Osobnosti Moravy.eu

Maturoval na reálném gymnáziu v Praze. V důsledku uzavření vysokých škol nemohl dále studovat (1940). V letech 1945–1948 absolvoval Státní školu archivní v Praze a souběžně studoval (1945–1949) české dějiny a pomocné vědy historické na FF Univerzity Karlovy. Studoval při zaměstnání , studia ukončil v roce 1953 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Potom pracoval ve Slezském studijním ústavu v Opavě (1949–1950). Dále jako pomocný dělník v podniku Dřevovýroba Opava. V roce 1952 pověřen vedením Zemědělsko-lesnického archivu v Opavě. 1.října 1959 přešel do Okresního muzea v Kroměříži. V roce 1960 se stal ředitelem Městského muzea v Holešově a po roce 1979 pracoval jako vedoucí historik v Muzeu Kroměřížska. Dílo rozsáhlé a pestré – bibliografie na 700 položek( viz Zpravodaj Muzea Kroměřížska 1991/3, s.41–59). Věnoval se i pracem archivním, ale i dějinám církevních řádů zejména řádu piaristů. Porornost věnoval i postavám židovského původu. Dílo uvedeno v článku.

Fišer, Zdeněk: Historikův osud. K úmrtí PhDr. Josefa Svátka. In: Časopis Matice moravské, r. 116, č. 2, 1997, S. 556–560.

Narozen v Nové Dědině (n. Konice). Právník u magistrátu hl.m.Prahy, historik umění, zeť Mikoláše Alše .

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.48.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.196.; Lidová demokracie, 2.3.1993..

Rodák z Olomoucka. Studoval na gymnáziu v Olomouci, maturoval na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži r. 1935. Poté studoval bohosloví a byl v r. 1940 vysvěcen v Praze na kněze řádu premonstrátů. Znalec 16 jazyků. Vynikající hudebník. V r. 1950 byl internován, vězněn a pak nucen k velmi nuznému životu mimo kněžské povolání.

• mt-: Výročí dne.Hanácké noviny, 3.12.1994; Štěpánovská výročí. Naše noviny, 11/1999, č. 209. S.6.

Pracovník Zemského muzea v Brně. Autor historických publikací o zámcích na Moravě.

Springer, Jan : Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974.S.19.;.

Působil v cizině, 22 let v Německu, 8 let ve Švýcarsku.Po 1.sv.válce v Olomouci, varhaník něm.evang.kostela, učitel hudby.Dílo: skladby-klavírní, sborové, sakrální.

Český hudební pedagog v cizině.=ZVSMO, 1983–1984, č.19–20, S.61..

Učitel hudby v Olomouci od r. 1913-Žerotín, hrál na varhany a v kostele českobratrské církve řídil příl. zpěvy. Skladby: klavírní, komorní, orchestrální, 4 morav. tance, 3 opery.

Československý hudební slovník.Sv.2., P., SHV 1965, S.655.; Životní jubilea hudebního pedagoga a skladatele Jaroslava Svobody.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.61..

Housle I. V MFO působil od 28.8.1989 do 1.9.1991.

Kartotéka členů MFO.

Narozen v Říčanech u Brna. Studoval v Brně, stát. zkouška z houslí 1942 a sbor. zpěvu 1943, poté učitel hudby, 1942–1943 ve Slavkově, 1943–46 Zlín, od 1946 ředitel hud. školy v Šumperku, od r. 1956 inspektor hud. škol v kraji Olomouckém.

Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.655.;.

Hráč na fagot I. Působil v MFO od konce září do konce roku 1960.

Schindler, A. : Členové MFO. Soukr. rkp. 1998.

V Olomouci působil jako herec od r. 1858, hrával milovníky, později komik. Říkali mu „der schöne Ferdinand“. Zde se seznámil s herečkou Julií Knorrovou a oženil se s ní, r. 1866.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.296.;Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.480–481.;.

