Osobnosti Moravy.eu

Po maturitě na českém gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval v Praze a v Jeně filologii. Po promoci s aprobací středoškolského učitele češtiny, němčiny, latiny a těsnopisu učil na reálném gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Telči. V letech 1911 – 1922 učil na České reálce v Olomouci. V této době také začal pravidelně publikovat v různých časopisech. Psal fejetony, drobné črty, překládal z němčiny, dokumentoval kulturní život v působišti. Publikoval též pod pseudonymy: Regulus, Adolf Skřehota a šiframi KKK, K.K.,–k a to zejména v časopisech Pozor, Lidové noviny, Stráž Moravy, Slezský sborník, Péče o studentstvo a průběžně do Prombergrových kalendářů. Po roce 1918 se hodně věnoval osvětové činnosti v Národní jednotě, byl výborným řečníkem. Patřil mezi významné členy Městského osvětového sboru, Městské knihovní rady a v roce 1928 se stal jejím předsedou. V roce 1920 přijal provizorní místo profesora češtiny a němčiny na Dívčím reálném gymnáziu, kde byl v roce 1923 jmenován ředitelem. Vedl pak školu na vysoké odborné úrovni až do září 1939, kdy byl předčasně penzionován. Odstěhoval se pak z Olomouce do Skaličky u Hranic, rodiště své ženy. Zde v ústraní se věnoval náročné vědecké práci. Zkoumal odlišnosti kelečského nářečí, jímž se mluvilo jen v devíti obcích kolem rodiště. Spolupracoval se Slezským ústavem ČSAV v Opavě. Vracel se rád do Olomouce, kde také zemřel.

Králík, S. : Za Kl. králíkem. Slezský sborník, 52, 1954. S. 557. ; Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 2. Opava 1976. S. 76–77. ;.
Buď zdrávo nám Gymnázium dívčí Olomouc. Sborník k 80. výročí založení školy. Olomouc 1999.S. 28–29. Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 19, 2009, listopad. S.7.; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.56.

Vystudoval LF UP v Olomouci, promoval v roce 1951, habilitace v roce 1990. Emeritní primář chirurgického oddělení nemocnice v Přerově a profesor LF UP Olomouc. V současnosti pracuje jako konsultant a soudní znalec. Působil v Olomouci, Ostravě, Přerově, kde v současné době vykonává funkci okresního zdravotního rady. Chirurg, přednosta chirurgické kliniky v Olomouci v letech 1991–1993. Předtím působil jako primář na chirurgickém oddělení nemocnice v Přerově (1976–1987). Význačný odborník jícnové chirurgie.

http://koalice.wz.cz/kandidati.html (Volby do Městského zastupitelstva Přerov v r. 2006.) Katalog národních autorit. NK Praha

Prof. MUDr. Jiří Králík, DrSc.

Pracoval na pražském magistrátu, vstoupil do mladočeské strany, zapojil se do odbojové skupiny Františka Síse (1878–1938). Od ledna 1917 zabezpečoval konspiraci s vojáky v tajném výboru Mafie, vytvořil organizační základ vojenského odboje aspolu s bratrem Antonínem (1886–1970) založil vojenskou Mafii. V říjnu 1918 komisař a odborový přednosta ministerstva financí.

Slovník prvního čs.odboje 1914–1918.Praha, Hermes 1993.S.70–71.;

V r. 1943 jmenován docentem bulharských dějin na univ. ve Skopji, r. 1945 v Sofii. Od r. 1948 působil v Olomouci-profesor východoevropských dějin a prvním vedoucím katedry historie. Bádání: původ Valachů na vých. Moravě

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.77–78.;.

Narozen v Černovíře u Olomouce.

Středošk.profesor, prof.historie tělesné výchovy FTVS UK Praha.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha NK 1974, S.124.;.

Černovír je součástí města Olomouc.

Narozen v Tučapech (na Vyškovsku). Prozaik, autor dokumentárních prací, publicista jemuž se ústředním námětem staly život a role čs. legií v Rusku. Průkopník socialistického realismu v české beletrii. Mladší bratr Bohumila K. , básníka. R. 1900 maturoval na gymnáziu v Brně, pak Zemskou střední hospodář. školu v Přerově, 1903 – 1906 vyšší zeměděl. školu v Halle, kde získal diplom agronoma. 6 měsíců praktikoval v cukrovaru v Drnovicích, 1906 – 1907 hospodář. úředník na již. Moravě: Tečovice, Napajedla, od r. 1908 na Kladensku. Koncem července 1914 narukoval. V červnu 1916 se přihlásil do legií, kde se stal důstojníkem 6. pl. Hanáckého. Do vlasti se vrátil v srpnu 1920.

Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.944 – 947.;.

Soudce v Konici, Prostějově , Olomouci, historik města Prostějova a Hané, napsal více než 1000 článků do více než 150 sborníků, almanachů, památníků, novin a časopisů, rozhlas. hry o Matěji Rejskovi;

Z díla: Prostějovské hradby. Prostějov 1940;
Město Prostějov před 55o lety. Prostějov 1941; hl. dílo: Mistr české gotiky Matěj Rejsek z Prostějova/život a dílo/. Prostějov 1946; Biografie: Eliáš, B. : Odešel prostějovský historik Bohuslav Kraus. =Zprávy KVMO 1983, č. 224, S. 31;

Narozen v Hodolanech u Olomouce. Prof. kreslení v Kroměříži. Abs. ĆVUT a AVU Praha 1932–34. Studij. cesty: Sever. Afrika, Paříž, Brusel, Mnichov. Maluje krajiny, architektury a chrámové interiéry.

Toman, P., Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, duben, S.13.;

Hodolany součást města Olomouc.

Syn Josefa Krause (1828–1881). Po studiu práv na univerzitě ve Vídni promován r.1892. V Moravské Ostravě se věnoval advokátní praxi a správě realit. Otec 4 synů. Velký nacionalista. Zemřel při léčení v lázních na srdeční mrtvici.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.57.

Na katedře dějepisu ped. fak. UP působil od r. 1960. Činný ve VSMO, historická sekce.

Kapitoly z dějin olomouc.univer­zity.Ostrava, Profil 1973.;.

V r. 1943 maturoval na SGO. Na katedře českého jazyka a literatury pedag. fak. UP působil od r. 1949. Vědecký pracovník zabývající se osobností Josefa Dobrovského.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.364.; V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.30–43.;.

V roce 1950 maturoval na SG v Olomouci, od r. 1960 působil ve FN, od r. 1962 – 1990 LFUP v Olomouci, obor choroby vnitřní, II. interna; V roce 1990 jmenován docentem, 1991 profesorem pro obor choroby vnitřní, od 1991 přednosta kliniky. Autor skript pro VI. roč. LF. Výzkum v mezinár. společ. od r. 1972, v oboru chemo- a imunoterapii IGCI ve Vídni. Autor 150 vědec. prací /hematologie, onkologie/, z toho 40 v zahraničí. Prof. MUDr. Ivo Krč, DrSc.

Žurnál UP, 1992, červen, č.39, S.6, foto; V sýpkách ducha.Olomouc 1992; Kdo je kdo v ČR na přelomu 20. století. Praha 1998. S. 311.

Vystudoval českou reálku v Olomouci a po maturitě dosáhl na KU v Praze aprobace pro vyučování přírodopisu a zeměpisu na středních školách. Do roku 1938 působil jako učitel na základních školách na Slovensku. Po válce nastoupil na reálné gymnázium v Mikulově.

NŽ, 14.2.1967.,

Vystudoval FF UP V Olomouci dějepis čeština. Působil jako vysokoškolský učitel, po roce 1968 pracoval v dělnických povoláních, v roce 1977 podepsal Chartu 77 a byl donucen k emigraci. Působil na univerzitách v Německu, jako vědecký pracovník v Bochumu. Zabýval se atomárním nepřátelstvím mezi USA a SSSR, futurologií atd. V emigraci napsal monografii o J.A. Komenském, Miroslavu Tyršovi aj. V letech 2001–2003 přednášel na Ostravské univerzitě teorii míru, a filozofii dialogu.Nyní žije jako důchodce ve Vilémovicích v Rychlebských horách (n. patří k obci Uhelná).

