Osobnosti Moravy.eu

Král polský od 1674. V Olomouci se zastavil 26.-27.8.1683 při svém tažení proti Turkům na pomoc Vídni. Dorazil do Olomouce kolem 19 h.večerní a byl přijat vskutku královsky.Vítaly ho četné salvy z 15 ti děl postavených na baště u dómu. Král byl ubytován v Dichtrištejnském paláci, na Horním nám. (č.9). Druhý den navštívil polský král dóm, biskupskou rezidenci, jezuitský konvikt a poklonil se ostatkům Jana Sarkandra v kostele Panny Marie na Předhradí. Po poledni 27.8.1683 odtáhla polská královská družina přes Prostějov k Vídni.

Nešpor, Václav: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.Wielka encyklopedia powszechna 5.Warszawa 1965.S.194–195.;Hanácké noviny, 17.1.1995, S.1.; Fiala, Jiří: Polský král Jan III.Sobieski v Olomouci. In: Kdy, kde, co v Olomouci, 1993, listopad, S.24.;

'

Český filosof, emeritní profesor Karlovy univerzity. Zabývá se hlavně německým idealismem a fenomenologií. Milan Sobotka maturoval v Prostějově (1946), studoval filosofii a psychologii na Filosofické fakultě univerzity v Olomouci, kde také po absolutoriu v roce 1951 působil jako asistent. Od roku 1954 působil na Katedře dějin filosofie (od roku 1991 Ústav filosofie a religionistiky) Filozofické fakulty UK v Praze, kde spolupracoval s J. Patočkou. Roku 1965 se habilitoval a roku 1990 byl jmenován profesorem. Roku 1992 odešel do důchodu a roku 2004 byl vyznamenán Medailí za zásluhy II. stupně. Milan Sobotka napsal řadu monografií a desítky článků česky i německy, vesměs věnovaných novověké filosofii, zejména německé. Psal také předmluvy a doslovy k vydáním spisů R. Descarta, F. Bacona, T. Hobbese, G. W. Leibnize, G. Berkeleye, I. Kanta, G. W. F. Hegela, F. Schillera a dalších. Je také svědomitým a velmi oblíbeným učitelem.

Kdo je kdo v ČSR.Ostrava SVK, 1988, S.24.; Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.345.;. Wikipedie.cz

Dr.h.c. Prof. PhDr. Milan Sobotka, CSc.

Narodila se v Ostravě-Zábřehu. Na UP v Olomouci vystudovala češtinu a polštinu a poté pracovala na učilištích v Přerově a v Olomouci. Na olomouckou univerzitu nastoupila v roce 1982. Vedoucí Sekce polské filologie Katedry slavistiky FF UP,
Je autorkou studií z historie a současnosti česko-polských literárních a kulturních vztahů,monografií a vysokoškolských skript. Má velkou zásluhu na tom, že olomoucká polonistika je hodnocena jako nejlepší v České republice. Přednáškové a studijní pobyty na univerzitách ve Varšavě, v Katovicích a ve Vratislavi. Prof. PhDr. Marie Sobotková, CSc. nositelka rytířského kříže Řádu za zásluhy o Polskou republiku.

…a blahopřejeme.Kdy,kde co. Olomouc, květen 2012. S.2.

Její rodiče byli profesionálními herci. Základní vzdělání získala v Opavě odkud se pak s rodiči přestěhovala do Brna. Vystudovala dramatické oddělení konzervatoře v Brně a absolvovala v r. 1970. Poté studovala JAMU, obor herecký a muzikálový. Od r. 1974 členka činohry Státního divadla v Brně. Spolupráce s rozhlasem a televizí.

Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989. S.353–356.;

Rodák. Absolvoval LFKU Praha 1966, vyzn. 2 x tzv. Zahradníčkovou cenou. Od r. 1990 přednosta ortopedické kliniky 1. LFUK Praha. Působí v nemocnici Motol.

'

Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.888.;. http://okloubech.cz/…n-sosna-drsc

Prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc.

