Osobnosti Moravy.eu

Maturoval na gymnáziu ve Strážnici r. 1934. Poté vystudoval teologii v Olomouci a r. 1939 byl vysvěcen. Jeho prvním místem byl Kostelec u Holešova, kde byl kaplanem. Po roce byl jmenován prefektem na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Současně studoval filozofickou fakultu v Praze a po státních zkouškách se vrátil do Kroměříže, kde se stal profesorem na gymnáziu.

Krulichová, M.: O Autorovi. In: Slovo na dobrou noc. Chvojkovo nakl. 1997. Fabián, J.: – Ševčíková , H. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravy. 1. sv. A-Fi. Valašské Athény 2009. S.65. https://www.okobeskyd.cz/?…

Rod.jm. Špačková narozena v Podolí u Uherského Hradiště. Manželka novináře Josefa Černocha (1838–1882). V březnu 1868 vydala noviny Našinec, po návratu manžela z Vídně pracovala v administraci listu. Předsedkyně Spolku paní a dívek.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.40.

Pracoval u T. Šipky v Olomouci, L. Šlapety , v čs. staveb. závodech, Voj. projekt. ústavu, ve Skupině experimentální projekce ve Stavoprojektu, v Sigmě IPKÚO v Olomouci. Spoluator publ. Olomoucká architektura. 1900–1950. 1981. předseda Umělecké komise arcibiskupství olomouckého, člen Rady města Olomouce. Nositel Ceny města Olomouce.

Zatloukal, P. : – ZKVMO 1984, č. 229, S. 20–21. ;Architektura ČSR XXXVII, 1978, S. 101, 122–124. ;Walla, Jindřich: Návštěva v ateliéru. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, únor, S. 12–14. fotografie;;Kdo je kdo v architektuře. . . Praha, Modrý jezdec 1993. S. 39–40. ;.

Studoval na Slovanském gymnásiu v letech 1893–1899. Poslední dva roky studoval v Kroměříži, kde maturoval v roce 1901. Pak studoval práva na KU v Praze a p 2 letech přešel n FFUK, kde studoval dějepis a zeměpis a pokračoval na univerzitě v Krakově. V letech 1905–1918 učil na Obchodní akademii v Hradci Královém a v září 1918 byl přeložen do Brna, kde taktéž učil na Obchodní akademii. V letech 1919 – 1938 působil jako profesor na JAMU v Brně a konzervatoři. Zde působil do konce svého života jako hudební kritik a publicista v Lidových novinách. Všude, kde působil vedl pěvecký sbor. Zemřel v Prostějově, ale pohřben v Brně.

Československý hudební slovník osob a institucí.l. díl.P., SHV 1963, S.193.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.32.; Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.I., 1982, S.76.; Bártová, J.: Dějepis hudby G.Černušáka.=O­pumusicum, 15, 1983, č.2, příl., S.1–4.; Spilka, D.: Vzpomínka na G.Černušáka.=Šta­feta, 8, 1976, č.3, S.16–19.; tr: 100 let od narození význam.hud.věd­ce.=ZVSMO, 1983–84, č.19–20, S.39–40.; Trojanová, J.G.Černušák.Per­s.bibl.Brno, SVK 1982.262 s.;

Bohosloví studoval v Olomouci. Ordinován 5.7.1918. V kostele u P.Marie v Kroměříži působil od r. 1945.Učitelem Jaroslava Pinkavy.

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.S.83.;.

Vlast.jm.Karel Černý, podle matčina dívčího příjmení Valtrová, se psal liter.jménem.V roce 1923-leden 1926 šéfem činohry divadla v Olomouci.

Lexikon české literatury.Díl 1.P., Academia 1985, S.454.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.26.;.

Narozen v Hodolanech u Olomouce.Studoval skladbu u J.Kvapila.R­.1933 si otevřel vlastní hudební školu s bratrem Františkem.Vys­tupoval jako sólista i doprovazeč, člen Moravského klavír.tria, jež založil r.1940.S D.Doubkem se podílel na založení MF.Byl ředitelem veř.hud.školy v Olomouci 1945–53, potom jejím učitelem.Na Ped.škole v Prostějově od r. 1957, na hudeb.šk.v Pros­tějově od r.1959.

