Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Příkazy | |||||
Místo úmrtí: | Příkazy | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Loštice, Příkazy | |||||
Obory působení: | folkloristka, národopis, odborná publicistka, restaurátorka | |||||
Anotace: |
roz. Svozilová. Před a behem 2. světové války pracovala v redakci Družstva kovářů časopis Kovář československý, později v družstvu Kodruko. V Sokole se věnovala choreografii a amatérskému divadlu. Výborná zpěvačka lidových písní. V národopisné činnosti spolupracovala s ing. J. R. Bečákem a též na expozici Z klenotnice lidové kultury na Hané v Litovli. Dopisovala do sborníku Severní Morava, spolupracovala s národopisnou sekcí VSMO. Restaurovala krojové části pro Muzeaum Adolfa Kašpara v Lošticích. Organizovala literární večery hanácké lidové tvorby, přednášela o historii lidové hanácké architektury, zabývala se historií lidové stravy na Hané. Byla vyhledávána malíři, etnografy a dialektology. Její folklorní činnost je zachycena litovelskými amatérskými filmaři na krátkých snímcích, např. Šátek; Tak podíváte se;. Žila s manželem v Příkazích čp.158. |
|||||
Zdroj: |
Zpravodaj VSMO 1981, č.15–16, S.48.; Gabajová, Libuše: Odešli.Nekrolog.In: Informace z OKS 1983, č.5.S.25–26.; V království hanácké výšivky. Stráž lidu, 1981, 27.10. S.4.; |
|
||||||
Místo narození: | Víceměřice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, publicistka | |||||
Anotace: |
Učila přírodopis, matematiku a fyziku na dívčím gymnáziu v Č. Budějovicích a v Praze. Publikovala v sokolských časopisech. Autorka publikace Deset let sokolské práce vzdělávací. Praha, ČOS 1930. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.118.;. |
|||||
Poznámka: |
Narozena na Prostějovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Samotišky | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | loutkoherec, režisér filmový, scenárista, výtvarník | |||||
Anotace: |
Od dětských let si přál být malířem. Po maturitě na České reálce v Olomouci začal v Praze studovat malbu u Cyrila Boudy a Oldřicha Blažíčka. Jenže nacisté vysoké školy uzavřeli a tak se vrátil na Moravu. Stal se reklamním technikem ve firmě Zora v Olomouci. Tato práce ho nebavila a proto se roku 1942 vrátil do Prahy, kde nastoupil do Ateliéru filmových triků. Po pěti letech působil ve studiu loutkových filmů Jiřího Trnky a stal se jeho pravou rukou. Jako animátor spolupracoval na Trnkových filmech a lze říci, že Trnkova filmografie je zároveň filmografií Látalovou. Byl režisérem bajky Liška a džbán (1947), kterou samostatně dokončil, zatímco Trnka začal pracovat na Špalíčku. Průběžně natáčel i vlastní filmy. K nejznámějším patří: Plivník dlaždice Housky, Jak si opatřit hodné dítě, Otýlie a 1580 kaněk, Nebuďte mamuty, a Příliš mnoho něhy. Jako animátor se podílel na filmech Jiřího Brdečky, Pavla Hobla a dalších režisérů. Koncem 60. let spolupracoval s Jaroslavem Bočkem (1932 – 2003) na loutkových filmech Sochařka z Poličky a Vdova z Efezu. Látalův talent zaujal Bočka natolik, že o něm u příležitosti 25. výročí jeho praxe u animovaného filmu natočil dokumentární portrét „ Herec, kterého není vidět“. Podobné pocty se u nás dostalo jen Jiřímu Trnkovi..V 70. letech pracoval jako autor a odborný poradce na loutkovém seriálu O Krakonošovi, který vyráběl Krátký film Praha spolu s Drážďanským trikovým filmem. Vrcholem jeho tvorby se stal celovečerní animovaný film Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku. Stanislav Látal byl spolu s Jiřím Kubíčkem autorem scénáře. Za výtvarníka filmu si vybral Adolfa Borna. Film vznikl jako zakázkový projekt německé SWF. Kromě filmů pro děti, byl též mezinárodním porotcem filmů pro děti a věnoval se i knižní ilustraci. Do důchodu odešel v roce 1989. |
