Osobnosti Moravy.eu

Narozen v učitelské rodině. Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval ve Velké Bystřici. Poté se rodina přestěhovala do Štěpánova odkud Vladimír dojížděl do Olomouce, kde studoval reálku a později zemědělskou školu. V roce 1914 se zapsal na Vyšší hospodářskou školu v Táboře. Tu nedokončil, protože musel narukovat v roce 1915 do rakousko uherské armády. Uprchl a byl členem československých legií v Rusku. Po roce 1920 řídil vojenské školství. Z armády odešel v roce 1939. Působil v ilegálním odboji ve Velké Británii a Sovětském svazu, účastnil se mnoha bojů. Byl vyznamenán 57 řády a medailemi. V květnu 1949 byl obviněn z velezrady a odsouzen. Rehabilitace se dočkal v roce 1965.

Kapusník, Štefan: Brigádní generál in memoriam Vladimír Přikryl. Průvodce .Zábřežský kulturní a informační měsíčník. březen 2000, S.12.; Biogradfický slovník Slezska a Severní Moravy.1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.83–84.; ČBS. Praha 1992. S. 576.;

Ředitel tiskárny a nakladatelského družstva čs.legionářů Čin v Praze.R.1917 vstou­pil do ruských legií /6.hanác.pluk/. R.1920 zakladatel Činu. Redaktor časopisu Socialistický legionář. Předseda Ligy pro lidská práva v ČSR od r.1933. Autor spisu.„Sibiřské drama“.1929.; Překladatel z němčiny a ruštiny.

OSNND.Díl V., část 1.Praha 1938, S.134.;.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1881 a studoval lékařskou univerzitu v Praze, kde roku 1886 promoval. Věnoval se lékařství a působil ve sféře politické. Působil jako praktický lékař v Prostějově. V letech 1914–1919 byl starostou Prostějova a v letech 1902, 1906 a 1913 byl zvolen zemským poslancem. V letech 1920–1925 senátor za Národně demokratickou stranu Československa. Specializoval se také na kulturu oblasti Hané. Mnohé své publikace psal hanáckým nářečím (od r. 1893) a uváděl v nich vždy malý slovníček hanáckých pojmů. Psal básně a fejetony a napsal též memoárové knihy o Prostějovu.. Z díla:
Hanácky pěsničke (1900) – sbírka lidových písní
Ešče z Hané (1912)
Padesátka z Hané (1912)
Haná a Romža (1914) – pohádka
Chabašči (1915)
Z vojne (1917) – tři knihy básní s válečnou tématikou
Čase tvrči než ocel (1921)
Rozmaryn (1922)
Prostějovsky pěsničke (1927) – sbírka lidových písní
Bévávalo – humoristická vyprávění
Z těžkých dob Prostějova (1929–1930)
a Červánky Prostějova (1931) – dějiny města a kraje z historického a politického hlediska
Mhla (1933)
Pruchod do pekel (1935)
K ževoto (1935)
Před chropeňském zámkem (1936)

V letech 1920–1925senátor za Národně demokratickou stranu československa. Poezie a próza psaná hanáckým dialektem, autor memoárových prací o Prostějovu. 11 básnických sbírek.

Kunc, J.: Slovník soudobých českých spisovatelů.I­I.Praha, Orbis 1946.S.659–660.; Slavík, B.: Hanácké písemnictví.Olomouc 1940.; Slavík, B.: Ondřej Přikryl.Olomou­c 1932.;

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1974, S.190;.

PhMr. Hynek Psota , spolupracoval při vykopávkách v Předmostí u Přerova (n.Přerov), založil ruský spolek, včelařský spolek ad.

Fišmistrová, Věra: Připomínáme si… Přerovské echo. 1994, č.6, S.9.

Profesor obchodní školy, od r. 1921 ředitel OŠ, propagátor česko-ruských styků, člen mnoha vlastivědných spolků. V letech 1906 – 1909 působil jako fr. -něm. korespondent v Kijevě, jeden z organizátorů „Ruského zrna“ a zájezdů PSMU do Ruska v r. 1913.