Československý hudební slovník I. Praha, SHV 1963, S.195.;

• ebr-: Zasloužil se o hudební život.=Stráž lidu 1983, 23.7., S .4.;/fotografie/,.

Hodolany jsou částí města Olomouc.

Působil na Přírodovědecké fak. UP v letech 1946 – 1951 systémová zoologie obratlovců. Autor publikace Zoologická technika.

Vesmír, 1975, č.9, S.279.;.

Působil na UP, kde externě učil dějepis na pedag. fak. 1949–51. Redaktor čas. Komenský a Vlastivěd. sborníku pro mládež župy olomoucké. Školní inspektor.

Hýbl, František: Norbert Černý a čas. Komenský. Komenský, 105, 1980/81, č. 7, S. 434–436. , /foto/; (pin): Zásluhy o vlastivědu. Lid. demokracie, 3. 12. 1990, S. 3. ;.

'

Narozen v Čechovicích (n. část města Prostějov).

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S.128. Vzpo­mínky Jindřicha Geprta (1915) z Loštic. Rkp.

Bohosloví studoval v Olomouci, kde vysvěcen 5. 7. 1935. Poté působil v Lošticích. Od r. 1942 v Horní Lhotě. Psal různé články do Lidové demokracie a náboženského tisku.

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu v UK Bratislava a LF UP v Olomouci, kde působil od roku 1974. Český lékař anatom; docent Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jmenován v roce 1983. Byl dlouholetým členem *České společnosti antropologické a předsedou její olomoucké pobočky. Zabýval se zejména *osteologií, ale studoval rovněž křesťanské filozofy a přednášel i na Křesťanské akademii. Mezi jeho stěžejní práce patří studie o pohlavních rozdílech na *dlouhých kostech končetin člověka: Určování pohlaví podle postkraniálního skeletu (1971). (Ladislava Horáčková)

Kapitoly z dějin olomouc.univer­zity.Ostrava Profil 1973, S.353.;. Encyklopedie antropologie. web.

Doc.MUDr. et RNDr. Milan Černý, CSc.

Narozen v Olomouci-Hodolany.Člen orchestru divadla v Olomouci jako hráč na trubku, studoval u Josefa Nešvery skladbu a zajížděl do Prahy k O. Ševčíkovi. Od r. 1910 trvale v Olomouci. Jeho otec F. Černý /1847–1914/. Měl 5 synů a 2 dcery-všichni se věnovali hudbě. /Váša, Oldřich, Cyril, František, Josef, Božena, Kateřina/.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.196;.

Hodolany jsou částí města Olomouc.

V roce 1951 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval vysokou školu a stal se stavebním inženýrem. Kreslení a malování měl rád od dětství, ale plně se mu začal věnovat od roku 1988, poté, co se stal členem výtvarné skupiny Olomoučtí. Věnuje se zejména kresbě pastelem a kolorované perokresbě. Oblíbeným námětem hanácká krajina, města a vesnice. Zpracoval axonometrickou mapu Olomouce a mapu Hané. Samostatně se představil v r. 1995 ve Velké Bystřici, 1996 v Přemys­lovicích a 1997 v Olomouci a Prostějově. Ve dnech 12–21.2.2008 měl výstavu v Lipníku nad Bečvou s názvem " Moravská brána".

Propagační list k výstavě Irena Válková a Mojmír Černý. Olomouc 2000.

