Osobnosti Moravy.eu

Politický časopis, týdeník. Ostře protestoval proti germanisaci. Redaktorem od r. 1862 byl prof. V.Žirovnický, od r. 1863 spisovatel František Jaroslav Kubíček (1838–1965). Pro jeden článek byl odsouzen na tři měsíce do vězení. Časopis založil soukromý podnikatel F. Slavík, vydavatel Neue Zeit. Po odchodu Kubíčka vedl Slavík časopis sám, ale pak jej svěřil Bedřichu Milotovi Rozehnalovi (1820–1876).

Fischer, R.: České noviny a novináři 1848–1938. Olomouc 1938. S.9–10.

Podpůrný spolek Radhošť v Praze založil studentský spolek Moravská Beseda. Prvním protektorem spolku byl zvolen r. 1874 František Palacký. V r. 1872 se stala MB spolkem studentským, do jehož výboru měli přístup pouze studenti a to se praktikovalo až do roku 1894. Sídlo měl spolek v Liliové ulici č. 221. Program umělecký, hudební a literární obstarávali absolventi SGO, kteří studovali v Praze. Např. : Jan Vařeka, Vítězslav Houdek, Hynek Babička, Hynek Kohout, Antonín Peška, Josef Hlobil, František Červínek. Dne 13. 12. 1874 se při MB ustavil řečnický klub, kde se pěstovala literatura. Z politických důvodů byla rozpuštěna v únoru 1894.

Za hlasem Komenského. Olomouc 1957, S. 10–14.

Zábavný časopis, který v letech 1859–1862 redigoval prof. německé reálky Václav Žirovnický (1818–1880). Roku 1863 byl list přenešen do Brna, kde jej redigoval Michal Kříž (1833–1869). Časopis „Hvězda“ byl list zábavný a poučný pro lid i dospělejší mládež. Vycházel nákladem tiskaře A. Halouzky. Byl to výsledek porad českého ředitele německé reálky v Olomouci J. V. Houšky a prof. Žirovnického. Hvězda měla popularizovat vědy přírodní. U čtenářů byla oblíbena. Měla příznivce i mezi knězi, dopisovatelem byl bohoslovec Frant. Bauer, pozdější kardinál

' olomoucký, Ignát Vrba farář ve Skrbeni aj. Pak ale ovládli Hvězdu laičtí studenti univerzitní a žáci olomouckého gymnazijního prof. Vaňka. Hvězda se stala vážnou revuí.

Fischer, R.: České noviny a novináři 1848–1938. Olomouc 1938. S.8–9.

Narozena v Hejčíně u Olomouce, rozená Pacasová. V Olomouci navštěvovala obecnou školu a německou měšťanskou školu v klášteře Uršulinek, učila se hře na housle. Některé její beletristické práce jež psala pod pseudonymem nebo pod šifrou publikovala pod čarou v olomouckých novinách (1892–1904). Její práce vyšly v Pozoru, Selských listech a v Našinci. Příchod nového století oslavila básní " Na prahu nového století„, jež byla otištěna v lednu 1900 v revui Nový život. Autorka drobných povídek ze života chudých lidí. Překládala z ruštiny a němčiny. Z té doby pochází také několik pokusů o divadelní hry i jednoaktovka " O palmu vítězství“, složená r. 1902. Tuto hru sehráli s úspěchem hejčínští studenti v r. 1903. Pak byla práce přepracována a rozšířena a pod změněným titulem Drama umělce ji hrála v Olomouci a okolí kočovná divadelní společnost Janovského. Později drama přepracoval Vilém Mrštík (manžel od r. 1904) a zadal Národnímu divadlu v Praze pod názvem Anežka. Drama se dostalo na scénu až po Vilémově smrti. Hrálo se na podzim 1912. Po smrti manžela pokračovala B. M. na Vzpomínkách. Pohřbena na hřbitově v Černovíře.

Skutil, Jan: Božena Mrštíková a Olomouc.ZVÚO, 1967, č.132, S.11–13.;. Skutil, Jan: Bibliografie časopiseckých a novinářských článků Boženy Mrštíkové. In: VVM 1956. S. 33. Bartoš, Josef: Paní Božena Mrštíková z Hejčína – toulky regionem. In: Právo, 14, 20.2.2004, č. 43. S.13.; Lexikon české literatury. III. Praha 2000. S. 354–355.; Blažejová, Eliška: Božena Mrštíková, nejen věrná strážkyně díla Viléma Mrštíka. In: Kolář,Bohumír: Z paměti literární Olomouce.2. O­lomouc, VSMO 2006. S. 62–65.;

Hejčín je součástí města Olomouc.

