Osobnosti Moravy.eu

Vyrostla v Prostějově. Vystudovala ekonomickou školu a poté herectví na DAMU v Praze. Působila v Divadle Husa na provázku, v Divadle Nablízko, v Divadle Minor a na dalších scénách. Hraje v několika seriálech: Osada,Chlap, Doktor Martin, nebo ve filmech Účastníci zájezdu, Hodinu nevíš, Hubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. Je rozvedená, žije sama s e 14 letou dcerou Dorotou, jejímž otcem je herec Jan Nosálek.

Maxrozhovor Objevím se, udělám vtip a zase zmizím. TV MAX č.17/2022.S.10–12.

Narozen v rodině majitele textilky Huga L. Studoval na nižším gymnáziu v Šumperku a vyšším gymnáziu v Brně. Medicínu vystudoval na univerzitě v Innsbrucku a ve Vídni. Už v době studií praktikoval v šumperské nemocnici. Po promoci r. 1902 pracoval na několika klinikách ve Vídni. V roce 1911 ustanoven docentem chirurgie na univerzitě ve Vídni a vyslán na mezinárodní chirurgické kongresy (v Berlíně, Brémách, Bonnu, Heidelbergu). V r. 1912 byl jmenován primářem chirurgické kliniky Zemské nemocnice v Brně, kde setrval až do r. 1938, kdy byl penzionován. Po 15.3.1939 byl reaktivován a pověřen vedením všech brněnských nemocnic a 1941 mu byl jako zdravotnímu radovi svěřen dohled nad chirurgickými klinikami na celé Moravě. Koncem války se z Brna odstěhoval ke své dceři do rodného Šumperka, ale 1946 odtud musel odejít do Německa.

BSSSM, seš.10 (22.) Ostrava 2007.S. 45–46.

Doc. Dr. med. Hugo Leischner

Narodil se českým rodičům ve Vídni, mladá léta a roky studií prožil na Moravě. V Brně vystudoval LF MU. Už v době studií pracoval experimentálně ve Fyziologickém ústavu LF MU a svůj vědecký zájem sousrředil na dermatologii, především na obor fyziologie kůže. Na brněnské univerzitě se krátce po osvobození v roce 1945 habilitoval.. Docent univerzity v Brně odkud odešel r. 1946 do Olomouce, kde vedoucí nově založené katedry chorob kožních na LFUP. V letech 1950–1953 zastával úřad děkana LF. Od 1948 prof. V roce 1956 zde vybudoval Laboratoř pro výzkum fyziologie kůže, kterou vedl až do konce svých dní. UP , 1972 odešel do důchodu. Byl autorem mnoha vědeckých publikací, stal se uznávanou autoritou v řadě celostátních a mezinárodních společností, proslul i jako organizátor vědeckých sympozií.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973,S.318.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1974, S.141.;.

Prof. MUDr. Gustav Lejhanec, DrSc.

Narozen na Prostějovsku. V roce 1907 maturoval na gymnáziu v Kroměříži. Poté absolvoval abiturientský učitel. kurs v Brně 1908, kde na něj působil Ferdinand Vach. Učitel zpěvu na středních školách. Sbormistr Studentského sdružení v Židenicích. Zakladatel a sbormistr pěvec. spolku Dalibor. Skladby pro klavír, písně. Zpěvníky lid. písní pro mládež: Hanácke pěsničke. Články v Hudebním obzoru. Vydal humoristickou folkloristickou knihu: Plke, plke, plkačke. Olomouc. 1930;

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.824.;.

prof. hygieny potravin na vysoké škole veterinární v Brně. Sokolský pracovník. Autor učebnic a odb. studií.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1962.S.152.;Dodatky KK 94/Muzeum Vyškovska.;.

Rozená Lýsková, dcera národního umělce, prof. Františka Lýska, DrSc. Maturovala na gymnáziu v Brně roku 1951. V roce 1953 absolvovala klavír a zpěv na brněnské konzervatoři a 1956 absolvovala FF MU v Brně. V roce 1957 působila ve Zlíně v rozhlasovém studiu jako externí hlasatelka. V roce 1958 se provdala v Brně. 1971 FFUK Praha a v Olomouci od r. 1981.

http://www.slaviste.cz/index.php?… http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?…

Doc. PhDr. Květuše Lepilová, CSc.

Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži studoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Následně prošel bohatou odbornou praxí v ústavech pro chov koní v Tlumačově, Topolčiankách a Kladrubech nad Labem. Dr. Ing. František Lerche působil v letech 1949–1960 jako ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a poté v letech 1960 – 1976 byl ředitelem hřebčína v Napajedlích. Na důchod pobýval téměř deset let v Sadské u Nymburka, kde zemřel.

Významná jeho publikační činnost. Výborně fotografoval zejména plemenné hřebce v Kladrubech a jeho bělouše. V roce 1951 vyšla jeho kniha „Hlavní plemeníci státního hřebčince v Kladrubech (1918–1948) poté vydal spolu s Václavem Michalem knihu " Chov koní“ (1956). V témže roce vyšla kniha „Starokladrubský kůň“ a v roce 1959 kniha " Naše koně – československé chovatelství„, kde presentuje část svého archivu. Je též spoluautorem knihy "Odchov hříbat“ (1958, s Pavlem Novákem).

Českosl. biografický slovník.Praha 1992.S.405.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století.1.díl. Praha, Paseka 1999. S.266. Mlčoch, Milan: Dr. Ing. František Lerche z Skaštic. prosinec 2011. (web).

Dlouholetý vedoucí (1954–1974) SG v Prostějově. Po absolvování ČVUT (obor zeměměřičství) v Brně, nastoupil roku 1935 ke Katastrální měřické službě v Užhorodu. Později (od r. 1938) působil na Moravě při zaměřování okresních měst Kroměříž, Hranice, Rožnov, Místek aj. Byl výrazným typem zlepšovatele a novátora na všech úsecích své činnosti, publikoval zejména v GaKO. Jeho záslužná činnost byla několikrát oceněna. Nejlepší pracovník rezortu ÚSGK. Publikoval stati v odborných časopisech Geodet. a kartograf. obz. , Zeměměřičství atd.

Nekrolog. Geodet. a kartograf. obz. , 36, 1990, č. 3, S. 74.

Syn Jana Ležatky st. Datum křtu. Pracoval pro četné kostely moravské, 1786 bohatou štukovou výzdobu chrámu sv. Mořice v Kroměříži a farní kostel v Drahotuších (n.m.č. města Hranice)a ve Slatěnicích (n. Slatinice).

Toman, P.: Slovník.II.S.29.;.

Stud.obch.akad v Olomouci, 1945 maturoval, doktorát obojího práva r.1951 na KU v Praze.Od r. 1965 prac.GŘ VHJ Sigma v Olomouci-1970.Poté pracoval v Ostravě v pojišťovně až do důchodu r.1988.Od r.1990 spolupracuje s UP, pověřen řízením příprav.prací v souvislosti se vznikem práv.fakulty a funkcí děkana fakulty. Vědecky a pedagogicky působil i v zahraničí, zvláště na právnických fakultách v Grazu, Curychu, Drážďanech, Petrohradě, Kyjevě, New yorku a ve Washingtonu. Za jeho působení získala Právnická fakulta UP v r. 1996 prestižní cenu Hannah Arendt, udělovanou Koerberovou nadací. V r. 1998 dostal Cenu města Olomouce in memoriam.

Žurnál UP 1990, č. 8, S. 1 a 4. ;/fotografie/; Univerzita Palackého. Právnická fakulta 1994–1995. Olomouc 1994. ; Vyhnánek, Leoš: Zemřel děkan právnické fakulty M. Liberda. Hanácké noviny 8. 1. 1998, S..3.

