Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Albrechtičky | |||||
Místo úmrtí: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Curych (Švýcarsko), Fulnek, Jeseník nad Odrou, Olomouc, Orlová, Ostrava, Petřvald, Rychvald, Velká Bystřice, Vizovice | |||||
Obory působení: | kněz, politický vězeň, redaktor, skauting, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Albrechtičkách u Nového Jičína. Studoval Reálné gymnázium v Příboře do okupace a pak od kvinty v Ostravě, kde r. 1942 maturoval. Bohoslovecká studia ve Vidnavě a poté v Olomouci. Ordinován 5. 7. 1947 v Olomouci. Působil ve Vizovicích, kde 26.9.1948 zatčen a 6.11.1948 v Uherském Hradišti odsouzen k 10 letům vězení . Prošel 13 kriminálů. Po návratu odešel pracovat do státního rybářství, pak v Dopravních stavbách Olomouc a ve velkomlýně v Jeseníku nad Odrou. Vydával samizdaty, psal relace do rozhlasu i do zahraničí. Teprve od r. 1967 působil opět v duchovní správě ve Fulneku. V r. 1975 mu byl opět státní souhlas odebrán a vrácen v r. 1982. Pak působil v Orlové, Rychvaldě a Petřvaldě. V letech 1969–1971 přednášel na teologické fakultě v Olomouci a pak 1989–1993 a přitom působil jako duchovní ve Velké Bystřici. Katolický kněz, monsignore, doktor teologie, vysokoškolský pedagog, katecheta, autor výchovných studií, vězněn komunisty, držitel řádu T.G.M. Mons. ThDr. papežský prelát žil v obci Vrázné p. Odry.Prezident Mezinárodního sdružení bývalých vězňů se sídlem v Curychu. V r. 2006 dostal Pamětní medaili k 60. výročí obnovení olomoucké univerzity. K 1.1. 2005 odešel do důchodu a žil ve Vrážném p. Odry. |
|||||
Zdroj: |
Musil,J.V. Osmdesátiletý Msgre. ThDr. Antonín Huvar OT a jeho…Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. č.286,2003. S..75–78. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Pálkovice, Praha | |||||
Obory působení: | grafik, malíř, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Mládí prožil v Palkovicích, maturoval na gymnáziu ve Frýdku-Místku. V letech 1952–1955 studoval na Pedagogické fakultě UK v Praze, kde žákem prof. M. Salcmana, Cyrila Boudy a K.Lidického.Potom působil jako výtvarný pedagog na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. .R.1969 získal za soubor krajin.prací cenu města Nový Jičín.1964–1973 odb.asist.pro malbu na pedag.fak.UP v Olomouci. V letech 1973–1976 byl bez zaměstnání, musel z politických důvodů z univerzity odejít. Rehabilitován jako výtvarník byl až v r. 1988, jako pedagog až v r. 1991, kdy krátce působil jako učitel kresby a malby na Pedagogické fakultě UP. Žije a pracuje v Olomouci. Ve své tvorbě se inspiruje krajinou Valašska a Lašska, městské téma mu poskytuje Olomouc, zvláště pak katedrála sv. Václava, kde poblíž má ateliér. Od Unie výtvarných umělců Olomoucka v r. 2005 dostal diplom za celoživotní malířské dílo a za rok 2004 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti výtvarného umění. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. /fotografie/. ; Kdy kde co v Olomouci 1992, červen, S. 4–5., …A Blahopřejeme. Výročí.Kdy-kde-co 2012, červen.S.2. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kolšov | |||||
Místo úmrtí: | Belgie | |||||
Místa pobytu: | Francie | |||||
Obory působení: | voják | |||||
Anotace: |
Rotný čs. zahraniční armády na Západě., absolvoval poddůstojnickou školu. V prosinci 1939 odešel do Francie. Účastnil se bojů ve Francii, Anglii. Stal se tankistou, v bitvě v Calaiské úžině padl. |
|||||
Zdroj: |
Filip,Z.: Cesty hrdinů In:. Severní Morava. sv.91,2006. S. 30–33. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Doloplazy, Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Němčice nad Hanou, Olomouc, Prostějov, Šumperk, Uničov | |||||
Obory působení: | lékař, odborný publicista | |||||
Anotace: |
