Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Luková | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov | |||||
Obory působení: | optik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Prof. prům. školy optické, doc. užité optiky na technice v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.98.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Dubicko, Olomouc, Rapotín, Zvole | |||||
Obory působení: | historik, kněz | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu ve Vyškově, poté v Olomouci teol. fakultu, po vysvěcení ve Zvoli, Rapotíně, Dubicku, Bludově. Začal psát dějiny obcí. Od 1969 působil jako administrátor v Olomouci-Hejčíně. 1974 jmenován sídelním kanovníkem kapituly sv. Václava . |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava,1995, S.81–82. |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Příbor, Znojmo | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci, pak působil v Praze, kde ještě před vysvěcením vstoupil do Řádu křížovníků s červenou hvězdou. Po vysvěcení asi 1562 byl kaplanem pražského arcibiskupa Antonína Brusa z Mohelnice, poté farářem a děkanem v Příboře a v Mohelnici. pak se stal kanovníkem a děkanem kolegiální kapituly na Petrově v Brně a r. 1577 byl velmistrem křížovnického řádu A. Brusem jmenován proboštem křížovnické komendy na Hradišti u Znojma. Po Brusově úmrtí byl r. 1580 zvolen 24. velmistrem řádu, od roku 1581 jmenován pražským arcibiskupem v pořadí devátým. Podporoval jednotlivé řády a kult sv. Prokopa. Za pomoci císaře Rudolfa II. prosadil v Čechách přijetí gregoriánského kalendáře (změna provedena k 7. 1.. 1584 v Čechách a od 4.10. 1584 na Moravě). Ve svých úřadech nezapomínal na rodiště a nechal v Mohelnici na vlastní náklady zbudovat špitál pro městskou chudinu. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F.: Stručné dějiny Mohelnice do r. 1945. In: Mohelnice včera a dnes. Mohelnice 1973.S. 32–34. Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995. S.80–81. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1538 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bučovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Pracovní zaměření: prodejny, obchodní centra, hotely, rekreační objekty. Realizace: hotel v Bučovicích, obchodní dúm v Olomouci, interiér Čedoku v Olomouci. . |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.121.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bučovice | |||||
Obory působení: | historička | |||||
Zdroj: |
Lidová demokracie, 1978, 23.11., s.4.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, s.99.;REGO/SVKOL uvádí jiné datum úmrté: 19.11.1978 Plzeň.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | grafik, malíř, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Vystudoval Polívkovo reálné gymnázium a VŠUP v Praze. Profesor na VŠUM, jeden z posledních žáků malíře E. Filly. Při nuceném odchodu ho navrhl za svého nástupce. Menčík svého učitele nikdy nezapřel, poetice kubismu zůstal věrný po celý tvůrčí život a v kontextu historických, uměleckých i společenských událostí ji neustále rozvíjel do svébytné podoby. V ní ovšem zaznívají i akcenty tvorby Cézannovy nebo Purkyňovy, ke kterým se minimálně myšlenkově neustále vrací. Dosud překvapují sytá ohniska barev, jimiž modeluje hloubku prostoru. Jeho geometrie, poměřovaná okem i štětcem z více úhlů a stran, se vynořuje v lyrickém podtextu. Působí měkce, lehce, místy romanticky zpěvně, i když inspirace malíře vychází spíše z pochmurných vzpomínek mládí, kdy jeho bezstarostnost ničila hrozivá válka. Prvky naznačeného existencionalismu se tak neustále vracejí. Sám se považuje za malíře smutných okamžiků, ale ne všechna díla tak na diváka působí. Volba oblíbených modrých, fialových i červených tónů v té nejširší škále odstínů posunuje díla, alespoň v očích vnímavého pozorovatele, k mnohem optimističtějšímu výkladu. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.379; Karbaš,Jiří: Václav Menšík. In: www.galerie-chagall.cz |
|
||||||
Místo narození: | Vražné | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipník nad Bečvou, Olomouc | |||||
Obory působení: | přírodopisec | |||||
Anotace: |
Studoval v Lipníku nad Bečvou a v Olomouci, zakladatel genetiky, objevitel zákonů dědičnosti, meteroolog. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Masarykův slovník naučný. Díl IV. Praha 1929, S. 866. ; Malá československá encyklopedie. Díl 4. Praha 1986, S. 175/fotografie/; Kdy kde co v Olomouci 1992, červenec – srpen, S. 7. . |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Hynčice, nyní část obce Vražné u Nového Jičína. |
|
||||||
Místo narození: | Staré Město | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
Z gymnazijních studí v Olomouci utekl k Divadelní společnosti Pokorného v Přerově. Poté působil v Národním divadle Brno a později v ND Praha, kde zpíval ve sboru. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS. II. Praha 1965. S.83. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Ludvíkov, Praha, Svatý Kopeček | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Vyučil se obchodním příručím u příbuzných v Olomouci. Po smrti
svého otce se v roce 1931 stává svobodným umělcem. Stanislav Menšík byl
samouk, ale pracoval na sobě a zdokonaloval své umění. Snažil se dostat do
ateliéru Alfonse Muchy i Františka Bílka, což se mu nepovedlo. Nicméně
absolvoval alespoň ve třicátých letech formou soukromých konzultací
školení u Alfonse Muchy, kterého pak vždy uváděl jako svého učitele.
