Osobnosti Moravy.eu

Vyučil se zahradníkem a vystudoval Zahradnickou školu v Praze. Pracoval na Floře Olomouc, kde se staral o tropické skleníky.Později dálkově vystudoval zdravotní školu v Bratislavě, obor rehabilitace. Působil na Psychiatrické léčebně ve Šternberku a v Protidrogovém centru v Olomouci. V mládí se zabýval tvorbou soch ze dřeva a vystavovat začal ve 28 letech. Věnoval se artterapii. Žil a pracoval v Hněvotíně, kam se přestěhoval, coby ženatý a se svou paní Libuškou se věnoval rehabilitaci, léčbě drogově závislým a též slepým nemocným, díky nimž vytvářel hmatky. Taky vedl kurzy jógy. Zkušenosti získal při svých cestách po Indii. Rehabilitaci prováděl v nemocnici Olomouc a ve Šternberku. Od roku 1975 se pravidelně účastnil sochařských symposií (Vrchlabí, Olomouc, Prostějov, Brno). Vystavoval v galerii Pod podloubím (1984) kdy vyšel tiskem PKO katalog s fotografiemi artefaktů Mileny Valuškové a typografem Oldřicha Šembery. Vystavoval samostatně i kolektivně (Švýcarsko, Rakousko, Bratislava, Praha, Olomouc). V roce 2008 vytvořil 6 m vysoký strom pro KRNAP, plastiku pro 45. výročí NP. V roce 2008 se účastnil též Brněnského plenéru, sochařského sympózia na Brněnské přehradě kde vystaven červený anděl. Je zastoupen v soukromých sbírkách po celé Evropě a USA. V r. 2019 vystavoval v Rýmařově spolu s Inge Koskovou. Dne 30.5.2023 se Galerii a Ateliéru Kateřiny Dostálové na Žerotínském náměstí 7 v Olomouci konala v 16:00 vernisáž výstavy, kde úvodem promluvil prof. Jindra Štreit, Jeníkův největší přítel.

Štreit Jindra: Úvodní slovo při vernisáži výstavy dne 30.5.2023.

Absolvoval v roce 1930 Polívkovo reálné gymnázium v Olomouci. Poté studoval učitelský kurz a po obnovení Univerzity Palackého vystudoval při zaměstnání pedagogiku. Působil jako učitel v Náměšti na Hané, v letech 1932 – 1939 jako učitel na Slovensku, zprvu ve vesnici na východním Slovensku, kde se naučil slovensky a trochu maďarsky i rusky, aby se domluvil se všemi dětmi a po čtyřech letech byl přeložen do Komárna. V roce 1939 se vrátil do Olomouce a byl jmenován učitelem v Holici u Olomouce, kde působil 33 let. Na škole založil loutkové divadlo, pěvecký soubor, školní orchestr a vedl výtvarné kroužky. Byl úspěšným malířem a hudebníkem. jako textař spolupracoval s mnoha hudebními skladateli populární hudby, proslavil se jako spoluautor několika hitů. Psal texty pro Waldemara Matušku, Pavla Nováka a je autorem 150 hudebních textů vysílaných v rozhlase. Autor her pro děti.Též aktivní skaut a turista. PaedDr. František Navara spolupracoval s Českým rozhlasem.

Autor pohádkových her pro rozhlas a loutkové divadlo. Publikoval ve Stráži lidu/Olomouc. Manželka pí Iva Navarová,

Kmoníčková > V roce 1989 zemřeli.Brno 1990.S.68.; V měsíci březnu si připomínáme. Kdy-kde-co. 2012, březen. S.7–8.

Narozen ve Starých Tvorovicích čp. 30 na Prostějovsku (n. Tvorovice). Vystudoval gymnázium v Kroměříži. Univerzitní studia absolvoval v Praze a ve Vídni, obor matematiku a fyziku pro střední školy. V roce 1872 se stal učitelem na české reálce Matice školské v Prostějově, kde byl v roce 1880 jmenován ředitelem. Byl literárně činný, přispíval do Ottova slovníku naučného. V roce 1976 mu byla na Mezinárodní konferenci o elektrografii v San Remu udělena stříbrná plaketa in memoriam-byla tím uznána jeho světová priorita v objevu elektrografie.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.43.; Dílo B.Navrátila.=Šta­feta, 12, 1980, č.3, S.7–9, 1 obr.;

Absolvent SG Olomouc r. 1911;spisovatel, pseud. Láďa Náklov; Vrchní rada min. obchodu v Praze, hlavní redaktor národohospod. části Národní politiky. Přispíval do čas. Pozor, Selské listy ap. Když vydávala OB v Nákle měsíčník Nákelský zpravodaj (1965 – 1968) zasílala jej dr. Navrátilovi. Do březnového čísla r. 1968 zaslal dopis. Na přelomu 70. a 80. let působil na Jindřichohradecku.

Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha 1934.,S.298; Vopravil: Slovník pseudonymů..P., SPN 1973, S.977; Dopis Jaroslava Olberta ze Lhoty nad Moravou č.44 ze dne 2.2.1994.

Vystudoval. VŠZ Brno r. 1989, 1989–1991 ZD Senice na Hané. Zemský tajemník Zemědělské strany pro Moravu a Slezsko. V době studií člen SVS Zbrojovka Brno, 1982–1985, veslař, přeborník ČR i ČSFR. Bydlí v Lutíně

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.640.;.

Studoval gymnázium v Kroměříži a po maturitě odešel na vysokoškolská studia UK Praha. Profesor SG v Olomouci v období 1874–84, 1887–1906 učil latinu a řečtinu, ve Valašském Meziříčí 1884–87. Vyuč. 28 let zpěvu v Olomouci, pořádal výchovné studentské akademie, zasloužil se o založení pěveckého hudebního spolku Žerotín, řídil jeho l. koncert 27. 3. 1881. Sbormistr do r. 1884 a v r. 1889. Založil ženský sbor v Žerotíně. Ředitel gymnázia ve Valaš. Meziříčí 1906–1913, kde sbormistrem a předsedou Besedy. Uváděl náročná kantátová díla Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, Bedřicha Smetany a H. Berlioze.

Praktická cvičení zpěvu pro školu. 1876. biografie: Československý hudební slovník. II. Praha, SHV 1965. S.152.. Památník Žerotína v Olomouci. Olomouc 1930. Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc 1927. S.168. Stá­rek, Z.: SČS II. Praha 1982. S.371. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Na – Su. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2011. S.4.

Vyučil se v Brně řezbářem, 1947 abs.ŠUŘ v Brně, 1947–1953 studoval AVU Praha, prof.J.Lauda, O.Španiel.Žije a tvoří v Olomouci.Do r.1968 se věnoval vlastní sochař.tvorbě, autor medailí a drobné plastiky.Po r.1968 se věnoval restaurátorské činnosti na dřevěných plastikách.Re­konstrukce barokní balustrády v kapli Božího těla v Olomouci, restaurování barokní kazatelny J.Heinze v kostele Uničov, barokní sál Vojen.nemocnice na Hradisku, od r.1974 restauroval vnitřní výzdobu kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci

Bránský, Jaroslav : Výtvarní umělci v okrese Blansko.Blansko OKS 1990.S.76–77.; Katalog výtvarných omělců Olom.oblastí, Praha, 1989., Toman,P.: Dodatky ke čs. výtvarných umělců, Praha, 1955.

Narozen ve Vrahovicích (n.m.č. města Prostějov).

Starý, F.: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931, S.43.;

Studoval hudební školu v Litovli u prof. Lachmannové, městskou hudební školu v Hranicích, kde studoval na střední lesnické technické škole. V letech 1947–1949 zde řídil studentský sbor. Jako instrumentalista působil v řadě hudebních souborů. Od 1962 hrál na violoncello v Litovelském kvartetu. Roku 1968 založil smíšený pěvecký sbor Kantika a stal se jeho stálým sbormistrem. Od r.1977 předseda Kruhu přátel hudby, věnuje zvláštní pozornost vokální tvorbě, vyučoval v hudebních kurzech Městského klubu zejména na housle, ale i flétny aj. Po řadu desítiletí vůdčí osobnost hudebního života v Litovli. V důchodu pak přibyl další koníček: na výstavách představil desítky vynikajících fotografií našich ptáků. sbormistrovské kurzy UČPS. Člen Litovelského kvarteta (23 let). V letech 1968–1977 sbormistrem Chudobínského PS, 1977-dosud sbormistrem SPS Kantika MK Litovel. Ocenění: MSF Iuventus mundi cantat Olomouc 1997, 2000–stříbrné medaile Zlatý odznak UČPS s granáty

http://www.ucps.cz/…01-heslo.php?… Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.