R. 1940 abs. SG v Olomouci, vyučoval na učňovských školách v Olomouci. Od r. 1945 na odborné škole pro ženská povolání Poettingeum. Působil též jako cizojazyčný korespondent. 1947–1953 stud. LFUP a jako mimořád. posluchač historii a jazyky na FFUP. Po promoci si zvolil povolání důstojníka zdravotnictví. Z váž. zdrav. důvodů odešel z armády a půs. v Karl. Varech a Frant. Lázních. Odtud přešel do nemocnice v Šumperku, závod. lékař v Uničovských strojírnách. Od r. 1963 půs. v Prostějově, pak v Němčicích a v Doloplazích (na Prostějovsku). Dlouholetý člen VSMO sekce dějin lékařství. Přednášková a publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Životní jubileum MUDr.R.Kašpara.=ZVSMO, 1981, č.15–16, S.25.;. |
|
||||||
Místo narození: | Nivnice | |||||
Místo úmrtí: | Amsterdam (Nizozemsko) | |||||
Místa pobytu: | Fulnek, Heidelberg (Německo), Herborn (Německo), Lešno (Polsko), Naarden (Nizozemí), Nivnice, Přerov, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Po osiření pobýval u tety ve Strážnici a ve třinácti letech se vrátil do Nivnice. V roce 1608 začal studovat na vyšší latinské českobratrské škole v Přerově a od roku 1611 na německých evangelických školách, nejprve na akademii v Herbornu, potom na univerzitě v Heidelbergu. Po skončení studií (1614) se vrací do Přerova jako učitel latiny. O 2 roky později byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské a po dalších 2 letech se ujal řízení bratrského sboru v severomoravském Fulneku. Odtud musel po bitvě na Bílé Hoře utéci, jako bratrský kněz se skrýval nejdříve na Moravě pak v Čechách. Dne 3. 2. 1628 opustil vlast a odešel do exilu do polského Lešna. Po vypálení Lešna koncem dubna 1656, při kterém přišel o celou knihovnu i svůj majetek, se uchýlil do Amsterdamu v Nizozemí. Tam vyvrcholila Komenského vědecká a literární činnost. Vydal asi 60 spisů, některé z nich už v předchozích letech (např. známý „Labyrint světa a ráj srdce“ hned po Bílé Hoře). Z jeho pedagogických spisů : “Svět v obrazech”, “Školu hrou” a “Didaktiku”. Jeho celoživotní snahou bylo sjednocení veškerého lidského vědění na základě jeho zpřístupnění všem. Položil základy novověké pedagogiky. Jan Ámos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu a 22. listopadu byl pohřben v Naardenu (20 km jihovýchodně od Amsterodamu), kde je památník. |
|||||
Zdroj: |
Kujal, Bohumír: Pedagogický slovník.1.sv.Praha spn 1965, S.215–222. ; Mezihorák, F.: Galerie velkých Evropanů. Nakladatelství Olomouc 2002. S. 105–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Freiburg (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | básník, kněz, lingvista, překladatel | |||||
Anotace: |
Ve Frýdku absolvoval reálné gymnázium. Roku 1941 vstoupil do saleziánského ústavu. Vystudoval FF UP v Olomouci, kde v roce 1955 promoval. Pracoval jako lingvista až do svého věznění v roce 1960. 1968 odešel do exilu a vystudoval v Římě Papežskou univerzitu Gregorianu. Je členem PEN klubu. V roce 1994 dostal Cenu Karla Hynka Máchy " Květy staré Koreje" (Scriptum 1994). |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 1.4.1995, S.5., Literární noviny 2004, č.13. (Nekrolog). |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Učitelem chlapecké školy. Působil v Místku. Popraven v Osvětimi. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945. Brno 1947. S.39. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frenštát pod Radhoštěm, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | dialektolog, komeniolog, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
