Osobnosti Moravy.eu

Narozen na Břeclavsku. Hru na housle začal studovat na brněnské konzervatoři v roce 1943. Po uzavření konzervatoře byl totálně nasazen v Napajedlích a studium pak po válce úspěšně dokončil v roce 1950. Od května 1950 – 1988 byl angažován v Moravské filharmonii Olomouc. Zprvu jako primista, od roku 1957 byl jmenován vedoucím skupiny druhých houslí. Po nuceném odchodu z MFO působil rok v operním orchestru. Na konci 50. let byl tři roky inspektorem hudebních kurzů při Parku kultury a oddechu Olomouc. Počátkem 60. let se stal zakladatelem hudebně výchovných koncertů pořádaných MFO pro žáky nejnižších tříd základních škol. Tuto aktivitu rozšířil postupně mezi žáky ve Frýdku-Místku, v Bohumíně, Havířově, Karviné, Orlové a dalších městech severní Moravy. V MFO byl od roku 1960 členem Umělecké rady a ve školním roce 1966/67 vyučoval externě hru na housle na Konzervatoři v Kroměříži a v letech 1968–1980 kromě hry v orchestru také inspektorem orchestru. Řadu let byl primáriem Smyčcového kvarteta členů MFO. Od konce 60. let se začal intenzivněji zabývat historií a propagací MFO. Je autorem celé řady knih o MFO. Zprvu publikoval články o historii MFO v měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Pro Český rozhlas připravil 12 dílů o MF a její spolupráci s divadlem, rozhlasem, Žerotínem a dalšími institucemi. Za rok 2006 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti hudby.

V měsíci lednu blahopřejeme…In: Kdy-kde-co 2012,č.1.S.2. (fotografie) Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012.

Předseda MNV Olomouc.

Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.72–73;

Vlastním jménem Miroslav Hanák. Autor regionálních pověstí, publikoval v závodních časopisech ČSD a Stráži lidu v Olomouci. V Olomouci žil od r. 1937. Literární pozůstalost uložena v KVM Olomouc.

Říha, Jan: Povídky z Olomoucka.Olomouc 1974.187 s. Knihovnička Stráže lidu..

Od r. 1930 působil jako mimořádný profesor zeměpisu na univerzitě v Brně, za účast na odbojovém hnutí umučen.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Foto-
VVM, 1, 1946, S.VII-IX.

Rodák. Chartista. Publikoval ve vojenských a sportovních listech. Po r. 1970 zákaz. Pohřben v Prostějově.

Slovník českých spisovatelů.Toronto 1982.; datum úmrtí zjištěno z Okresního archivu v Prostějově, dne 21.6.1991;.

Všechny ostatní zdroje udávají datum úmrtí 14.8.1987 Praha.

V roce 1952 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté studoval veterinu v Brně.

Za hlasem Komenského. Olomouc 1957.S.197. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc 1997.S.473.

Syn proslulého malíře F.A.Sebastinniho

Krsek, I.: Význam díla F.A.Sebastinniho – Šebesty.Zprávy SLUKO, 1953, č.29, S.9–10.;.

V období od 30.11.1722 – 26.11.1726 působil v Olomouci jako v pořadí 44. rektor jezuitské koleje a univerzity. K jeho úkolům jako prefekta stavby bylo dobudování jezuitské koleje a Nového konviktu.

Žurnál UP, č.4, 16.2.2007. S.7; Žurnál UP, č.5, 23.2.2007. S.7–8;

V Olomouci působila v letech 1860–1865, občas i česky. Manželka herce ND Jakuba Seiferta (1846–1919). Členka Prozatimního a Národního divadla.

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.433–434.;.

Působil na Přírodovědecké fakultě brněnské univerzity.

Novák, V. : Milan Sekanina. Universita, 21, 1988, č. 2, S. 103–104.