Absolvent katedry FAMU 1957, v ostravské televizi pracoval od roku 1957–1993, tvůrce seriálů Lovy beze zbraní, Po loveckých stezkách, Přátelé Zeleného údolí, Velké sedlo. atd

Švihálek, Milan.Ohlédnutí za milovníkem přirody a fotografování. Olomoucký den. č.72, 26.03.2005,S.3 příl.

Organizátor zdravotnické péče o vysokoškoláky v Olomouci, ústavní lékař Domova penzionu důchodců v Olomouc-Chválkovicích. Hudebník. Absolvent SG v Olomouci r. 1932.

Zasloužilý jubilant.Kdy, kde co v Olomouci.1983, únor,S.13.; Seznam a adresář absolventů SG v Olomouci 1818–1953.Olomouc, VSMO 1989, S.12.;.

V roce.1973 ab­solvovala FFUP , obor čeština, vv.1979 PhDr z oboru dějiny a teorie VV, od r. 1978 odb.as.KVTV PdF. Renesanční umění, plastiky a umění Olomoucka publikuje ve sb.UP.

Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.

Studoval gymnázium v Prostějově v letech 1937–41, poté přešel na Vyšší hospod. školu do Olomouce, kde r. 1945 maturoval. V letech 1952–1976 pracoval v JZD Olšany, od r. 1976 ve Vrbátkách. Publikovat začal v r. 1968 v prostějovské Stráži lidu, první povídky v Kalendáři Lidové demokracie na rok 1969. V čas. Štafeta, Lidová demokracie, Rovnost, Host do domu, v polských čas. a tisku. Překládal z polštiny. Autor povídek a črt z vesnického prostředí. Publikoval ve sb.Oheň (1975¨, Trojlístek (1976).

Z díla: Ještě na růže rosa. Brno, Blok 1973.
Tráva kvete. Brno 1982.
Zůstaň, jsi krásná. Brno 1975. ;

Biografie: Slovník české literatury 1970–1981. Praha, ČS 1985, S. 236. ; Kolár, V. : Literární měsíčník 1977, č. 2. ; Med, Jaroslav: Za L. Nakládalem-Štafeta, 18, 1986, č. 2, S. 8–9, obr. ; Kmoníčková, Eva: V roce 1986 zemřeli. Brno, SVK 1987, S. 17. ; Prostějovský Týden, 14. 02. 1996, S. 12. , , Hanácké noviny, 17. 02. 1996, S. 3;

Rozená Bablerová. Bydlela s rodiči v Samotiškách u Olomouce. Studovala Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturovala v roce 1980. Poté studovala FFUPOL, obor český jazyk a německý jazyk. Promovala v roce 1985 a poté pedagogicky působila rok na SGO. V březnu 1986 se provdala a v létě téhož roku přesídlila do Brna, kde se jí narodila dcera Terezka. V roce 1987 syn Jiří a pedagogickou dráhu zahájila až v roce 1990. Učila na učňovské škole t.č. Střední škola Brno, Charbalova ul. tři roky a poté na Gymnáziu v Brně – Husovicích, ul. Elgartova až do r. 1995, kdy odešla na MD, protože se jí narodil syn Petr, o dva roky později syn Jakub a v r. 1999 dcera Barbora. Do školy se vrátila v roce 2003. Je vedoucí sekce cizích jazyků (němčiny, francouzštiny, ruštiny) a předsedkyní Spolku pro podporu partnerství Brno – Stuttgart. Vede kroniku školy.

Osobní biogram dne 16.5.2021

Mgr. Hana Naništová

SGO – dříve Gymnázium Jiřího z Poděbrad v Olomouci

Papež Pavel II. vydal bulu nařizující Olomoučanům rozboření kláštera Hradoska s vyjímkou kostela sv. Štěpána, neboť klášter je nebezpečný a školdivý pro město Olomouc. Opati kláštera pak sídlili v Olomouci na Předhradí.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.168.

