Osobnosti Moravy.eu

Vystudoval na učitelském ústavu v Hradci Králové. 1939 vstoupil do ilegální KSČ. 1943 totálně nasazen ve Dvoře Králové. 1952 byl zbaven všech funkcí a vyloučen z KSČ. 1965 se stal ředitelem cvičné školy PF v Ostravě. 1959–1965 dálkově studoval dějepis a češtinu na FF UP v Olomouci. 1968 byl politicky rehabilitován a jmenován gen. ředitelem Československého rozhlasu. V roce 1969 emigroval s rodinou do Švédska. Byl poradcem švéd. premiéra Olofa Palmeho. Publikoval do Listů. V roce 1990 získal na UP PhDr.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava, 1995.S.50–51.;

Autodidakt. Od ranného dětství žil v Prostějově až do r. 1981. Pak se odstěhoval do Olomouce. Vyučil se zámečníkem a stal se technikem v Agrostroji Prostějov. Později přešel do Sigmy Lutín, kde pracoval do roku 1993 jako projektant. Od mládí kreslí tuší (perokresbu) a dokumentuje staré zákoutí Prostějova. Spolu s Muzeem Prostějovska vydal tři soubory kreseb " Zmizelý prostějov", které vznikaly do roku 1985. V Olomouci nakreslil soubor tamních kašen a kostelů. Pravideůně vystavoval na výstavách prostějovských výtvarníků. Naposledy své kresby vystavoval v r. 2005 v Muzeu Prostějovska. Vystavoval i na Bienále kresby a grafiky v Liberci a později v Mostě. Současně s kresbou se zabývá řezbářstvím. Trvale žije ve Šternberku.

Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 47.;

Studium DAMU v Praze – obor div. věda, 1955.1961–68 dramaturg Divadla F.X.Šaldy v Liberci.1968–71 redaktor časopisu Divadlo, 1971 –1988 Divadlo E.F.Buriana Praha. 1988–93 odb. prac. Kabinetu pro studium č. div. ÚČSL ČSAV. 1978–92 dramaturg Studia Ypsilon. Od roku 1995 docent FF UK Praha, přednáší rovněž na FAMU, publikuje v Divad. revue, Divad. noviny, Lidové noviny. Člen Obce spisovatelů Divad. obce. Autor mnoha knižních publikací, statí ve sborn. a časopisech, spoluautor rozhlas. her i divad. her.

Čes.biografický slovník.Praha 1992.S.231.;. Kdo je kdo v ČR, osobnosti české současnosti, Praha 2002.

Narozena ve Stichovicích (n. m.č. obce Mostkovice) na Prostějovsku. Atletka, překážkářka a vícebojařka. Závodila za OP a Slavii Prostějov 1964 – 1969, poté UP Olomouc 1970 – 1972, od r. 1973 ve Zbrojovce Brno. Mistryně ČSSR 1972, mistryně sportu 1973.

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia .S.184.;.

Studoval Školu umění ve Zlíně 1939–1945, od roku 1947–1951 spolupracoval externě s Divadlem pracujících ve Zlíně a od r. 1968–1981 šéf výpravy Divadla pracujících ve Zlíně. Spolupracoval s televizí. Několikrát vystavoval v Olomouci a to zejména krajiny a zátiší.

Toman: NSČSVU I. Praha 1947.S.392.;ZVSMO 1981, č.15–16, S.47.;Katalog IV. výstavy pedagogů a žáků ŠU.Zlín 1983.;V roce 1993 zemřeli.Brno MZK 1994. Fabián, Josef: Slovník osobností Valašska 1998.S.40. Ko­lář,B.: Za Zdeňkem Hyblerem. Hanácké noviny, 16. 1. 1993. S.9.;

