Osobnosti Moravy.eu

Manžel národní umělkyně Olgy Skálové. Člen korespondent ČSAV. Vědecký pracovník v oblasti výzkumu umělého srdce a podpůrných srdečných systémů. Člen mezinárodních společností pro kardiologický výzkum. Absolvoval LFMU Brno.

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1064.;.

V letech 1934–1940 působil v Olomouci.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983, S.142.;.

Narozen ve Střížově (n.m.č. obce Drahanovice). dómský vikář v Olomouci, překládal z němčiny. Přispíval do časopisů Archa, Našinec ad. pseud. : Efes/v čas. /František Střížovský/všeob. /, František Večeřa-Střížovský, Frant. Hraničář, P. Večeřa-Střížovský;

Vopravil : Slovník pseudonymů.Praha SPN 1973, S.1372;Vybíral, Bohuš: Beletristický přínos olomouckého kraje.1.Olomouc 1940, S.14/bibliografie díla/;Lid.demo­kracie, 10.3.1978, .

Člen velehradského kláštera, poté lokalistou v Lubojatech, od 27.6.1796 do své smrti ve Štarnově.Pohřben ve Štarnově.

Dějiny Štarnova.Xerokopie Rkp.289.S.205.;

V roce 1883 absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, poté bohosloveckou fakultu v Olomouci. Vysvěcen r. 1887 a poté kooperátorem v Hanušovicích. V r. 1889 katechetou německé reálky v Rýmařově a v r. 1892 nadačním kaplanem na Nové Ulici v Olomouci. V tomto roce založil také obrázkový časopis Náš domov, který v r. 1908 přesunul do Brna. V r. 1898 katechetou na gymnáziu v Zábřehu. Od r. 1904–1.3.1918 profesorem náboženství na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Spoluzakladatelem Družiny literární a umělecké v r. 1913. V letech 1914–1919 místopředsedou DLU. Jako mladý literát začínal básněmi a užíval literární pseudonymy: Jos. Jasanovič, Bohdan Loucký, Adam Kuchlovský. Zabýval se literární historií, kritikou, publikoval v časopisch : Archa a Hlídka. Psal národopisné studie. Pro nemoc pensionován a na odpočinku žil jako konsistorní rada v.v. ve Vyškově, kde po smrti i pohřben.

Vévoda, J.: K.Křen.Brno 1927.; Památník k 60. výročí českého gymnázia v Olomouci 1867–1927. Olomouc 1927. S. 174–175.: Poselství. Olomouc 1938. S. 374–376.;

V r. 1946 vysvěcen v Brně, 1950 internován, 40 měsíců PTP, zákaz duchovní činnosti, pracoval jako dělník. 1961 vězněn 3, 5 roku, 1969 farář v Předmostí u Přerova (n. Přerov), 1970 řeholní představený, 1971 jmenován provinciálem salvatoriánů, od 1981 děkan v Přerově. Čestný kanovník kroměřížský. Bydlel v Prostějově,

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1070.;Ka­talog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.S.570.;.

Děkan ve Veselá nad Moravou.

Springer, J.: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.21.;.

Narozena v Předmostí u Přerova (n.m.č.Přerova) jako Hrabalová.. Učitelka LŠU. Žije v Přerově.

Literární místopis Přerovska – SOKA Přerov.; Československý hudební slovník osob a institucí 2. M-Ž. Praha 1965. ;

Oldřich Vícha-ilustrace a autorské tisky (keramik, sochař, malíř, grafik, designér…, člen UNIE výtvarných umělců Olomoucka) Studoval výtvarné obory na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze u profesorů Cyrila Boudy, Rudolfa Semráda a Františka Zedníčka. Věnuje se keramice, sochařství, kresbě a výtvarným realizacím pro architekturu. Účastní se četných autorských a kolektivních výstav u nás i v zahraničí. Těžištěm Víchovy výtvarné tvorby je keramika. Vedle stovek užitých a dekorativních děl vytvořil desítky monumentálních realizací pro architekturu, z nichž mnohé mají sochařskou povahu. Intenzivně se věnuje také kresbě. Keramické i kreslířské dílo Oldřicha Víchy námětově čerpá převážně z niterných prožitků rodného kraje, jeho mimořádně bohatých a dosud živých folklorních tradic. Je jedním z mála současných umělců, kteří lidovou inspiraci zhmotňují do výrazově autentické a formálně současné podoby. Výrazným rysem Víchovy tvorby je osobité humorné ladění jeho plastických i kreslířských prací, což v plné míře uplatňuje i v ilustracích ke knize Písně malované Slováckem „Na derflanském poli…“.