V letech 1936–38 působil jako korepetitor a kapelník čes.divadla v Olomouci.Pamětní deska ve foyeru DOS v Olomouci odhalena 14.8.1946.;

Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.158–159.; Kdy-kde-co v Olomouci, 1985, leden, S.7.;.

Rod. jménem Králová. Od 14 let pracovala jako pomocná knihovnice na oddělení doplňování a zpracování KF v Ostravě až do r. 1959, pak v katalogizaci na Vysoké škole báňské v Ostravě. Dálkově vystudovala střední a vysokou školu. V r. 1965 absolvovala Fakultu osvěty a novinářství UK Praha a obor knihovnictví, kde zpracovala diplomovou práci : Problém řízeného doplňování a zpracování KF v Ostravě. Poté pracovala v Krajské knihovně Ostrava v letech 1960–1972. V letech 1973–1975 působila v SVK Olomouc. V období 1975–1990 působila na Severomoravském KNV v Ostravě. 1991–1999 působila v SVK Ostrava, nyní Moravskoslezská knihovna Ostrava a od r. 2000–2001 v Univerzitní knihovně Ostrava. Souběžně v letech 1975–1990 byla inspektorkou pro knihovny Severomoravského kraje na KNV Ostrava. Práce v knihovnách a pro knihovny, byla a je náplní života Mgr. Ilonky Nemeškalové. Od roku 2005 kdy je v důchodu pracuje dosud dobrovolně (2023) v knihovně Domova pro seniory Kamenec v Ostravě. Externě vyučovala na Střední knihovnické škole v Brně a též v Ostravě, když tam bylo vytvořeno dálkové studium. Rozsáhlá publikační činnost odborné periodickém tisku: Z knihovnické praxe, Čtenář, Knihovník aj. Autor příruček pro práci v knihovnách. V roce 1968 byla zakládající členkou Svazu knihovnických a informačních pracovníků (SKIP) a hlavní aktérkou pro obnovenou činnost SKIP v roce 1990. Je členkou výboru regionální organizace SKIP. Ocenění: Čestné uznání Ministerstva kultury ČSR o zásluhy a rozvoj soutěže BVLK (1980)
Vzorný pracovník kultury (1985)
Cena českých knihovníků (2010) Zájmy: turistika, sport a kultura

Osobní sdělení hš září 2022; Báze SCK – Slovník českých knihovníků

Mgr. Ilona Nemeškalová /v křestním listě jméno Ilonka/

Externí pracovník FFUK Praha. V letech 1981–1982 studijní pobyty v USA. Autor cca 50 překladů anglické a americké beletrie, vědecké práce z oblasti literární kritiky, historie, učebnice, skripta, doslovy, předmluvy, eseje. Do povědomí české veřejnosti se zapsal nejprve jako vynikající překladatel angloamerické literatury. Nenadálovy překlady zprostředkovaly čtenářský zážitek z takových autorů a děl jako je John Steinbeck (Hrozny hněvu), Ernest Hemingway (Mít a nemít, Za našich časů), Elia Kazan (Tichá dohoda), William Styron (Zapal tento dům či Sofiina volba), Henry James (Utažení šroubu), Truman Capote (Strom noci, Jiné hlasy, jiné pokoje), Herman Melville (Písař Bartleby) a mnoha dalších. Řada jeho překladů získala významná ocenění a překladatelskému mistrovství se na nich učí další generace aspirantů na toto nesnadné, ale vzrušující umění. Jako teoretik se Nenadál orientoval především na prózu a postupy moderního románu. Dlouhá léta působil jako pedagog na katedře anglistiky na Filozofické fakultě UK. Vládne vzácnou vlastností vcítit se do duší i problémů lidí, jež ho obklopují. Mistr slova i lidské duše.

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.650–651.;.

