Osobnosti Moravy.eu

V roce 1967 maturoval na SVVŠ ve Strážnici. Na studium teologie byl přijat v roce 1968 (neměl dělnický původ, rok pracoval jako dělník v ZPS v Gottwaldově – nynějším Zlíně). Teologii studoval na CMBF v Olomouci, kněžské svěcení přijal v roce 1973. Působil v duchovní správě ve Zlíně, Valašských Kloboukách (1973–1982), naposledy byl farářem ve Vizovicích,(1982–1990), Provodově a Horní Lhotě. Jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým 17. března 1990. Biskupské svěcení 7. dubna 1990. Arcibiskupem jmenován 28. září 1992. Převzetí arcidiecéze olomoucké 7. listopadu 1992. V ČBK: předseda ČBK, předseda pastorační komise (mládež, katecheze, misie), komise pro charitativní činnost a přípravné komise plenárního sněmu. Heslo: Quod dixerit vobis facite – Co vám řekne, učiňte.

Po roce 1991 člen vědecké rady Teologické fakulty UP. Od r. 1999 předseda správní rady UPO, Velký kancléř Cyrilometodějské teologické fakulty.
Arcibiskup olomoucký, metropolita moravský. Sídlí na adrese: Wurmova 9, 77102 Olomouc.

Kdo je kdo v České republice 1994–1995. Praha 1994.S.144. www.ado.cz Wikipedie.cz

V Olomouci od r. 1905, činný v Národní jednotě, v M. Třebové prof. německého gymnázia.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.80–81..

Blížkov u Velkého Meziříčí – je správně Blízkov

Studoval gymnázium v Olomouci, v letech 1893–1897 právnickou fakultu UK v Praze. Dne 13. září 1898 vstoupil do řádu piaristů v Litomyšli. 1899–1902 studoval bohosloví na teologické fakultě v Praze. Stává se jáhnem 28.10.1902. V le­tech 1902–1920 učí na řádové piaristické koleji v Praze, tam je v letech 1904–1919 též knihovníkem. Od 17. července 1920 zvolen provincionálem piaristického řádu, což byl největší představitel řádu v ČSR. Funkci vykonával osmnáct let až do své smrti. Měl tétž titul arcibiskupského notáře pražského arcibiskupa a titul skutečného rady olomouckého arcipastýře. Zemřel při léčení v Mariánských Lázních na zánět slepého střeva.

Beránek, O.: Z dějin štěpánovské farnosti.II.díl., S.129 an. (rukopis z pozůstalosti/

Po absolvování učitelského ústavu a dvouletém působení na olomouckých školách si doplnil vzdělání maturitou na gymnáziu a 1929 začal studovat v Brně na MU. Za války učil v Olomouci na měšťanských školách, po roce 1945 pokračoval ve studiu v Brně a na UP v Olomouci a 1947 získal aprobaci pro výuku na SŠ. V roce 1950 PhDr. Na FFUP působil na katedře hudební vědy a výchovy v období 1949–1959, poté v Ostravě na Pedagogickém institutu. Autorem asi 17 knih a 350 statí, článků a studií.

Zenkl, Luděk: O autorovi.In: Gregor, V: Hudební místopis Severomoravského kraje.Ostrava 1987.S.202–206.;Hudební rozhledy 39, 1986, č.5, S.200.;Kdy-kde-co v Olomouci, 1986, prosinec, S.9.;

Vyučen nástrojař, řezbář; abs. SŠ stroj. Brno. Fot. od 14 l. 53 nast. v Olomouci voj. zákl. službu, oženil se zde a zůstal. Pracoval jako dělník v Sigmě Olomouc, od r. 1960 ve svobod. povolání. Zakl. člen olom. sk. DOFO, publikoval v čas. Čs. fotografie, i zahranič. tisku. Vystavoval v Praze, Olomouci. Věnoval se též průmyslové fotografii.

Z díla: Olomouc (1968);Ostrav­sko(1971);Haná / text O.F.Babler, 1972;);Krajinou Hané (1976);Olomou­cko(1977);Olo­mouc(1982); Biografické údaje:Českoslo­venská amatérská fotografie 1945–1989.Praha 1989, S.34.;.