Význačný olomoucký architekt a urbanista, dlouholetý člen a spolupracovník Vlastivědné společnosti muzejní. V roce 1940 maturoval na České státní reálce v rodišti. Protože v té době byly české vysoké školy zavřené, absolvoval dvouletý kurz na Obchodní akademii v místě. Totálnímu nasazení neunikl a musel odejít na nucené práce do Berlína. Po osvobození v roce 1945 začal studovat na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze, kde promoval v roce 1949 a později absolvoval postgraduální studium urbanismu na vysokém technickém učení v Brně, které dokončil v roce 1964. Mezitím pracoval v olomouckém Stavoprojektu a v letech 1966 – 1971 jako hlavní architekt města Olomouce. V době normalizace byl odvolán a působil pět let v podniku Rudné doly se sídlem v Jeseníku, a to na nově založeném pracovišti tzv. technického rozvoje v Hněvotíně u Olomouce, kde se mj. tvořily podklady pro různé typy montovaných rodinných domků v západoněmecké licenci. Osobnost architekta Hynka byla v odborných kruzích nepřehlédnutelná a tak, když přišla v roce 1976 nabídka z Prahy na založení projekčního ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Olomouci, vrátil se a stal se vedoucím pracoviště, kde aktivně působil až do roku 1985. Výsledky projekční a rekonstrukční činnosti, která přispěla k zachování a obnově i dalšímu využití historických památek, sakrálních staveb a památkových objektů v počtu 113 presentoval na výstavě v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci v listopadu 1982. Celoživotní zájem o architektonické a sochařské hodnoty i láskyplný vztah k rodnému městu zúročil v přednáškové i publikační činnosti. Od šedesátých let pravidelně přispíval do odborných a vlastivědných periodik. Řadu zajímavých článků najdeme i v prostějovské Štafetě, olomouckém měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci, sbornících Vlastivědné společnosti muzejní a jubilejních ročenkách. Širší olomoucké veřejnosti byl znám především z cyklu přednášek pro sekci Historické Olomouce VSMO o významných osobnostech a jejich hrobech, historii olomouckých hřbitovů a k vývoji olomouckých řemesel. V roce 1987 vytvořil stostránkový rukopis o Ústředním hřbitově v Olomouci. Za přínos pro olomouckou architekturu a urbanismus i za další zejména vlastivědnou činnost byl v roce 1998 vyznamenán Cenou města Olomouce v oblasti architektury.

VS.: Olomoucký architekt a urbanista.=ZVSMO, 1982, č.17–18,S.32–33.. Smejkal, B.: Rozhovor měsíce. Kdy-kde-co v Olomouci, 1992, listopad S. 10–11.
Škamrada,A.: Vzpomínka na Ing. Arch. Zdeňka Hynka. In: Kleňme se svou vzdělaností jako duha…Olomouc, 2007, S. 261–262.
Ševčíková, H.: Cena města Olomouce 1997–1998.

Ing. arch. Zdeněk Hynek

Narozen na Třebíčsku. V Olomouci působil v Sokole a LTC v letech 1940–1948. Mistr ČSR r. 1946 v desetiboji a 1948 ve skoku vysokém. Rozhodčí atletiky. V letech 1950–1984 působil na Katedře tělesné výchovy Peadgogické fakulty UP v Olomouci. Autor publikací o atletice.

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky. Praha, Olympia 1990. S. 189. (pol): Zemřel atlet RNDr. Zdeněk Chromý. In: Moravský den, 12.2.1999. S.11.;

Přednosta kliniky radiologie a klinické onkologie LF Hradec Králové, jmen.doc.1.4.1966­. V letech 1971–1993 vedoucí redioterapeutického oddělení kliniky. Doc. MUDr. Zdeněk Chvojka, DrSc.

Seznam osob Univerzity Karlovy.Praha, Karolinum 1993.S.285.;.

Lékař a vědecký pracovník ZOO Praha. Průvodce Ludmily Sinkulové při jejím pobytu ve válečném Německu. Vnuk Jana Adamce z Přerova.

Sinkulová, Ludmila: Byla jsem někdo jiný.Praha, Mladá fronta 1983.405 s.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha, NK 1970, S.82.;.

Středoškolská studia ukončil na stavební průmyslové škole v Hradci Králové r. 1933. Prošel mnoha profesemi, byl také spisovatelem z povolání. Nejdřívě jako důstojník čs.armády sloužil na Slovensku a na Moravě. Na začátku 2. světové války úředníkem na ministerstvu v Praze (1940–1942). Pravidelná spolupráce s Lidovými novinami jej přivedla k novinářské profesi. Bohatá spolupráce s rozhlasem a televizí.Skutečný úspěch mu přinesl román Saturnin (1942).

BSSSM, seš.5(17.)Ostrava 2004. S.80–81.

Narozen v Koloredově u Místku (n.Frýdek-Místek). Po gymnáziu ve Valašském Meziříčí vstoupil roku 1896 na bohosloví v Olomouci, kde byl roku 1900 vysvěcen na kněze a stal se prefektem v kroměřížském arcibiskupském semináři. Ředitelem ústavu malého semináře, který byl součástí Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži se pro rok 1937–1940 stal Mons. Zeno Jockl, který předtím působil na Gymnáziu jako profesor matematiky a fyziky.

http://www.cdct.cz/…I/pet.4.jpeg

Působil jako prof. na odb. sklář. škole v Želez. Brodě od r. 1925, později ředitel šperkařské školy v Turnově.