Odborný učitel Slaměníkovi chlapecké měšťanské školy v Přerově, sběratel bibliofilií, milovník umění, umučen v koncentrač. táboře v Osvětimi.

SOKA Přerov-dopis/06

Rozená Forejtová. Studovala na přírodovědecké fakultě, pak působila jako pedagožka, později mimo školu. Řadu let pracovala ve výboru Klubu přátel výtvarného umění v Olomouci. Účastnila se organizace čtyř sjezdů sběratelů ex libris a organizací výstav v olomouckém muzeu. Ve Šternberku založila Galerii Šternberk 16.4.1991 a byla její první vedoucí. Výrazná kulturní osobnost Olomouce i Šternberka.

Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. 2015. S.145–146.

Obnovitel kostela sv. Urbana v Holici. Studoval na chlapeckém semináři v Kroměříži, teologii vystudoval v Olomouci, první kaplanské místo nastoupil v Jevíčku, v Holici působil 1885–1918. Za své dílo byl oceněn arcibiskupem Frierstenberkem 1890 čestným ttitulem „konsistorní rada“.Zasloužil se rekonstrukci farní budovy a podpory Rolnického holického cukrovaru.

Žili mezi námi:P. Karel Schubert. Holické noviny. č.1, únor 2005, S.7.

Holice je součástí města Olomouc.

Konání 1. sjezdu moravských DTJ za účasti 120 delegátů moravských okresů.

Maturoval na gymnáziu v rodišti v r. 1892. Poté studoval lékařskou fakultu v Praze a ve Vídni. Po studiích se r. 1901 usadil v Bystřici pod H., od r. 1905 v Praze. V r. 1914 ve Štýrském Hradci a téhož r. i v Č.Krumlově. R. 1919 působil v Užhorodě. Spoluredigoval Lumír a Humoristické listy. Přispíval do časopisů: Niva, Pozor, Národní listy, Národní politika, Lidové noviny. Užíval pseudonym: F. Skalný, Fr. Marek. Psal povídky, romány, básně. Autor knihy vzpomínek na přátelství s F.X. Šaldou " Krásná setkání" (1970). Český prozaik, dramatik, básník, literární, divadelní a umělecký kritik. Autor románů (Vesnický lékař, Architekt Malota) a knih pro mládež (Hřebeček).

Slovník českých spisovatelů. Praha 1964, S. 448–449. Lexikon české literatury. 4. díl. S-T. Praha, Academia 2008. S. 159–162.

V jeho uměleckých ateliérech pro zřizování kompletních jevišť a různých divadelních dekorací, pracovalo na 20 akad. malířů. Jeho dílna dělávala dekorace též pro divadla v Brně, Ostravě, Olomouci a pro mnoho organizací a spolků.

Literární místopis Přerovska SOKA Přerov.

Slezský kulturní pracovník, prof. dějin. Působil na gymnáziích v Opavě a v Přívoze. Usiloval o posilování národního vědomí studentů. Po vzniku Československa se věnoval politické činnosti jako poslanec (1918) a později senátor Národního shromáždění. Byl kustodem Muzea Matice opavské.

Ficek: Biografický slovník širšího Ostravska.seš.1..OK Prostějov.

46. rektor olomoucké univerzity v období 22.1. 1730 – 17.12. 1733.

Žurnál UP, 25.5./2007, č.16, S. 9,10.; Žurnál UP, 1.6./2007, č.17. S.9,10.; Žurnál UP, č.18, 15.6.2007. S. 9;

2. –12. června 1848 probíhal v Praze Slovanský sjezd, který poprvé ukázal sílu slovanských národů v monarchii i jejich odpor proti národnostnímu a sociálnímu útisku. Z Olomouce se vypravila na sjezd mohutná delegace, kde byli prof. Jan Helcelet, Jan Ignác Hanuš, filozof a právník Jan Vlk a další. Hned na začátku sjezdového jednání odevzdala delegace předsednictvu adresu Slovanské lípy v Olomouci s 93 podpisy.