AbsOlvoval SG v r. 1928. Poté studoval němčinu a češtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Od r. 1933 působil jako profesor na Obchodní akademii v Olomouci, poté ve Frenštátě a nakonec v Opavě. V letech 1948–1953 vědeckým pracovníkem a zástupcem Slezského studijního ústavu, poté 2 roky působil jako vědecký tajemník v brněnské pobočce ústavu pro jazyk český a v letech 1956–1963 v jeho pražském centru. Redigoval sborník jazykovědných studií věnovaných významnému českému dialektologovi Adolfu Kellnerovi (1904–1953), jehož vědecké dílo sám zhodnotil v úvodní studii. Referáty a recenzemi přispíval do časopisů Naše řeč. Slovanský přehled, Listy filologické, Acta Comeniana. Dlouhodobě se věnoval dialektologickému výzkumu rodného kraje, který posléze zúročil v knize " Nářečí na Kelčsku" (1984). V roce 1965 přešel do Kabinetu pro vydávání díla J.A. Komenského Československé akademie věd. 1969–1979 se podílel na vydání textů v sedmi svazcích díla. Své práce věnoval především slezské jazykovědě. |
|||||
Zdroj: |
Símě hořčičné.Olomouc 1947.S.229.;V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.152.;.Prázdninová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, červenec, srpen 2009, S. 13, 16,17. ; Steiner, M. : Stanislav Králík (1909–1987), Acta Comeniana 8 (XXXII) 1989, S. 206 an. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdlant nad Ostravicí, Libhošť, Ostrava, Postřelmov, Příbor, Šumperk, Trnávka | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval na učitelském ústavu v Příboře. Svou učitelskou dráhu nastoupil na obecné škole v Postřelmově, poté v Libhošti, Trnávce, Frýdlantě nad Ostravicí, Lhotce, Příboře. 1900 odchází do Brna a studuje na české technice matematiku a přírodní vědy. 1905 byl jmenován profesorem učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. Současně učil na ostravské hornické škole. 1902 založil populárně vědecký časopis Příroda a škola. Sám napsal trojdílnou příručku Přehledy věd přírodních. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.95–97.; |
|
||||||
Místo narození: | Hradčany | |||||
Místo úmrtí: | Holešov | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Fryšták, Hlinsko u Lipníku, Holešov, Přerov, Příbor | |||||
Obory působení: | folklorist, komeniolog, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině hostinského a řezníka. S rodiči se přestěhoval do Bystřice pod Hostýnem. Gymnázium studoval v letech 1884–1886 v Přerově a pak ve studiu pokračoval na učitelském ústavu v Příboře, kde maturoval v r. 1890. R. 1892 získal způsobilost k vyučování na školách obecných, jakož i k výuce náboženství. V r. 1894 vykonal zkoušky, po kterých mohl vyučovat kreslení a rýsování na pokračovacích průmyslových školách. Poté učil ve Fryštáku, kde po pětileté učitelské službě obdržel pochvalné uznání zemské školní rady. Založil zde Sokol, čtenářský a okrašlovací spolek, spolek lidomilů, meterologickou a dešťoměrnou stanici. Seznámil se zde také s budoucí ženou Annou Šípkovou, která ve Fryštáku bydlela u svého bratra MUDr. Jána Šípky. Oženil se v roce 1897 a o dva roky později se jim narodila dcera Libuše a v r. 1905 dcera Božena. V letech 1902–1915 učitelem v Bystřici pod Hostýnem. Spoluautor učebnic esperanta. V roce 1910 byl jmenován čestným občanem Fryštáku, kde začaly i jeho literární pokusy. Sbíral lidové pověsti, psal aforismy a úvahy. V letech 1925–1940 pracoval jako správce Muzea J.A.Komenského v Přerově. V letech 1925–1930 předseda přerovské učitelské jednoty Komenský a řídící učitel obecné školy J. Blahoslava v Přerově. Autor prací o Komenském, od 10. roč. (1931–1939) redigoval VSSSM. Autor pověstí ze severní a střední Moravy, v příl. VSSSM, č. 2, r. 1936–37. V roce 1950 jmenován čestným občanem Holešova. Jeho ostatky zpopelněny v Olomouci 5.3.1950. |
|||||
Zdroj: |
Jubileum J. Krumpholce.Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem.1990, č.5, říjen, S.26.; Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře.Olomouc 1993.S.19.;; Jubilemu Apoštola Komenského. Přerovské Echo.3/2000 S. 12. Hýbl, František: Josef Krumpholc. Praha 1988. |
|
||||||
Místo narození: | Fryčovice | |||||
Místo úmrtí: | Budapešť (Maďarsko) | |||||
Místa pobytu: | Fryčovice, Olomouc, Pálkovice | |||||
Obory působení: | poslanec, starosta obce, vynálezce | |||||