Doc. JUDr. Miroslav Liberda

R.1967 abs.ŠUŘ v Brně, 1970–75 AVU Praha u doc.L.Čepelá­ka.V r.1983 zís­kal Bronz.plaketu Premi internacional de dibuix Joan Miró v Barceloně.Sa­most.vystavoval v Olomouci r.1983.Věnuje se grafice a kresbě, řeší výstavnickou grafiku.Žije a pracuje v Olomouci.Graf­.techn.:sítotis­k, ofset.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989;Katalog výst. Současná česká grafika. Praha, 1989, S. 133. : 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980. ;

Od útlého dětství žil v Litovli. Střední knihovnickou školu studoval v Brně. Po maturitě působil v letech 1980–1986 v Okresní knihovně v Olomouci. Jako mladý, začínající pracovník nemohl z platu knihovníka uživit rodinu a proto odešel z oboru do obchodního resortu. Vystřídal několik zaměstnání. Výtvarný talent zúročil v propagačním oddělení Jednoty, kde pracoval jako litograf. Po sametové revoluci se opět dostal ke svým milovaným knížkám a vedl prodejnu hudebních kazet, knih a gramofonových desek v Olomouci, poté působil v Uničově a pak krátce vedl prodejnu TYCHO. V červnu 1996 se stal majitelem knihkupectví a posléze Antikvariátu Atlas Alfa v Litovli. Ilustroval a psal leporela. U titulů Tom a Mimi (1992) Znáte je ? (1994), Z pohádky do pohádky (1995), Jedeme, plujeme a létáme (1995), Grimm: Märchen (1995) aj. najdeme v tiráži jeho jméno. Psal texty a básničky, ilustroval učebnice a školní pomůcky pro pedagogická nakladatelství. V letech 2010 a 2015 mu vyšly tyto tituly hanáckých bájí a pověstí „Tož tak“ (2010) a fejetonů, písniček ,básniček a vzpomínek „Tož baď“ (2011).; " No deť" (2012); " Hanácká konverzace" (2013); a " Dež se se narodil a co belo potom" (2014). Je aktivním členem ochotnického divadelního odboru Sokola v Litovli, kde se uplatnil nejen jako herec, ale i režisér. Spolupracuje i s Hanáckou Mozekou – zejména o adventu, ale i v pořadech Hanácké ambasády „Přendite si splknút“, které se konají dvakrát či třikrát za rok. V roce 2000 stál u zrodu Klubu litovelského petanque , kde byl osm let prezidentem KLIPu. Každoročně pořádá turnaj pro děti a mládež pro Modrou velrybu v Bílé Lhotě. Vášnivě se věnuje také sběratelské činnosti – sbírá pohledy, zejména kulaté, staré pohlednice, zápalkové etikety, a dětské knihy. Od podzimu roku 2010 je členem zastupitelstva v Litovli, kde působí v Letopisné komisi. Jeho velkým snem je prosadit v Litovli muzeum dětské knihy.

Červencová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2011, červenec.S.7. e­mailová zpráva ze dne 20.6.2016.

http://otavinka.blog.cz (50 Petr Linduška 50 )

Syn bývalého vojenského kapelníka. V r. 1919–1924 studoval Učitelský ústav v rodišti a poté dramatické oddělebí brněnské konzervatoře, zde zejména operní režii v letech 1921–1925. Poté nastoupil hereckou dráhu v brněnské činohře, kde do r. 1930 a pak hercem a režisérem v Bratislavě 1930–1932, režisér činohry a opery v Plzni 1932–1933. Krátce působil v Divadle Vlasty Buriana a ve Švandově divadle na Smíchově v Praze, v letech 1934–1935 v Kladně jako šéf činohry a poté v Pardubicích. V Olomouci působil 1937–1943. Začátkem prosince 1938 připravil režijně světovou premiéru dosud nehrané prvotiny Ant. Dvořáka „Alfréd“, která se konala za přítomnosti skladatelova syna Antonína a dcery Magdy.V lednu 1940 nastudoval v olomouckém divadle s dirigentem Jaromírem Židem Kovařovicovu operu „Na starém bělidle“, která se vysílala přímým přenosem v čs. rozhlase. V létě se podílel na osvětové činnosti a přednášel v kursech pro divadelníky v Brně a ve Frenštátě. Vletech 1943–1944 působil u Lidového divadla v Brně., 1945–1947 působil jako režisér opery, činohry a umělecký tajemník v Brně. V roce 1945 hrál ve filmu Tři knoflíky. 1947–1949 ředitel divadla v Opavě, poté 1949–1968 opět v Brně. Velkého úspěchu dosáhl v r. 1958 v Moskvě a r. 1959 v Leningradu. V r. 1961 a 1964 se účastnil Smetanovy Litomyšle. Poté opět v Opavě ředitelem divadla do r. 1970 a poté opět 1970–1974 v Brně. Záslužná byla i jeho pedagogická činnost na konzervatoři a JAMU.