Velkým inspiračním zdrojem se pro něj pak stal francouzský malíř Georges
Rouault, díky němuž upevnil svůj vitrážový styl s výraznými tmavými
konturami oddělujícími barevné plochy. V počátcích tvorby maloval
většinou krajinky, především z okolí Svatého Kopečka. Od roku 1937 se
u něj už objevují biblické náměty a duchovní tematika. Za vrchol jeho
tvorby považujeme válečné roky, zejména 1942 až 1944. Členské výstavy
v Brně, Olomouci, Prostějově aj. Maloval bezmála 40 let. Výsledkem je
kolem 500 maleb, 1 500 kreseb, 30 grafik, 10 ex libris, 20 ilustrovaných
knih a bibliofilií. Své dílo prezentoval na zhruba 70 výstavách. Jeho
obrazy jsou kromě soukromých sbírek v ČR a zahraničí zastoupeny zejména
v majetku Muzea umění Olomouc, Moravské galerie v Brně a Krajské galerie
výtvarného umění ve Zlíně. Téměř celý život strávil na Svatém
Kopečku. Od roku 1945 také pravidelně pobýval na své chalupě
v Ludvíkově u Vrbna v Jeseníkách.Těžiště jeho tvorby spočívá
v křesťanských námětech, věnoval se však také krajinomalbě, zátiší
i malířskému záznamu prostých příběhů a útržků života. |
|||||
Zdroj: |
Smejkal, B. : Výtvarný odkaz Stanislava Menšíka. =ZVSMO 1980, č. 13–14, S. 8–11;
/mv/: Malíř Jeseníků. Lidová demokracie, 1990, 16. 6. , S. 4;
|
|||||
Poznámka: |
Narozen na Svatém Kopečku,( nyní Olomouc) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bochoř, Brno, Kroměříž, Olomouc, Ostrava, Přerovsko, Zvole | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Studoval techniku v Brně. Od 1858 až do své smrti působil ve stavebním úřadu olomouckého arcibiskupství v Kroměříži. Užíval titul diecézní architekt. Obdržel papežský řád sv. Jiří. Od roku 1858 pracoval na zámku ve vyškově, projekční práce pro areál na Hukvaldech (1859–1861), účast při novostavbě kostela Početí Panny Marie ve Zvoli (1858–1866). Od poloviny 60. let 19. století se projekty venkovských kostelů podílel hlavně na Přerovsku a Osoblažsku. Architekturu evropských katedrál poznal na studijní cestě v Německu, Francii, Anglii a Itálii. Do této etapy tvorby patří projekt kostela v Ratajích i nerealizovaný projekt restaurace kostela sv. Mořice v Olomouci, především však projekt regotizace olomoucké katedrály sv. Václava. Jeho tvorba byla doceněna až v 80. letech. V Bochoři se podílel na stavbě kostela 1873–1879. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.87; Kopie matriky narození a úmrtí. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Ostrava, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, překladatel | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vřesovicích na Prostějovsku. Maturoval na Gymnáziu v Prostějově v roce 1907. Pak odešel studovat do Prahy, kde absolvoval FFUK Praha v roce 1912. Poté profesorem Obchodní akademie v Prostějově. Od r. 1938 v Ostravě. 1915–1919 učil soukromě hudbě a zpěvu v Prostějově, 1913–14 redigoval Hudební zprávy, psal do Hlasů z Hané. Překládal z ruštiny, slovinštiny, chorvatštiny. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.2.Praha, SHV 1965, S.84.; Gregor, Vl.: Poslední vědecké práce V.Měrky.Štafeta, 1981, č.3, S.5–7.; |
|
||||||
Místo narození: | Dubicko | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hrabová, Litovel, Olomouc, Příbor, Skalička, Třeština, Zábřeh | |||||
Obory působení: | autor učebnic, politik, redaktor, učitel | |||||
Anotace: |
Absolvoval 4 třídy Slovanského gymnázia v Olomouci, maturoval v r. 1891 na uč. ústavu v Příboře. Od r. 1907 redaktorem časopisu Komenský, Volná škola aj. Vydával Knihovnu Komenského;básně-Niva, Rozhledy. Od 1919 ředitel školy v Zábřehu, 1920–1932 šk. inspektorem. Autor pedagogických a populárněvědeckých prací a učebnic. V letech 1929–1935 senátorem za stranu národně socialistickou. |
|||||