Anotace: |
Vyrůstal u svého dědečka v Olomouci, kde chodil do obecné školy. Pak se sám vzdělával. V r. 1869 byl zvolen členem obecního výboru Fryčovice, t.r. založil rolnickou záložnu a vstoupil do Hospodářského spolku paskovského. Z jeho iniciativy byla v jeho rodišti postavena nová budova školy, zřízena obecní cesta středem obce a r. 1874 se stal předsedou Hospodářské jednoty pro severovýchodní Moravu. R. 1878 byl zvolen starostou obce Fryčovice. Zastánce pokrokových hospodářských metod v zemědělství. R. 1880 zvolen poslancem do moravského zemského sněmu. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.76–77; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Belgie, Brno, Francie, Kroměříž, Mariánské Lázně, Praha, Prostějov, Rakousko | |||||
Obory působení: | hudební pedagožka, klavíristka, korepetitorka | |||||
Anotace: |
Hru na klavír absolvovala na hudební škole v rodišti. Poté studovala konzervatoř v Brně, kde absolvovala v r. 1961. Odešla studoval do Prahy, kde na AMU absolvovala v r. 1965. V roce 1963 lureátkou Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Sólová pianistka i v zahraničí (Rakousko, Francie, v r. 1970 Belgie). Od r. 1965 pedagogicky působila na konzervatoři v Brně a 1972–1976 v Kroměříži jako profesorka klavíru a korepetitorka. |
|||||
Zdroj: |
Žemla, Jan: Klavírní oddělení Konzervatoře v Brně. Diplomová práce. Konzervatoř Brno 2006.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Frenštát pod Radhoštěm, Kladno, Leningrad (Rusko), Litomyšl, Moskva (Rusko), Olomouc, Opava, Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | herec, operní režisér, režisér činohry, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Syn bývalého vojenského kapelníka. V r. 1919–1924 studoval Učitelský ústav v rodišti a poté dramatické oddělebí brněnské konzervatoře, zde zejména operní režii v letech 1921–1925. Poté nastoupil hereckou dráhu v brněnské činohře, kde do r. 1930 a pak hercem a režisérem v Bratislavě 1930–1932, režisér činohry a opery v Plzni 1932–1933. Krátce působil v Divadle Vlasty Buriana a ve Švandově divadle na Smíchově v Praze, v letech 1934–1935 v Kladně jako šéf činohry a poté v Pardubicích. V Olomouci působil 1937–1943. Začátkem prosince 1938 připravil režijně světovou premiéru dosud nehrané prvotiny Ant. Dvořáka „Alfréd“, která se konala za přítomnosti skladatelova syna Antonína a dcery Magdy.V lednu 1940 nastudoval v olomouckém divadle s dirigentem Jaromírem Židem Kovařovicovu operu „Na starém bělidle“, která se vysílala přímým přenosem v čs. rozhlase. V létě se podílel na osvětové činnosti a přednášel v kursech pro divadelníky v Brně a ve Frenštátě. Vletech 1943–1944 působil u Lidového divadla v Brně., 1945–1947 působil jako režisér opery, činohry a umělecký tajemník v Brně. V roce 1945 hrál ve filmu Tři knoflíky. 1947–1949 ředitel divadla v Opavě, poté 1949–1968 opět v Brně. Velkého úspěchu dosáhl v r. 1958 v Moskvě a r. 1959 v Leningradu. V r. 1961 a 1964 se účastnil Smetanovy Litomyšle. Poté opět v Opavě ředitelem divadla do r. 1970 a poté opět 1970–1974 v Brně. Záslužná byla i jeho pedagogická činnost na konzervatoři a JAMU. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.410.;. ČSHS. I. Praha 1963. S.835.; Zpravodaj KPOB 2009, říjen; Zpravodaj Klubu přátel opery a baletu ND Brno. 2007, červen.; |
|
||||||
Místo narození: | Klimkovice | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | kněz řádový | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologii a vstoupil do řádu sv. Dominika. 1874 byl vysvěcen na kněze. Ve službách řádu působil v Olomouci, Uhrách, Praze. Podílel se na vzniku uč. ústavu pro dívky v Olomouci. Zemřel v Místku (n. Frýdek-Místek). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.83; |
|
||||||
Místo narození: | Kladno | |||||
