Osobnosti Moravy.eu

Chodil do měšťanské školy Na Palackého ulici. V roce 1935 začal pracovat v Optikotechně, dnešní Meopta až do důchodu 1971. V roce 1938 se oženil. Ke sportu se dostal v 15 letech, kdy začal cvičit v Sokole. Od 19 let závodil. Jeho disciplínou byl běh. Zakladatel Sokola v Meoptě Přerov. Člen DTJ a atletického klubu SK Přerov. Od r. 1943 župní náčelník Přerovské atletické župy. Aktivně sportoval do roku 1944. Kronikář DTJ. Autor řady knih o atletickém sportu. Pak působil jako trenér. Rada města Přerova mu udělila Cenu města Přerova

• medaili J. A. Komenského.

RN. Jaroslav Králík, nestor přerovských atletů vzpomíná.In Přerovské Echo. 7/8 2001, S.7. Fišmistrová, Věra: Kalendárium. Přerovské listy 2010, březen S. 6.;

Vystudoval LF UP v Olomouci, promoval v roce 1951, habilitace v roce 1990. Emeritní primář chirurgického oddělení nemocnice v Přerově a profesor LF UP Olomouc. V současnosti pracuje jako konsultant a soudní znalec. Působil v Olomouci, Ostravě, Přerově, kde v současné době vykonává funkci okresního zdravotního rady. Chirurg, přednosta chirurgické kliniky v Olomouci v letech 1991–1993. Předtím působil jako primář na chirurgickém oddělení nemocnice v Přerově (1976–1987). Význačný odborník jícnové chirurgie.

http://koalice.wz.cz/kandidati.html (Volby do Městského zastupitelstva Přerov v r. 2006.) Katalog národních autorit. NK Praha

Prof. MUDr. Jiří Králík, DrSc.

Po smrti bratra Františka v r. 1866 převzal lékárnu v Přerově, od r. 1874 v Olomouci, kde r. 1870 založil se svým zetěm Karlem Procházkou českou tiskárnu pod firmou „Národní knihtiskárna Kramář&Procházka“. Předseda Matice školské. Literárně činný. Napsal: Domácí slovník poučný;Základy chemické technologie; aj. Překládal z Voltaira/Karel XII. , král švédský/aj.

Fischer, R.: Olomoucký památník…Olomouc 1938, S.159–160.;Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911, S.226.;OSN.XV.Praha 1900, S.61.;Z díla: Olomouc, královské hlavní město Moravy.Olomouc, Kramář 1881.216 s;. V červnu si připomínáme..In: Kdy-kde-co, Olomouc 2014, červen., S,1–2.

Vystudoval na učitelském ústavu v Příboře. Svou učitelskou dráhu nastoupil na obecné škole v Postřelmově, poté v Libhošti, Trnávce, Frýdlantě nad Ostravicí, Lhotce, Příboře. 1900 odchází do Brna a studuje na české technice matematiku a přírodní vědy. 1905 byl jmenován profesorem učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. Současně učil na ostravské hornické škole. 1902 založil populárně vědecký časopis Příroda a škola. Sám napsal trojdílnou příručku Přehledy věd přírodních.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.95–97.;

V Prostějově působil od r. 1893. Autor textu Dělnické hymny k l. máji 1890, vydavatel dělnic. písní v časopise Volný pěvec /1894/, redaktor Hlasu lidu od r. 1903. Pseud. Náchodský, od rodiště.

ČSHS.I.Praha 1963.S.736.;.

'

Narozen v Pavlišově u Náchoda (n.m.č. Náchoda).

Bratr Stanislava Krátkého, nar. 1914;malíř-krajinář, zátiší, náměty rodiště. Šedé a růžové tóny. Výstava obrazů-Olomouc, 1943.

Toman, P.: NSČSVU.I.Praha, 1947, S.556.;.

Narozen v obci Vinary – nyní m.č. města Přerova.

Narozen v Tučapech (na Vyškovsku). Prozaik, autor dokumentárních prací, publicista jemuž se ústředním námětem staly život a role čs. legií v Rusku. Průkopník socialistického realismu v české beletrii. Mladší bratr Bohumila K. , básníka. R. 1900 maturoval na gymnáziu v Brně, pak Zemskou střední hospodář. školu v Přerově, 1903 – 1906 vyšší zeměděl. školu v Halle, kde získal diplom agronoma. 6 měsíců praktikoval v cukrovaru v Drnovicích, 1906 – 1907 hospodář. úředník na již. Moravě: Tečovice, Napajedla, od r. 1908 na Kladensku. Koncem července 1914 narukoval. V červnu 1916 se přihlásil do legií, kde se stal důstojníkem 6. pl. Hanáckého. Do vlasti se vrátil v srpnu 1920.

Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.944 – 947.;.