Ing. Mojmír Černý

Obecnou školu navštěvoval ve Chválkovicích a Pavlovičkách, měšťanskou v Hodolanech. V letech 1919–1922 se vyučil obchodním příručím. Po dvouleté praxi odešel na vojnu do Šumperka, později působil v Brně, Kroměříži a Olomouci. V roce 1932 se osamostatnil a měl obchod se smíšeným zbožím ve Chválkovicích až do znárodnění v roce 1950. Poté pracoval na olomouckém pracovišti Výzkumného ústavu prefabrikací Praha, později převedeném do olomoucké Prefy, odkud odcházel v roce 1978 do důchodu. Zemřel 9. října 1989 a je pochován na hřbitově ve Chválkovicích.
Rozsáhlé jubilantovo literární dílo – básně, povídky, epigramy a aforismy , vymezené lety 1927 až 1984, přepsal jeho syn do sedmnácti svazků strojopisné formy, kde je uvedeno přes 900 básní a 21 mikropovídek. Od roku 1975 se věnoval rodové kronice, kterou zpracoval do počátku 17. století. Dočteme se v ní i o nepřímých rodinných vazbách a vztazích. Jubilantův otec Josef Červinka (1875 –1931) byl vzdálený příbuzný spisovatele Aloise Zábranského (1858–1921), matka Amálie Červinková, rozená Juříčková (1879–1917) byla vzdálenou příbuznou Jana Čepa z Myslechovic (1902–1974). Bohuslav Ignác Červinka literárně tvořil především pro radost, chtěl vždy zachytit neopakovatelný zážitek či událost, která se stala. Jeho literární zápisky byly nalezeny až v rukopisné pozůstalosti. Některé jeho básně věnované Moravě byly pojaty do antologie tvorby olomouckých autorů Verše o Moravě, kterou vydala VSMO v roce 2003 a začátkem letošního roku vyšly dvě bibliofilie s půvabnými ilustracemi Ing. Otto Bablera nazvané: Verše přátelům a Tucet drobných próz.

Literární dílo B.I. Červinky (1904–1989). Olomouc 1999. Rkp. ; Červinka, B. I. : Rodokmen rodu Červinků z Olomouce a okolí. Olomouc 1999.Rkp. ; Čevinka, B.F. : Něco málo ze života B.I. Červinky…In: Červinka,B.I. : Tucet drobných próz. Olomouc 2004.;

Vyučil se elektromontérem a po vojně vystudoval večerní Střední průmyslovou školu elektrotechnickou s maturitou (1974). Syn lidového písmáka Bohuslava Ignáce Červinky (1904–89). Do r.1997 pracoval v oboru a poté ze zdravotních důvodů odešel do inval. důchodu. Spolu s bratrancem Josefem Červinkou-Grifinem, zpracoval rozsáhlé dílo Rodokmen Červinků z Olomouce a okolí . Věnoval se i zpracování liter. odkazu svého otce. Zpracoval 900 básní a 20 próz do jednoho celku, z kterého pak ve spolupráci s lit. sekcí VSMO vybral texty k vydání dvou bibliofilských soukromých tisků Verše přátelům a Tucet drobných próz s ilustracemi Ing. Otty Bablera ze Samotišek. Od r. 2004 byl členem výboru VSMO a věnoval se v něm dokumentárnímu zachycení významných akcí vlastivědného a kulturního charakteru. V r. 2006 se stal spoluzakladatelem a členem výboru Literárního klubu Olomouc. Jeho koničkem bylo fotografování. O víkendech jezdil do Drahanovic. Necelý měsíc hospitalizován na psychiatrické klinice ve Šternberku, protože jinde nebylo místo.

Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, 2.díl, Olomouc 2006, S.254.; Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu, č.6/2007, S.6.; http://otavinka.blog.cz/…rvinka-umrti

Studoval nižší Slovanské gymnázium v Olomouci, učit. ústav v Brně, od r. 1881 působil na uč. ústavu v Prusinovicích, od r. 1884 správcem školy v Tučapech, od r. 1888 v Prusino­vicích. Spolupracoval s Fr. Bartošem, 130 písní s nápěvy , spoluprac. s ředitelem Klvaňou. V Holešově vedl včelařský spolek.

Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 4–5.

Sólistka a členka opery v letech 1934 – 1940 v Městském divadle Olomouc, poté do r. 1942 v Ostravě, od r. 1942 do r. 1966 v ND Praha, 1960–69 učitelka zpěvu na konzervatoři v Praze, od 1966 v důchodu. Sopranistka. Zasl. um. 1963. ;Manželka režiséra O. Stibora.