Zdroj: |
Hýbl, F.: Zábřeh-středisko čes.pedagogického tisku. In:Severní Morava, sv.55.Šumperk, 1988. S.11–20.;Ottův slovník naučný nové doby.díl IV, Praha 1936. S.191-heslo .;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990. S.121–124./fotografie/; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.I.Opava-Ostrava 1993.S.77.; Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk OVM 2001. S. 56.; |
|
||||||
Místo narození: | Slušovice | |||||
Místo úmrtí: | Hulín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Krnov, Kroměříž, Olomouc, Rymice, Šternberk, Uničov, Valašské Meziříčí, Všetaty | |||||
Obory působení: | knihovník, osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Absolv. Pedagogický institut v Olomouci pro 6.-9.ročník. Pedagogicky jako učitel působil v Holešově (výpomocný učitel 1933–34, def. učitel od r.1936). 1942–45 byl totálně nasazen. 1945– učitelem v Krnově, okresní osvětový inspektor ve Šternberku. 1949–53 krajský osvětový inspektor v Olomouci. 1953–60 ředitel Krajské lidové knihovny v Olomouci. 1960–63 učitel ZŠ Šternberk. 1963–65 učitel II. ZDŠ ve Šternberku. 1966–70 ředitelem ZŠ Šternberk. 1970–71 učitel ZŠ v Uničově. Od r.1971 učitelem ZDŠ při psychiatrické léčebně ve Šternberku. Od r.1974 v důchodu. Po smrti dcery se přestěhoval do Olomouce. Bydlel na Horním náměstí. Krátce před smrtí se přestěhoval do Domova důchodců do Kroměříže a zemřel v rodině syna v Hulíně. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 109–111.; Ševčíková, Hana: Zrcadlo regionu : Jaroslav Michal. In: Naše knihovna. Olomouc, březen-duben 1999.S. 10–12.; Ševčíková,Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, duben. S.5.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hulín, Kunovice, Praha, Žilina (SR) | |||||
Obory působení: | letecký inženýr | |||||
Anotace: |
Syn Jaroslava Michala. Po studiích VŠ dopravní v Žilině, absolvoval VAAZ v Brně a ČVUT v Praze. Působil jako letecký inženýr v LET Kunovice do r. 2004. Nyní pracujev Hulíně. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Benešov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Neveklov, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, bibliograf, překladatel, redaktor nakladatelství | |||||
Anotace: |
V roce 1957 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde studoval na
Slovanském gymnáziu |
|||||
Zdroj: |
Kolář,B.: SGO literární. Olomouc 2000. S. 277. Ševčíková,H.: Srpnová výročí střední Moravy. Týnecké listy 2023, srpen -Přesahy. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Petr Mikeš pseudonym: Jan Navrátil |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Baden (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Dubá | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Zpěv studovala u F. Trousila v Olomouci a dvorního kapelníka H. Procha ve Vídni. Divadelní dráhu začínala u němec. divadel v Olomouci 1855–1857 a v Brně o rok později. od r. 1858 do dubna 1862 členka německé opery Stavovského divadla. Manželka houslisty a ředitele konzervatoře Praha A. B. Sestra zpěvačky Amálie Mikové. ; |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.313.;. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mírov, Mladějovice, Ohrozim, Švábenice | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1829 |
|
||||||
Místo narození: | Toužín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Znojmo | |||||