V roce 1943 absolvoval SGO. Pracoval v Čs. rozhlasu, studio Olomouc. Člen VSMO 1975–1986. Regionální zpravodaj, zprávy z průmyslových podniků a obchodu. Nespoléhal se na techniku.

http://mluveny.panacek.com/…minkach.html Smiřický, Lubomír: ČRo Olomouc 60. let minulého století ve vzpomínkách.

15.12.1746 založil baron Josef Petrasch se svými přáteli sdružení, které nazvali Societas eruditorum incognitorum in terris austriacis. Realizovali tím vlastně hlavní úsilí svého myšlení, touhu po poznání stále obdivuhodných nových objevů a šíření pokrokových směrů lidského vědění do celého světa. Hlavním cílem Společnosti neznámých učenců bylo už od ledna 1747 vydávání časopisu, vlastně prvního učeného literárního měsíčníku v rakouské monarchii pod titulem Monatliche Auszüge alt-und neuer gelehrtef Sachen.

Wondrák, Eduard: K 250.výročí založení olomoucké Společnosti neznámých učenců. In: Střední Morava. 3. Olomouc Memoria 1996, S. 45–50.

Dne 23. května 1970 byla založena pobočka Spolku českých bibliofilů z podnětu básníka a překladatele Otty Františka Bablera, prof. Josefa Glivického a typografa Adolfa Vodáčka v Geislerově sále v Olomouci.

Kolář, B. : Olomoučtí bibliofilové. In: Rok na Hané 1997. Olomouc, Hanácké noviny 1997, S. 9–10.

Studoval germanistiku, filozofii ve Vídni, Mnichově a Paříži. 1913 PhDr. Za 1. svět. války u sanit. služby pro nemoc propuštěn, krátce suplentem na něm. G v Ostravě, od r. 1918–1945 prof. gymnázia ve Vídni. Často navštěvoval Olomouc. Mj. autor alegor. povídky Der Sang aus der Tiefe (o švédské okupaci Olomouce r. 1642, dle staré pověsti. /1942/;

Slovník spisovatelů němec.jazyka…P., 1987, S.409.;Václavek, L.E.: Stati o německé literatuře vzniklé v čes.zemích.O­lomouc UP 1991, S.16.;.

'

Narozen v Hodolanech u Olomouce. Tovární architekt pro umělecké průmyslové práce kovové v Prostějově. Členem SVU Reysek.

Toman, P.: Slovník výtvarných umělců.II., S.477.;.

Hodolany jsou částí města Olomouc.

Stud. na stavební průmyslové škole v Praze, kde absolvoval r. 1901 a UMPRUM absolvoval 1908 u prof. J. Kotěry. Od r. 1911 projektantem ve stavební kanceláři svého otce Karla Starého st. (1843–1929). Bratr malířky Ludmily Staré-Hofmannové (1882–1957). Stavby: r.1911 dům sestry, Resslova 20, r.1913 adapatace a přístavba Obč. záložny, Dolní n. 28–29. ;

Zatloukal, P.: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.20–21.; Zatloukal, P.: Počátky architektury na Moravě a ve Slezsku.Olomouc, KVM 1991/OGVU;.

V letech 1895–99 studoval učitelský ústav v Kroměříži. Poté učil v Prostějově, od r.1900, po r.1918 působil v Brně.

Fric, O. : Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1941. ; Stárek, Z. : SČS II. Praha 1982. S. 530. ;.

Studoval UMPRUM v Uher.Hradišti, prof.K.Hofman, Fr.Nikl.R.1978 o­ceněn na mezinárod.výstavě v Katovicích v Polsku.Ateliér měl v Denisově ulici v Olomouci.

Stráž lidu, 1987, 6.6., S.4.;ZN, 1987, 1.7., S.2.;Nekrolog.: Hastík, J.: Kdy-kde-co v Olomouci, leden 1989, S.10.; ZKVMO, 1983, č.223, S.9.;
26 mladých výtvarných umělců Olomoucka.Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980.;

Narozen v Hodolanech u Olomouce. R. 1924 abs SG v Olomouci, nakladatel v Brně, převzal rodinný podnik.