BIO- ČTK, 15.3.1983.;Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DÚ 1959, S.89.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.68–69.; Kopecký, E.: Pěvci ND.Praha 1983.;ČBS.Praha 1992.S.99.;.

Za pseudonym Četyna, jehož užíval v beletrii od r. 1929 si zvolil nářeční výraz označující suchou chvoj jehličnatého stromu.Začal studovat soukr.katolické G na Velehradě, po roce odešel do Olomouce, kde bydlel v kapucínském klášteře a studoval RG 1924–1926. Zde jej k literární tvorbě povzbudil prof.B.Nypl. Po těžké nemoci pokračoval na G v Brně , zde se seznámil s Mahenem.Od r. 1936 v Praze, externí studium, navštěvoval přednášky F.X.Šaldy.1939–41 se věnoval studiu histor.pramenů v archivech, zejm.v Brně a Kroměříži, 1941–42 archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě p.R. Autor historických románů, povídek, fejetonů, div.hry, národopisná pásma.Redigoval časopis Bezručův kraj 1945. Od r. 1955 člen Československého svazu spisovatelů. V Trojanovicích -Karlovice byl v letech 1985–1989 postaven Památní bratří Strnadlů, kde se též oddává.

Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku., 1947.; Lexikon české literatury.I., Praha 1985., S.498–500.;

Vlastním jménem Bohumír Strnadel.

Studoval německou obecnou i reálku v rodišt a maturoval v r. 1909 a r. 1911 doplňovací maturitní zkoušku pro absolventy reálek, aby mohl studovat univerzitu. Univerzitu ve Vídni studoval v letech 1909–1914, obor čeština, němčina a hudební výchova. Před 1. svět. válkou učil na reálkách v Prostějově a v Novém Jičíně. V lednu 1914 získal vysvědčení o učitelsk způsobilosti. Za studií se seznámil s Elisabet Schuberovou, která byla dcerou vídeňského operního zpěváka. Oženil se s ní dne 7.11.1915 ve Vídni. Od státnice v r. 1915 odcházel na bojiště, zúčastnil se útoku na Lvov a zakusil italskou frontu. Po válce 1918–1923 opět působil jako středoškolský profesor. Od 1.9.1923 do r.1951 učil na České reálce a 1923–1924 a 5.5.1945–1951 na Slovanském gymnáziu v Olomouci češtinu, němčinu a zpěv. V roce 1941–1944 působil jako zemský školní inspektor v Brně. Bohatá publikační činnost. V letech 1946–1947 byl členem Volánkovy Jednoty divadelních ochotníků. Od r. 1948 publikoval v Našinci. Vedl kulturní rubriku tohoto deníku. Dramaturgem olomouckého divadla. V roce 1947–1949 učil na Dívčím reálném gymnáziu v Řepčíně. V letech 1949–1961 působil na UPOL jako lektor polské gramatiky, českého jazyka pro cizince a německého jazyka.V letech 1951–1970 byl PhDr. Jaroslav Čičatka pracovníkem hudebního oddělení Krajské lidové knihovny, později Okresní knihovny v Olomouci. Od r. 1953 byl vedoucím oddělení. Autorem cca 30 studií, několika bibliografií hudebních velikánů (G.Mahler, L.Janáček, R.Schumann, Dobrovský v Olomouci aj.) a historie divadla v Olomouci (pozůstalost v rukopise). V letech 1975–1979 pracoval v Divadle Oldřicha Stibora. Jeho první manželka Alžběta Čičatková (28.11.1893–5.12.1949) je pohřbena na ústředním hřbitově. Rok poté se oženil s Jarmilou Havránkovou, roz. Šichovou, rozvedenou učitelkou z Prostějova. Zemřel v 88 letech v olomoucké nemocnici.