Vycházel dvakrát týdně jeho majitelkou byla pí J. Černochová. Tiskl se v tiskárně Josefa Groáka a zábavnou přílohu pod názvem Beseda redigoval prof. Em. Miřiovský. Josef Vrla byl redaktorem do léta 1871, kdy s e přestěhoval do Prostějova a redakci převvzal Josef Černoch. Od 3. listopadu 1871 nakrátko Vincenc Sklenář, od 15. května 1872 Josef Římský, ale od 1. června 1872 opět J. Černoch. Redaktorem do 28. srpna 1882 byl Rudolf Vacek po něm následoval Juc. Alex Jiříček (

Fischer, R.: České noviny a novináři 1848–1938. Olomouc 1938. S.7, 17–21.

V letech 1964–1968 studovala PdF UP v Olomouci, obor matematika-výtvarná výchova. 1975–1982 externí učitelka KVV PdF UP. Vyučovala výtvarnou výchovu a dekorativní kompozici. Zabývá se zejména výtvarnou výchovou a teoríí vyučování. Věnuje se též praktické výtvarné činnosti v oblasti kresby a drobné grafiky.

Výtvarní pedagogové a toretici umění UP 1948–1986. Olomouc 1987. ;

Absolvoval v roce 1930 Polívkovo reálné gymnázium v Olomouci. Poté studoval učitelský kurz a po obnovení Univerzity Palackého vystudoval při zaměstnání pedagogiku. Působil jako učitel v Náměšti na Hané, v letech 1932 – 1939 jako učitel na Slovensku, zprvu ve vesnici na východním Slovensku, kde se naučil slovensky a trochu maďarsky i rusky, aby se domluvil se všemi dětmi a po čtyřech letech byl přeložen do Komárna. V roce 1939 se vrátil do Olomouce a byl jmenován učitelem v Holici u Olomouce, kde působil 33 let. Na škole založil loutkové divadlo, pěvecký soubor, školní orchestr a vedl výtvarné kroužky. Byl úspěšným malířem a hudebníkem. jako textař spolupracoval s mnoha hudebními skladateli populární hudby, proslavil se jako spoluautor několika hitů. Psal texty pro Waldemara Matušku, Pavla Nováka a je autorem 150 hudebních textů vysílaných v rozhlase. Autor her pro děti.Též aktivní skaut a turista. PaedDr. František Navara spolupracoval s Českým rozhlasem.

Autor pohádkových her pro rozhlas a loutkové divadlo. Publikoval ve Stráži lidu/Olomouc. Manželka pí Iva Navarová,

Kmoníčková > V roce 1989 zemřeli.Brno 1990.S.68.; V měsíci březnu si připomínáme. Kdy-kde-co. 2012, březen. S.7–8.

V roce 1934 abs.AVU Praha, prof.B.Kafka, v Olomouci na UP působil 1947– 1975, 1947 docent obor modelování, od r. 1965 prof..Učil modelování, sochařství a plastickou anatomii.1970 – 1974 ved.katedry výtvar.výchovy FFUP.Zasl.um.Autor pedag.statí v časopis.Navrhl sochy B.Němcovou pro Olomouc a F.Palackého pro Hodslavice.

Procházka, Václav : Vlad. Navrátil. Ostrava 1962. ; ZVÚO 1975, č. 184, S. 9–14, obr. ; Výtvarníci a teoretici VVUP 1946 – 1986. Olomouc 1986.;
Pacák, J. : Mladé umění na Hané. Pět let skupiny olomouckých výtvarníků, Olomouc 1942, S. 55–56; Zakladatelé a pokračovatelé, Olomouc 1996.; Žibřid 1/2007, S.3–4;

Vystudoval. VŠZ Brno r. 1989, 1989–1991 ZD Senice na Hané. Zemský tajemník Zemědělské strany pro Moravu a Slezsko. V době studií člen SVS Zbrojovka Brno, 1982–1985, veslař, přeborník ČR i ČSFR. Bydlí v Lutíně

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.640.;.

Maturoval na reálném gymnáziu v Bratislavě. Absolvoval ČVUT v Praze. Pracoval v ekonomické a výrobné oblasti v Praze, Sučanech a Bratislavě. Fotografovat začal od r. 1932, od r. 1958 samostatným fotografem. Motivem jeho tvorby je krajinářská fotografie. Fotografoval Vysoké Tatry, Zvolen a okolí, střední, východní a západní Slovensko.

Encyklopedie českých a slovenských fotografů. ASCO Praha 1993. S. 248–249. Čomaj, Ján: Zastavený čas. 2006.