Místa pobytu: | Francie, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kreslíř, malíř, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, sochař | |||||
Anotace: |
Žije a tvoří v Kladně. Po maturitě na gymnáziu v rodišti studoval v letech 1980–1986 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v Ateliéru keramiky a porcelánu. Od roku 1994 působí jako vysokoškolský a středoškolský pedagog. V roce 2009 realizoval velký figurální objekt pod názvem Řetěz ve Vitry sur Seine ve Francii. Varianta tohoto díla dominuje v hale ostrovského barokního letohrádku. Výstava v galerii v Ostrově je přehlídkou především sochařských děl Zdeňka Maniny. Expozici dotvářejí obrazy a kresby, které sobě vlastním způsobem reflektují stejná dramata, kolize či děje jako Maninovy plastické figurální „formace“, jak autor svá sousoší nazývá. První plastická díla Princ nebo Hlavy jsou datována rokem 1991 a 1994 a ukazují, že to byla především kamenina, keramický materiál, ze kterého budoval své postavy mužů, a to v jakémsi psychologicky vypjatém a utkvělém výrazu. Raná díla autor koloroval lineárním černým šrafováním. Vytvořil bustu herce a dabéra Rostislava Čtvrtlíka, (1963–2011) na pamětní desku, která bude odhalena na rodném domě, Masarykova 55 v Olomouci dne 9.11.2012. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení. 2.11.2012 |
|
||||||
Místo narození: | Kopřivnice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Nový Jičín, Ostrava, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, politik komunální, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Valašském Meziříčí, za války totálně nasazen na letišti v Prostějově a po osvobození žil s rodiči v Mořkově. Když se oženil v roce 1953, pracoval v Novém Jičíně, Ostravě, Frenštátě a Olomouci ve státní správě. V průběhu let dálkově vystudoval vysokou školu v Praze. V roce 1969 byl vyloučen ze strany a zbaven všech funkcí. Pracoval pak v letech 1970–1990 v olomoucké okresní knihovně. Od roku 1974 byl pověřen výstavbou a estetizací knihoven v okrese. Úzce spolupracoval s Ing. Arch. Jiřím Procházkou (1913–1989), významným scénografem Divadla Oldřicha Stibora a architektem kulturních institucí. Dr. Zdeněk Mička, přezdívaný „ Ječmínek“, pro skutečnost, že byl těžko k zastižení, byl hodnověrný spolupracovník. Znal řadu kumštýřů a význačných osobností regionu, uměl jednat s lidmi a dokázal zajistit i nemožné. Nesměl publikovat v celostátním tisku, ale jeho články najdeme v odborných časopisech: Čtenář, Čitatel, Z knihovnické praxe a Naše knihovna. V červenci 1990 byl plně rehabilitován. O víkendech jezdil do milovaného Mořkova, kde byl i pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Hanzelka, Vratislav : Mořkov. Brno 2000. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Ju-Na. Valašské Meziříčí. 2010. http://otavinka.blog.cz/…zdenek-micka |
|||||
Poznámka: |
RSDr. Zdeněk Mička. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ivanovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Fryšták, Hodonín, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, pedagog | |||||
Anotace: |
Užíval pseud.J.V.Říkovský. Pedagog, básník a vědecký pracovník. Své básně a postřehy z prostředí rodné Hané publikoval v řadě moravských novin a časopisů. Vyučoval na měšťanských školách, německé reálce i české zemské vyšší reálce. V letech 1873–1875 působil jako učitel ve Fryštáku, později v Hodoníně a Prostějově, kde profesorem reálky. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947,S.27.;. Zapletal, Česlav: Literární místopis Fryštátska. Zlín 1991. S. 14.; |
|
||||||
Místo narození: | Morkůvky | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Francie, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | generál, letec | |||||
Anotace: |