ČBS.Praha 1992.S.410.;. ČSHS. I. Praha 1963. S.835.; Zpravodaj KPOB 2009, říjen; Zpravodaj Klubu přátel opery a baletu ND Brno. 2007, červen.;

Pocházel z kantorské rodiny. Od 4 let hrál na klavír, měl absolutní sluch. Od 12 let získával ceny na soutěžích. Studoval gymnázium v Kroměříži v letech 1953–1955, pak konzervatoř v Brně 1955–1959, některé ročníky současně. JAMU absolvoval v letech 1959–1963. Podněty získával i z jazzu. Studium ukončil skladbou "Symfonieta pro velký orchestr.op.2­. Aspirantské studium hudební teorie na JAMU absolvoval v letech 1966–1969. Titul PhDr. získal na UP v Olomouci r. 1972, CSc. v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Prazer. 1989. Na JAMU se habilitoval v oboru hudební teorie r. 1992. Bohatá publikační činnost, recenze koncertů, knih. Dílo hudební: klavírní skladby, pro housle a klavír, orchestrální, filmová a scénická hudba, improvizace aj.

Matzner, A.: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.3.Praha 1990. S.321.;. Kittnarová, Olga: Rozeznělé partitury. ARSCI 2002. S. 223–224.;

Po absolutoriu lesnické školy v Písku začínal jako úředník na panství ve Lnářích. Podněcován T. Mokrým, aby rozvinul svůj malířský talent, vydal se 1895 na studia na AVU do Prahy do krajinářské speciálky Julia Mařáka a po jeho smrti pokračoval v u R. Ottenfelda (do r. 1901). V letech 1902–1903 studoval grafiku v Mnichově. Člen České akademie věd a umění. Představitel české krajinářské školy, směřující vývojově od realismu k impresionismu. Oblíbenými tématy jeho tvorby byly motivy z lesního interiéru a ze života lesní zvěře (Liščí rodina, 1915, 1921; Koncert v lese, 1927; Cesta lesem, 1928). Cyklus jeho kreseb zvěře inspiroval Rudolfa Těsnohlídka k napsání pohádkové knížky Příběhy lišky Bystroušky a ten zase Leoše Janáčka k napsání světově proslulé opery stejného jména.

Kalvoda, Alois: Přátelé výtvarníci. Praha 1929.; Kopa, Jaroslav: Čeští malíři impresionisté. Praha 1934.; Šantavý, františek: Stanislav Lolek, Joža Uprka – grafické dílo. 1982.; Lolek, Stanislav: Lovecký deník. Zábřeh 1947. Dvořák, František: Stanislav Lolek – umělec tajně slavný. (2006 úvod výstavy) Lolková, Krista: Zamyšlení nad mým prastrýcem Stanislavem Lolkem. – oba články na webu www.kavarna-lostice.cz

Oprava data narození dle článku Mgr. Kristy Lolkové.

Do školy chodil v Bučovicích. V Olomouci působil od r. 1864, prof. na němec. gymnáziu, poté hlavním učitelem učitel. ústavu v Olomouci, od 1878–1880 ředitel reálky v Prostějově, v letech 1880–1884 opět v Olomouci. Od r. 1884 byl ředitelem gymnázia v Uherském Hradišti. Zakladatel Matice školské v Olomouci. Literárně činný. Hojně publikoval v časopisu Komenský.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.179–180.;.

Vystudovala gymnázium ve Znojmě, spolupracovala s divadly v Prostějově. Od roku 1965 pracovala jako archivářka Státního divadla Oldřicha Stibora a začala studovat divadelní vědu v Brně. V roce 1979 se přestěhovala do Prahy, kde působila v řadě divadel jako lektorka dramaturgie.