Obory působení: | knihkupec, literát | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Znojmě, v Brně filozofii, od r. 1865 trvale působil v Brně. Literární a publicistická činnost. Redigoval Moravskoslezský časopis pro lid. Publikoval v Moravské orlici, Morav. novinách. |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.;Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.94–95.;Přichystal, A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce a okresu Olomouc.Olomouc SVK 1980.;Kopecký, Milan: Literární význam Mikšíčkových pamětí.VVM, 15, 1960, S.216–224. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Mongolsko | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brodek u Přerova, Hranice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, neurolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1933 maturoval na reálném gymnáziu v Zábřehu. Poté začal studovat Lékařskou fakultu MU v Brně, ale studia nedokončil v důsledku uzavření VŠ nacisty v listopadu 1939. Od prosince do března 1940 pracoval jako lékárenský laborant v Hranicích, poté 1940–1941 jako praktikant na interním oddělení nemocnice v Hranicích. Od května 1941 do října 1945 byl zaměstnán v lékárně PhMr. K. Neškudky (otce své budoucí ženy Zdenky) v Brodku u Přerova.Studium medicíny definitivně ukončil v červenci 1945. Po vojenské službě nastoupil v dubnu 1946 jako ústavní lékař do sanatoria pro nervové choroby v Praze- Bubeneč, kde setrval do září 1948. (1945–1946 si doplnil vzdělání studiem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a v září 1946 byl promován magistrem farmacie. V prosinci 1948 nastoupil jako asistent na Neurologickou kliniku LF UP v Olomouci. R.1951 se stal zástupcem přednosty a v této funkci setrval po celou dobu svého působení na UP v Olomouci.V období od října 1969 – srpna 1971 byl pověřen vedením kliniky (zastupoval přednostu kliniky Jaromíra Hrbka po dobu jeho funkce ministrem školství ČSR). V květnu 1955 jmenován docentem neurologie, 1964 udělena hodnost kandidáta věd a v listopadu 1968 jmenován mimořádným profesorem v oboru neurologie. Do starobního důchodu odešel v říjnu 1979. Krátce na to přijal účast v geologické expedici v Mongolsku a během ní zahynul i se svou manželkou při letecké havárii. Ve své práci se soustředil na problematiku chorob páteře, jejich léčbu a operační indikaci, léčbu mozkových nádorů a choroby svalů. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.319.;.Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.57. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. Ostrava 2001. S. 92–93. |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr., PhMr. František Mikula, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Březina | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Hranice, Prostějov, Vícov | |||||
Obory působení: | autor knih pro děti, lesník, prozaik, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Mládí prožil v myslivně ve Vícově. Studoval reálku v Prostějově a pak přešel na Vyšší lesnickou školu v Hranicích, kde maturoval r. 1911. V letech 1919–1939 pracoval na lesní správě v Břeclavi. Publikoval v odborném tisku. Debutoval knihou pro děti „Hoši z myslivny“. (1948). |
|||||
Zdroj: |
Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje. Brno 1989. S.158. Slovník české literatury 1970–1981. Praha 1985. S.225 – 226. |
|
||||||
Místo narození: | Křenovice | |||||
Místo úmrtí: | Štíty | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava, Uničov | |||||
Obory působení: | malíř, pedagog středoškolský, sběratel pověstí, vlastivědný spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1856–1858 navštěvoval diecezní školu v Olomouci, potom studoval nižší reálku v Opavě a Uničově a vyšší reálku a učitelský ústav v Olomouci. R. 1860 začal pedagogickou dráhu v Opavě, kde vyučoval 10 let. Současně tu působil jako domácí učitel v šlechtických rodinách. R. 1865 udělal zkoušky pro způsobilost vyučovat němčinu, zeměpis, dějepis a kreslení. V roce 1870 získal místo na učitelském ústavu v Olomouci. Už po dvou letech byl povolán na místo prof. učitelského ústavu v Brně, jako oblíbený a uznávaný pedagog. V roce 1891 prof. Mikusch odešel do penze a přestěhoval se z Brna do Štítů, kde se ve volném čase věnoval malování. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.6 (18.) Ostrava 2005. S. 100–102. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Plzeň | |||||