V letech 1871 – 1874 v Praze, filoz. studia nedokončil. 1874 –78 učil dějepis a zeměpis na českém gymnáziu v Brně. Od 1879 pracoval jako žurnalista v letech 1882 – 1888 v Prostějově, kde založil a redigoval Hlasy z Hané. Zasloužil se o rozvoj čes. kulturního života i četnými přednáškami, organizací ochotnického divadla a zájezdů " divadelních vlaků" z Hané na místní představení. Od 1889 žil v Praze. Užíval pseud. Ant. Šarapatka, Boleslav Černý, J. Durdík. Přispíval mj. do Koledy /Olomouc 1877–78, 1877 mj. ep. báseň Vyhnanci;/

Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.947 – 948.;.

'

Po krátkém působení v Olomouci pracoval v Přerově jako gynekolog. Autor lékař. statí, redaktor publ. Památník sjezdu rodáků v Náměšti na Hané/1925/, 40 let hanácké župy ústřed. jednoty čs. lékařů /1936/, Pověsti z kraje básníka F. S. Procházky/1939/. Fejetony v Obzoru.

' ;

Slavětínský, M.: O MUDr.Josefu Kratochvílovi.= Štafeta 1981, č.3, S.30.;Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Vystudoval FF UP V Olomouci dějepis čeština. Působil jako vysokoškolský učitel, po roce 1968 pracoval v dělnických povoláních, v roce 1977 podepsal Chartu 77 a byl donucen k emigraci. Působil na univerzitách v Německu, jako vědecký pracovník v Bochumu. Zabýval se atomárním nepřátelstvím mezi USA a SSSR, futurologií atd. V emigraci napsal monografii o J.A. Komenském, Miroslavu Tyršovi aj. V letech 2001–2003 přednášel na Ostravské univerzitě teorii míru, a filozofii dialogu.Nyní žije jako důchodce ve Vilémovicích v Rychlebských horách (n. patří k obci Uhelná).

Z paměti literání Olomouce. Olomouc: Vlastivědná společnost muzejní,2004,.S. 159–162, 257.;

Jako sirotek dán do výchovy jezuitskému řádu, do něhož vstoupil v r. 1677. V letech 1667–1670 a 1673 –1674 působil na řádovém G v Litoměřicích. Jeho hlavním oborem byla matematika. Ovládal 9 evropských jazyků. V roce 1681 byl ustanoven profesorem hebrejštiny na olomoucké univerzitě a v období 1682/1684 přednášel zde i matematiku. Od 1684 působil na univerzitě v Praze a zabýval se též astronomií. 1686 působil na univerzitě v Madridu a na námořní akademii v Cadízu. R. 1702 se vrátil do Prahy. 1704 se stal zpovědníkem dvora arcivévody Karla a Karla VI. v r. 1711 se vrátil spolu s ním do Vídně. 1713 se vrátil abbé Kresa do Brna, jezuitského kláštera, kde zemřel.

Mikulčák, J. : Moravan Jakub Kresa – Eukleidos Západu. Matematika a fyzika ve škole, 16, 1985, č. 3, S. 166 – 171. ;Peterka, M.: Smržice. 1994. S. 309 –311. ;.

Sloužil jako voják u pluku arcivévody Wilhelma č.12. V roce 1849 sloužil v Budíně a za svou statečnost dosáhl hodnosti hejtmana(kapitána). Byl vyznamenán řádem železné koruny III. stupně. Napsal o sobě podrobný životopis.

Batroněk,Fr.: Rytíř řádu železné koruny. Šumvaldské noviny.12/2005.S.4.

Ředitel soudní kanceláře v Zábřeze. Začal psát své vzpomínky z období okupace, úvahy, autobiografie, básně. Vydával bibliofilské tisky, soukromé tisky. Rodinný kronikař a kronikář obce Písařova.Zemřel v Holici u Olomouce. Měl tři syny: Josefa (1901–2000), Františka (1903) a Miloslava.

Spurný, F.: Severní Morava ve vzpomínkách rodáka.SM, 1969, sv.18, S.66.;.

Holice je částí města Olomouc.

Člen činohry Státního divadla Oldřicha Stibora v Olomouci od r. 1963.

Kmoníčková, Eva: V roce 1988 zemřeli.Brno, SVK 1989, S.8.; Nekrolog.Stráž lidu, 1988, 19.1., S.4.; ;Kdy kde co v Olomouci 1988, únor, S. 27.