|||||
Zdroj: |
Matrasová, V. : Stanislav Látal. Praha 1984.; * Jansová, D.: Jó, chlapče, byly s tím dost problémy. Rozhovor s umělcem. Z 89, č.15,S.16–17. * Kdo je kdo 1994–1995 v České republice. Praha 1994.S. 321. * Nekrolog. LN 6.8. 1994, příl. Ševčíková, H.: Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2019, č.5. |
|||||
Poznámka: |
Samotišky u Olomouce |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Peruc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Olomouc | |||||
Obory působení: | herec, režisér, scenárista | |||||
Anotace: |
Vystudoval techniku ale upoutalo ho divadlo. Ne však jako herce ale jako ředitele a zejména režiséra. Absolvoval seminář na Vysoké škole Maxe Reinhardta v Berlíně (1919 – 1920). Zde byl zejména asistentem režie u K. S. Stanislavského v Družině Stanislavského (1921 – 1922). Vrátil se do Prahy a začal režírovat a ředitelovat v pražské Uranii (1922 až 1924), ve Švandově divadle (1924 – 1928) a v Intimním divadle (1928 – 1932), které založil a ve kterém byl i režisérem. Poté se stal na 9 let dramaturgem a režisérem Divadla Vlasty Buriana (1933 až 1942). Odešel z divadla a po roce se stal uměleckým ředitelem v Olomouci (1943 – 1954). Opět se vrátil do Prahy a do konce života byl ředitelem Státního divadla v Karlíně (1954–1960). Všechny divadla, ve kterých řediteloval nebo režíroval, se v té době vyznačovaly vysokou úrovní, náročným a osobitým repertoárem. Kromě ředitelování a režisérské práce se věnoval rovněž psaní a překladu divadelních her a psaním divadelních studií. Léblova manželka Marie Buddeusová (1897 – 1978) byla divadelní a filmová herečka. S filmem se setkal v roce 1920 kdy režíroval za spolupráce Antonína Ludvíka Havla drama ZA ČEST VÍTĚZŮ. O rok později se na stříbrném plátně objevil jako herec v jedné z rolí ve filmu Stanislava Šotka CESTY K VÝŠINÁM, kde si svoji jedinou hlavní roli zahrál manžel herečky Antonie Nedošinské herec a režisér Jiří Nedošinský. Na začátku 30. let (po příchodu zvuku) se neúspěšně pokusil dvakrát o filmovou režii. V produkci americké společnosti Paramount Pictures natočil v pařížských ateliérech Joinville u Paříže české verze dramat TAJEMSTVÍ LÉKAŘOVO (1930) a SVĚT BEZ HRANIC (1931). U prvnímu filmu (a zřejmě také u druhého) byl Lébl rovněž spoluscenáristou . Lébl do filmů angažoval naše nejlepší herce: Andulu Sedláčkovou, Theodora Pištěka, Máňu Ženíškovou, Václava Vydru st., Karla Jičínského, Růženu Šlemrovou a také svoji manželku Marii Buddeusovou. U Paramountu Lébl pracoval ještě v dalších letech (1932 – 1933). V roce 1937 se díky svému příteli a zaměstnavateli Vlastovi Burianovi naposledy objevil v epizodní roli jednoho z detektivů ve Fričově a Burianově filmu TŘI VEJCE DO SKLA. Podle jeho divadelní hry „Provdám svou ženu“, kterou napsal společně s Jindřichem Hořejším, a kterážto byla s úspěchem uváděna v Burianově divadle, natočil režisér Miroslav Cikán komedii PROVDÁM SVOU ŽENU s Vlastou Burianem v hlavní roli docenta botaniky Blahomrava Ducánka (tuto postavu hrál Burian i na své divadelní scéně). Na filmu se rovněž podílel jako scenárista (spolu s Jaroslavem Mottlem a Václavem Wassermanem). Externě spolupracoval rovněž s rozhlasem. Za své veliké divadelní režisérské a ředitelské zásluhy byl v roce 1957 jmenován Zasloužilým umělcem. |