Získal řadu ocenění v oblasti překladatelské činnosti

V letech 1884–1910 učil na střední zemské škole hospodářské v Přerově. Překládal z němčiny. Autor sp. „Studie o nářečí hánáckém. ", "O robotě“, přísp. k dialektologii moravské.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.142.;

Studovala gymnázium v Brně a po maturitě v r. 1935 vstoupila do noviciátu Kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje. Poté studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor latina a řečtina. Od r. 1939 vyučovala na řádovém dívčím gymnáziu v Brně. Během 2. svět, války působila na Velehradě-Svojanově, kde byly umístěny německé děti. Po r. 1950 pracovala jako účetní v ústavech sociální péče. V letech 1968–1970 vyučovala náboženství v Karviné a 1970–1990 pracovala jako účetní na Pražském arcibiskupství. V letech 1990–1995 působila nově vzniklém konviktu v Litoměřicích, kde vyučovala řečtinu. Po úrazu už pomáhala jen radou a v r. 2000 se přemístila na Velehrad.

OLDIN 2007/10.

Školu vychodila. v Němčicích, klášterní školu v Pačlavicích. Spolupracovala s Ignátem Wurmem při přípravě národopis. expozice, překládala ze slovanských jazyků. V roce 1889 se provdala za prof. Ladislava Nesvadbíka, Poté působila v Praze, Chrudimi a ve Šternberku. Činná v České Besedě Moravan, od r. 1899 v Brně Přisívala do časopisu o spolku Vesna, spoluprac. s L. Bakešovou. Psala povídky, referáty. Čas. Národní listy, Hlasy z východ. Čech, Pozor, Moravská orlice aj. Pro nakl. Prombergra redigovala 5 let kalendář Methoděj. Vydávala měsíčník pro ženy Náš lístek.

Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 29–30. /foto/; Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře. Šumperk, 1974. S. 16. ;.

Od července 1884 v Olomouci, ředitel dómského kůru, na theol. fakultě učil zpěvu. Majitel vily v Luhačovicích, kde se konaly schůzky umělců. Učitel arcivévody Petra Ferdinanda. Skladby N. vydávány v USA, Vídni, Londýně.

Pozůstalost /rukopisy, korespondence, kritiky, ikonografie, literární pozůstalost uložena u dcery Pavly, provd. Haičmanové v Olomouci, praneteře Marie Podhrázské v Brně. Polovina skladeb deponována v hudebně historic. odd. Národního muzea v Praze. Biografie: Podhrázský, E. : Josef Nešvera /1842–1914/. =ZVÚO 1967, č. 135, S. 13–21. /bibliografie/. ;Československý hudeb. slovník. Sv. II. , P. , SHV 1965, S. 172–173. ; Kdy kde co v Olomouci 1992, říjen, S. 1, 2.

Jako první působiště Šumvald od 1.10.1926, přátelství s J.Koudelákem, 30.9.1927 odchází do N.Jičína, v Rybníčku u Uničova 1933–36, a v Olomouci na Nové Ulici od 1.9.1936–1937, poté odešel do redakce Českého slova v Praze.

Slovník české literatury 1970–1981.P., ČS 1985, S.244.;Kolář, Bohumír: František Neužil a severní Morava.=Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S.132–134/fotografi­e/;Kunc, Jaroslav: Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956.Praha, SPN 1957, S.288.;.

Kadlec, Vlastimil: Karel Nováček – jeden z nejznámějších prostějovských rodáků=Stráž lidu, 25.7.1990, S.5 a 6.obr..

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. V letech 1993–1995 předsedal Akademickému senátu UP. Působí jako ředitel Centra interdiscipli­nárních studií UP. Je vedoucím projektu Strategie udržitelného rozvoje pro Českou republiku, členem výzkumného týmu Centra pro sociální a ekonomické strategie při FSV UK. Napsal a podílel se na osmi knihách z oblasti životního prostředí, zorganizoval čtyři mezinárodní konference, získal pamětní medaili Rektora UP v roce 1997. Od r. 1998 je členem Řídící rady Millennium Projekt (Washington,D.C.) Uskutečnil přes 20 zahraničních cest. V roce 2002 byl spoluautorem knihy- Svoboda Josef a Pavel Nováček: Rozhovory od Bakerova jezera: na hranici reality, meta – reality a fikce. (Luhačovice, Atelier IM 2002) Od r. 2007 je vedoucí Katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP.V letech 2008–2018 byl předsedou České asociace Římského klubu. Je autorem řady knih, např. Udržitelný rozvoj (2010), Od Noemovy archy (2013)Světopis (2015), Lidský příběh (2017).

http://www.pavelnovacek.eu/about-me/ email: pavel.novacek@upol.cz

Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc.