Rozená Antošová. S rodiči žila a dětství a mládí prožívaala ve Šternberku, kde studovala gymnázium. Poté studovala v Olomouci LF UPOL, obor vnitřní lékařství. Působí na poliklinice SPEA. Bydlí s rodinou v Náměšti na Hané. Ve volném čase se věnuje sportovním aktivitám, účastnila se též cvičení na sokolském sletu v Praze.

osobní sdělení hš – dne 14.7.2021

MUDr. Jana Kroupová

Narozen v rodině hostinského a řezníka. S rodiči se přestěhoval do Bystřice pod Hostýnem. Gymnázium studoval v letech 1884–1886 v Přerově a pak ve studiu pokračoval na učitelském ústavu v Příboře, kde maturoval v r. 1890. R. 1892 získal způsobilost k vyučování na školách obecných, jakož i k výuce náboženství. V r. 1894 vykonal zkoušky, po kterých mohl vyučovat kreslení a rýsování na pokračovacích průmyslových školách. Poté učil ve Fryštáku, kde po pětileté učitelské službě obdržel pochvalné uznání zemské školní rady. Založil zde Sokol, čtenářský a okrašlovací spolek, spolek lidomilů, meterologickou a dešťoměrnou stanici. Seznámil se zde také s budoucí ženou Annou Šípkovou, která ve Fryštáku bydlela u svého bratra MUDr. Jána Šípky. Oženil se v roce 1897 a o dva roky později se jim narodila dcera Libuše a v r. 1905 dcera Božena. V letech 1902–1915 učitelem v Bystřici pod Hostýnem. Spoluautor učebnic esperanta. V roce 1910 byl jmenován čestným občanem Fryštáku, kde začaly i jeho literární pokusy. Sbíral lidové pověsti, psal aforismy a úvahy. V letech 1925–1940 pracoval jako správce Muzea J.A.Komenského v Přerově. V letech 1925–1930 předseda přerovské učitelské jednoty Komenský a řídící učitel obecné školy J. Blahoslava v Přerově. Autor prací o Komenském, od 10. roč. (1931–1939) redigoval VSSSM. Autor pověstí ze severní a střední Moravy, v příl. VSSSM, č. 2, r. 1936–37. V roce 1950 jmenován čestným občanem Holešova. Jeho ostatky zpopelněny v Olomouci 5.3.1950.

Jubileum J. Krumpholce.Zpra­vodaj města Bystřice pod Hostýnem.1990, č.5, říjen, S.26.; Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře.Olomouc 1993.S.19.;; Jubilemu Apoštola Komenského. Přerovské Echo.3/2000 S. 12. Hýbl, František: Josef Krumpholc. Praha 1988.

Studoval gymnázium v Brně r. 1904, ve Vyškově od r. 1905–1912. Púsobil jako dirigent i v Olomouci. V Praze archivář a prof. dějin hudby na konzervatoři od r. 1919. Autor skript Dějiny hudby do 18. stol. P. , 1925. a hud. publikací. Pohřben ve Vyškově.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.758.; Komárek, J.: Naši rodáci a krajané.Rousínov 1934.;.

Absolvoval FFUP Olomouc obor Výchova a vzdělávání dospělých. Působil jako redaktor podnikového časopisu Rudné doly Jeseník. Několik let jako komunální politik, byl kronikářem města a 16 let před odchodem do důchodu působil jako pedagog SŠ gastronomie a farmářství. V roce 2021 vydal vl.n. historický román Konec frývaldovského ka­ta.

Sdělení meilem 31.7. 2021 /hš

Mgr. Jiří Krutil

Syn spisovatele Josefa Jaroslava K. /1812 – 1886/. Stud. G v rodišti do r. 1887, pak v Praze. Externě navštěvoval malířskou akademii. Poté cestoval 8 let po Evropě a Orientu a živil se prodejem vlastních grafických prací. Po návratu do Prahy se věnoval ochotnickému i profes. divadlu. V roce 1913 se přestěhoval do Prostějova, kde pracoval jako městský úředník a byl činný na ochotnických scénách až do odchodu na frontu 1915. R. 1919 se stal režisérem a hercem Intimního divadla v Prostějově. Za gymnazijních. studií napsal drama „Pozdě“, hráno studenty při Husových oslavách v Praze. Další hry: Drama jedné noci/1924/, Chycené ptáče/1924/-hry dle diváckého vkusu. Drama " Ostrava"/1925/, vyjadřuje odpor proti válce.

Starý, F.: Městský hřbitov v Prostějově.Pros­tějov 1931.S.41. ;Lexikon čes.literatury­.2/II.Praha 1993.S.1018 – 1019 (uvádí jiné datum)

V Olomouci působil v letech 1921–1924, poté v Plzni do r. 1926 a opět návrat do Olomouce, kde do r.1930. Od 1.9.1930 do 31.12.1958 členem ND Praha.Vynikající interpret českých oper. Baryton. Zasloužilý umělec 1965.;

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.259.;.