V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.150.;Símě hořčičné. Olomouc 1947. S.228.;.

Narodil se v rodině ruského legionáře, majora čs.armády. Od útlého dětství pobýval v důsledku otcova vojenského působení v mnoha místech Československa – v Turčanském Svatém Martině, Komárně, Parkáni, Hranicích a v Krnově, odkud se rodina po útěku ze zabíraných Sudet v roce 1938 vrátila do Olomouce. Studoval nižší třídy Slovanského gymnázia, Vojenskou leteckou akademii a v letech 1947–1951 absolvoval FF UP v Olomouci, obor výtvarná výchova a deskriptiva. Doktorát získal v roce 1952 a poté působil jako středoškolský profesor na Slovanském gymnáziu. V roce 1960 stál u založení Lidové školy umění, kde byl ředitelem a podílel se na tvorbě osnov pro výtvarné obory. Získal nejen objekt na Nové Ulici, ale celý jej rekonstruoval pro potřeby LŠU.. V letech 1954–1974 externě působil na Univerzitě Palackého jako lektor fotografie. Je nositelem mezinárodního titulu MFIAP, nejvyššího vyznamenání, jakého může fotograf dosáhnout. Měl přes 150 autorských výstav, např. v Olomouci, Praze, Brně, Hodoníně, Liberci, Opavě, Ostravě, Linci, Innsbrucku, Berlíně, Hamburku, Burghausenu, Fuldě, Würzburgu, Norimberku, Římě, Reggio Emilia, Bordeaux, Krakově, Tallinu, Rize, Kaunasu, Vilniusu aj. a zúčastnil se přes 400 kolektivních výstav. Získal celou řadu ocenění a zlatý odznak Svazu českých fotografů. V posledním období se věnoval tvorbě publikací o historii a životě v Novém Hrozenkově. Je autorem knih Mädchenlandschaften (Düsseldorf 1980) a Fotografie pro Lidové školy umění (Praha 1980, 1983 a 1989). Vyšly o něm monografie od G. Goffeteho (Virton 1983), Karla Dvořáka (Ostrava 1984) a Ludvíka Barana (1990). Jeho fotografie jsou ve sbírkách Národní galerie a Uměleckoprůmys­lového muzea a Sbírky Svazu českých fotografů v Praze, Muzea umění v Olomouci, Moravské galerie v Brně, Slezského zemského muzea v Opavě, Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Muzea Ludwig v Kolíně nad Rýnem, Lotyšského fotografického muzea v Rize, Asociace litevských fotografů ve Vilniusu V letech 1998–2007 vyučoval na Slezské univerzitě v Opavě. Před 10 lety obdržel Cenu města Olomouce za celoživotní dílo a v červnu 2002 byl výtvarné škole, kterou založil propůjčen čestný název " Základní umělecká škola Miloslava Stibora, výtvarný obor." Spolu s přáteli: Zdeněk Přikryl, Ladislav Rusek a Bohumír Kolář byl členem neformální skupiny PRSK. PaedDr. Stibor má pohřeb na ústředním hřbitově v Olomouci 14.3.2011 ve 14 00 hodin.

Ševčíková, Hana : Cena města Olomouce. Olomouc 2001. http://otavinka.blog.cz/…oslav-stibor Dvořák, K.: Miloslav Stibor. Ostrava, Profil 1984. Kyndrová, L.: Akty Miloslava Stibora. Praha, Orbis 1967. Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. Horníček, M.: Miloslav Stibor. Ostrava, Profil 1989. Přikryl, Z.: K životnímu jubileu Miloslava Stibora. In: Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–1988.S. 100–103. Pořad Salón. ČT1. Studio Ostrava 2001. (29.8.2001).