'

Syn učitele. Po maturitě na gymnáziu ve Strážnici a studiu LFMU v Brně působil v Olomouci. Od r. 1951 přednosta Ústavu lékařské chemie UP a též se věnoval dějinám UP a soupisům vědeckých prací lékařů UP. Člen akademie věd v NDR. Zasloužil se o vybudování ústřední knihovny LFUP. Člen sekce dějin lékařství při VSMO. V roce 1941 mu vyšla první odborná publikace a v průběhu času jich napsal na 370. Autor studií o výtvarném umění, sběratel grafiky. Autor studií o J. Uprkovi, S.Lolkovi a Z. Braunerové. V roce 1980 dostal Zlatou medaili Slovenské chemické společnosti SAV a v r. 1981 medaili Americké farmakologické společnosti. Prof. MUDr. František Šantavý, DrSc. zemřel v Olomouci.

Nekrolog. ZVSMO 1983–1984, č. 19–20. S. 29–30.;

Manžel Z. Rozsypalové. V Olomouci působil v letech 1950–1951 a1954–1961. Poté v Ostravě. Charakterní herec psychologického typu. Působí v rozhlase, televizi a filmu. Překládá divadelní hry z ruštiny. Autor románu " Sezóna" (Ostrava 2005).Zemřel během letní dovolené.

ČBS.Praha 1992.S.687.;. BSSSM, suplement 1.Ostrava 2011. S.174–176.

Angažována u německé opery v Olomouci 1865, 1867–1876 v Prozatimním divadle v Praze, 1885–86 v ND Praha. Sebevražda v Hamburku.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.296.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.481.;.

Ředitel školy, hudebník-flétna, hoboj, cello, za 2. svět. války sestavil v Přerově smyčcové kvarteto a pořádal pravidel. koncerty;

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

V roce 1985 maturoval na Střední průmyslové škole strojní v Olomouci. Od roku 1994 podnikatel. Hudebník, kytarista. Hraje a zpívá v kapele Fly Tomorrow. Autor písní Barikáda; Nohy aj. Hudební styl olomoucké kapely Fly Tomorrow vychází z klasického rocku a blues, s vlivy funku a jazzu, s dominantní sólovou kytarou a foukací harmonikou. V současnosti se její žánrové rozpětí pohybuje od syrového blues až k melodickému rocku a metalovým baladám. Základem repertoáru je vlastní tvorba hudby i textů. Do koncertního repertoáru kapela nově zařazuje několik starých „pecek“ od Cream, Erica Burdona, Johna Mayalla, ale třeba i Beatles, které zpracovala po svém. Současná sestava Fly Tomorrow – 2012

Daniel „Anglán“ Agnew – foukací harmonika, zpěv František Sobek – kytara Petr „Pointa“ Ševčík – kytara, zpěv Zdeněk „Boban“ Konopka – baskytara Vlastík Locker – bicí

Osobně znám.

umělecký pseudonym: Petr Pointa Ševčík

Studovala v Pardubicích housle a klavír, později zpěv. V roce 1912 angažována do ND Praha. Později se věnovala zpěvu koncertně, zaměřena na souč. čes. repertoár, a na moravskou a slovenskou lidovou píseň. Vystupovala v Pardubicích, Ostravě, Olomouci a na Slovensku. V letech 1919 – 1922 vyučovala zpěv na hudební škole v Pardubicích.

ČSHS.I.Praha 1963.S.738.;SOKA Přerov.;.

Mládí prožil v Přerově, kde navštěvoval Blahoslavovu obec. školu a maturoval r. 1936 na gymnáziu. ;Od r. 1951 předseda Matice moravské v Brně, V letech 1952–1986 šéfredaktorem Časopisu Matice moravské. univ. prof. UJEP Brno, spoluprac. ČSAV Praha, Brno. Autor 3 knih, 81 statí a článků, 56 recenzí a zpráv. Z díla: Útěk podaných z Čech ma Moravu po třicetileté válce.Praha, Academia 1985.;

Literární místopis Přerovska,SOKA Přerov.

Univ.prof. PhDr. Bedřich Šindelář, DrSc.

V letech 1897–1905 studoval gymnázium v Kroměříži, bohosloví v Olomouci 1905–1908, žák J.Nešvery.Angažmá v ND Praha-od 6.1.1909–1910.Sólista ND Praha1911–13, Brno 1917–1932, učitel ve šk.Filharm.sboru Beseda brněnská, divadelní revue -hanác/figurka stréčka Křópala z Břochovan;film, rozhlas.