Absolvent České reálky v Olomouci r.1909, studoval techniku v Brně.V r. 1919 se stává členem Národopisné společnosti československé. r.1920 prac.na staveb.úřadě v Olomouci, od r. 1928 člen VSMO, od r. 1937 jeho předseda.Znalec olom.staveb.památek a hanác.lid.sta­vitelství.Nap­sal na 300 článků, brožur a knih.Zemřel v M.Berouně v nemocnici. .

Machytka, L.: ..ZVÚO 1963, č.108, s.24–29.;ZVÚO 1968, č.137, S..22–24.; ZVÚO 1978, č.194, S.26–27.;

• bk-: Osobnost, na kterou se nezapomíná.=Stráž lidu 1988, 28.6., S.4.;
• bk-: Vzpomínka na ing.Josefa Kšíra.=Kdy-kde-co v Olomouci 1988, červen, S.31.;

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1975–1979.Praha 1979, S.83–84.;

Hanácké noviny č.18, 10.02.1996, S.8, .

Rodným jménem Křelinová. Bratranec jejího tatínka byl spisovatel František Křelina (1903–1976) a další příbuznou, jeho dcera Hana Pražáková (1930–2010). Do roku 1978 žila v Olomouci, kde studovala SEŠ. Po maturitě odešla studovat VŠE do Prahy. Po promoci pracovala v Pražském kulturním středisku. V roce 1986 odešla s manželem do Jižní Ameriky (Kolumbie), kde pracovala na ambasádě a taky se věnovala výtvarné činnosti. Malba na hedvábí. V roce 1993 se vrátila do vlasti a působila v Praze do roku 2000. Od roku 2001 působí v Olomouci. V oboru realitní manažér ve firmě Maxx reality. Věnuje se též výtvarné činnosti: malba na hedvábí, ruční výroba šperků. Pořádá výtvarné kurzy. V roce 2014 se umístila ve finále soutěže Česko hledá spisovatelky a v roce 2015 vyšla její první kniha fejetonů " I v ráji může pršet" (Praha, Klika 2015). Prezentace nové knihy se konala v Galerii Anděl, dne 28.10.2015 za účasti Sandry a Ríši Pogodových. Dne 17.11.2018 se konal křest 2. knihy Milionář k snídani (Klika, Praha 2018. Ukázky četla a křest moderovala Dr. Hana Pokorná v Cafe 87. Dne 8.3.2019 se v Amelii konala sešlost olomouckých žen a Dr. Pokorná vedla rozhovor s autorkou o MDŽ v Kolumbii.

Dokumentační list ze dne 18.8.2016 /hš www.atelier-lavida.webgarden.cz www.maxxreality.com http://otavinka.blog.cz/…st-v-cafe-87

Ing. Jitka Kubešová

Narozen v Olšanech – Klášterec (n. Olšany) u Šumperka.Ma­turoval na gymnáziu v Kroměříži a pak studoval teologickou fakultu v Olomouci. R. 1880 vysvěcen na kněze. Kooperátor Konice, u sv. Michala Olomouc, univ. prof. bohosl. fak. Olomouc –33 let, R. 1887 se stal katechetou na německém gymnáziu v Olomouci, r. 1890 mimořádným profesorem pastorální teologie na teologické fakultě v Olomouci a r. 1892 řádným profesorem, r. 1894 založil čas. Kazatel. Dne 30.8.1918 nesí­delním kanovníkem olomoucké kapituly, za sídelního byl přijat r. 1921 a r.1926 zvolen kapitulním děkanem.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.166–167.: .

Klášterec je nyní součástí obce Olšany.

Prof.ThDr. Jan Alois Kubíček

Narozen jako šesté dítě v rodině řídícího učitele Eduarda Kubíčka v Hrabenově (n.m.č. Ruda nad Moravou) . Po obecné škole studoval čtyři třídy české reálky v Litovli v letech 1906–1910, odkud přešel na učitelský ústav do Polské Ostravy, kde maturoval v r. 1914. První učitelské místo v Radvanicích-Lipině na Ostravsku. V období první světové války učil na Zábřežsku, poslední dny války v Bohdíkově. V polovině r. 1919 vypomáhal bratrovi v Šumperku, od září 1919 v Bohdíkově a poté v Rudě nad Moravou. R. 1921 působil jako řídící učitel v Písařově, od září 1924 odborným učitelem v Lošticích. V září 1930 se stal ředitelem školy v Hanušovicích. Přitom dálkově studoval v Brně, kde zkoušky udělal v r. 1934 a stal se školním inspektorem. Od r. 1936 působil v Novém Jičíně, několik měsíců ve Valašském Meziříčí, po osvobození v r. 1945 v Jihlavě, od srpna 1945 v Brně. V roce 1948 školním inspektorem v Zábřehu. Od návratu do rodného kraje až do smrti žil v Lošticích. Aktivním členem Učitelské jednoty.

Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974. S.12.;. Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1989. S.107–108.;