Básně in memoriam a na jeho počest napsali: Zbyněk Šiška a Ladislav Rusek.

Středoškolská učitelka matematiky a výtvarné výchovy. Krátce studovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci a po kvintě přešla na Školu uměleckých řemesel do Prahy. Vyučovala na ZŠ ve Slatinicích, ZŠ Olomouc – Na Hradě, v letech 1980–1988 na Lidové škole umění – výtvarný odbor v Olomouci, Pionýrská ulice, kde vedla obor textilní. Věnovala se zejména art-protisu.

V letech 1939–1940 soukromě studovala zpěv u prof.L.Červin­kové, 1940–42 studovala konzervatoř v Brně, 1942–1946 členka Družstva českého divadla v Olomouci, od r. 1946 působí v Brně.Spolupráce s rozhlasem a televizí.Zasl­.um.1967;pamět­ní medaile L.Janáčka 1974.; Hlavní role v Jakobínovi, Veselohra na mostě, Dáma a lupiči, Rigoletto, La Traviatta, Don Giovanni aj. Jenůfu v Její pastorkyni na CD 1979.

Československý hudební slovník osob a institucí 2.M-Ž.Praha 1965.S.620–621.; Dufková, Eugenie: Malé memoáry. 1997.; Chmel, Z. : Galerie brněnských osobností. 3. N-S. Brno 2003. Postavy brněnského jeviště.1. Brno 1984­.;

Narozen v Hodolanech u Olomouce. Tzv. „zázračné dítě“, již ve třech letech hrál na veřejnosti, v' letech se stal žákem prof. konzervatoře v Praze Jana Mařáka, od r. 1932 se jeho výchovy ujal Jaroslav Kocián. V 9 letech poprvé vystoupil s Českou filharmonií. V r. 1931 se rodina přestěhovala do Prahy. V Olomouci se geniální houslista objevil již jen na koncertě Žerotína 23. 9. 1935, kde vystoupil doprovázen sestrou Ljubou. Od r. 1938 žil v cizině. 1938 vyhrál v Londýně Fieschovu soutěž, 1939 přijal místo soukr. učitele hudby belgické královny Alžběty v Bruselu. 1942 vystoupil s ČF v Praze.

• t-: Památce zapomenutého rodáka. Kdy, kde, co v Olomouci, 1987, listopad, S.34–35.;.

Hodolany jsou částí města Olomouc.

V roce 1975 abs. FFUP, kat. výtvar. výchovy. Zajímá se o teorii výtvarného umění. Do r. 1978 pedagog LŠU. Zastoupen svým dílem ve sbírkách NG, a G Olomouc. Výstavy v Praze a zahraničí. Žije v Praze, Začátkem ledna 1993 navštívil Olomouc a své dílo zde prezentoval v podobě dvojvýstav „Úsměv“ v galeriích Půda a Caesar.

KJK 1991/1992.II.Praha 1991.S.911.;.

• fed-: Úsměvy Václava Stratila. In: Hanácké noviny, IV.,č.31, 8.1.1993.S.4.

Od roku 1961 působila v Praze na Střední výtvarné škole.

Moravské osobnosti umění a kultury. /REGO SVKOL;.

Abs. SG 1945, pracoval v krajském, později VMO. Autor publikací o jeskyních. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci.

V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.169.; Za hlasemKomenské­ho.Olomouc 1957.S.147.;. Musil,J.V. Kopeček. Olomouc 1984.

