Osobnosti Moravy.eu

Oblíbený společník a populární osobnost v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.190.;.

Správce Muzea JAK v Přerově, pověřen výkonem funkce okresního archiváře. Publikoval ve VSSSM (1935 – 1936).

SOKA Přerov, duben 1994..

Dlouholetý sólista opery olomouckého divadla. Nejznánmější jeho role : sedlák Krušina v Prodané nevěstě, Escamillo v Carmen, Petr Vok v Zuzaně Vojířové, Rigoletto, Nikola Zrinsky či malíř Matis ve stejnojmených operách. V posledních letech žil v rodné Praze. Než onemocněl aktivně se učastnil tamního koncertního dění. Do Olomouce se rád vracel poslechnout si svoje mladší kolegy v divadle, posedět s přáteli a zavítat na svůj milovaný Sovinec.

Maturoval v Přerově r. 1952, poté stud.oval obor čeština a ruština na pedag. fak. UP r. 1955, dokončil dálkově na FFUP, obor čeština a ruština. PhDr. získal r. 1972; Působil jako učitel na školách v Šumperku, Staré Město pod Sněžníkem, Zábřeh, Kojetín. Od roku 1965 učil na Střední zemědělské škole technické v Přerově. Debut v časopise Červený květ r. 1961;Zemřel v olomoucké nemocnici.

Z díla: Havraní stříbro, BB 1965;Laskavý soud BB 1969;Setkání křídel BB 1974;Hvězdná země. BB 1980;

Biografie: J. Pavelka v Literárním měsíčníku 1975, č. 10; Valouch, F.: LM 1981, č. 8; Slovník české literatury 1970–81. Praha, ČS 1985, S. 220; Brtníková, V. : Básník míru, lidského srdce a přírody. =Nová svoboda 1982, 2. 10. ,S. 7;/fotografie,;.

Olomoucké prostředí začal vnímat od první třídy základní školy. V roce 1971 maturoval na Střední průmyslové škole strojní. Po vojně absolvoval v letech 1976 – 1979 Lidovou konzervatoř v Ostravě, obor fotografie. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu zelinářském v Holici u Olomouce. Jeho fotografie zdobí titulní stránky publikací v edici Zahradnické aktuality, které vycházely ve VÚZ od roku 1980. Jeho fotografie ilustrují i propagační publikaci Zahrada Čech (1979) a Dvacetpět let VHJ Sempra (1982). Po otevření Muzea umění na Denisově ulici v roce 1993, začal zde působit jako programový pracovník – dramaturg. Od roku 1994 studoval obor Umění a estetika na Filozofické fakultě UP formou distančního studia.. Zakončil ho disertační prací „ Julius Pelikán. Život a dílo.“ (1996), kde zmapoval sochařské dílo tvůrce nejen na Olomoucku. Je uveden v Almanachu a katalogu k 10. výročí činnosti Galerie G s názvem Decennium Olomouc, který vyšel v roce 2002. Od roku 2005 je místopředsedou Spolku pro komorní hudbu při MFO. Zajišťuje veškerou organizaci koncertů v Muzeu umění, což je vhodný prostor pro koncerty komorního rázu, mezi něž patří i vystoupení mladých a začínajících interpretů. Je také členem výboru Literárního klubu Olomouc a pomáhá při zajišťování kvalitní dokumentace jednotlivých pořadů, ať kamerou, fotoaparátem, zvukovou a další audio-mediální technikou.

Ševčíková, H.: Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2009, květen, S.9.;

Holice je částí města Olomouc.

Externě působila na FFUP v letech 1947–1950 přednášky z muzejnictví, sběratelství, zvykosloví a estetiky odívání. Od r. 1948 ředitelkou Ústavu pro lidovou kulturu. Autorka publikací.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.348.;Výtvarní pedagogové a teoretici umění a kultury UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;.

Lidová demokracie, 1978, 23.11., s.4.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, s.99.;REGO/SVKOL uvádí jiné datum úmrté: 19.11.1978 Plzeň.;.

