Osobnosti Moravy.eu

Profesorem obchodní akademie. Po 1. světové válce působil v zahraniční službě v Anglii, Kanadě, Mexiku a nakonec jako generální konzul Československé republiky v australském Sydney. Diplomat, spisy z oboru obchodnictví.

PNP – LA Česká společnost za velkých válek 20. století.

Studoval Učitelský ústav v Příboře a ve Valašském Meziříčí. V roce 1946 obnovil divadelní činnost v obci Lužná u Vsetína. Po maturitě studoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Byl ředitelem ZŠ ve Valašské Polance a vedoucím odboru školství ONV ve Vsetíně.

Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S.92. Musil, J.V.: Promovaný pedagog Josef Kvita šedesátiletý. In: Kdy-kde -co v Olomouci. únor 1982.S.11.;

Člen vlády v prvním Národním shromáždění ČSR.

Pamětní kniha první vlády a NS v Republice československé­.Praha 1919..

Vystudoval bohosloví v Olomouci, 1878. Působil od roku 1935 ve Vrahovicích, ředitel školy.

Katalog kněží arcibiskupství olomouckého.Olomouc 1949.S.124 –125.;.

V roce 1890 absolvoval gymnázium v Kroměříži, poté bohosloví v Olomouci, kde vysvěcen r. 1895. Působil na Valašsku. Kokory 1895–1907, Rokytnice 1907–1916, poté dómským vikářem v Olomouci, r. 1934 odešel do pense. Členem DLU 1914–1935, 1919–1928 členem výboru. Publikoval pod pseudonymem J. Lesík.

Poselství. Olomouc 1938. S. 299–300.

Narozen v obci Hruška na Prostějovsku. Pracoval v Brně jako zemský rada.

Peřinka: Vlastivěda moravská.OK Prostějov.

Fotograf autodidakt od r. 1935, zakládající člen skup. DOFO r. 1958. Působil jako fotograf od r. 1952 – 1971. Kandidát SČSVU 1964, 1973-SČF, 1974 čl. KFA Olomouc. Představitel progresivního proudu amaterské fotografie. C: 1. cena v soutěži Historická Olomouc r 1972. ;stříbrná medaile salón Buenos Aires 1972. ;Zaměřuje se na statickou fotografii krajiny a objektů. Od 1975 člen SČF a fotosekce VSMO. Ve dnech 8.9.-6.10. 2006 se konala v Galerii, Radniční 3 ve Šternberku výstava jeho fotografií.

Encyklopedie čes. a slov.fotografů­.Praha 1993.S.202 –203.; Percl, J.: DOFO.ČsF, 28, 1977, č.2, S.56.;.

Sekundární lékař na porodnici v Brně, v letech 1870–1874 lékařem ve Vyškově. V roce 1870 zakladatel a první starosta Sokola Vyškov. Po roce 1875 obvodním lékařem v Kroměříži.

Vyškovské noviny.1913, č.8. Dějiny Sokola Brno I. Brno 1949. Sto let Sokola Vyškov. Vyškov 1970.

Dcera českého úředníka Jana Balíka ve vídeňském ministerstvu obchodu. Přítelkyně Jakuba Demla. Žila ve Šternberku, kde byl její manžel lékařem v zemském ústavu pro choromyslné. Po rozchodu s Dr. Kytlicou, který si přivedl jinou ženu, se přestěhovala k příteli J. Demlovi. Pro literaturu jí získali J. Deml a O. Březina. Dílo: O dětech a zvířátkách a o jiných dětech. /prvotina 1919/;Rodiče a děti /5 díl. rodinná kronika 1927–1931, nedokončena). Překlad povídky z polštiny Edmund Zechenter: Brouček svatojánský (in: Šlépěje VI, S. 193). Zemřela v Tasově (u Třebíče).

Slovník spisovatelů z okresu Žďár nad Sázavou., Velké Meziříčí 1992., S. 229.; Deml, Jakub: Jak jsme se potkali. (1933); Smrt Pavly Kytlicové (1932); Jak jsme se loučili s Pavlou Kytlicovou (1933); Šternberské listy, č.2/1992, S. 10; Hlůzová, Vlasta : osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S.75–93.; Olič, Jiří: Čtení o Jakubu Demlovi. Olomouc, Votobia 1993.;