Stratil, V.: Bratři pěvci Šindlerové.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.40.; Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965.S.697.;.

Hráč na fagot II. V MFO působil od 30.6.1965 do 28.7.1970. Pochází z Vyškovska.

Schindler, A. : Členové MFO. 1998.

Hráč na křídlovku a pozoun, po r. 1918 u vojenské hudby v Kroměříži až do r. 1933. Za okupace městským kapelníkem v Prostějově, kde učil též na hudební škole. Po r. 1945 dirigent hudby Vojenské akademie v Hranicích do r. 1948, od r. 1956 žil v Praze-Karlíně. Byl spoluzakladatelem Ústřední hudby ministerstva vnitra. Psal pochody a valčíky.

Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.700.;. Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S.151.;

Měl hudební školu v Přerově v letech 1935–1942, kde pak ředitelem Městské hudební školy do r. 1945, poté řed. hud. školy v Prostějově . Inspektor hudeb. škol v kraji Olomouckém 1948–1955.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.707.;.

Narozen v Toveři u Olomouce v rodině malíře Františka Šnajdra. Základní škola v Dolanech u Olomouce – 1944 – 1953. Od dětství výtvarná i hudební činnost. 1953 – 1956 Vojenská hudební škola v Liberci, obor Lesní roh a klavír. 1956 – 1961 za hudební školu služba u Vojenské hudby v Olomouci, současně soukromé studium horny u prof. Zdeňka Drmoly z Konzervatoře hudby v Kroměříži. 1960 svatba s Kamilou Dosoudilovou – 1961 syn Miroslav, 1964 dcera Kamila. V roce 1961 po konkurzu hráčem 3. Lesního rohu v Moravské filharmonii Olomouc, od roku 1968 1. Hornistou tamtéž. 1962 – 1967 studium na Konzervatoři v Brně, opět lesní roh u prof. Františka Psoty. Celý život se věnuje hudbě a malbě. První profesionální výstava: Výstava nových autorů v r. 1965 v Olomouci. Jako sólista provedl s Moravskou filharmonií Koncerty pro lesní roh a orchestr Paula Hindemitha, Josefa Haydna a Richarda Strausse. Do penze z Moravské filharmonie odešel v r. 2001. Výtvarná činnost – Skupina Ohnisko 1963 – 1965, kandidát Svazu československých výtvarných umělců 1968 – 1971, v českém fondu výtvarných umělců 1972 – 1991, Svaz českých výtvarných umělců 1989 – 1990. Dále TT klub v Brně od r. 1990, Spolek olomouckých výtvarných umělců od r. 1991 a Umělecká beseda v Praze. Řada kolektivních a samostatných výstav u nás i v zahraničí.

/peč/: Živé doteky štětce.ZN, 1983, 18.5., S.2.; ZKVMO, 1983, č.223, S.9.; Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti, Olomouc 1989. /foto/; ČBS XX. stol., 3.díl, Praha 1999; ;

Působil v přerovské kapele Hockově, u vojenské hudby, kapelníkem hudby Rund a později Žerotín. Je autorem pochodů, tanců a předeher.

Literární místopis Přerovska – OA Přerov/přip.KK 93; Československý hudební slovník osob a institucí 2.M-Ž.Praha 1965.S.710.;

Rodným jménem Pečínková. Od r. 1918 divadelní společnost, působila krátce v Přerově, od r. 1951 v Olomouci, poté v Šumperku. a to v letech 1951–1960.

Přehled činnosti čes.divadel 1958.Praha 1959, S.241. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 7. Ostrava 1996. Filip, Z.: Kdo byl kdo. 200 osobností z historie Šumperka. Štíty 2008.

Hudbu studoval v Brně, kde jako žák L. Janáčka absolvoval varhanickou školu, později konzervatoř. Do Šumvaldu se přistěhoval v roce 1922. Byl vynikajícím varhaníkem a klavíristou a naučil mnoho dětí hrát na hudební nástroje. Založil tzv. Šrubařovu dechovku. 1949 se odstěhoval do Libiny, kde zemřel. Pohřben byl na hřbitově v Šumvaldu.

Šumvaldské noviny, č.11, 6.11.2002;