Studoval a maturoval v roce 2006 na Střední průmyslové škole stavební, obor Dřevařská a nábytkářská výroba ve Valašském Meziříčí. V roce 2008 odešel do Ostravy na Filozofickou fakultu studovat obor Anglický jazyk a literatura, kde do roku 2011 absolvoval bakalářské studium a poté , mezi lety 2011–2013, magisterské studium. Od roku 2013 je doktorandem na Katedře anglistiky a amerikanistiky FFUP v Olomouci. Přednášel rovněž na několika zahraničních univerzitách ve Finsku, Anglii a Francii. Psát básně začal ve 14 letech. V roce 2014 debutoval básnickou sbírkou Píseň zamilovaného Misogyna, která byla křtěna v Ostravě univerzitním profesorem Josefem Jařabem. Překládá z angličtiny a francouzštiny. V Olomouci se prezentoval při vernisáži výstavy studentů Fakulty umění Ostravské univerzity v Knihovně města Olomouce, pobočce Brněnská dne 3.3.2015.
Získal doktorát z Anglické a americké literatury na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 2016. Jeho hlavním zájmem jsou mystické směry abrahámovských náboženství (křesťanská mystika, kabala, súfismus) a jejich projevy v literatuře a populární písni. Svůj výzkum prezentoval na několika evropských univerzitách, konkrétně ve Finsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, České republice a Anglii. Své teze dále rozvinul při výzkumu ve Francii a ve Španělsku, kde žije od roku 2016. Mezi jeho nejnovější vědecké publikace patří monografie Leonard Cohen, the Modern Troubadour vydaná Univerzitou Palackého v prosinci 2020, edice poezie Johna Passe, Větrná zvonkohra (Protimluv, 2020), a edice vybraných děl Gertrudy Steinové, Mluvit a naslouchat (Éditions Fra, 2019), jakož i několik kapitol v odborných knihách a vědeckých časopisech zabývajících se náboženskými zdroji v populární hudbě. V současnosti se zaměřuje na zneužívání populární hudby pro komerční účely, politický marketing a také na přítomnost náboženské symboliky v reklamních kampaních. Jako pedagog působil na třech veřejných vysokých školách, které formovaly jeho pohled na vzdělávání: Univerzita Palackého v Olomouci, Université Paul-Valéry v Montpellier, a Universidad de Sevilla. V současné době vyučuje moderní jazyk, antropologii, křesťanské sociální myšlení a etiku na univerzitě ESIC v Madridu. Od roku 2019 je držitelem akreditace univerzitního asistenta, a od roku 2020 doktora soukromé vysoké školy udělené španělskou veřejnou agenturou DEVA.

Osobní sdělení – dne 3.3.2015 /hš Vyplněný tiskopis Galerie rodáků a nejen jich http://otavinka.blog.cz/…ic-s-mesicem Dne 15. dubna 2015 14:21 Jiří Měsíc <jirimesic@gmail.com> napsal: Dne 30. 4. 2021 napsal meil s aktualizovanými fakty do biogramu.

Mgr. Jiří Měsíc Portréty posledních let 2012–2015 CV – 5 s. uloženo spolu s vyplněným záznamem.

Zahájení činnosti.

Politický a kulturní kalendář 1984. Olomouc, OK 1983. S.7.

V letech 1969 – 81 dirigent MF v Olomouci. Každoročně řídil několik abonentních koncertů a vystoupení MF na Olom. hudebním jaru. Dirigoval mj. i zájezdové koncerty a hudebně výchovné pořady pro II. st. ZŠ. Od roku 1980 pedagogicky činný na AMU v Praze. Působil devět let jako šéfdirigent Plzeňského rozhlasového orchestru. Je autorem zvl. komorních skladeb a houslového koncertu.

ČBS, Praha 1992, S.456; ČBS XX stol., 2.díl, Praha 1999;

Přední sólistka olomouckého divadla od r. 1921 do smrti.

Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.87.;Nedbal, K.: Půl století s českou operou.Praha 1959.S.143, 179, 370 – 371.;.

Autor publikace " Horní Moštěnice dříve a nyní".

Literání místopis Přerovska SOKA Přerov.

O. Mikulášek se narodil v Přerově jako syn železničáře. Po základní škole absolvoval roku 1927 obchodní školu v Přerově. Na živobytí si nejprve vydělával jako dělník a zaměstnanec, od roku 1933 pracoval mj. také v Československém rozhlase a roku 1937 se stal redaktorem Lidových novin. Od roku 1964 se zabýval pouze literaturou. Roku 1967 se Mikulášek těžce zranil a následky nehody ho sužovaly až do konce života. Působil i v literární skupině Host do domu. Po roce 1969 se stal samizdatovým spisovatelem a teprve po roce 1980 mu bylo umožněno publikovat. Na začátku 50. let si vzal svoji druhou ženu, redaktorku Československého rozhlasu, Věru, která se později stala dramaturgyní a ředitelkou brněnské České televize. K jeho nejbližším přátelům patřili také Klement Bochořák, Adolf Kroupa, Josef Kainar, Ludvík Kundera, Jan Skácel a Milan Uhde. Jeho poezie se často jakoby konfrontuje s okolním světem, vystupuje proti všednosti a obyčejnosti. Je přemýšlivá a reflexivní, zdůrazňuje rozdíl mezi životem a smrtí, aby se nakonec dobral ke smyslu lidského bytí.