Obory působení: | houslista, koncertní mistr | |||||
Anotace: |
Narozen v muzikantské rodině. První základy houslové hry mu dal otec, pak byl žákem LŠU Žerotín, úspěšně absolvoval brněnskou konzervatoř a při zaměstnání dálkocě studoval JAMU v Brně. Od r. 1971 byl v olomouckém operním orchestru zástupcem koncertního mistra a za dva roky byl jmenován koncertním mistrem. Náročnou funkci vykonával 30 let a pak vypomáhal v primové skupině až do svých 65 let. Byl členem Olomouckého smyčcového kvarteta, které později vedl jako primárius. Taky vystupoval jako výpomocný koncertní mistr v Západočeském symfonickém orchestru. |
|||||
Zdroj: |
Ryšavý, Milan: ..a blahopřejeme. Kdy, kde, co v Olomouci. Duben 2014. S.3. |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Nejprve studovala na průmyslové škole. Přitom se u Bohuslava Jeremiáše učila zpívat a jako žákyně hudební školy vystoupila na několika koncertech. Později studovala zpěv v Praze a ve Vídni. Za 1. světové války musela pomáhat početné rodině a pracovala jako prodavačka, písařka a vychovatelka. V posledních letech 1.svět. války žila v Olomouci a tam zpívala na dobročinných koncertech a ve chrámovém sboru pod vedením varhaníka Antonína Petzolda. Divadelní dráhu začala po převratu v Českých Budějovicích, v letech 1922–23 působila v divadle v Olomouci. Významnějšího úspěchu dosáhla až v Bratislavě, kam přišla v roce 1923 k Oskaru Nedbalovi. Velmi úspěšný byl zájezd bratislavského divadla v lednu 1924 do Španělska, kde vystoupila v Madridu a Barceloně pod taktovkou Oskara Nedbala v operách Prodaná nevěsta a Rusalka. V letech 1924–29 byla zpět v Olomouci, ale pohostinskými vystoupeními se do Bratislavy vracela. Z olomouckých rolí to byly Milada v Daliborovi, Senta ve Wagnerově Bludném Holanďanovi (1924), Santuza v Mascagniho Sedláku a kavalírovi (1925), Maršálka ve Straussově Růžovém kavalírovi (1926) a s Olomoucí se rozloučila titulní rolí Turandot ve stejnojmenné opeře od Pucciniho (1929). V letech 1929–31 působila u Zemského divadla v Brně. Opětovně hostovala na ND v Praze (Louisa, Milada, Santuzza v Sedláku kavalíru aj.). Na vrcholu své operní činnosti však musela zanechat divadelní dráhy ze zdravotních důvodů. Se svým manželem Vladimírem Štrosem se seznámila v Plzni, kde režíroval Janáčkovu Její pastorkyni a Minářová vystupovala v roli Jenúfy. Jejich dcera Marie Štrosová-Steinerová pokračovala ve stopách matky a stala se rovněž významnou operní zpěvačkou. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.2.Praha 1965, S.101.; Ročenka Klubu českého divadla v Olomouci.Olomouc 1929.; Postavy brněnského jeviště. Brno II.1989. S.101–105.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Letovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Letovice, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | návrhář textilií | |||||
Anotace: |
1940 získal výuční list jako obchodní příručí. 1942–1945 totálně nasazen. 1945–1949 studoval ŠUŘ v Brně, textil. odd., prof. F. Malý. 1949–1957 zaměstnán jako návrhář bytových textilií v TT v Letovicích. Od 1958 působil v Praze v Ústavu bytové a oděvní kultury jako ved. odd. výtvarné estetické výchovy. Spolupracoval s divadlem Z. Nejedlého v Opavě, JAMU v Brně, Divadlem ABC v Praze, kde navrhl kostýmy ke hře „Malováno na skle“. |
|||||
Zdroj: |
Bránský, Jaroslav: Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko, OK 1990. S. 73. |