|||||
Zdroj: |
Bio kartotéka ČTK.P., 1985.. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Profesor fyziky na středních školách, autor učebnic. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…? Praha 1979, S.90.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Opava, Tršice, Znojmo | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n.m.č. obce Tršice). Chodil do farní školy v Tršicích. V Olomouci studoval gymnázium a bohosloví..R.1848 navštívil Prahu jako člen deputace Lípy slovanské z Olomouce na Slovanský sjezd. Od r.1850 vyučoval na gymnázium v Olomouci a v Jihlavě, 1853 učitelem dějepisu a zeměpisu ve Znojmě. Publikoval v Týdeníku, spoluprac. s Havlíčkem.Založil čes.vědec.historiografii ve Slezsku. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biograf.slovník širšího Ostravska.Seš.2.Opava, Slezský ústav ČSAV 1976, S.89–91.; Horáčková, E.: František Lepař-Jan Lepař.P., PNP 1976.;Neruda, Jan: Podobizny.1.Praha, ČS 1951, S.179–181. |
|
||||||
Místo narození: | Komárovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | indolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Na UP půs. jako děkan FFUP v letech 1947–48. Akadademik ČSAV /1952/;Autor populár. knih o Indii. |
|||||
Zdroj: |
Malá čs.encyklopedie.3.Praha 1986, S.776.; Kapitoly z dějin olomouc.univerzity.Ostrava, Profil 1973.;. |
|
||||||
Místo narození: | Rakovník | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | historik | |||||
Anotace: |
Dr. Levý je autorem četných studií a publikací z dějin města Přerova, z nichž je nejrozsáhlejší " Přerovská českobratrská církev". |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis SOKA Přerov.; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | archivář, taneční mistr | |||||
Anotace: |
Rozhodl se pro povolání učitele tance a společenské výchovy. Po složení státních zkoušek v roce 1922 působil jako taneční mistr na celé Moravě. V letech 1924–1928 působil v Přerově, 1950–1952 v Praze. po úrazu a operaci pracoval jako archivář. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová, Věra: Učitel tance Jan Libiger – 100. výročí narození. Přerovské echo, březen 2000, S. 15. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pěvec | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil 1923-září 1926, poté v ND Praha. Zahraniční cesty. Zasloužilý člen ND 1960. ; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.835–836.; Přehled úmrtí osob čes. a slov.hudební kultury v letech 1965–1982.P., Divadel.ústav 1983..; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.280.;. |
|
||||||
Místo narození: | Pozdišovce (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Litovel | |||||
Obory působení: | dramatik, prozaik | |||||
Anotace: |
Pocházel z vojenské rodiny. V roce 1940 maturoval na reálném gymnáziu
v Litovli, doplňovací maturitu složil na učitelském ústavu
v Kroměříži 1941. V té době se přátelsky stýkal s Jakubem Demlem a
Janem Čepem. Za okupace byl totálně nasazen v Německu (Magdeburk).