Bartoš, J. -Kovářová, S. : Data českých dějin. Olomouc, ALDA 1997, S. 100. ; Dva moravští buditelé. Zpravodaj Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, 1982, č. 17–18,S. 48.

Malíř kostelních obrazů v Prostějově a Kroměříži.V Kro­měříži jsou 2 obrazy kaple signovány F.P.Sluka pinxit 1861.

Toman, P.: Slovník výtvarných umělců.II.,S.463.; Páleníček, L.: Za pochodní krásy.Kroměříž 1945.S.57.;.

Narodil se v obci Pavlov-Lechovice (n. Pavlov). V rodišti vychodil obecnou školu, v Lošticích měšťanku. V letech 1903–1907 studoval učitelský ústav v Hradci Králové. Učit začal hned po maturitě v Klopině, poté ve Veleboři. Po říjnu 1918 učil v Úsově, od r. 1919 až do důchodu v r.1946 jako ředitel školy v Lošticích. Na všech svých působištích si musel vytvářet i učební názorné pomůcky. V roce 1925 mu byl za vystavený soubor pomůcek na Zemské všeobecné hospodářsko-průmyslové a zemské školní výstavě v Kroměříži udělen čestný diplom. Spolu se zábřežským školním inspektorem Františkem Úlehlou napsal publikaci " Pracovní přírodozpyt" (Zábřeh 1937). Jeho pomůcky zůstaly uchovány do roku 1984 v jeho loštickém domku a pak jako vzácnost převzaty do sbírek šumperského muzea a Muzea J.A.Komenského v Přerově. Psal také básně, ale ty zůstaly s názvem „Písně rodného kraje“ v rukopise.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 136–137. ;/foto/;.

Zdeněk, jako třetí, nejmladší syn Leopolda a Marie Smiřických. Celý život prožil v Dřevohosticích. Jeho otec působil jako odborný učitel a později jako ředitel dřevohostické školy. Zdeněk Smiřický na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval obor český jazyk – dějepis – speciální pedagogika. Promoval r. 1970. Působil na základních školách v Bystřici pod Hostýnem a v Dřevohosticích, později vyučoval na speciální škole v Bystřici pod Hostýnem a působil též jako ředitel Zvláštní školy Holešov. V roce 1986 se stal členem Základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v Dřevohosticích, v roce 1989 byl zvolen jejím předsedou. Je též místopředsedou Okresního výboru ČSBS v Přerově. Spoluzakládal Vlastivědnou společnost Žerotín Dřevohostice v roce 2004 a byl zvolen jejím předsedou. Společnost byla zaregistrována 15. 2. 2005 jako občanské sdružení. Zdeněk Smiřický je též významným vlastivědný pracovník, regionální historik a publicista. Je autorem vlastivědných publikací, mnoha článků a studií uveřejněných v denním tisku, ve zpravodajích a ve sbornících. Stať o pamětihodnostech městečka Dřevohostice pro turistického průvodce – „Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy " (Olympia, Praha 1988 ); "Národopisná výstava záhorské lidové kultury v Dřevohosticích 1893“  – (Studie Muzea Kroměřížska,1992); „Alois Horký – hrdina 2. zahraničního odboje z Dřevohostic“  – ( Sborník SOKA Přerov 2004) „Profesor Josef Sytko / 1828 – 1922 / "  – (Sborník SOKA Kroměříž , 2005); " Pár střípků z rodinné mozaiky " – / Lubomír Smiřický / – alm. Z paměti literární Olomouce, vydala VSMO, editor Bohumír Kolář Olomouc 2006 " Leopold Smiřický – Einšpígl / 21. 2. 1907 – 30. 4. 1990 / – pedagog, odbojový, vlastivědný a kulturní pracovník“ ( SOKA Přerov , 2007); „Josef Sytko / 1828 – 1906 / , profesor Slovanského gymnázia v Olomouci, národní buditel“ ( Vlastivědný věstník moravský, č. 3, 2007 ) Publikace : " Užití současného spisovného jazyka českého v práci kronikáře" – / metodický materiál – Muzeum Komenského Přerov 1986 / „Vítejte u nás v Dřevohosticích“ – vlastivědný sborník ke stému výročí národopisné výstavy Hostýnského Záhoří  – / OÚ Dřevohostice 1993 / „50 let požárního sboru Turovice 1939 – 1989“  – / ČSPO Turovice 1989 / „120. výročí založení sboru dobrovolných hasičů Dřevohostice 1884 – 2004 "  – / Obec Dřevohostice 2004 / stať " Z historie městečka Dřevohostice“ v knize Jana Trojana „Josef Schreier / 1718 – ? / – podivuhodné osudy života a díla zapomenutého moravského skladatele a kantora“  – kompletní realizace publikace – / Votobia Olomouc 2005 / Jan Trojan: „Missa pastoralis / in C boemica /  – Osudy moravské vánoční mše z 18. století“ Zdeněk Smiřický :" Z mozaiky pamětihodností městečka Dřevohostice "