Narozen v Hartmanicích. V letech 1945–1949 studoval Školu umění ve Zlíně u profesora K.Hofmana, V.Hrocha, F. Kousala a F. Petra. Od maturity se věnoval samostatné umělecké tvorbě, zejména na dotváření architektonických celků. je autorem mnoha sgrafit, mozaik, mříží a reliéfů, na které používal sklo, kov, dřevo a keramiku. Působil v Olomouci a od r. 1952 tam vystavoval. V Prostějově r. 1986 a r. 2001 a r. 1990 v Kostelci na Hané. Ilustroval knihy Krajského nakladatelství v Olomouci (B. Štégra,, J. Kanyzy a S. Krejčího) v letech 1952–59. V roce 1986 ilustroval bibliofilii pro Wolkerův Prostějov. Pro školu na Olomouc -Lazce zhotovil obrazové panó Život v přírodě, pro Farmakon Olomouc reliéf Proměny hmoty, pro Zábřeh mozaiku Atomový kosmický věk,, pro Přerov mozaiku Ke slunci. Pro prostějovskou vstupní halu bývalého ONV vytvořil dvě okna. Realizoval 50 veřejných úkolů, spolupracoval se sochaři a medailéry, vytvořil 20 reliéfních a písmových úprav zvonů pro dílnu rodiny Dytrychových do Brodku u Přerova.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989.; Kdy-kde-co v Olomouci, 1984, prosinec S. 8; ZKVMO, 1983, č. 223., S.7.; SDU: Malíř a grafik J. Grmela. =ZVSMO, 1986–1987, č. 23–24. S. 32. , fotografie. ; Kdy kde co v Olomouci 1992, září. S. 6. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 36.;

Obec Hartmanice byla v r. 1949 přejmenována na Niva.

Absolvovala Školu umění ve Zlíně r.1949, kde žačkou Karla Hofmana, Františka Kousala a Vladimíra Hrocha..R.1965 zís­kala čestné uznání v soutěži SČVU, r.1966 čest.uznání Euroexlibris Olomouc a II.Bienále užité grafiky Brno, r.1977 v nakl­.Profil Ostrava.Působila od roku 1952 v Olomou­ci.Účastnila se mezinár.přehlídek grafiky. Ilustrovala více než 40 publikací moravských autorů, zejména však dílo Heleny Lisické.Např.: Lisická H.: Pohádky z jalovce.P.1974­.;Lisická, H.: Z českých a moravských hradů.P., 1977;Sirovátka, O.: Devětkrát les.Ostrava Profil 1982.;aj.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989./fotogra­fie/;Ilustráto­ři dětské knihy.Olomouc OK 1989;Anna a Jeroným Grmelovi v Prostějově.=Stráž lidu, 1986, 9.10., S.4.;;Z.P.: Grafička Anna Grmelová.Kdy-kde-co v Olomouci, 1976, č.1, S.25; hl-ar: Nad dílem A.Grmelové: ZVSMO, 1986–1987, č.23–24, S.34–36.(fotografie); Štafeta, 1986, č.3, 22.Kdy kde co v Olomouci 1991, leden, S.33…

Fotografie je z objektivu Vladislava Galgonka.

V Olomouci vytvořil řadu rodinných domů, v jejichž řešení se prolíná čistota formy s kultivovaností a elegancí detailu, –2 byty vila Briessových, Na Vozovce 12/r. 1933/, sladovna Týneček u Olomouce, r. 1935;Malíř podobizen. Výstava v Brně r. 1928, olej Studie hlavy.

ZKVMO 1984, č.229, S.23–24.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.271.;.

Ve Vídni-plukovní lékař, od r. 1875–93 ředitelem zemské nemocnice v Olomouci. Získal vyznamenání-byl jmenován rytířem řádu Františka Josefa, udělen mu byl zlatý záslužný kříž s korunou, medaile pro umění a vědu a válečná medaile.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.81.;.

Narozen na Bruntálsku. Maturoval na gymnáziu v Opavě. Poté se věnoval fil. studii v Olomouci. Na vídeňském polytechnickém studiu studoval chemii, hutnictví, pozemní a vodní stavitelství. Ing. Gross se významnou měrou se zasloužil o výstavbu vídeňské železnice.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.42;

Slovenský divadelní režisér žijící v ČR. V letech 1995–1997 byl členem souboru Divadla J.G.Tajovského ve Zvolenu, 1995–2000 externě herecky spolupracoval s divadlem Actores Rožňava. V letech 1997–2000 studoval na Akademii umění v Bánské Bystrici, obor divadelní režie a herectví na brněnské DiFa JAMU (2000–2004), kde v současné době učí herectví. V roce 2005 byl členem hereckého souboru HaDivadla Brno. Od září 2008 působí v Moravském divadle Olomouc MgA R. Groszmann jako šéf činoherního souboru, režisér a herec. Olomoucké veřejnosti byl znám již dříve, kdy patřil mezi zakladatele původního Divadla Tramtárie a též od roku 2007 jako host.

