho nejvýznamnějším dílem je »Syntagma theologiae Christianae« (1609/10). Podílel se též na překladu Bible kralické.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.100–102;