Vystudoval letecké učiliště v Prostějově a poté působil v 2. leteckém pluku Eduarda Beneše v Olomouci. Po okupaci odešel v roce 1939 přes Polsko do Francie. Byl přijat do francouzského letectva a bojoval jako člen elitní stíhací perutě. Po válce emigroval a zůstal v Severní Americe. V roce 1993 se vrátil domů. Na základě jeho vzpomínek napsal Fr. Fajtl knihu " Generál nebe." |
|
||||||
Místo narození: | Paskov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Koryčany, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog hudební, ředitel školy, varhaník | |||||
Anotace: |
Žák L.Janáčka, varhaník v Koryčanech do srpna 1916, po 1.svět.válce natrvalo v Olomouci, jako ředitel arcibiskup.dómského kůru, 1919–1945 ředitel hud.šk.Žerotín, lektor klavíru na UP, prof.konzervatoře.v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudeb. slovník.Sv.2.P., SHV 1963, S.315.; Gregor, Vl.: Hudební místopis Severomor.kraje.Ostrava, Profil l987,S.118.; Hudební rozhledy 1978, 26.;mkm: Za prof.G.Pivoňkou.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1977, listopad, S.8. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Jihlava, Prostějov | |||||
Obory působení: | dramatik, knihovník, novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Pochází z početné rodiny dělníka. Studoval na reálném gymnáziu v Jihlavě a na reálce v Prostějově (mat. 1940). Za války pracoval na městském úřadě v Prostějově, 1943 byl totálně nasazen jako dělník v prostějovském závodu firmy Wichterle a Kovářík. Po osvobození nejprve pracoval jako knihovník ve Frýdku-Místku a poté studoval na Vysoké škole politické a sociální (ekonomický směr, 1946–50, Ing.). Souběžně (1948–50) pracoval jako redaktor časopisu Haló Nedělní noviny. 1951 byl redaktorem deníku Mladá fronta. Po dvouleté vojenské prezenční službě se 1953 stal dramaturgem Čs. televize, 1956 redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy. Od 1967 působil jako šéfredaktor pro beletrii v nakladatelství Práce, 1972–73 jako redaktor Literárního měsíčníku. Poté se věnoval spisovatelské práci. – V mládí byl členem skautského oddílu, později působil jako vedoucí, při dočasném obnovení této organizace (1968–71) byl členem Ústřední rady Junáka. 1967–89 několikrát navštívil Indii, byl i členem Čs.-indického výboru. Do politického života vstoupil po 1990: ve volbách 1992 za Levý blok zvolen poslancem Federálního shromáždění. V témže roce založil Slovanskou unii, nacionalistickou organizaci, jejímž cílem měla být obrana Čechů a Slovanů vůbec vůči cizímu, zejména germánskému nebezpečí. 1994 založil nakladatelství Point. Přispíval do periodik: Nedělní noviny (od 1947 zde povídky; 1948–50 reportáže, tit. časopisu od 1948 změněn na Haló Nedělní noviny), Tvorba, Rudé právo, Kulturní rozvoj, Mladá fronta, Literární noviny, Nový život, Zlatý máj, Červený květ (Ostrava), Literární měsíčník, Kmen aj.; po 1990 přispívá především do novin Naše pravda. Je autorem scénáře pro absolventský film režiséra Jana Valáška V ulici je starý krám (1955). Alexej Pludek debutoval před rokem 1948 hrou pro mládež Statečná slova, formu dramatu zvolil o tři roky později i pro své druhé dílo, pro budovatelskou hru Případ Modrá voda. Od poloviny 50. let se pak věnoval výhradně tvorbě prozaické. Jeho první román Slunce v údolí je situován na stavbu Trati mládeže na Slovensku a schematickým dějem i postavami ilustruje komunistickou ideologii, ukazuje „nový“, vzorový typ mládeže a kritizuje nedostatky politické práce. Po pokusu o psychologickou prózu s tématem citového zrání mladého člověka před válkou a za okupace (Dvě okna do dvora) i v současnosti (Ženy nemají pravdu) našel Pludek prostor pro literární projekci svého vnímání světa v žánru historické, respektive utopistické prózy. Trojice jeho románů o starověkých monarchiích je situována do Egypta 14. století př. n. l. (Faraonův písař), Indie přelomu 4. a 3. st. př. n. l. (Rádce velkých rádžů) a do fiktivní ideální země (Nepřítel z Atlantidy). Tato volná trilogie se vyznačuje podrobným popisem