Doc. středověké latiny v Ústavu klasických studií FFMU Brno, členka vědecké rady a Akademického senátu fak. 1995–98 děkanka, 1998–2000 proděkanka FF MU. V r. 1960 absolvovala FFMU Brno, obor latina, řečtina. Poté působila jako archivářka v Třeboni. 1990 doc., 1992 prof. Autorka řadu odb. kniž. publ., cca 100 odb. statí, cca 150 poulárn. statí a odb. recenzí.

Kdo je kdo v ČR, Praha 2002, S. 446–47. http://cs.wikipedia.org/…chutov%C3%A1

29..října 1715 předložil olomoucký kamenický mistr Václav Render městské radě návrh na vybudování morového sloupu a sloupu Nejsvětější Trojice.

Fiala, Jiří: Stalo se před lety od 27. října do 3. listopadu. MF Dnes, 25. října 1997, příl. Střední Morava, S. 4.

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1956. Poté studoval LF UP. Od r. 1972 působil na ústavu pro výzkum vyšší nervové činnosti, poté ve Fakultní nemocnici jako radiolog, kde po roce 1990 přednostou Kliniky radiologie LF UP. Prof. MUDr. Josef Nekula, CSc. pedagogicky působil též na LF UP.

Lékařská fakulta UP v Olomouci 1995–1996. Olomouc 1996. S.20.; Kam s kytkou. In: Pacemaker, 2, 1989, č. 11. S.8.;

Narodila se v Olomouci jako Veselá a s olomouckým regionem je spjat celý její život. V roce 1969 maturovala na SGO a roku 1973 absolvovala na Univerzitě Palackého v Olomouci učitelský obor. Své působení v pedagogické praxi započala na málotřídní škole, působila také na základní škole s rozšířenou jazykovou výchovou a poté se vrátila na mateřskou univerzitu. Její vědecký růst se realizoval nejen na olomoucké univerzitě, ale i na univerzitách v Praze, Brně a Prešově. Podílela se na výchově talentovaných studentů a doktorandů, působila ve vědeckých radách a vědeckých organizacích národních i mezinárodních, získala řadu grantů na výzkumné projekty, včetně evropských. Je autorkou monografií, mnoha odborných i popularizačních článků a studií, studijních textů a vědeckých prací, které publikovala nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině, polštině a slovinštině. Dlouhodobě a velmi iniciativně se věnovala primárnímu vzdělávání učitelů. Výrazně se angažovala v oblasti mezinárodní spolupráce a mobility studentů. Své pedagogické názory prezentovala na desítkách vědeckých konferencí v České republice i v řadě zemí Evropy. Je autorkou více jak 160 prací. Titulový vývoj. 1973 – Mgr; 1980 PhDr.; 1989 CSc.;1993 Doc.; 2005 Prof.; V roce 2006 obdržela Pamětní medaili děkana Pedagogické fakulty. Do důchodu odcházela z postu vedoucí Katedry primární pedagogiky PedUP. Z díla: Didaktika I. UP 1999, spoluautorka; Didaktika II. UP 2001, dotisk; Didaktika III. UP 2003; Didaktika IV. UP 1999; Jak se děti učí hrou. Grada Praha 2004; Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Grada 2005; Pedagogická praxe – praktická příučka pro začínající studenty prezenčního studia oboru učitelského pro 1.stup.ZŠ UP 2000; Tradice a perspektivy výchovy a vzdělávání, česko-slovenské pedagogické studie. Nakladatelství Olomouc 2005; Německo-český a česko-německý pedagogicko psychologický slovník. Olomouc 2011 /spoluautor).

Osobní sdělení – hš Nakladatelství Grada – web. parte

Prof. PhDr. Alena Nelešovská, CSc.