Z paměti literání Olomouce. Olomouc: Vlastivědná společnost muzejní,2004,.S. 159–162, 257.;

V letech 1880–1881 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, 1882–1886 učitelský ústav v Hradci Králové. V letech 1886–1887 učil ve Lhotce u České Třebové, od roku 1895 působil v Praze jako redaktor. Nejprve v Českých novinách, 1896–1897 v redakci Rozhledy, 1897–1933 Právo lidu. Několikrát pobýval v cizině: Polsko, Německo, Rakousko a Francie. V roce 1937 dostal čestný doktorát UK.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno­.Masarykova univerzita 1998.S.308–309.;

V letech 1880–1881 studoval SG v Olomouci, poté 1882–1886 učitelský ústav v Hradci Králové. V letech 1886–1887 učil ve Lhotce u České Třebové, od r. 1895 v Praze jako redaktor. Nejprve v Českých novinách, 1896–1897 v redakci Rozhledy, 1897–1933 Právo lidu. Několikrát pobýval v zahraničí: Polsko, Německo, Rakousko a Francie. V roce 1937 dostal čestný doktorát UK Dr.h.c.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno. MU 1998. S.308–309.;

Narozen jako yn pošmistra. Po ukončení gymnázia ve Vidnavě studoval na univerzitě ve Vídni -latinu a francouzštinu. Studium zakončil r. 1915 a pak narukoval na vojnu. Padl do italského zajetí a vrátil se až v září 1919. V září 1921 složil v Innsbrucku zkoušku jež byla následně uznána. V letech 1921–1937 byl profesorem na Státním reálném gymnáziu v Jeseníku. Aktivně se věnoval turistické činnosti. Vykonával též funkci místopředsedy Svazu německých horských a turistických spolků v ČSR. R. 1935 vážně onemocněl, zemřel a pohřben v Jeseníku.

BSSSM, seš. 5(17.) Ostrava 2004. S.91–92.

V Olomouci působil externě 1947–1967, profesor pom. věd historických na UP, ved. katedry historie. Archivní vzdělání si prohloubil za svého pobytu na vatikánské archiv. škole. Osm let byl členem a sekretářem čs. histor. ústavu v Římě a 1933–1955 pracoval v Archivu země české.

Památce profesora Zdeňka Kristena.Stráž lidu, 67, č.82, 18.7.1987.;.

V letech 1945–1949 studoval na PřF MU v Brně obor přírodopis a zeměpis. Vyučoval v Těšíně a Opavě. Poté přešel do Slezského studijního ústavu v Opavě, kde působil ve funkci botanika a vedoucího přírodovědného oddělení. Od roku 1964 pracoval v Geografickém ústavu v Brně. Doktorát z přírodních věd získal 1969 na PřF UP v Olomouci. Redigoval Přírodovědný sborník Ostravského kraje.

Biografický slovník Slezska a se verní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerizta v Ostravě, 1999.S.31;

Vystudoval JAMU v Brně, po studiích nastoupil nejprve do divadla v Chebu. Pak působil několik let v Hradci Králové, kde na sebe v roce 1982 upozornil režií Romea a Julie, která byla považována za poněkud „divokou“. Od roku 1984 pracoval v pražském Realistickém divadle. V letech 1985 získal cenu Českého literárního fondu za režii představení Čáry na dlani a v roce 1998 získal cenu Českého literárního fondu za hru Merlin. Ve druhé polovině 80. let začal hostovat v Národním divadle. V roce 1990 do něj nastoupil jako kmenový režisér a například zde režíroval hry Ze života hmyzu bratří Čapků, Goldoniho Mirandolínu a Gogolovu Ženitbu. Od roku 1990 vyučoval na katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU Praha. V roce 1996 se stal uměleckým vedoucím Dejvického divadla. Zde režíruje většinu představení, ale uvedl zde i vlastní hry a v roce 2002 získal Cenu Alfréda Radoka v kategorii talent roku za ztvárnění postavy otce v Zelenkově autorské inscenaci Příběhy obyčejného šílenství. Pod jeho vedením divadlo získalo řadu prestižních ocenění. Z filmové tvorby: Účastníci zájezdu (2005), Restart(2005), Venkovský učitel (2007), Alois Nebel (2011) a j. Byl hostem v pořadech: Krásný ztráty (2000) a Na plovárně (1998).

http://cs.wikipedia.org/…oslav_Krobot

Největší znalec moravského barokního malířství. V letech 1945–1949 studoval MU v Brně, obor dějiny umění u prof. Kutala a Friedela a klasickou archeologii. Působil v Olomouci v letech 1949–1956 externí učitel ústavu výtvarné výchovy PdF UP. Zabýval se zejména malířstvím 17. a 18. století. Syntetizoval dějiny barokní malby na Moravě a vydal řadu odborných studií a monografií (Sebastini, Tizian, Manet aj).