Sbírky

Černý bílý ano ne, 1930 tato sbírka je ovlivněna poetismem

Marné milování, 1940

Křídlovka, 1941

Tráva se raduje, 1942

Podle plotu, 1946

Pulsy, 1947

Horoucí zpěvy, 1955 – ovlivněno politickou situací a dobou

Divoké kačeny, 1955

Krajem táhne prašivec, 1957

Ortely a milosti, 1958

První obrázky, 1960

Svlékání hadů, 1963

To královské, 1966

Šokovaná růže, 1969 – reaguje na invazi vojsk varšavské smlouvy; sugestivní verše

Červenec (1980)- výbor

Agogh, v cizině 1980, v Čechách až v r. 1989, vyjadřuje zde skepsi, pesimismus a zklamání, reaguje na normalizaci, tato sbírka je považována za jeden z vrcholů jeho tvorby.

Žebro Adamovo, 1981, jedná se o tvorbu z let 1971 – 1973

Velké černé ryby a dlouhý bílý chrt, verše z let 1974 – 1975

Sólo pro dva dechy, 1983

Čejčí pláč, 1984

Faraonka

Do posledního doušku

[

Kříž, Jiří P.: Oldřich Mikulášek.=Lidové noviny 1990, 26.6., S.9.; Wikipedie.cz

V r.1944 abs.v O­lomouci školu pro výpravčí vlaku ČSD.Užíval pseud.Josef Lípa, J.M.Lípa.R.1946 u zro­du Malovaného kraje.Redaktor vlastivěd.časopisů.

Slavíková, Věra: Spisovatelé Jm Kraje.1.Brno, KJM 1989, S.160–161.;. Malovaný kraj, 1994, č.6.

pseudonymy:

LÍPA Josef LÍPA J. M.

Maturoval na SG v Olomouci roku 1876. Filosofická studia absolvoval ve Vídni. Jako profesor vyučoval matematiku a fyziku a to česky a německy. Od r. 1881 působil na gymnáziu v Přerově a to do r. 1887, pak byl na rok na německém gymnáziu v Kroměříži. Od r. 1891–1926 učil na českem gymnáziu v Olomouci. Vyučoval 45 let. Členem Société astronomique de Francé. Byl též revisorem spolku Žerotín 1892–1908.

Pohřben v Přerově.

Símě hořčičné.Olomouc 1947, S..71.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…? Praha 1970, S.136.; Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.197–198.; Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc 1927.

1940 získal výuční list jako obchodní příručí. 1942–1945 totálně nasazen. 1945–1949 studoval ŠUŘ v Brně, textil. odd., prof. F. Malý. 1949–1957 zaměstnán jako návrhář bytových textilií v TT v Letovicích. Od 1958 působil v Praze v Ústavu bytové a oděvní kultury jako ved. odd. výtvarné estetické výchovy. Spolupracoval s divadlem Z. Nejedlého v Opavě, JAMU v Brně, Divadlem ABC v Praze, kde navrhl kostýmy ke hře „Malováno na skle“.

Bránský, Jaroslav: Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko, OK 1990. S. 73.

Působila v Městském divadle v Olomouci v letech 1921–1925, kde nastudovala 42 oper.

Československý hudební slovník.2.Praha 1965, S.106.;.

V letech 1910–1913 studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. E. Dítěte a A.Hofbauera. 1913–1915 AVU Praha u profesora J. Preislera. V Olomouci působil od roku 1946 do 1950, pověřen přednáškami: figurální kreslení, malba, kreslení pro vědecké obory na Ústavu výtvarné výchovy PdF UP. Autor monografií o umělcích a článků v časopisech, zejména o výtvarné výchově.

Toman, P.: Nový slovník čs. výtvarných umělců.2. Praha 1950.S.149–150.: Nekrolog.Lidová demokracie, 5.11.1975, S.5.