Studium: Střední ekonomická škola v Uherském Hradišti, Odborná preparátorská škola při Národním muzeu Praha, Karlova univ. Praha – výtvarná katedra. Člen Unie výtvarných umělců Olomouc. Realizuje medaile, plakety znaky, plastik, fontány atd. Ve volné tvorbě se věnuje malbě, grafice, ilustracím a plastice.

.

Základy hudby v hudeb. škole Olomouc, abs. přírodovědeckou fak. UP Olomouc v r. 1971, matematika. Vojenská služba v AUS VN a v orchestru P. Bayerleho 1971–72. ;solový jazzový klavírista. Červen 1976–1. místo v soutěži jazz. klavír. Lyon, 1979–1. místo v 5. mezinárod. soutěži jazz. skladby v Monacu za skladbu Green Satin. R. 1977–78 studoval na stipend. na Berklee College of Music v Bostonu ?USA/. V r. 1979 cena Supraphon za zrvárnění moravského folkloru na autorské desce " V Holomóci městě".

Čeští skladatelé současnosti. Praha, Panton 1985, S. 305. /foto/;Černý Milan: Kdo je kdo 1991. Čechy, Morava, Slezsko. Praha, IRIS 1971. S. 178. ;Kdy kde co v Olomouci 1993, duben, S. 8–10.
.

Vydával časopis Pěstoun moravský, zprvu v Litomyšli.od 1.1.1862;od r. 1863 přeložen do Brna, od roč.III.pojmenován Pěstoun.Dopisoval do Hvězdy romantické básně.Jeho odchodem do Dvora Králové Pěstoun zanikl. V 70.letech působil opět na Moravě.

Hýsek, M.: Literární Morava.S.111–112.;.

Rozená Malínková. Narozena v Černovíře u Olomouce. Maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1983, pod jménem Vitásková. Po maturitě pracovala v Okresní knihovně Olomouc a při zaměstnání dálkově studovala dvouletou nástavbu knihovnictví v Brně. Pracovala v oddělení katalogizace a nákupu literatury, na pobočce knihovny, v oddělení informační služby a od 1.3.1999 ve funkci vedoucího oddělení RELIS (Regionální literatury a informační služby) Okresní knihovny v Olomouci až do roku 2007, kdy přešla do Vědecké knihovny Olomouc jako absolventka VŠ oboru knihovnictví v Opavě a následně na MU v Brně, kde v roce 2006 obhajovala diplomovou práci na téma Počítačová gramotnost u sociálně slabých skupin (pro FF MU 8.6.2006).Publikuje odborné stati do novin a časopisů, regionálního charakteru (Radniční listy; Knihovní obzor).a také výklady knihovnické legislativy, metody citování, práce s databázemi a j. na internetu pro laickou veřejnost. Je autorkou a spoluautorkou publikací Osobnosti střední Moravy ( 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008), které vydávala Knihovna města Olomouce. Od dubna 2013 členka bibliografické sekce SDRUK ČR. Přednáší na středních školách a univerzitě v Olomouci základy knihovnictví, bibliografiecké citace, práce s odbornými databázemi ap. Lektorka knihovnických seminářů pořádaných VKOL. V letech 2006–2010 byla členkou dobrovolných hasičů z SDH Olomouc-město.