Toman, P.: NSČSVU.I.Praha 1947, S.443.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.67.;.

Hokej. střední útočník, hrál v ZKL Brno 1951–1971, poté v TJ Zlín do r. 1972, po skončení aktiv. činnosti trenérem v DS Olomouc 1972/1973, TJ Zlín 1973–1975, poté v Třebíči, od r. 1978 v Zetoru Brno.

Gut, K.: Malá encyklopedie ledního hokeje.Praha, Olympia 1986.S.177./foto/;.

Roku 1942 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Byl znám jako vynikající optik, jehož rozsáhlá monografie Optics of thin films, ho zařadila k světové špičce odborníků. Dokonale znal pět světových jazyků. V podniku Meopta Přerov vybudoval významné vědeckovýzkumné pracoviště. Současně se habilitoval z optiky a přes 20 let rozvíjel rozsáhlou padagogickou činnost na PřF UP v Olomouci. Byl vášnivým znalcem krásné literatury, překladatelem poezie. Mimo jiné byl znalec astronomie a klasického i kosmického letectví.

Primum necessarium je vzdělání mravnosti. Olomouc: Slovanské gymnázium Olomouc, 1997. S. 305. fot. ;

doc.PhDr. Zdeněk Knittl

V roce 1938 absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v brně. Prvním jeho působištěm byla nemocnice v Hranicích. Brzy však přešel do Zemských ústavů v Olomouci, kde nastoupil u primáře MUDr. Blatného. Specializoval se na gastroenterologii a výživu. Od r. 1954 přednostou II. interní kliniky FN v Olomouci, od 1963 vedoucí Katedry chorob vnitřních LF UP v Olomouci. Zrekonstruoval bioptickou střevní sondu. Jako předseda Čs. gastrologické společnosti se podílel na organizaci sjezdů a výměny zahraničních odborníků. V důchodovém období rád navštěvoval literární večery, divadlo, koncerty Moravské filharmonie a Spolku pro komorní hudbu.

Prof. Kojecký jubiluje. Moravský den 24.10.1998.S.6.; Šimek, I.: Prof.MUDr. Zdeněk Kojecký, DrSc. – 85 let. In: Vnitřní lékařství 1998,44, č.12.S.736.; Hejtmánek, M.: Prof.MUDr. Zdeněk Kopecký – 85. narozeniny. In: Žurnál 27.11.1998,8, č.11.; Ehrmann: Za profesorem Kojeckým…In.: Vnitřní lékařství, 54, č.3 (2008). S. 308–309.;

V roce 1946 začínal hrát divadlo jako student v Mohelnici. Později tam působil jako soudce a ve volném čase hrál a režíroval v souboru ZK ROH MEZ Mohelnice. Počátkem 60. let dálkově studoval estetiku na FFUP a jeho diplomka se týkala tématu " Specifičnost uměleckého amatérismu. Byl jedním ze zakladatelů Studia amatérského divadla při DOS Olomouc. Spoluzakladatel Amatérského studia DOS v Olomouci. Spolutvůrce Svazu českých divadelních ochotníků, též místopředseda. Ředitel svazové školy a kursu režisérů. Člen redakční rady časopisu Amatérská scéna. Rozsáhlá publikační činnost. Častým porotcem divadelních přehlídek v Hronově. Psal též básně.

Kdy-kde-co v Olomouci, 1986, červenec, S.29. Kubásková, Eva: Kdy zemřeli…? 1985–1990. 2. díl. Praha 1995.S.31.

Absolv. LF UP všeobecné lék., 1979. Vysokošk. prof., vedoucí labor. molekul. patologie Centra molekul. biologie a medicíny UP a LF UP, vedoucí Ústavu patologie LF UP, děkan LF UP. V 1980–90 odb. asistent UP, 1990–97 doc., 1997 prof. 1994 –97 proděkan pro vědu, výzkum a zahr. styky, LF UP. 1997 – člen kolektivu, který získal Cenu minist. zdravotnictví ČR za mimořádně úspěšné řešení výzkum. projektu. Spoluautor a autor mnoha odb. public. prací.

Kdo je kdo v ČR, Praha 2002, S.303–304;

R. 1952 abs.AMU Praha, 1948–58 dirigent opery ND Praha, 1958–1962 šéf opery Divadla Oldřicha Stibora Olomouc, poté v Ostravě;Národní umělec 1984.;1962–1966 Ostrava, 1963 asist.L.Ber­nsteina v New Yorku.

BIO-ČTK 11.2.1988; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.238–239.;.

