Osobnosti Moravy.eu

Narodil se jako třetí syn v rodině hudebníka a učitele Josefa Pazdírka (1813–1896), jehož citovská kapela byla známa po celém kraji. Ludevít absolvoval učitelský ústav v Olomouci a poté učil od roku 1868 v rodišti, poté v Roštíně a roku 1879 se stal nadučitelem v Horní Moštěnici. V témže roce zde založil hudební nakladatelství, kterému se plně věnoval a o deset let později se vzdal i učitelství. Nakladatelství přestěhoval za dva roky do Bučovic a roku 1897 do Olomouce. V roce 1911 se přestěhoval do Brna. Prvým jeho nakladatelským počinem byl „ Malý koledníček „ (1879). Vydával obřadní příručky, chrámovou hudbu českých skladatelů, díla hudebních pedagogů a řadu dalších hudebnin. Úzce spolupracoval s bratry Bohumilem (1839–1919) a Františkem (1848–1915). Po jeho smrti se nakladatelské činnosti věnoval jeho syn Oldřich (1887–1944).

Československý hudební slovník. II. Praha 1965. S. 265–266.; Ševčíková, Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, č. 4.S.9.;

Působil ve Studnici na Vyškovsku.

Bránský, J. : Hudební slovník okresu Blansko. Boskovice 1984. ;

V roce 1957 absolvoval PřF UP , matematika a fyzika, elektrotechnickou VUT Brno 1964. V letech 1957 – 1960 středoškolský prof. matematiky a fyziky na školách v Praze a Prostějově, od r. 1960 působil na PřF UP na katedře fyziky a didaktiky fyzik, od r. 1990 Prof. na katedře experimentál. fyziky. Postgraduálně studoval optiku v Tokiu 1965 – 1967, studijní pobyty ve Varšavě a Leningradě. Autor 140 vědeckých publikací a 9 vysokoškolských učebnic

Kdo je kdo 1991/1992.Praha 1991.S.764.;. Žurnál UP.č.16,11.2.2005, S­.6

Vystudoval gymnázium v Olomouci a práva ve Vídni a Praze. JUDr. Richter se stal advokátem v Lipníku nad Bečvou a Olomouci. Uplatnil se v olomouckém Žerotíně. Odborné články publikoval v časopisu Česká otázka. Sólista v přerovském Přerubu a v olomouckém Žerotínu.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.224.; Československý hudební slovník 1, A-L.Praha 1963.S..227.;'

Narozena v Cerhově u Olešnice (n. Crhov). Roku 1930 abs. obchodní školu v Bratislavě, 1935 nastoupila jako úřednice v Brně. Dále se vzdělávala, kreslila a malovala. Od roku 1942 soukromé lekce u E. Miléna. 1947–1951 navštěvovala výuku kreslení na VUT, obor architektury v brně, prof. Hlavica, Doubrava. Roku 1951 maturovalana na gymnáziu a nastoupila jako dělnice do n. p. Mosilana. 1952–1955 studovala výtvar. obor na pedagogické fakultě UP v Olomouci (Bělohlávek, Kučera, Návrátil). 1955–1974 vyučovala výtvarnou výchovu na středních školách v Brně, vedla experimentální výchovu dětí předškolního věku a výtvarný obor LŠU. Námětem její tvorby je příroda zvířata, rostliny. Ilustrace básní O. Mikuláška: To královské. Vystavovala doma i v zahraničí: Itálie, Japonsko Anglie, Egypt, SSSR, Kuba.

Bránský, J. : Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko OKS 1990. S100–101.

Rodištěm je tvrz Crhov, 2 km od Olešnice (u Blanska)

Synovec Josefa Schreibera (1819–1879). Navštěvoval školy v Olomouci, poté se vyučil ve strýcově živnosti ve Vídni.

Dohnal, M.: Z dějin severomoravského sklářství. In: Severní Morava, 14, 1988. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.).Ostrava 2001. S. 118.