Narozen na Svatém Kopečku (nyní Olomouc-Svatý Kopeček)

Od jedenácti let studoval reálné gymnázium v Opavě (1934–1938),1938–1940 ve Frýdku-Místku a 1940 – 1942 v Přerově, kde maturoval. Po zkouškách byl totálně nasazen jako pomocný zámečník do továrny na letadla ve Freiburgu in Schlesien. V září 1944 byl zatčen gestapem a obviněn z protiříšské činnosti. Po měsíci byl propuštěn pro nedostatek důkazů. V červnu 1945 se přihlásil na studium FFKU, obor estetika a literární věda. Po vzniku Palackého univerzity přišel v roce 1947 do Olomouce, kde ukončil studia v roce 1950 disertační prací z oboru teorie filmu. (PhDr.). V období vysokoškolských studií působil v redakci pražského časopisu Umělec (1945–1947) a v letech 1947–1953 hojně publikoval v olomoucké Stráži lidu jako filmový recenzent. V období 1949–1950 byl předsedou krajské filmové dramaturgie v Olomouci a úzce spolupracoval s divadly v Olomouci a Trutnově, pro které překládal hry z polštiny a italštiny. Po promoci se oženil a nastoupil vojenskou presenční službu, z níž byl pro zánět pohrudnice předčasně propuštěn na jaře 1952. Po částečném vyléčení získal přechodné umístění na ONV v Bruntále jako knihovnický inspektor, kde nastoupil na podzim 1952. V letech 1954–1955 pracoval v Krajské knihovně Olomouc jako krajský metodik a do konce června 1960 zastával funkci inspektora kultury KNV. K 1. červenci t.r. byl jmenován ředitelem Okresní knihovny v Olomouci, kde působil deset let. Básně publikoval časopisecky zejména v Literárních novinách a brněnském periodiku Host do domu. Odborné články z filmové a divadelní kritiky vycházely v časopise Tvorba. Spolupracoval s Čs. rozhlasem v Praze na úpravě lidových pohádek. Na svém kontě má dvě knihy pro děti a mládež – Ztracená stopa (1956) a Největší kouzelník (1959). V lednu 1971 byl odvolán z funkce ředitele z politických důvodů a byl jmenován vedoucím regionálního oddělení, které vzniklo v červenci 1970. Vypracoval základní koncepci spolu s pracovníky vědecké knihovny v Brně a v Českých Budějovicích. V Olomouci nemohla být koncepce zcela naplněna, protože byl PhDr. Stříž z politických důvodů opět přeložen na pobočku mimo ústřední budovu.

.

Z díla: Ztracená stopa. Olomouc, KN 1956. Poesie mladé Hané. Olomouc, KN 1956. , S. 42–43, S. 69–71. O něm:. Sto let české knihovny v Olomouci 1889–1989. Olomouc, OK 1989. http://www.vkol.cz/…lednuti----/ http://otavinka.blog.cz/…aromir-striz

Narozen v Muglinově (n.m.č. města Ostravy).

PhDr. Jaromír Stříž

V letech 1892–1896 studoval na českém gymnáziu v Brně a pak pokračoval na českém gymnáziu v Olomouci, kde maturoval v roce 1900. Poté do r. 1906 studoval práva v Praze na české univerzitě a po promoci nastoupil jako místodržitelský konceptní úředník Okresního hejtmantsví do Prostějova. V r. 1913 byl jmenován definitivním okresním komisařem, koncem r. 1918 jmenován místodržitelským tajemníkem a postaven do čela Okresního úřadu v Prostějově. V prosinci 1920 byl jmenován okresním hejtmanem. V lednu 1928 byl pověřen funkcí okresního hejtmana v Moravské Ostravě a hodností vrchní rada politické správy, povýšen v r. 1938 na vládního radu. Do důchodu odešel v r. 1941. Byl milovníkem umění, podporoval mladé umělce, zajímal se o Masarykovskou otázku. Po ukončení funkce se na stáří přestěhoval s rodinou v r. 1945 do Sudkova, kde mu byl vrácen majetek zabavený v době okupace. Z finančních důvodů odprodal několik obrazů ze své sbírky obrazů, což ovšem bylo kvalifikováno Lidovým soudem v Zábřehu v dubnu 1959 jako spekulace s obrazy a byl odsouzen k 3,5 letům odnětí svobody a veškeré jeho jmění propadlo státu. Jen nepatrnou část získalo VMO a Galerie v Olomouci. Ze zdravotních důvodů byl v r. 1961 z vězení propuštěn a zbytek života strávil u své sestry v Praze a také v Jizerských Horách. V roce 1968 požádal o rehabilitaci, která byla v r. 1969 zamítnuta. Zemřel 22.8.1969 v Praze. Plně rehabilitován byl až v září 1993.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš.10. Ostrava 1998.S.141–142.; Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SGO 1997. S.426.