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.219.;Bu­rešová, A.: Na okraj výročí našeho rodáka.=Štafeta, 8, 1976, č.1, S.30–31;. Hynek, Z.: Olomoucké hřbitovy. Olomouc 1987.Rkp.; Zicháček, V.: Osobnosti SG. In: Hanácké noviny, 1992, 11.4.,S.4.; Staňková, Zdenka: PhDr. Jaroslav Čičatka a knihovna. Naše knihovna 1992,č.2. S. 10–11. Volfová, Radka: Inventář k osobnímu foncu J. Čičatky. Bakalářská diplomová práce UPOL 2015. Horák, Štěpán: Jaroslav Čičatka a jeho význam v rámci olomoucké hudební kultury. Bakalářská diplomová práce. UPOL 2017. Ševčíková, H.: Hledání Hané na Hané. In: Z pamětí literární Olomouce. VSMO Olomouc 2004. S.163–164. Ševčíková, H.:Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2021, Velký Týnec 2021.S.4–5.

'

PhDr. Jaroslav Čičatka v rodném listě: Jaroslav Adam Čičatka

Odb. učil měšťanské školy v Ostravě na Zámostí. Popraven v Osvětimi.

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.23.;.

V roce 1939 vězněn za vydávání nelegálního časopisu. 1940 absolvoval olomoucké reálné G. Působil jako scénograf Beskydského divadla v Hranicích, 1943–1945 výtvarník Beskydského divadla v Novém Jičíně, 1945–1950 lektorem a tiskovým referentem Městských divadel pražských, 1952 abs. FFUK Praha, obor: estetika a divadelní věda. 1952–1956 pracoval v Bratislavě jako dramaturg a režisér Studia populárně vědeckých a naučných filmů. 1956–1990 dramaturg a režisér Krátkého filmu Praha. Od r. 1965 externě pedagogicky působí na FAMU. Po r. 1968 pracoval převážně v zahraničí. Světová výstava Montreal, námět a spolurežie Kinoautomatu, audovizuální projekty v USA, Japonsku, Kanadě, Austrálii ad. Muzikál The Scroll uved. na Světové výstavě v
australském Brisbane získal Oscara za nejlepší audiovizuální dílo.

Kdo je kdo 1991–1992. Praha 1991.S.137.: Komárek, Martin: GEN.100 Čechů dneška.2. Praha 1994.S.188–196, 2 fotoportréty..

V dětství se učil hře na housle v Dačicích. Velmi ovlivněn strýcem, bratrem maminky Otakarem Šinem (1881–1943), který jej učil kompozici. Gymnázium studoval v Telči, kde maturoval r.1941. Poté studoval Státní konzervatoř v Praze a JAMU v Brně. Pedagogickou dráhu začal v Poličce jako učitel hudební školy, pak byl ředitelem hš v Litomyšli, a Chocni. Od roku 1958 byl Čotkův život spjat s Olomoucí, kde působil jako skladatel, kritik, organizátor hudebního života. Dlouhodobě působil jako vysokoškolský pedagog: z podnětu Roberta Smetany začal 1960 vyučovat hře na klavír a postupně hlavně hudební teorii (harmonie, kontrapunkt, hudební formy, analýzy) na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého působil do 1987. Docentem jmenován 1975, práce Vokální hudba a novodobé kompoziční techniky) na katedře hudební vědy (1991–2002). Spolupracoval s různými sólisty, soubory komorními i sbory, s institucemi jako Moravská filharmonie, Podzimní festival duchovní hudby, byl po dlouhá léta (od 1973) činitelem (i předsedou) programové rady festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc; externě vyučoval na konzervatoři v Ostravě. Na kontě skladatelské činnosti má 70 skladeb, některé z nich na CD a gramofonových deskách. Publikoval v Hudebních rozhledech.

Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963. S.221.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.P., Div.ústav 1982, S.81.; Gardavský, Č.: Skladatelé dneška.P., Panton 1961.; Hudební rozhledy 1973, č.9. S.420–423.; Čotek, Pavel: Dva domovy.In: Kulturní měsíčník 1984,č.10. S.2.; Kolář, B.: Jubilant Pavel Čotek. Olomouc.cz (20.11.2002). ;