Na počátku tohoto století trávil několikeré prázdniny v Mohelnici. Na Moravě získal námět k obrazu „Ukolébavka“, zobrazující hanáckou selku, která kolébá děcko v zšeřelé světnici. 1906 se stal prof.UPŠ v Praze. Manželkou mu byla Milada Havelková, nar. 1877 v Olomouci, dcera Jana Havelky z Loštic, zemřela 25. 11. 1931. Syn Jan naroz. 31. 10. 1901 v Praze, malíř, grafik. ;

Hekele, F.> Malíř Josef Schusser.(Opožděná vzpomínka).KKM 1964, č.7, S.4.;.

V letech 1878–1882 působil u soudu v Olomouci, Uher. Hradišti a Třebíči. Soudní činnost ukončil r. 1912. Sbíral pověsti ze Slezska. Užíval pseudonymy: Alois Bor, Ladislav Chotěbořský, Frant. Lad. Sláma;

Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987..

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1876, po studiu v Praze se vrátil r. 1885 do rodiště a v listopadu 1885 přijal místo lékaře v Litovli, V r. 1918 zvolen starostou města. Zajímal se o etnografii, vlastivědu. Psal kroniku muzea, archivu a Pamětní knihu města Litovle.

Slavětínský, M. : Litovelský lékař Dr. Jan Smyčka. =ZVSMO 1985, č. 21–22, S. 27–28. ; Z litovelské historie. =Stráž lidu 1977, 29. 10. , S. 4. ; Změna data narození z 20. na 21. , ověřeno v matrice, Muzeum v Litovli, pí Doleželová, květen 1994. ;.

Narozen v obci Drahlov (n.m.č.obce Charváty). Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci v r. 1884. Jeho zájem se brzy zaměřil na žurnalistickou činnost. Začal spolupracovat s časopisem Naše otázky, vydávaným v Ostravě, nakonec se stal jeho redaktorem. Založil měsíčník Kraj, který záhy zanikl. Přešel do redakce Novin těšínských. Dokázal je zdokonalit, obohatil jejich obsah o beletristické příspěvky (povídky, básně), což se ukázalo jako úspěšné. V roce 1907 ukončil činnost v Novinách těšínských a redigoval týdeník Hlasy z Hané, později se stal redaktorem Pozoru. Ale i tam pokračoval ve svém zájmu o Těšínsko.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.247.; Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 111.

V matrice uvedeno jméno Josef Smékal.

Narozen v Čertoryjích (n. Charváty). Autor básní. Publikační činnost v : MFDnes, Hanácké noviny, Právo, Hasičské noviny.

dokument. list/97

http://www.region-verovany.info/reg_vist.htm

Roku 1868 zanechal po otcově tragické smrti studia medicíny a začal hospodařit na rodinném statku v Seničce, kde byl 1879–1885 starostou. Šířil zemědělskou osvětu, mj. založil pěstování chmele na Litovelsku. V roce 1885 byl zvolen poslancem zemského sněmu za soudní okresy Litovel a Konice a tento mandát si podržel až do roku 1906. V roce 1890–1910 působil jako poslanec říšské rady ve Vídni, kde zastupoval politické okresy Litovel, zábřeh a Moravskou Třebovou. 1893 založil v Litovli Rolnický akciový pivovar a 1897 Hospodářské družstvo. Od roku 1898–1903 vydavatel a šéfredaktor Selských listů v Olomouci, 1903–1924 Selské stráže v Litovli. Patřil k zakladatelům a vůdčím osobnostem agrární strany na Moravě.

ČBS.Praha 1992.S.677.;Koudela Miroslav: Paměti obce Choliny.Olomouc, Danal 1996.S.34.;Šik, Lubomír: Litovelská výročí r.1997.Litovelské noviny, 1997, č.1, S.6–8.;'

Bratr Antonína a Valentina Š., půs.1919–1932 v Ostravě, Brně.Populární představitel hanácké figurky Jozéfka Melhobo. Na fotografii z roku 1933. V roce 1927 vydal knihu Plkačke a jedno drohy.

Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.697.; Stratil, Václav: Bratři pěvci Šindlerovi.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.40.;. Šik, Luboš: Osobnosti Litovelska. Rkp 1993.

Bratr Valentina a Václava Š. ;učil se zpěvu u bratra Valentina a u prof. Emericha v Berlíně. Půs. od r. 1918 v ND Brno=1920, v Olomouci 1923–26, Ostrava 1929–31, za okupace v něm. divadle Olomouc a Jihlava. 1945–1952 Opava, od 1952 v Brně=člen opery, prof. zpěvu na Jamu a konzervatoři. Rozhlas, gram. desky.

Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.697.; Stratil, Václav: Bratři pěvci Šindlerové.=ZVSMO 1983–34, č.19–20, S.40 ;..

V letech 1897–1905 studoval gymnázium v Kroměříži, bohosloví v Olomouci 1905–1908, žák J.Nešvery.Angažmá v ND Praha-od 6.1.1909–1910.Sólista ND Praha1911–13, Brno 1917–1932, učitel ve šk.Filharm.sboru Beseda brněnská, divadelní revue -hanác/figurka stréčka Křópala z Břochovan;film, rozhlas.

Stratil, V.: Bratři pěvci Šindlerové.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.40.; Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965.S.697.;.

Maturoval na Slovanském G v Olomouci v r. 1902, působil jako prof. reálky v Praze. Za 1. svět. války legionář v Itálii. Překládal z italštiny. Přeložil B. Croceho. Publikoval články „V naší revoluci“;

MSN, díl 7., S.41;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962;.

Narozen v Počátkách u Havlíčkova Brodu (n. část města Chotěboř). Profesor Slovanského gymnázia v Olomouci v letech 1867–1870. Učil latinu a řečtinu. První ředitel gymnázia v Přerově v letech 1870–1885. Překládal z řečtiny. Organizoval školství a kulturu.

Sto let gymnázia v Přerově. Přerov 1970. S.84, 91.;

Narodil se v rodině kovářského mistra. K cukrářské profesi jej přivedli strýčkové Alois a František a tak šel malý Josef v roce 1923 do učení ve Veltrusích u Kladna ,které ukončil v r. 1927. Za prací musel jezdit po celém Československu, protože se mu nedařilo usadit se v Praze. Pravidelně sledoval Cukrářské listy, kde nakonec našel inzerát a nabídku místa na Moravě. V roce 1933 přišel do Olomouce, kde se trvale usadil. Zprvu prodával své výrobky na ulici, později v kasárnách a pak si pronajal na tehdejší Nádražní čp.50 u hodolan­ského mostu dům, kde sídlila Štaflova cukrárna. Od roku 1935 na doporučení věhlasného cukráře pana Jaroslava Dejmala, vyučoval na Živnostenské škole. S panem Dejmalem se kamarádil a byl jeho pravou rukou. Záhy se stal předsedou Společenstva cukrářů pro kraj se sídlem v Olomouci. Byl vyhlášeným cukrářem a měl vynikající nejen zákusky, ale i zmrzlinu široko daleko. Ve volném čase se věnoval sportovní funkcionářské činnosti. Několik let byl předsedou SK Hodolany. Na konci druhé světové války, dne 7. května 1945 zabránil nasazením vlastního života vyhození vysokého mostu, který spojuje Nové Hodolany se Starými Hodolany. Podminovaný most byl střežen devíti německými vojáky, kteří měli rozkaz vyhoditi jej do povětří, v čemž jim bylo panem Štaflem zabráněno. Jmenovaný na základě této události obdržel od Velitelství Moravské brigády pochvalné uznání, datované dnem 23.7.1945. Po znárodnění cukrárny nemohl být pan Štafl jako bývalý živnostník vedoucím cukrářské výroby. Nadále však pracoval ve svém oboru až do pense. Prošel komunálním podnikem, podnikem TOKO, Severomoravskými pekárnami a cukrárnami, kde působil ve funkci vedoucího cukrářského provozu. Aktivně působil v cukrářské branži až do r. 1976 a dále příležitostně vypomáhal i na cukrářské škole v Litovli. V roce 1999 mu udělila Společnost cukrářů ČR diplom a zlatou medaili Český cukrář.

Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 19, 2009, listopad. S. 7–8.;

Po maturitě na učitelském ústavu v Kutné Hoře začal v r. 1908 vyučovat v Samotiškách, Lašťanech a od r. 1914 v Dolanech. Od 1.1.1932 působil na zdejší škole jako řídící učitel.Za svého působení v Dolanech zřídil Živnostenskou školu, kde se učni vyučovali kancelářské teorii. Po adaptaci budovy školy v roce 1932 se zřekl učitelského bytu, aby mohla být vybudována šatna pro žáky.Pan Štěpánek byl předsedou Národní jednoty, která prosazovala a prosadila postavení české menšinové školy ve Vésce. Byl členem dolanského Sokola.V Dolanech působil až do svého zatčení a uvěznění v koncentračním táboře Osvětim.U pří­ležitosti 55.výročí úmrtí a dokončení přestavby Základní školy Dolany, byl škole na podnět OÚ Dolany, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR propůjčen čestný název Základní škola Aloise Štěpánka Dolany.

Vacek, K.: Proslov u příležitosti propůjčení čestného názvu ZŠ Dolany. Naše ves Dolany, Pohořany, Véska.1997, č.3, S.4.;

Lašťany – nyní Bělkovice-Lašťany

Bratr Aloise Švehlíka. vystudoval DAMU v Praze. V letech 1954–1959 působil ve Zlíně, poté 1959–1964 v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci a od r. 1964 v Ostravě. Spolupráce s rozhlasem a televizí.

ČBS.Praha 1992.S.725.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš.12. Ostra­va 1999.

Od r. 1943 v divadle Olomouc, poté v Opavě, od r. 1952 DOS Olomouc, od 1.8.1958 člen s­boru.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DŮ 1959, S.261.;.

Působil jako učitel ve Štěpánově, 1947–1950 stud. PdF UP v Olomouci, obor výtvarná výchova, modelování, deskript. geometrie. 1949–1953 externí učitel PdF a 1966–1967 na KVTV FF externí učitel pro metodiku VV. 1958–1970 ředitel Ústavu pro další vzdělávání učitelů, později KPI. V jeho tvorbě převažuje zejm. užitá grafika. Zastoupen v řadě sbírek a publikací ex libris.

Výtvarní umělci UP. Olomouc 1987. ;Ex libris olomouckých umělců. Olomouc 1981. Katalog. ;Štěpánovský pobyt/JUDr. Jiří Kráčmar, Lýsek, H. : Vzpomínka na učitele Josefa Weisera. In. Naše noviny, č. 210, 1/2000, S. 7. Honová, Stanislava: V měsíci září si připomínáme…Kdy-kde-co Olomouc září 2014..S.2.

Prof. ekonomie univerzity v Olomouci, v letech 1811 – 1819 přednášel zemědělství na Stavovské akademii. Založil a vedl katalog o počtu, soc. složení žáků, jejich píli ap.

Morav, Karel: K počátkům zemědělského školství na Olomoucku.ZVÚO, 1969, č.144, S.16–20.;.

V Olomouci studoval učitelský ústav. Působil jako odb. učitel na Přerovsku. Od r. 1946 v Šumperku, prof. na obch. akademii do r. 1968. Odp. red. Kulturního života Šumperka, v red. radě Severní Moravy.

Spurný, F.: Za dr.Miroslavem Zapletalem.Severní Morava.Sv.19.Šum­perk 1970.S.69–71.; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc, UP l987.;Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk, 1990, S.155–156./fotografie/;.

Fiala, J. Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP. 10.3.2006,č.17, S. 7.