V roce 1981 maturoval na gymnáziu v Hejčíně. Poté rok studoval Přírodovědeckou fakultu UP, obor numerická matematika. Pak přešel (1982–1986) na FFUP, obor teorie kultury. Diplomová práce na téma tisk. V letech 1988–1991 vychovatel pro mládež v n.p. Farmakon. 1991–1996 bankovní úředník České spořitelny a 1996–1998 odborný poradce v Pojišťovně České spořitelny v Olomouci. Od 1.4.1998 pracuje v Okresním archivu Olomouc.V letech 2007–2011 externí pracovníkem ČRo Olomouc. Rozsáhlá publikační činnost. První článek v r. 1971. Publikoval: Olomoucký večerník, Olomoucký den, Prostějovský týden, Stráž lidu, Nová svoboda, Moravské noviny ad. Spoluautor básnické sbírky " Město našeho srdce" ( Danal 2001 Olomouc) – spolu s otcem Doc. Rudolfem Stunou.

Galerie rodáků a nejen jich ( 7.8.2014) Bibliografie publicistické činnosti. In: Ročenka archivu 1999–2013. Seznam publikačních článků Jana Stuny (email dne 8.9.2014) http://www.seznam.cz

Mgr. Jan Stuna

Abs. Slovanské gymnázium v r. 1952, poté FF UP, 1957. (obor český jazyk a dějepis. Po promoci působil krátce na středních školách v Jeseníku a Zábřehu. Po krátkém působení ve Státní vědecké knihovně v Olomouci zakotvil roku 1961 na FFUP jako odborný asistent Katedry čes. jazyka a literatury. Předmětem jeho badatelského zájmu byly dějiny evropského a českého divadla 20. století, dějiny umění a filmu. Spolupracoval na přípravě celostátní přehlídky vědeckých, populárně vědeckých a didaktických filmů a pořadů ACADEMIA Film Olomouc. Za knihu Bedřich Václavek a divadlo získal v roce 1971 prémii Českého literárního fondu. Publikoval pět desítek studií, věnovaných významným osobnostem olomouckého divadla. Po listopadu 1989 se stal zakladatelem a vedoucím nové Katedry teorie a dějin dramatického umění. a v letech 1992–1994 byl vedoucím katedry teorie a dějin dramatických umění FFUP. V roce 1994 byl oceněn Zlatou medailí Univerzity Palackého, je členem Vědecké rady FF UP, akademického senátu UP a Rady Academia filmu Olomouc.publikuje v odb. tisku i časopisech s odb. a reg. tématikou. Je autorem, spoluautorem a redaktorem několika publikací. Dlouholetý spolupracovník OKOL na přípravě KK. V r. 1994 byl oceněn Zlatou medailí UP. V r. 1998 držitelem Ceny města Olomouce v oblasti divadla. Členem Vědecké rady FF UP, akadem. senátů FF a UP, členem Rady Academia filmu Olomouc. Vysokošk. pedagog na Katedře teorie a dějin dram. umění.V roce 1999 dostal Cenu města Olomouce za rok 1998 v oblasti divadlo. Pohřeb je na Ústředním hřbitově dne 13.2.2014 v 13:20.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.345.; V sýpkách ducha, Olomouc 1992, S.180.; Ševčíková, Hana – Petřík Miroslav: Cena města Olomouce 1997–1998. Olomouc 1999. Slovanské gymnázium literární. Olomouc Danal 2000. S. 253–255. Prázdninová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, červenec srpen 2009, S.13,16–17.;

Doc.PhDr. Jiří Stýskal, CSc.