reálií, snahou o psychologizaci postav a vykreslení dobové duchovní atmosféry, jakož i zjevnou moralistní didaktičností a ideologickou zacíleností, promítající se do dějových schémat. Pludkovi hrdinové jsou ve značné míře autorskou sebeprojekcí: uprostřed intrik na královských dvorech a boje o moc vedou vnitřní a vnější zápas za pravdu, za čest a zachování státu, za mír a ušlechtilou službu vládnoucí společnosti. Zdroj ohrožení těchto etických hodnot pak Pludek příznačně vidí v iracionálně pojímaném „spiknutí temných sil“. Ve sci-fi románu Nepřítel z Atlantidy z počátku 80. let je boj proti spiknutí dotažen až v rasistický obraz nepřítele: černovlasých lidí s velkými nosy, obchodníků, kteří svým kupčením zpochybňují základní hodnoty mytického státu, vykresleného jako kastovní, přísně hierarchizovaná společenská struktura, navíc po sovětském vzoru ovládající další satelitní republiky. Obdobná hodnotová perspektiva určila také románový pamflet Vabank, v němž Pludek zobrazil Pražské jaro a dění z let 1967–68 vůbec jako zákulisní hru pravicových sil v čele s Židy. Pludkův dávný zájem o okultní a nadpřirozené jevy, a zejména převtělování (související s jeho zájmem o Indii) dal vzniknout knize fantaskních povídek Hledání antipoda. Potlačované zalíbení v totalitních společenských systémech jej pak inspirovalo k varovné vizi toho, co by se stalo, kdy byla uskutečněna Hitlerova tisíciletá říše, k antiutopii (Takových tisíc let). Autorova orientace na kladné hodnoty češství a českého charakteru dala vzniknout historické próze Česká pře i knihám literatury faktu (Český král Karel IV.). V Pludkově tvorbě pro děti převažuje literatura s dobrodružným dějem a s hrdiny, v jejichž pozadí je skautský ideál správného hocha. Inspiraci k příběhům o chlapcích mířících k ideálu čestného a spravedlivého života Pludek čerpá opět z historie (Rytířská jízda Jana z Michalovic), ale rovněž ze současnosti (Horami jde březen). BIBLIOGRAFIE Beletrie: Statečná slova (D pro ml., 1947); Modrá voda (D 1951, prem. s tit. Případ Modré vody, 1950); Slunce v údolí (R 1955); Ptačí pírko aneb Jak Vítek o všechno přišel (P pro děti, 1959); Dvě okna do dvora (P 1959; poté in Lásky na zavolanou); Tudy chodíval Ječmínek (PP pro ml., 1959); Hromotlucká historie (P 1961; poté in Lásky na zavolanou); Zakutálený míč (P pro děti, 1962); Ženy nemají pravdu (P 1963; poté in Lásky na zavolanou); Horami jde březen (P pro ml., 1963; přeprac. 1973); Faraonův písař (R histor., 1966); Teichheger Maresch schöpft Verdacht (něm., LF, Hamburg 1968); Jaká byla Zuzana (P pro ml., 1969, sešit. vyd.); Pověsti dávných časů (PP pro ml., 1971; přeprac. 1983); Vabank (P 1974); Rádce velkých rádžů (R histor., 1975); Lužiske zetkanja (lužickosrbsky, LF, Bautzen 1977); Lásky na zavolanou (1978, obsahuje: Dvě okna do dvora, Hromotlucká historie, Ženy nemají pravdu); Český král Karel (LF 1978; přeprac. 1979); Nepřítel z Atlantidy (R sci-fi, 1981); Králevic, král, císař (LF pro ml., 1983); Hledání antipoda (PP sci-fi, 1986; přeprac. s tit. Předsíň záhad, 1993); Rytířská jízda Jana z Michalovic (P histor. pro ml., 1987); Takových tisíc let (P sci-fi, 1988); Česká pře (R histor., 1989). Uspořádal a vydal: Červnové nebe (sb., 1945, též přisp.). |
|||||
Zdroj: |
Z díla: K Hané se vztahuje kniha povídek pro děti.Tudy chodíval Ječmínek.Praha 1959.Biografie: Bílek, P.: 175 autorů.P., ČS 1982, S.108.;Galík, J.: A.Pludek pětasedmdesátiletý.=Štafeta, 10, 1978, č.2, S.7–10.;Galík, J.: Ještě Olomoucko v české literatuře.=Stráž lidu, 1986, 9.10., S.4.;Bibliografie knižních prací členů SČS.P., ČS 1979, S.116.;Kyjonková, M.: Alexej Pludek.Personál.bibliografie.Karviná, Okr.knihovna, 1989.;Pludek, A.: Tak daleko a tak blízko.Vzpomínky.=Štafeta, 15, 1983, č.l, S.16–18, 1 obr.; http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?… |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Thuex (Belgie) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Fulnek | |||||