Základní školu navštěvoval na Hálkově ulici, poté studoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku nad Bečvou a po maturitě odešel do Prahy na DAMU. Po absolvování v roce 1987, působil v tehdejším Mahenově divadle (dnes Národní divadlo v Brně). Vytvořil zde řadu rolí, např. Laertes v Shakespearově Hamletovi, Radúz v Zeyerově Radúzovi a Mahuleně, Tralala v Pirandellově Sicilské komedii nebo Paris v Shakespearově Romeovi a Julii. V roce 1992 odešel do Divadla pod Palmovkou, kde jako jeden z předních herců mladší generace vytvářel, společně s ředitelem a uměleckým šéfem Petrem Kracikem, novou éru divadla. Rosťa Čtvrtlík žil s divadlem, pro divadlo a v divadle.I přes svoji těžkou a několik let trvající nemoc stále zkoušel a hrál. Diváci si ho z jeviště Divadla pod Palmovkou jistě pamatují v řadě krásných rolí – zejména jeho Vojcek v Büchnerově Vojckovi, Astolfo v Calderónově hře Život je sen, Jaša v Singerově Kouzelníkovi z Lublinu, Cherea v Camusově Caligulovi, Šalimov v Gorkého Letních hostech, Cheech v Allenových Výstřelech na Broadwayi, Josef II. v Shafferově Amadeovi, Kreónt v Sofoklově Oidipu vladaři, De Guiche v Rostandově Cyranovi z Bergeracu, Ota v Procházkově komedii Ještě jednou, profesore, Dave Moose v Mametových Konkurentech, Kaliban v Shakespearově Bouři, Samko v Preissové Gazdině robě, náčelník Bromden ve Wassermanově Přeletu nad kukaččím hnízdem nebo Brad v Nashově dramatu Pozor, jaguár!. Poslední rolí, kterou Rostislav Čtvrtlík na jevišti Divadla pod Palmovkou ztvárnil, byla role Dr. Chapmana v Cooneyho Nájemnících pana Swana. Právě v této inscenaci vystoupil na jevišti Divadla pod Palmovkou 17. června 2010 naposledy. Rostislav Čtvrtlík hostoval také v Divadle v Celetné (jako šerif Talbott ve Williamsově Sestupu Orfeově, Kanovník Roch ve Vančurově Rozmarném létě, Iversen v Garnerových Černých býcích aj.), v Divadle ABC (Nick v muzikálu Funny Girl), v Divadle Na Fidlovačce a v Divadle v Řeznické. Hrál v řadě televizních filmů, mj. Šejk, Spirála nenávisti, Tvář za sklem či Svědek času a televizních seriálů, mj. Rodáci, Kde padají hvězdy, Kriminálka Anděl, Četnické humoresky nebo Vyprávěj. Hojně se věnoval televiznímu a filmovému dabingu (např. daboval postavu Chandlera z televizního seriálu Přátelé).Nejslav­nější divadelní rolí Rostislava Čtvrtlíka byla postava Lennieho v inscenaci hry Johna Steinbecka O myších a lidech, která byla reprízována sedmnáct let, dosáhla neuvěřitelných 300 repríz a mnohými byla vnímána jako kultovní. Jeho výkon se pohyboval na samotné hraně směšného a tragického a zcela mimořádným způsobem naplňoval tento neobyčejně obtížný, ale zároveň krásný herecký úkol.

http://www.denik.cz/…sku-201.html http://otavinka.blog.cz/…lav-ctvrtlik http://otavinka.blog.cz/…k-v-olomouci http://otavinka.blog.cz/…-hrobu-rosti

Studoval v Kroměříži, Mikulově a Olomouci, kde 1849 vysvěcen na kněze, poté kaplanem u sv.Mořice v Olomouci, 1851 v Bystřici p.H., 1856 farářem v Kojetíně, od 1881 kanovníkem v Olomouci.Ve své residenci dal k dispozici několik sálů pro sbírky VSMO.První předseda VSMO.Členem všech spolků českých.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.213–214.;Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.S.246.;Hanácké noviny, 23.1.1996, S.3., . V měsíci červnu připomínáme.In. Kdy-kde-co Olomouc, červen 2014. S.2.

Fabián, J.-Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 70.; Osobnosti střední Moravy – kalendář výročí 2021. S.24.