Narozen v Hodolanech u Olomouce. Po sextě gymnázia v Olomouci studoval na konzervatoři v Praze 1920–24. 1926–34 učitel zpěvu na RG Praha -Vinohrady. Od r. 1930 měl Ústav pro hudební a pěveckou výchovu. 1944–45 v koncentrač. táboře. Autor divadel. her.

Československý hudební slovník.2.Praha SHV 1965, S.389.;.

Hodolany jsou částí města Olomouc.

Datum narození je datum křtu. Není jasné zda se narodil v Němčicích nebo v Měrovicích. Rád maloval zvířata. Byl více znám v cizině jak doma.

Řezáč, F. : Příspěvek k životopisu. ZVÚO 1966, č. 130, S. 20–22. ; Malíř světového baroka. Štafeta, 8, 1977, č. 2, S. 4–8. ;.

Pronásledovaný rakouskými úřady za 1. svět. války pro protihabsburské smýšlení, za rozšiřování letáků proti válce odsouzen na 8 let do těžkého žaláře .

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. http://www.rosmus.cz/…/prevrat.pdf

Jako dvacetiletý zahajuje herecké studium na dramatickém oddělení brněnské konzervatoře a absolvuje v roce 1927. Hned poté nastupuje angažmá v Národním divadle v Brně, kde je do r. 1929. Poté je na dvě sezóny v Praze a pak se opět vrací na Moravu. V Olomouci působil v letech 1931–1944 a 1948–1955, poté opět v Brně a od 1.8. 1955 člen Městských divadel pražských. Spolupracoval s rozhlasem, filmem a televizí. Zemřel na jevišti.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX.století.3.díl­.Paseka 1999.S.25. Postavy brněnského jeviště.II.Brno 1989. S. 54–59.;

V Opavě vystudoval reálné gymnázium. Od roku 1879 se zaměřil výhradně jen na entomologii. Přestěhoval se z Paskova do Vídně, kde si otevřel entomologické knihkupectví, které rozšířil i na obchod s entomolog. potřebami. Později jej přenesl zpátky do Paskova, kde žil a pracoval až do své smrti. 1867–1913 vykonal i mnoho úspěšných stujních a sběratelských cest po entomologicky zajímavým místech Evropy.

Biografický slovník Slezska aseverní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.50;

Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval r. 1916. Po vysokoškolských studiích působil v letech 1946–1948 na UP v Olomouci, kde vybudoval katedru lékařské chemie. Od r. 1940 prof. , mimořádný člen Královské společnosti nauk /1939/;1948–1959 přednosta II. ústavu pro lékařskou chemii UK v Praze. Zabýval se výzkumem biol. pigmentů, klinickou biochemiií. Autor či spoluautor více jak 100 knih, učebnic.

Símě hořčičné.Olomouc 1927.S.222.;ČBS­.Praha 1992.S.594.;.

Vystudoval gymnázium v Olomouci a práva ve Vídni a Praze. JUDr. Richter se stal advokátem v Lipníku nad Bečvou a Olomouci. Uplatnil se v olomouckém Žerotíně. Odborné články publikoval v časopisu Česká otázka. Sólista v přerovském Přerubu a v olomouckém Žerotínu.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.224.; Československý hudební slovník 1, A-L.Praha 1963.S..227.;'

Narozena v obci Drahotuše (n.m.č.města Hranice). V letech 1936–1945 působila jako členka opery Olomouc, 1944 úspěšně hostovala v ND Praha, poté v opeře Liberec.

Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.424.;.

Univ. lektor v Praze, lektor češtiny na univ. ve Varšavě. Pod pseud. Vincek-román Besedy z Afriky.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1979, S.132.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…P., SPN 1973, S.1129.;.

45. a 50.-tý rektor olomoucké koleje a univerzity, v letech 12.12. 1726 do 2.1. 1730 a 22.10. 1743 do 30.10. 1746.