Po maturitě na Wintrově gymnáziu v Rakovníku odešel na vojnu do Olomouce, kde trvale zakotvil. Pracoval v n.p. Moravia Mariánské Údolí (n. Hlubočky) jako technolog až do odchodu do důchodu v roce 1992. Volný čas věnoval turistice vodní i pěší a organizování sportovních akcí. Od roku 1971 se věnoval značení turistických cest před pořádáním I. Ročníku Moravianské padesátky. V roce 1981 se stal předsedou Komise pro značení turistických tras. V roce 1989 zpracoval šedesátistránkový Turistický almanach, informační materiál pro odbor turistiky. O tři roky později připravil sborník Moravianské padesátky (1992). Je též autorem turistických map pro veřejnost. Dosud vyšly mapy: č. 51, 52, 56 a 57 ( Haná, Prostějovsko-Konicko, Zábřežsko, Nízký Jeseník, Haná – Olomoucko). Dne 13.1.1993 jej Ministerstvo životního prostředí ČR jmenovalo garantem ÚV KČT pro CHKO LP. Osm let spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci. Dne 12. 9. 2010 vysílala Česká televize pořad Toulavá kamera, kde se objevilo pár šotů k tématu Moravští značkaři.

.Osobní sdělení 2001. http://otavinka.blog.cz

Narozen na Svatém Kopečku (n.m.č.města Olomouc) V r.1975–1979 abs.Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užité plastiky v kameni u prof.Habarty, 1979–1985 VŠUP v Praze, spec.ateliér užitého sochařství u prof.J.Male­jovského.Za studií získal Ateliérovou cenu za realizaci plakety k 100.výročí založení VŠUP. Účastnil se několika domácích i zahraničních výstav. Samostatně vystavoval v Olomouci r. 1980. Vytvořil plastiku Tok informací pro telekomunik. budovu v Olomouci v roce 1988. Jeho rodný dům v ulici Stanislava Menšíka má pamětní desku připomínající narození a předčasné úmrtí umělce. Zemřel v olom. nemocnici po těžké nemoci.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. /fotografie/; Kdy kde co v Olomouci 1990, listopad, S. 7–8., Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001.,

Narozen v Hynkově (n.m.č.obce Příkazy u Olomouce). Přednosta katedry hygieny a epidemiologie LFUP v Olomouci od r. 1962.Věnuje se výzkumům na Hané, hodnocení pitné vody a odpadních vod.R.1967 obdržel Kabrhelovu cenu.Je členem komise OSN pro narkotika a dalších zahraničních společností. Zemřel v Rakousku při zahraniční cestě.

ZVSMO, 1983–84, č.19–20, S.62–63.;Parte na vrátnici UPdne 8.4.1992;Nekrolog Janout, Vl.: Za Zdeňkem Krejčím.=Žurnál UP, 1992, č.30, S.2.;.

V Olomouci působil externě 1947–1967, profesor pom. věd historických na UP, ved. katedry historie. Archivní vzdělání si prohloubil za svého pobytu na vatikánské archiv. škole. Osm let byl členem a sekretářem čs. histor. ústavu v Římě a 1933–1955 pracoval v Archivu země české.

Památce profesora Zdeňka Kristena.Stráž lidu, 67, č.82, 18.7.1987.;.

V r. 1950 abs.AVU Praha, prof.K.Pokorný, 1967–72 odbor.referent ministerstva školství Praha.1972–75 docent pedag.fak.UK Praha.Sochařské práce, pomníky revoluč.bojovníků, plastiky.Zasl­.umělec 1974.

BIO-ČTK, 28.6.1983.;Vyznání životu a míru.Praha 1985.,S.187. http://www.kojetin.cz/…u_krybus.php

Absolvent Slovanského gymnázia v Olomouci. Stud. PFUP Olomouc v letech 1953–57, prof. Vlad. Navrátil, Aljo Beran, Fr. Bělohlávek. Samostatné výstavy -Ostrava 1967, NSR 1969, Litovel 1985, Havířov 1985. Věnuje se drobné plastice, tvorbě do architektury a volné grafice. Nejužívanější grafic. techn. : serigrafie.

Katalog výst. Současná česká grafika. Praha 1989, S. 123. /fotografie/; Slovanské gymnázium literární. Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000. S. 382;

V letech 1945–1950 studoval FF MU v Brně, obor dějiny umění, klasická archeologie. 1950 PhDr. V Olomouci působil v letech 1964–1969 na Katedře výtvarné výchovy FFUP pro dějiny a teorii umění. Zaměřuje se především na historii evropské a české architektury a otázky vztahu sochařství a malířství k architektuře. Docent katedry výtvarné výchovy.

Český biograf. slovník 20.století, 2.díl, Praha 1999.