Osobně znám. hš http://otavinka.blog.cz/…-slavi-opera

Mgr. Anna Vitásková

Po ukončení měšťanské školy ve Ždánicích se v roce 1927 se vyučil sazečem písma a působil v tiskárně v Židlochvicích do roku 1940. V rodišti působil též jako dobrovolný knihovník. Po osvobození v roce 1945 se stal knihovníkem Zemské a universitní knihovny v Brně. Od r. 1947 na návrh dr. J. Běliče odešel do Olomouce, za spolupráce O. Králíka budovat Slovanskou knihovnu. Prac. knihovního střediska FFUP. 1936–37 ochot. divadlo, hrál na Jiráskově Hronově. Sbíral materiál k dějinám žarošického divadelnictví. 1945 založil Kroužek rodáků a přátel Žarošic, 1955 přejm. na Vlastivědný kroužek Žarošic. Ročenka Od Hradské cesty, od r. 1950 ji rediguje, 1970 jmen. čestným občanem obce. Žil ve Šternberku. Autor literárních místopisů, spolutvůrce bibliografií okresů Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín aj.

Kubíček, J. : 60 let Jaroslava Vlacha. VVM, 25, 1973, č. 3, S. 287–88. /foto/; Vlastivědná společnost muzejní v Olomouc 2001–2005.Olomouc:VSMO,2005­. S.37 Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 231–238. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. Ševčíková, H.:Červnová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec, r. 25, 2015, červen, S. 7–8.

Absolvoval průmyslovou školu strojnickou v Přerově. Po roce 1910 pracoval u fy Wawerka v Lipníku n.B., později u fy Baťa ve Zlíně, poté v Sezimově Ústí. Průkopník českého letectví. Pamětní deska na rodném domě.

Literární místopis Přerovska.SOKA Přerov.

Narozen v Červené Lhotě (n.Bílá Lhota). Farář v Přemyslovivích, abs. teologickou fakultu.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937.S.22–23.;.

Od roku 1938 žila s rodiči v Olomouci. Studovala Dívčí reformní reálné gymnázium v Olomouci, ale maturovala v Praze, kam se s rodiči přestěhovala v roce 1947. V roce 1952 se vrátila do Olomouce. manželka Ing. Milana Vojnara (1926–1991). Od roku 1966 pracovala na Studijním oddělení Přírodovědecké fakulty UP a od r. 1978 v Okresní knihovně Olomouc, zprvu na pobočce v Neředíně a později ve studovně a čítárně až do r. 1991.

Osobní sdělení – 2000.

Roz. Hubrtová Jaroslava

Fotografie pořízena dne 4.11.2012 při setkání na Tř. Spojenců v Olomouci. (hš)

Narozen na Blanensku. V r. 1938 abs. konzervatoř v Brně – harfa, komposice, dirigentování. V Olomouci 1943–1947 korepetitor českého divadla, poté dirigent zpěvohry 1947–1948, od 1948–1951 sbormistr zpěvohry St. divadla v Brně. 1963 inv. důchod pro srdeční chorobu.

Bránský: Hudební slovník. Boskovice 1984. S.165.;.

Po maturitě na Obchodní akademii ve Zlíně, pracovala v Městské knihovně Ostrava. Dálkově vystudovala knihovnictví a složila státnice z angličtiny. Po návratu do rodiště působila krátce v knihovně. Absolvovala Pedagogický institut ve Zlíně a češtinu a dějepis na FFUK v Praze, kde absolvovala doktorátem (PhDr.). Pak vyučovala na SPŠ stavební ve Zlíně. Od r. 1991 je spolumajitelkou nakladatelství Interkontakt Zlín a ATELIER IM, které přesídlilo v r. 2000 do Luhačovic. Vydavatelství se soustředilo na vydávání knih exilových autorů zejména kanadských. Také vydávalo Průvodce Moravou a Slezskem. Básnickou sbírku Viktora Trnavského: Leopoldov. 1998. Seznam vydaných titulů najdete na webu vydavatelství. Po úmrtí Ing. Miloše Bařinky (8.4.2021)se přestěhovala z Luhačovic do pensionu pro seniory v Otrokovicích.

http://czechfolks.com/…kladatelstvi- Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv 5.seš. Valašské Athény 2011. S. 79. www.atelierim.cz

PhDr. Irena Voštová

Narozen v obci Stříbrnice (u Kojetína)- Studoval v na gymnáziu v Kroměříži, bohosloví v Olomouci. Vysvěcen 1928, poté profesor Arcibiskupského chlapec.semináře v Kroměříži,. Po roce 1950 působil v duchovní správě v Roštíně, Zlíně, Velehradě (1954–1959), Uherském Brodě (1959–1963). Poté povolán do Olomouce, kde od 4.3.1973 – 1987 apoštolský administrátor olom.arcibiskup­ství.1985 Řád republiky.Olomoucký biskup.