Seznam uměleckých pracovníků. In: Ročenka divadel na Slovensku 2001–2002. S. 201.

Absolvoval konzervatoř Praha r. 1940, poté působil v MD Olomouc, Jihlavě, Těšíně /uměl. šéf/ v letech 1946–1948. Působil v Opavě a v Praze. Autor hereckých biografií.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S.107; ;Ročenka družstva českého divadla v Olomouci 1940–41.

Studoval na České reálce v Olomouci, kde maturoval v r. 1911. Poté odešel na ČVUT do Prahy, kde v roce 1916 přerušil studium kvůli válce a vrátil se až po ukončení války. Absolvoval v r. 1919. Od roku 1920 pracoval v Brně jako projektant pro výstavbu Masarykovy univerzity až do r. 1929, poté do r. 1958 byl Ing. arch. Grunt městský vrchní technický komisař a přednosta plánovacího úřadu města Brna. V průběhu let 1929–1931 působil též jako scénograf v Národním divadle Brno a 1929–1939 v Indexu Brno.. Z výčtu jeho díla: Bratislava (1922), Zemské výstaviště Brno (1923), Módní salón Femina na České ul. Brno (1924), Hodonín (1924, 1929, 1934), účast na Mezinárodní výstavě dekorativního umění Paříž (1924). regulační plány pro Kyjov (1933), projekt pro ND Brno (1935), spolupráxe při projektu Smitalovy vily v Kroměříži (1935–1940),návrhy budovy Národního shromáždění v Praze (1946–1947), dostavba radnice ve Znojmě (1948), návrh na mezinárodní hotel na Husově ulici v Brně (1957), po architektonické stránce se podílel na podobě přehrady vystavěné v letech 1936–1940 v Brně. Členem Klubu architektů v Brně, Klubu výtvarných umělců Aleš, Brněnského Devětsilu, Svazu architektů ČSR.

Kmoníčková, Eva: V roce 1988 zemřeli.Brno, SVK 1989. S.24.; Švácha, Rostislav: Jaroslav Grunt – 90. In: Výtvarná kultury, 7, 1983. S. 63–64.; Crhonek, I.: Jaroslav Grunt. In: Architekt,39, 1993,č.2. S.2. ;

V letech 1930–31 působil v Českém divadle v Olomouci, do r. 1932 v Zemském divadle v Brně. 1933 v ND Praha. Spoluprac. s televizí a filmem, sám rež. film Hostinec u Kamenného stolu. Pohřben v Praze na Vinohradech. Publikoval čas. Ahoj na neděli. Autor divadel. her pro děti. Zasl. um. 1963. ;Zasl. člen ND 1960. ;Manžel herečky Jarmily Švabíkové.

Kdo je kdo v Československu. Praha ČTK 1969, S. 222;Lexikon české literatury. Praha 1985, S. 828–829. ;Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha, Academia 1988, S. 125. ;.

Gymnázium začal studovat na Slovensku, ale maturoval na SG v Olomouci r. 1947., kde jej velmi ovlivnil prof. Oldřich Králík.Poté studoval  FFUK v Praze, obor literární věda a estetika a končil doktorátem v roce 1952. Od r. 1954 působil v Üstavu české literatury, od r. 1961 jako vědecký pracovník.Od roku 1969–2003 působil na univerzitě v Amsterdamu, kde založil a vedl bohemistické pracoviště. Od 1991 hostuje doc. PhDr. Mojmír Grygar na českých univerzitách, též na FF UP.

.

Seznam a adresář absolventů SG v Olomouci.Olomouc 1989, S.34.;Za hlasem Komenského.Olomouc 1957, S.148.;.Slovník českých spisovatelů od r. 1945. Díl 1. Praha, Brána 1995, S. 210–212.;

V roce 1953 absolvoval konzervatoř v Brně a působil ve Státním divadle Brno. Od roku 1958 v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci.

Havlíková, Dagmar: Vzpomínka na hudeb.pedagoga A.G.=Štafeta, 1989, č.3., S.13–14.;. Přehled činnosti čs. divadla v roce 1958. Praha 1959.S.107.