Obory působení: | podnikatel | |||||
Anotace: |
V polovině 40. let 19. stol. založil ve Fulneku vlnařskou továrnu s prádelnou, která dodávala zboží do Vídně, Pešti a Milána. Po roce 1853 založil ve Fulneku parní mlýn. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.85.; |
|
||||||
Místo narození: | Straškov - Vodochody | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Fryšták, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, dramatik, dramaturg, libretista, literární vědec, politický vězeň, překladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1932, po dobu l měsíce v cele dominikánského řádu v Olomouci. V olomouckém divadle působil jako dramaturg 1945–48;1962–1964. Používal pseud. Jiří Čekan. ; |
|||||
Zdroj: |
Rotrekl, Z. : Skrytá tvář české literatury. Toronto 1987, S. 128–135. /foto, S. 129. ;. http://otavinka.blog.cz/…/vaclav-renc |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Vodochody, nyní Straškov-Vodochody |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Podivín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Orlová | |||||
Obory působení: | historik hudební, houslista, hudební pedagog, hudebník, publicista hudební | |||||
Anotace: |
Narozen na Břeclavsku. Hru na housle začal studovat na brněnské konzervatoři v roce 1943. Po uzavření konzervatoře byl totálně nasazen v Napajedlích a studium pak po válce úspěšně dokončil v roce 1950. Od května 1950 – 1988 byl angažován v Moravské filharmonii Olomouc. Zprvu jako primista, od roku 1957 byl jmenován vedoucím skupiny druhých houslí. Po nuceném odchodu z MFO působil rok v operním orchestru. Na konci 50. let byl tři roky inspektorem hudebních kurzů při Parku kultury a oddechu Olomouc. Počátkem 60. let se stal zakladatelem hudebně výchovných koncertů pořádaných MFO pro žáky nejnižších tříd základních škol. Tuto aktivitu rozšířil postupně mezi žáky ve Frýdku-Místku, v Bohumíně, Havířově, Karviné, Orlové a dalších městech severní Moravy. V MFO byl od roku 1960 členem Umělecké rady a ve školním roce 1966/67 vyučoval externě hru na housle na Konzervatoři v Kroměříži a v letech 1968–1980 kromě hry v orchestru také inspektorem orchestru. Řadu let byl primáriem Smyčcového kvarteta členů MFO. Od konce 60. let se začal intenzivněji zabývat historií a propagací MFO. Je autorem celé řady knih o MFO. Zprvu publikoval články o historii MFO v měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Pro Český rozhlas připravil 12 dílů o MF a její spolupráci s divadlem, rozhlasem, Žerotínem a dalšími institucemi. Za rok 2006 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti hudby. |
|||||
Zdroj: |
V měsíci lednu blahopřejeme…In: Kdy-kde-co 2012,č.1.S.2. (fotografie) Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Charváty | |||||
Místo úmrtí: | Luhačovice | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Ostrava, Prostějov | |||||
Obory působení: | novinář, osvětový pracovník, redaktor | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Drahlov (n.m.č.obce Charváty). Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci v r. 1884. Jeho zájem se brzy zaměřil na žurnalistickou činnost. Začal spolupracovat s časopisem Naše otázky, vydávaným v Ostravě, nakonec se stal jeho redaktorem. Založil měsíčník Kraj, který záhy zanikl. Přešel do redakce Novin těšínských. Dokázal je zdokonalit, obohatil jejich obsah o beletristické příspěvky (povídky, básně), což se ukázalo jako úspěšné. V roce 1907 ukončil činnost v Novinách těšínských a redigoval týdeník Hlasy z Hané, později se stal redaktorem Pozoru. Ale i tam pokračoval ve svém zájmu o Těšínsko. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.247.; Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 111. |
|||||
Poznámka: |
V matrice uvedeno jméno Josef Smékal. |