• kompletní realizace publikace  – / Vlastivědná společnost Žerotín Dřevohostice 2008 /

Zdeněk Smiřický : " Z historie obce Turovice" / Vlastivědná společnost Žerotín Dřevohostice 2009 / Novinové články – studie o historii, osobnostech a kultuře: 250 článků článků o historii a kultuře v „Kulturním zpravodaji střediskové obce Dřevohostice“ 1979 – 1990 , „Kulturním zpravodaji“ – OÚ Dřevohostice 1991 – dosud , ve „Zpravodaji Města Bystřice pod Hostýnem“ , ve dvouměsíčníku „Bystřické pokroky“ , v „Holešovsku“ – kulturním zpravodaji Města Holešova, v denním tisku „Nové Přerovsko“, " Týdeník Kroměřížska", „Katolické noviny“, Naše rodina, "ZVUK zlínskéhop kraje " – časopis pro kulturu Zlínského kraje.

Galerie rodáků a nejen jich – dokum. list. 21.10.2009.

Mgr. Zdeněk Smiřický

Studoval ve Vsetíně, gymnázium ve Val. Meziříčí a Olomouci. Pro chatrné zdraví zanechal studia a byl 4 roky doma. V 80. letech Praha, v redakcích: Národní listy, kam jej doporučil Jan Neruda, Politika, Hlas národa, Švanda dudák, kam psal fejetony, drobné prozy, překlady Nerudy, Němcové a Šimáčka do němčiny. Též úředník Banky Slavie. Poč. 90. let odešel do Vídně.

Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 35–36. ; Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře. Šumperk 1974, S. 19. ; Spurný Fr. : Zapomenutý česko-německý spisovatel A. Smital. Severní Morava, sv. 61, S. 7–12. ;.

V Olomouci od r. 1874 jako ředitel arcibiskupské tiskárny do r. 1919. Spoluza­kladatel Jednoty divadel. ochotníků, předseda 1886 – 1894, ochotnický herec, režisér 1890– 1896, zpěvák v Žerotíně (25 let), náčelník Sokola 1881– 1892, 1904 župní starosta, revizor v Národní jednotě (1886–1912), předseda gremia tiskařů, od r. 1904 politicky činný v katolické národní straně. Redaktor listů : Moravan: 1901 – 1905. Revizorem v Žerotíně (1882–1889).

Fischer, R.: Olomoucký památník., Olomouc 1938. S.273;,

Věnovala se studiu národního vyšívání při VSMO, spoluzakladatelka ústavu hraběte Poettinga, 1896–1899 předsedkyní ústavu, 1899 zakladatelkou ženského odboru Sokola.

Fischer, R. : Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S. 274. ; Vybíral, B. : Berta Sojková. ČVSMO, 45, 1932, S. 282–283. ;