Po studiích v Brně a Olomouci člen benediktinského řádu v Rajhradě /od 1758/, kde ředitel kůru od 1766, autor historických spisů a chrámových skladeb.

ČSHS .1.Praha 1963.S.388–389.;Pavelková, Jindra: Alexius Habrich, nejen knihovník. Muzeum Brněnska. Sborník 2007, S. 86–96.;

Od r. 1946 působil na přírodovědec. fak. UP v Olomouci, do r. 1958, docent UP, čestný člen Československé astronomické společnosti při ČSAV. Autor knih: Mechanika sluneční soustavy. 1948;Úvod do obecné astrologie. 1963;aj. Zabýval se zejm. studiem proměnných hvězd.

Ethen, W.: Portréty a silhuety.I., Prostějov 1926, S.131–3;Glivický, J.: Hacar, B.-vědec.=Štafeta, 3, 1971, č.l, S.9–10.;Nekrolog: Stráž lidu, 1974, 23.9., č.34, S.4.;.

Rektor UP 1953–54, prof. psychiatrie 1946–1955 LFUP, poté v Brně.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.316, 319.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1974.S.63.; Časopis lék.čes., 113, 1974, č.18, S.575–576.;/Nekrolog./;.

'

Rozená Nešverová. Dcera hudebního skladatele Josefa Nešvery. Absolvovala SGO v roce 1922. Zpracovatelka jeho pozůstalosti. Bydlela K. Světlé č.16 v Olomouci.

Seznam a adresář absolventů SG v Olomouci. Olomouc 1989. Vzděláván budiž… Olomouc, SGO 2002.

Učitel a partyzánský velitel. Dětsví a mládí prožil v rodišti, kde jeho otec byl obuvníkem. Studoval gymnázium v Zábřeze, kde r. 1931 maturoval. Pak se přihlásil na právnickou fakultu UK v Praze, po roce však přešel na FFUK, ale i tu brzy opustil a vrátil se na Moravu. nakonec se definitivně rozhodl pro pedagogickou dráhu a odešel na tzv. pedagogickou akademii do Brna, kde po absolvování 2 semestrů složil v r. 1935 zkoušku učitelské dospělosti. Ještě v témže roce navštívil vojenskou službu, nejprve poddůstojnickou školu v Olomouci a potom v Šumperku. Před odchodem do civilu byl jmenován podporučíkem čs.armády. Pedagogickou dráhu zahájil v r. 1937 jako výpomocný učitel na obecné škole v Postřelmůvku u Zábřeha. Po roce byl přeložen do Písařova. Po okupaci se zapojil do národně osvobozeneckého hnutí. na jaře 1944 se skrýval v lesích a působil pak jako velitel až do 23.9.1944, kdy hrdinně padl v boji proti přesile vojáků SS u Drozdovské Pily. Následujícího dne byl tajně pochován na hřbitově v Jedlí.

Filip, Zdeněk: Jan Háječek.In: O pokrokových tradicích učitelstva na severní Moravě. Šumperk 1964.

Drozdovská Pila – místní část obce Drozdov.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha 1959, S. 108;

Sbormistr v Olomouci. Poté v Liberci 1952–1961. Je autorem klavír. skladeb Moravské tance/P. 1943/;z orches­trálních skladeb: Moravské obrázky, provedeny v Liberci r. 1953. Písně- Moravské písničky. FU 1943. ;

ČSHS.I.Praha 1963.S.390.;.

Narozen v Opatovicích u Rajhradu. Katolický kněz. Bohosloví vystudoval v Olomouci a poté působil jako kaplan v Hovězí, Napajedlech. Byl vychovatelem ve Štýrsku, profesorem náboženství v Uherském Hradišti. Působil též jako farář v Kuželově, Záhlinicích a Nezamyslicích. Publikoval časopisecky i knižně.

Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života valašska. Valašské Meziříčí 2000. S.44. ;

Záhlinice (n. m. část obce Hulín).

Absolvoval gymnázium v Přerově. Poté studoval teologii v Olomouci. Krátce působil v duchovní správě na Horní Bečvě. Od r. 1895 byl kaplanem ve Frýdku-Místku. Zde se také věnoval pedagogické práci na gymnáziu, kde působil 33 let. Později učil češtinu, latinu a němčinu. K 1.9.1928 odešel na odpočinek. Skládal vánoční libreta, psal drobné články o kulturní historii do jubilejních památníků a místních novin.

BSSSM, č.1 (13). Ostrava 2000. S. 35–36.