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UP Olomouc, obor TKMI. Poté dva roky na vojně v Praze. Závodně hrál šachy, Poprve získal titul šachový velmistr v roce 1984.Od roku 1986–1992 působil v Bratislavě, 1993–2002 v Kostelci na Hané, od r, 2002 dosud v rodišti.Vlastní Šachovou prodejnu a antikvariát v Prostějově, Brněnská 38. Tel. 588882363. Články o šachu publikuje časopisecky. Karel Mokrý je významnou postavou olomouckého šachu. Již v mládí se projevil jeho velký talent – stal se mistrem Československa dorostenců a reprezentoval nás na ME juniorů v Groningenu 1977/78, kde obsadil krásné 5. místo. Na mistrovství Československa mužů poprvé startoval roku 1982 ve Frenštátě pod Radhoštěm. V tomto turnaji dlouho vedl a až prohra v závěru turnaje ho odsunula na 2. místo. Stříbrnou medaili získal ještě v roce 1989 a roku 1995 se dokonce stal mistrem České republiky. Mezitím dobyl titul mezinárodního velmistra (roku 1984, po vítězstvích na turnaji v italském Reggio Emilia a v Trnavě), v letech 1984 – 1996 nás reprezentoval na šesti olympiádách a vždy patřil k oporám týmu. Památná je zejména olympiáda roku 1990 v Novém Sadu, kde Československo skončilo na fantastickém 4. místě, mj. díky výbornému Karlovu výkonu 8,5 bodu z 11! Dnes se již Karel závodnímu šachu nevěnuje, jeho povoláním (i životním koníčkem) je šachová prodejna, kterou provozuje od roku 1991. Karel není jen obyčejným prodavačem, nýbrž erudovaným znalcem šachové literatury, a proto může zájemcům poradit, co stojí za to si v jeho obchodě objednat a nastudovat.

Osobně znám – dokumentace Galerie rodáků 10.11.2013 – hš Biolek, Richard: Velmistr Karel Mokrý oslavil padesátku – 7.2.2009. http://www.a64.cz/o-klubu/

Mgr. Karel Mokrý

Po maturitě v roce 1950 studoval přírodní vědy v Olomouci, potom na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně fyzikální chemii, absolvoval roku 1954. Poté nastoupil jako asistent na katedru chemie VŠP, později katedra chemie na Přírodovědecké fakultě UP, kde působil, až do své smrti. V letech 1957–1962 externí aspirant profesora Kalouska na KU v Praze a získal jako jeden z prvních učitelů Přírod. fakulty UP hodnost kandidáta měst. V letech 1966–69 vedl samostatnou katedru fyzikální chemie. Publikoval 80 vědeckých prací v tuzemském i zahraničním odborném tisku. Autor 13 učebních textů, též spoluautor Učebnice fyzikální chemie pro učitelském studium (čes. a slov. vyd. 1984. 1989), oceněna jako nejlepší vysokoškolská učebnice roku 1984 a získala uznání českého literárního fondu.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.355.; Zakladatelé a pokračovatelé, almanach osobností olomoucké univezity. Olomouc 1996.S.157–158.;

Maturoval na G v Prostějově. Později vystudoval 3 semestry Vysoké školy hospodář. věd v Praze. Hudbě se učil na LŠU a LK, kde stud. harmonii u J. Kofroně a skladbu u H. Macourka. Prof. angažmá s orchestrem S. Kunsta a K. Krautgartnera, doprovázel zájezdy L. Hermanové. Dramaturg divadla Rokoko, ved. skupiny Alfa Klub. Studiový hudebník v TV pořadech. Některé písně oceněny v rozhl. soutěži Písničky pro Hvězdu.

Encyklopedie jazzu…Praha 1990.S.362.;.

Dlouholetý člen obecního zastupitelstva.

Starý, František: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931.S.42.

Od r. 1968 ve Zlíně Centroprojekt, od 1993 svobodné povolání, vlastní ateliér MM.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.127.

Začínal v rodišti v SK, Sokol 1941 – 1949, poté v Praze do r. 1958. Návrat do Prostějova, kde ve Slovanu a Železárnách Prostějov do r. 1970. Mistr ČSR 1944, 45, 1951 – 1953;Mistr sportu 1953. Ústřední rozhodčí, místopředseda VAS CÚV ČSTV 1970 – 1988, předseda trenérské rady 1983 – 1988.

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha Olympia 1990.S.355.;.

Podle stanov založeno Muzeum města Prostějova.

Dokumentace OK Prostějov, pí Štolbová, 1990.