Katalog kněžstva olomouc.arcidi­ecése.Olomouc 1947.S.73.;N: Stráž lidu, 1987, 5.12.1987, S.2.;

Profesor náboženství, vlastenecký kněz a národní buditel ve městě.

Starý, F.: Městský hřbitov v Prostějově.Pros­tějov 1931, S.46.;

Narozen v Zábřeze u Dolního Benešova ( n. Dolní Benešov) Na kněze vysvěcen v Olomouci r. 1903, od r. 1956 kroměřížský kanovník.

Svátek, Josef: K vědeckému odkazu kanovníka dr.J.Vrchovec­kého.In>Týdeník Kroměřížska, 1992, 21.8., S.5.;.

Ředitel Slovanského gymnázia v Olomouci a učitel latiny a řečtiny v letech 1889–1907.

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 344. ;Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927, S. 29 /foto/;S. 170–171 působnost. ;Símě hořčičné. Olomouc 1947, S. 17. ;údaj o narození dr. Spáčil, Vl. OA Olomouc, 20. 1. 1992. ;.

Studoval bohosloví v Olomouci. Vysvěcen na kněze v roce 1933. Do roku 1951 působil jako profesor náboženství na gymnáziu ve Zlíně. Pak provisorem v Bělotíně a k 1. 6. 1954 jmenován administrátorem farnosti Předmostí u Přerova( n.m.č. Přerova). V roce 1963 mu byl udělen titul konsistorního rady. Dne 19. 2. 1967 odešel do invalidního důchodu a odstěhoval se k mladšímu bratrovi P. Antonínu Vrzalíkovi, faráři ve Slušovicích, kde zemřel. Pohřben ve Zlíně..

Web Farnost Přerovska.

Po maturitě na gymnáziu v rodišti pokračovala ve studiu 

v Olomouci na Pedagogické fakultě UP. Po promoci působila jako učitelka 

pro 1. stupeň na základních školách v Bělotíně, Velké Bystřici, v Holici 

u Olomouce a též ve Velkém Týnci. Po ukončení učitelské dráhy 

pracovala v nakladatelství Matice Cyrilometodějské v Olomouci jako 

korektorka a souběžně překládala z polštiny pro časopis Světlo a ze

slovenštiny díla Milana Hromníka a Františka Kuboviče. Její knihy a překlady

najdeme v knihovně brněnského Biskupství.

Abs. něm. Gymnázium v rodišti, studia na univerzitě ve Vídni. Roku 1913 se stal prvním čes. knihovníkem tehd. Studijní knihovny v Olomouci (později Univerzitní a dnešní Vědecké). V letech 1918–1948 působil jako její ředitel, jednatel VSMO, redaktor ČVSMO. V roce 1936 získal pro knihovnu samostatnou budovu a podílel se na plánech budování vědeckých knihoven. Od roku 1946 přednášel na FF UP o jihoslovanské lit. a vedl lektorát slovinštiny. Stal se předsedou odboru Čs. jihoslovan. ligy, zasloužil se o vybudování mauzolea Jihosl. vojáků v Bezručových sadech v Olomouci. Překladatel slovinské literatury ( slovinština a srbochorvatština). Několik let působil v čele Klubu přátel výtvarného umění. V prvním roce existence česk. divadla v Olomouci byl jeho dramaturgem.

Zasloužilý funkcionář VSMO=ZVSMO 1986=1987, č.23–24, S. 53.; Skoupý, A.: Dr. Bohuš Vybíral-průkopník československo­jihoslovan.vzá­jemnosti=Střed­ní Morava 1968, č. 2, S. 69–73; Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918, Olomouc 1938., Kdy-kde-co v Olomouci 1987, únor, S.14–15.; Zakladatelé a pokračovatelé, Olomouc 1996.; Všetička, František: Olomouc literární, Olomouc 2002;