Rod. jménem Králová. Od 14 let pracovala jako pomocná knihovnice na oddělení doplňování a zpracování KF v Ostravě až do r. 1959, pak v katalogizaci na Vysoké škole báňské v Ostravě. Dálkově vystudovala střední a vysokou školu. V r. 1965 absolvovala Fakultu osvěty a novinářství UK Praha a obor knihovnictví, kde zpracovala diplomovou práci : Problém řízeného doplňování a zpracování KF v Ostravě. Poté pracovala v Krajské knihovně Ostrava v letech 1960–1972. V letech 1973–1975 působila v SVK Olomouc. V období 1975–1990 působila na Severomoravském KNV v Ostravě. 1991–1999 působila v SVK Ostrava, nyní Moravskoslezská knihovna Ostrava a od r. 2000–2001 v Univerzitní knihovně Ostrava. Souběžně v letech 1975–1990 byla inspektorkou pro knihovny Severomoravského kraje na KNV Ostrava. Práce v knihovnách a pro knihovny, byla a je náplní života Mgr. Ilonky Nemeškalové. Od roku 2005 kdy je v důchodu pracuje dosud dobrovolně (2023) v knihovně Domova pro seniory Kamenec v Ostravě. Externě vyučovala na Střední knihovnické škole v Brně a též v Ostravě, když tam bylo vytvořeno dálkové studium. Rozsáhlá publikační činnost odborné periodickém tisku: Z knihovnické praxe, Čtenář, Knihovník aj. Autor příruček pro práci v knihovnách. V roce 1968 byla zakládající členkou Svazu knihovnických a informačních pracovníků (SKIP) a hlavní aktérkou pro obnovenou činnost SKIP v roce 1990. Je členkou výboru regionální organizace SKIP. Ocenění: Čestné uznání Ministerstva kultury ČSR o zásluhy a rozvoj soutěže BVLK (1980)
Vzorný pracovník kultury (1985)
Cena českých knihovníků (2010) Zájmy: turistika, sport a kultura

Osobní sdělení hš září 2022; Báze SCK – Slovník českých knihovníků

Mgr. Ilona Nemeškalová /v křestním listě jméno Ilonka/

V r. 1946 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval LF UP Olomouc , kde promoval r. 1951, PFUK Praha r. 1975. Působil 1951–53 ve Vítkově, od r. 1956 v ústavu patologie LFUP, od r. 1961 přednosta kraj. soudně lékař. odd. FNsP, 1984–1990 předseda odb. spol. soud. lékařství, od r. 1984 předseda Ústavu soudního lékařství, od r. 1990 děkan LFUP Olomouc, odborník pro soudní lékařství. Autor 11 monografií, učebnic, skript.

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.651.; Žurnál UP, 1992, září, S.5, /foto/;.

Po roce 1945 působil ve Slováckém Hradišti jako herec a režisér. V letech 1962–1965 v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Překládal mj. R.Rollanda: Přijde čas.

Nekrolog: Amatérská scéna,18, 1981, č.11. S.21.;

lesmistr v Bukovině v letech 1917–1932, později v Praze. Odborné

' články v tisku. Též beletrista. Autor humorných próz, povídek a románů z lesního prostředí.

Kunc, J.: Slovník spisovatelů.Praha 1945.S.60.;Vo­pravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha 1973.S.438.;li­terární místopis OA Přerov/duben 1993.;.

V roce 1960 absolvovala gymnázium v Hejčíně, 1962 vyučena ruční sazečkou, v roce 1967 absolvovala Střední průmyslovou školu grafickou. Do roku 1988 působila v tiskárnách, 1989–1990 redaktorkou závodního časopisu Olomoucký stavbař. V letech 1990–1995 působila v Přerově, kde redaktorkou časopisu Pozemní stavby. V údobí 1995–1996 technická redaktorka Hanáckých novin. Od roku 1997–2004 pracovala v tiskárně Střediska informatiky a služby škole. Od roku 1959 věnuje volný čas zcela Kašpárkově říši, kde byla zástupce vedoucího. V roce 1979 dostala za činnost Zlatý odznak Josefa Skupy. A v roce 2007 osenění Zlatý Tyl. V Kašpárkově říši působila jako režisérka, návrhářka loutek, autorka textů a úprav loutkových her. Autorka veršů. Publikovány v časopise Květy v r. 1962 a řadě sborníků. Podílela se na vydávání sborníčků Čechova Olomouc od r. 1973. V publikační činnosti užívá šifry: JN. V roce 2010 vyšla její sbírka básní Kytice modrých nadějí. LKO 2010. Loni dodatková sbírka k 70. narozeninám a to sbírka: Návraty a závratě (2013). Zemřela ve spánku.

Nohelová, Mirka: Honza na vychování aneb Naučné věty tety Květy z etikety. Olomouc Integrafis 1996., dokument. list/97 http://otavinka.blog.cz/…ou-nohelovou Parte.

Nohelová, Mirka – literární pseudonym