1945–46 učil na měšťanské škole v Praze, 1946 se stal úředníkem
Státní plánovací komise v Praze. Souběžně od roku 1945 dálkově
studoval filozofii na FF UK. Absolvoval v roce 1948, státní zkoušky však
mohl složit na základě rehabilitace až v roce 1971 (PhDr. 1991 prací
Filozofie předvídání). Do důchodu odešel v roce 1980. – Jeho vnuk
Eugen Liška (* 1981) je filmový scénárista a režisér. |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury po roce 1945. www. |
|
||||||
Místo narození: | Lochovice | |||||
Místo úmrtí: | Příbram | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Příbram, Šumperk | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Jako herec začínal 1926 u divadlení společnosti V. Chotěry. Angažován byl u divadla v Hranicích, Pardubicích, Šumperku a Příbrami. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slvoník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.87; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Vrbátky | |||||
Obory působení: | dramatik, prozaik, učitel | |||||
Anotace: |
Oba rodiče byli učitelé a Lošťák se též připravoval na učitelskou dráhu. Po maturitě na prostějovském gymnáziu (1953) studoval češtinu na Vysoké škole pedagogické v Olomouci (1953–1957). Několik let učil na osmiletých školách (Rudník u Vrchlabí, Vrbátky u Prostějova). 1960–1965 byl vedoucím divadelního souboru Větrník (Prostějov). Od 1961 pracoval jako metodik pro umělecký přednes a péči o mladé autory na Krajském osvětovém zařízení jihomoravského kraje, 1965–1968 byl tajemníkem Vysokoškolského klubu UP v Olomouci, 1968–1969 olomouckým kulturním zpravodajem ostravského Moravskoslezského večerníku. 1969 se stal lektorem, později dramaturgem Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, odkud přešel 1978 do činohry Národního divadla v Praze; zde působil jako dramaturg až do předčasné smrti. |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury po r. 1945. (www) |
|
||||||
Místo narození: | Brníčko | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | důstojník | |||||
Anotace: |
Předčasnou válečnou maturitu na G v Zábřehu složil r. 1915, nastoupil vojenskou službu a rr. 1916 přeběhl k Rusům, v srpnu 1917 vstoupil do čs. legií. V listopadu 1917 se dostal do Francie a tam v řadách 21. dělostřeleckého pluku bojoval v Alsasku , Champagni a Argonnách. Za odvahu byl vyznamenán válečným křížem. Domů se vrátil počátkem r. 1919. Zůstal v armádě jako voják z povolání. 1919–1920 na Vojenské akademii v Hranicích, 1920–1933 na Slovensku, 1933–1939 pracoval na MNO. Po okupaci 1939 se zapojil do odbojového hnutí Obrana národa a z jeho pověření odešel v červnu 1939 do zahraničí. Dostal se na Západ a v r. 1942 byl čs. pozorovatelem u brit. jednotek v severní Africe. 1944 byl povýšen na pluk. generála štábu a jmenován čs. přidělencem v USA a Kanadě. 29. 3. 1949 byl zatčen STB a obviněn z velezrady. Brutálnímu mučení ve vězení podlehl. Teprve v r. 1990 byl rehabilitován. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Seš.2.Opava, Optys 1994.S.76;. |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Obory působení: | letec, odbojář, Sokol | |||||
Anotace: |
Sokolský pracovník. Jednatel sokolské župy v Přerově, 1919 zvolen starostou župy Moravskoslezské. Pracoval v Severomoravských elektrárnách v Přerově. Za 2. svět. války byl u 310. bombardovací perutě. Jeho vyznamenaní a doklady vystaveny v sekci odboje v přerovském Muzeu J.A.Komenského. Pamětní desky na budobě sokolovny v Beňově a v Přerově. |
|
||||||
Místo narození: | Unčovice | |||||
Místo úmrtí: | Příbor | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Pitín, Prusinovice | |||||
Obory působení: | geneaolog, kněz, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Syn rolníka studoval 1861–1868 na gymnáziu v Olomouci a poté absolvoval teologickou fakultu.Po vysvěcení na kněze 5.7.1872 byl jmenován kaplanem v Pitíně a r. 1879 v sousedních Bojkovicích. R. 1881 se stal farářem v Prusinovicích na Holešovsku, kde působil do r. 1915. Po odchodu do výslužby žil jako konzistorní rada a emeritní farář v Příboře. Volný čas věnoval genealogii významného rodu Prusinovských z Víckova. Korespondoval s významnými vlastivědnými pracovníky Vincencem Praskem, Josefem Zukalem, Vítězslavem Houdkem ad. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14). Ostrava 2001. S. 90. |