Žurnál UP, č. 6, 2. 3. 2007, S. 7–8; Žurnál UP, č. 7, 9. 3./07, S. 7; Žurnál UP, č. 8, 16.3.2007, S. 7;

V letech 1947–1961 členka Divadla Oldřicha Stibora Olomouc, v r.1961 odešla do Ostravy.;Divadlo, rozhlas, film.Zasl.um.r­.1965.Abs.kon­z.v Brně 1945.V době uzavření konzervatoře Němci, představení po domácnostech v Kroměříži a v Brně. Olomoucké angažmá bylo pro herečku šťastné. Seznámila se zde se svým budoucím manželem, za kterého se provdala 17.9.1951 v Praze na Staroměstské radnici. R.1990 tvůrčí prémie Čs. rozhlasu.
Poslední roli měla v roce 2006 ve filmu Věry Chytilové " Hezké chvilky bez záruky". V roce 1994 obdržela za celoživotní herecké mistrovství Cenu Thálie.

Bio kartotéka ČTK.P., 1982.;Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.820.;Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959, S.215.;. Šec, František: Sezona. Ostrava, Host 2004. (rh): Zemřela herečka Zora Rozsypalová. Právo 25.1.2010.S.15­. BSSSM, suplement 1.Ostrava 2011. S.164–166.

Rozsypalová-Šecová Zora

Studoval gymnázium v Olomouci, uč. úst. Brno, varhanní šk. Praha, abs. 1889. ředitel kůru v Brumově 1890–93, majitel hud, školy ve Valašském Meziříčí.

Stárek, Z.: Slovník Českých Sbormistrů, II.Praha 1982.S. 480., Kdy zemřeli..? (1937–1962), Praha 1962., Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000.

Hudbě se prakticky vycvičil u nadučitele v Rokytnici a Hošticích. Byl diurnistou ve Zdounkách, protloukal se jako varhaník a učitelský pomocník. Krátce v Olomouci, kde založil Horymírskou hudbu. Roku 1890 založil kapelu v Přerově, vedl Národní hudbu v Brně 1895, Organizoval kapelu v Kyjově 1896. Roku 1900 se vrátil do rodiště, kde dosáhl skromného úřednického místa a obnovil kapelu. Byl nazýván „Moravský Kmoch“. Z jeho skladeb byly nejoblíbenější pochody: Moravěnka, Přerovská chasa. Po jeho smrti vznikl hudební kroužek RUND, jehož kapela, od 1925 Městská hudba Rund, trvá dosud.

Kultura Přerova 1968, č.12 SOKA Přerov.; ČSHS.II.Praha 1965.S.444 –445.;.

V roce 1949 abs.AVU Praha, prof.O.Nejedlý­.samost.vysta­voval Praha 1982, Marián.Lázně 1983.Výtvar.činnost : krajinomalba, kresba, užitá grafika, propagační grafika, plakát, výstavnictví.Cena 1980: medaile Hornická Příbram.Působí v Praze.

Vyznání životu a míru.Katalog výstavy.Praha 1985.S.209.;.

Neověřené datum úmrtí – jpp + začátkem května 1994.

Studoval teolog. fakultu v Olomouci, poté FFUK Praha, vysvěcen r. 1907, poslanec a senátor za lidovou stranu, redaktor katolických listů: Naše Slezsko, Katolické noviny pro Hlučínsko.

Dolenský, A.: Kulturní adresář CSR.Praha 1936, S.463.; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.175.;.

Prof. českého jazyka a literatury na FFKU Bratislava, Brno, Praha, vydával spisy Husovy, Štítného, Chelčického.

Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha, 1936, S.464.; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.175–176.; ČBS XX. století, 3.díl, Praha 1999.

Narozen ve Výšovích na Prostějovsku.