V roce 1962 maturoval na gymnáziu v Přerově. Poté studoval Přírodovědeckou fak. UP v Olomouci, obor biologie, tělesná výchova, kde absolvoval v r. 1967. Hudebně se vzdělával studiem na housle v LŠU Přerov, později soulr. zpěv u L. Švagery a hře na kytaru u P. Vařáka. Zpívat začal r. 1961 s skupinou Dixieland Přerov XO, s nímž v r. 1962 pořídil první rozhlas. nahrávku. 1964 spoluzaložil rockový soubor Synkopa. První píseň Vyznání, přes noc populární. 1967 založil nový soubor VOX. Napsal asi 250 písní a přes 200 jich natočil.

Encyklopedie jazzu…Praha 1990.S.379–380.;.'

V roce 1939 maturoval na gymnáziu v Litovli. Poté začal studovat LF v Brně a po uzavření Vysokých škol pracoval v Mohelnici. Po roku 1945 učitelem na Prostějovsku. Od r. 1947 studoval přírodopis, zeměmpis a občanskou nauku na Pedagogické fakultě UP. V roce 1980 obdržel zlatou medaili. Psal hanáckou beletrii pod pseudonymem Józef Ludvík Srda. Jozef Ludvik Srda působil v letech 1950 až 1988 jako biolog na Univerzitě Palackého. Několik desítek vědeckých prací z oboru ekologické entomologie publikoval v odborných časopisech. K beletrii se dostával jen v oddechových chvilkách od roku 1980 a častěji až v důchodu. Jeden ze dvou spisků nazval „Hdese hdese na Hané“. Je v něm 25 humorných hanáckých povídek: druhý „Maglajz na Hané?“ obsahuje 23 satiricko-humorné dialogy. Obě beletrické prvotiny konzervují jednu z nuancí zábřežské hanáčtiny z období první a druhé světové války. Autor pochází z Poléce na Zábřežsku, kde žila jeho babička, rozená SRDOVÁ, maminka JOZEFA a strýček LUDVIK, který padl na ruské frontě za první světové války. Tak vznikl pseudonym JOZEF LUDVIK SRDA, pevně svázaný s rodokmenem.

Stratil, V.: Vědec a pedagog. In: ZVSMO 1981, č.15–16. S. 19. Petruška,F.: K sedmdesátinám prof. PaedDr. B.N. DrSc. In: Severní Morava 59, 1990 S.72–74. Zicháček, Vladimír: Jozef Ludvík Srda.In: Z paměti literární Olomouce. VSMO 2004.S.111–113. Olomoucké listy, 2, č.8, 21.2.2002. BSSSM, seš. 10 (22.) Ostrava 2007. S. 52–53.

Narozen v obci Police na Šumpersku u Úsova.

PaedDr. Bořivoj Novák, DrSc.

V roce 1952 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Poté studoval konzervatoř. Dne 15.8.1952 byl jmenován varhaníkem a sbormistrem v hodolanském kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů. Posledních 10 let řídil smíšený pěvecký sbor Dvořák v Olomouci.

Smejkal, Bohuslav: Padesát let varhanní služby. In: Oldin 2002/12.

vícebojařka. Začínala v Lokomotivě Olomouc 1971 – 1977, trenér P. Čechák/poté Zbrojovka Brno od r. 1978. Mistryně ČSSR, pětiboj r. 1974. ;

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.368.;.

Učil češtinu, dějepis, filozofii, publikoval v oblasti regionálních a kulturních dějin, zachraňoval staré tisky, obrazy a fotografie z oblasti Hranicka a Přerovska.

Hranické noviny, 3.- 9.5.1996, S.3., .

Narozen v Praze-Nusle. Český fotbalista, hráč Slávia Praha a ASO Olomouc. Nožíř, přezdívaný Špekula, přišel do Slavie na podzim roku 1934 ze Sparty Michle. V roce 1940 odešel do ASO Olomouc. Po 2. sv. válce si připsal dva starty za národní mužstvo. Kariéru ukončil v roce 1954 jako hráč DSO Spartak Olomouc. Po skončení hráčské kariéry pracoval jako trenér.

Cena města Olomouce za rok 1999, Olomouc 2000; http://zpravodajstvi.olomouc.cz/view2.php?… V měsíci září si připomínáme…Kdy-kde-co, Olomouc, září 2011, S.1.