Z paměti literání Olomouce. Olomouc: Vlastivědná společnost muzejní,2004,S.258

V r. 1925 absolvovala učitelský ústav v Olomouci, poté učila do r. 1939 na různých obecných školách na jižní Moravě. Manželka básníka Karla Kapouna (1902–1963). V r. 1945 abs. Pedagogickou fakultu MU v Brně. 1955–1961 ved. Kabinetu českého jazyka KPÚ Brno.

Slovník české literatury 1970 – 1981., Praha, ČS 1985.,S.207.;

Vystudoval VUT Brno. Žil a pracoval v Olomouci. Odstěhoval se na svou chalupu do obce Těšíkov, kde si zbudoval ateliér.

Katalog výtvar.umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.;

Těšíkov patří do katastru města Šternberk.

Narodil se v Žerotíně u Šternberka. Studoval v Přerově, od r. 1886 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Maturoval v r. 1892 v Litomyšli. Právo začal studovat ve Vídni a ukončil na pražské univerzitě. Načas se vrátil do Olomouce k advokátské praxi (působil také krátce v Uničově. R. 1899 odešel již na trvalo do Slezska. Byl soudcem v Bohumíně, ostravě, od r. 1908 už trvale v Opavě, kde se zapojil do kulturního a společenského života.V roce 1920 byl zvolen senátorem (až do r. 1929). V Opavě působil i po válce, kde si otevřel advokátní kancelář V roce 1947 se vzdal své činnosti a žil v Opavě v ústranní až do smrti. Na rodnou Hanou nezapomněl. Napsal rozsáhlou kroniku svého rodného Žerotína, která zůstala v rukopise.

• mt-: Výročí dne 4.7. Hanácké noviny, 4.7.1996. S.3.

JUDr. Josef Lukes

V roce 1924 mu zemřel otec a vychovávala jej maminka s babičkou. V roce 1938 maturoval na obchodní akademii. Po záboru Sudet v roce 1939 byla rodina odsunuta do Bohuňovic u Olomouce a Josef zde založil Kroužek mladých. V roce 1940 se odstěhoval do Lutína. Zde režíroval, hrál a zpíval v Divadelním spolku. V roce 1945 se vrátil do rodiště a spoluzakládal Jednotu divadelních ochotníků. Jeho manželce Jarmile, roz. Pospíšilové (1925–2004) a jemu se zde v listopadu 1945 narodila dcera Hana. V roce 1949 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde Josef pracoval v Moravských železárnách jako technický úředník. V roce 1950 založil divadelní kroužek DS ZK MŽ. Byl znám též jako učitel cizích jazyků – němčiny, francouzštiny, angličtiny. Zemřel v 97 letech. U příležitosti 100. výročí narození se konala zádušní mše v Praze v kostele U sv. Ludmily vedená někdejším duchovním otcem Sv.Kopečka u Olomouce Jakubem K. Berkou.

Databáze českého amatérského divadla. Hlůzová, Vlasta: Ochotnické divadlo ve Šternberku . 2012. http://otavinka.blog.cz/…oci-narozeni

Abs. technolof. fak VUT Brno r. 1985. Fotografuje od r. 1978,' zprvu autodidakt, 1986–88 se učil F. na LŠU v Olomouci u M. Stibora. Člen SČF od r. 1986. Od r. 1987 se věnuje ateliérové fotografii.

Československá amatérská fotografie 1945–1989.Praha 1989, S.44.;.

Ing.Michal Macků

Po absolvování dvouleté nástavby SKŠ Brno 1965, působila od roku 1966 v OK Prostějov, od roku 1995 v OK Olomouc ve funkci vedoucí půjčovny pro dospělé.

Střední všeobecně vzdělávací školu absolvoval v Prostějově, 1967–1971 studoval JAMU v Brně, působil 1971 – 1974 sólista opery DOS Olomouc, 1974–1977 ND Praha, od r. 1979 sólista olomouckého divadla do r. 2006 a v letech 2002–2003 současně i dramaturgem oepry. Doc. MgA hudební katedry Pedagogické fakulty UP v Olomouci.

Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991.S.96–97; Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988. http://aktualne.centrum.cz/…clanek.phtml?…