Po studiích na němec. gymnáziu ve Šternberku a Olomouci, začal stud. techniku v Praze, nedokončil. 1892–1902 otcův pomocník v rodišti na kůru. Skladatel katolické chrám. hudby, 27 latin. mší, 10 českých, skladby klavírní, houslové, písně aj. Mj. „Vzpomínky na rodný kraj“/Hanácké písně/. Pseud. V. Ř. Dubský.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.460–461.;Pospíšil­.František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923. S.127.

Od 12 let studoval reálku ve Šternberku. V roce 1938 přešel na Slovanské gymnázium do Olomouce. V letech 1942 – 1944 studoval Vyšší hospodářskou školu a poté až do konce války pracoval jako zemědělský dělník. Na podzim 1945 maturoval na gymnáziu v Zábřehu. Pak působil jako kulturní referent na Okresním národním výboru ve Šternberku. Od roku 1946 studoval Masarykovu univerzitu v Brně, obor sociologie, estetika a filozofie. V roce 1948 přešel na univerzitu do Olomouce, kde promoval v roce 1949. Po presenční vojenské službě působil v letech 1951 – 1952 v Litovli jako knihovnický inspektor a 1953 – 1955 pracoval na Ministerstvu školství a kultury v Praze. Poté v letech 1956 – 1959 byl odpovědným redaktorem v nakladatelství Orbis. Koncem roku 1959 se stal vedoucím tiskového oddělení Čs. akademie zemědělských věd, kde byl až do roku 1972 a poté se stal vedoucím odboru knihovnictví a vědeckotechnických informací na ministerstvu kultury, kde působil až do odchodu na odpočinek v roce 1984. Hojně publikoval odborné články s kulturní a zemědělskou tématikou. Jeho texty najdeme v denním tisku i v časopisech: Květy, Literární noviny, Tvar aj. Napsal také několik studií o Petru Bezručovi a to: Haná v díle Petra Bezruče (1958) a Antická filozofie v díle P. Bezruče (1991). Dvou vydání se dočkala také jeho kniha Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (1997, 2001). Posledním jeho prozaickým dílem byla kniha Nezapomenutelná setkání (2005), kde vzpomíná na významné české osobnosti: J.Ladu, K.Svolinského, J. Seiferta, F. Halase, M. Švabinského, J. Zrzavého, G. Frištenského a P. Bezruče. Knižně debutoval v roce 1946, kdy vyšla jeho první básnická sbírka Zátiší s jablky. Na svém kontě má osmnáct básnických knih, z nichž ve třech jsou převážně básně věnované rodnému kraji. Jde o sbírky Ranní koncert (1978), Hrozen světla (1980) a Život v jablku (1989). Výběr veršů z let 1946–1949 vyšel pod názvem Zelené housle (1991) a k období 1949–1952 se váže sbírka Čisté víno (1991). Nejvíce básnických sbírek vyšlo po roce 1990, některé v několikerém vydání, např. Březinovské apostrofy (1949,1991). V roce 1994 vyšly sbírky: Balada z Ostende, Ikarova křídla, Kaleidoskop pohlednic, Kvetoucí snítka šeříku, Kytice vlčích máků, Na lyru Bedřicha Smetany, Pražské nokturno, Sedm bílých holubů a Štědrovečerní jablko. Poslední básnická sbírka Hamletovské variace vyšla v r. 1998. Byl členem sekce Věda a výzkum u nevládní organizace IFLA (Unesco), díky níž procestoval řadu evropských zemí. Po roce 1990 byl členem Obce spisovatelů. .

Z díla: Haná v díle P.Bezruče.1958.; Slovník české literatury 1970 – 1981.Praha 1985.S.308.;. Vzpomínáme. Dokořán.Bulletin Obce spisovatelů 2007,č.41. S.31.

Rodák. Chartista. Publikoval ve vojenských a sportovních listech. Po r. 1970 zákaz. Pohřben v Prostějově.

Slovník českých spisovatelů.Toronto 1982.; datum úmrtí zjištěno z Okresního archivu v Prostějově, dne 21.6.1991;.

Všechny ostatní zdroje udávají datum úmrtí 14.8.1987 Praha.