Kdo je kdo 1991/1992.I. Praha 1991.S.490.: Ivo Krsek šedesátiletý.Umění, 30, 1982, S.365.: Kmoníčková, E.: V roce 1993 zemřeli.Brno 1994, S.25.

V Olomouci působil v 80. letech, člen Žerotína, úředník Ústřední záložny rolnické. Zemřel v Olomouci, pohřben v Praze na Olšanech.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.163.;.

Studoval gymnázium v Brně r. 1904, ve Vyškově od r. 1905–1912. Púsobil jako dirigent i v Olomouci. V Praze archivář a prof. dějin hudby na konzervatoři od r. 1919. Autor skript Dějiny hudby do 18. stol. P. , 1925. a hud. publikací. Pohřben ve Vyškově.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.758.; Komárek, J.: Naši rodáci a krajané.Rousínov 1934.;.

Absolvoval FFUP Olomouc obor Výchova a vzdělávání dospělých. Působil jako redaktor podnikového časopisu Rudné doly Jeseník. Několik let jako komunální politik, byl kronikářem města a 16 let před odchodem do důchodu působil jako pedagog SŠ gastronomie a farmářství. V roce 2021 vydal vl.n. historický román Konec frývaldovského ka­ta.

Sdělení meilem 31.7. 2021 /hš

Mgr. Jiří Krutil

Pocházel z Kroměříže, kde se narodil 1944 a ve městě pobýval do roku 1957. Jeho otec i dědeček byli knihtiskaři, ale v 50. letech byla jejich tiskárna komunisty zlikvidována a rodinu pořád stěhovali. Karel chtěl být hrnčířem po pradědečkovi, a proto odešel studovat do Bechyně na keramickou průmyslovku, kde absolvoval v roce 1962. Posléze se ale cele oddal hudbě a poezii. V letech 1965–1967 pobýval v Olomouci, kde v DEX klubu prezentoval své nové skladby a ukázal i své výtvarné schopnosti. V té době pobýval u Pogodů na Vídeňské ulici. Pak pracoval v Teplicích, kde byl členem Divadýlka pro známý a v roce 1966 poprvé nahrával v Čs. rozhlasu v Ostravě. Pak se přestěhoval do Prahy, kde účinkoval ve studentských klubech. Jeden z nejvýznamnějších představitelů českého protestsongu v letech 1968–1989. Písně si sám psal, v jeho repertoáru byly jak krátké úderné pamfletické písně, tak delší poetické a melancholické skladby. První deska byla vydána půl roku po invazi sovětských tanků, přičemž titulní písnička Bratříčku, zavírej vrátka vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Karel Kryl emigroval z Československa 9. září 1969 a usadil se v německém Mnichově. V roce 1975 se po půldruhém roce manželství rozvedl se svou první ženou. Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, nejprve externě, od roku 1983 jak zaměstnanec. Po listopadu 1989 se usadil několik měsíců v Praze a jezdil po Československu se svými písničkami. Dne 17. 1. 1990 mu byla udělena Cena Jana Zahradníčka pro rok 1989 za českou poezii. S Karel Krylem jsem se osobně sešla v Národní knihovně v Praze, kde přebíral dne 19.2. 1992 cenu za Kníšku a nechala jsem si ji podepsat i s věnováním pro syna, k narozeninám. Karel Kryl je držitelem stříbrné pamětní medaile Univerzity Karlovy za přínos pro duchovní rozvoj a morální podporu národa in memoriam (1994), byl oceněn Cenou Františka Kriegla (1995) a cenou české Gramy (Síň slávy – 1995) a 28. října 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy II. stupně. V mnoha městech jsou pamětní desky na tuto osobnost. Z iniciativy ministra kultury Pavla Dostála byla dne 20. 10. 2004 odhalena pamětní deska na budově Domu armády v Olomouci, na paměť působení v DEX klubu, na Tř. 1. máje 821/3.

ČBS. Praha, 1992, S.372.; Vavříny literatury, Praha 1990, S.230 – 231. Přesahy – TL březen 2024. Historie. Výročí na březen střední Moravy.