|
||||||
Místo narození: | Ivanovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov, Přerov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | agronom, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na reálce v Prostějově r. 1880, poté stud. VŠ zeměděl. ve Vídni, kde získal r. 1884 titul dipl. hospodář. Profesor na střední hospodářské škole v Přerově 1885 – 1911, pak ředitel hospodář. školy na Kl. Hradisku u Olomouce do r. 1921. V r. 1922 odešel na trvalý odpočinek do Přerova. Po celou dobu pedag. činnosti byl literárně činný. V r. 1888 napsal Drůbežnictví poučné a zábavné;Vypracoval osnovu Učebnice chovu dobytka, založil ročenku Sborník zemědělský. ad. Vykonal mnoho studijních cest po Evropě. V r. 1914 založil Macalíkovu zemědělskou knihovnu, kde vyšly jeho 2 spisy, věnované chovu skotu a mlékařství. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.182 – 183.;SOKA Přerov, duben 1994.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | mikrobiolog, vědec | |||||
Anotace: |
Absolvent SG v Olomouci r. 1943, prac. v Praze v Mikrobiologickém ústavu ČSAV, ved. odd. půdní mikrobiologie. Autor publikace Půdní mikroorganismy a rostliny; |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.94.; Seznam a adresář abs.SG v Olomouci 1918–1953.Olomouc 1989, S.25.; Nekrolog: Biologické listy 1978,č.2.S.152–153,1 obr. |
|||||
Poznámka: |
RNDr. PhMr. Jiří Macura, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | beletrista, literární historik, překladatel | |||||
Anotace: |
Studoval FFUP od roku 1963 – 1966. FFUK absolvoval v Praze roku 1968, PhDr. 1969. |
|||||
Zdroj: |
Česká literatura po roce 1945. www. |
|
||||||
Místo narození: | Horní Heřmanice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog, publicista odborný, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Učitel a ředitel hospodářských škol, zakladatel a vedoucí vrbařské poradny, autor řady odb. článků publikovaných v Milotickém hospodáři, Rádci z Předmostí aj. |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov, duben 1994.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | režisér | |||||
Anotace: |
Bratr Jaroslava M. Tvůrčí zájem směřuje k veselohrám ze současnosti/Tři chlapi v chalupě/. Zasloužilý umělec 1974. |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie.IV.Praha, Academia 1986, S.40.; Českoslovenští filmoví tvůrci sedmdesátých let.Praha 1983, S.49–50/fotografie/; Kmoníčková, Eva: V roce 1987 zemřeli.Brno, SVK 1988, S.35.;. |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Přerov | |||||
Obory působení: | hudebník, komeniolog, kronikář města, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Správce Komenského muzea, ředitel školy, autor řady článků s regionál. tématikou, člen redakční rady Kultury Přerova , kronikář města Přerova. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Horka nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Náchod, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | geograf, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1895 abs. Slovanské gymnázium v Olomouci, poté odešel studovat na univ. do Prahy, obor dějepis a zeměpis. V letech 1901–06 vyučoval zeměpis, dějepis a těsnopis na reálném gymnáziu v Náchodě. Napsal několik histor. statí z historie regionu Náchoda. V r. 1906 se navrátil do Prahy a začal připravovat vydání Brunclíkova školního atlasu
zeměpisn. atlasu (1924), ale bylo nutné vytvořit české názvosloví a úpravu map. Nejvíce se věnoval se kartografii. Do r. 1920 učil na reálce v Karlíně, poté na Gymnáziu v Žitné (Resslově) ul. v letech 1909–20. V r. 1920 se stal ředitelem gymnázia Krásnohorská (Minerva), kde působil až do své smrti. Pracoval v několaka odb. komisích. Autorem učebnic a školních map. Spoluautor děl : Ilustrovaný zeměpis všech dílů světa (1911), Atlas ČSR (1923). V r. 1969 v rodné obci mu byla odhalena pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Schulzová, Eva: Frant. Machát spoluzakladatel moderní české geografie, Sborník vlast. společ. muzejní, roč.62, č.3, 1973., ČBS, Praha 1992, S.425.; Týnecké listy, č.12/2006, S.14–15; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Učitel tělocviku na reálce v Prostějově. Nevlastní děd J. Wolkera. |